Alena Schillerová a Andrej Babiš (hnutí ANO) FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
KOMENTÁŘ / Politika má své hranice, ale jedna věc by měla být nedotknutelná – poctivost vůči voličům. V případě hnutí ANO však dlouhodobě vidíme něco, co by se dalo slušně nazvat účelovým překrucováním reality, popíráním vlastních slov či záměrným lhaním veřejnosti. Velmi viditelně se to ukazuje na důchodové politice, kde je značný rozpor mezi tím, co má ANO dnes ve svém volebním programu, a tím, co Alena Schillerová tvrdila před několika lety.
V roce 2019 tehdejší ministryně financí Alena Schillerová otevřeně přiznávala, že důchodový systém je v Česku „značně neudržitelný“. Sama tehdy zdůrazňovala, že posun věku odchodu do důchodu o rok či několik měsíců by měl „zásadní pozitivní vliv na udržitelnost systému“ a že je třeba se o tom bavit napříč politickým spektrem. Argumentovala i výpočty, podle nichž by takové opatření snížilo výdaje státního rozpočtu o desítky miliard korun ročně. Její tehdejší slova byla jasná: bez prodloužení věku se penzijní systém časem zhroutí.
Uběhlo pár let, ANO se ocitlo v opozici a aspoň trochu zodpovědný postoj zmizel. Najednou slyšíme, že zvyšování důchodového věku je „nepřijatelné“ a že hnutí ANO po volbách „vrátí důchodový věk na 65 let“. Z téhož opatření, které ještě před pár lety sama Schillerová obhajovala, se stává symbol údajné „nespravedlnosti Fialovy vlády“. Přitom Ústavní soud jasně řekl, že jde o přiměřenou a nezbytnou reakci na demografický vývoj a že reforma jako celek chrání udržitelnost systému.
Není to nic jiného než dokonalý příklad politického cynismu. Když ANO vládlo, přiznávalo potřebu reformy. Poté, co mu voliči dali najevo, že o jeho vládu nestojí, a poslali jej do opozice, začalo těm samým krokům bránit a předstírat, že jde o nesmysl. Jinými slovy buď Babiš a Schillerová lhali tenkrát, nebo lžou dnes. Obě tvrzení nemohou být pravdivá zároveň. V každém případě však spoléhají na příliš krátkou paměť zdejších voličů.
Podobně pokrytecký je i postoj k valorizacím. V tomto případě jde o sladění růstu důchodů s růstem mezd, což je princip, který by měl zajistit dlouhodobou férovost a stabilitu celého systému. Vláda v čele s ANO přitom sama využívala selektivní a populistické zásahy typu „rouškovné“ či další jednorázové rozdávání peněz bez ohledu na dlouhodobé dopady na rozpočet.
Dnes se ANO prezentuje jako ochránce seniorů a garant „spravedlivých důchodů“. Jenže realita je opačná. Místo dlouhodobě odpovědné politiky nabízí populistický marketing. Slíbí komukoliv cokoliv. Důchodcům vyšší penze a dřívější odchod do důchodu, rodinám větší daňové úlevy, studentům slevy na dopravu a mnoho dalšího, všem levnější hypotéky či jídlo. Kde na to vzít, ale nijak neřeší. Hlavní je, aby měl Agrofert dotace a Babiš neseděl před soudem.
Pokud by ANO vládlo, problémy by se kupily až do doby, kdy by ve Strakově akademii zase zasednul někdo jiný, kdo by musel takto hluboce zatnutou sekyru státního rozpočtu řešit. A tomu by pak Babiš a jeho věrní okopávali kotníky a kritizovali ho, jako to dělají poslední čtyři roky.
Česká společnost přitom stojí před zcela reálným problémem – populace stárne, doba dožití se prodlužuje, ale počet pracujících na jednoho důchodce klesá. Pokud tedy nebudou přijata opatření, která samozřejmě tomu, kdo je u vlády, popularitu nepřinesou, systém se stane nefinancovatelným a zhroutí se. Důchody zkrátka nebudou, nebo budou tak nízké, že nepostačí k důstojnému životu.
Právě proto je nebezpečné, když největší opoziční hnutí lidem tvrdí, že vše lze vyřešit jednoduchými sliby a „zastropováním“ důchodového věku. To opravdu nelze! A ANO to moc dobře ví, protože v době, kdy vládlo, říkalo pravý opak.
Závěr je tedy jasný. Andrej Babiš, Alena Schillerová a celé hnutí ANO v otázce důchodů (a nejen v této otázce) lžou. Lžou dnes, lhali tehdy. Jediné, co zůstává konstantní, je jejich ochota ohýbat fakta podle toho, co se právě hodí do volební kampaně. Obrat v rétorice hnutí ANO tak nelze vysvětlit odbornými argumenty, ale pouze politickým kalkulem.
To je nejen nebezpečné, ale především hluboce nepoctivé vůči občanům, kteří očekávají férové odpovědi na to, jak budou jejich důchody v budoucnu zajištěny.