I když prozápadní část české veřejnosti prezidentu Miloši Zemanovi dlouhá léta vyčítá, že táhne Česko na východ a udržuje nadstandardní vztahy s Ruskem a Čínou, jejichž zájmy zároveň prosazuje a hájí, podle nové rozsáhlé studie se hlavě státu tato strategie příliš nevede. Nevládní organizace Globsec sídlící v Bratislavě totiž v podrobné analýze zveřejněné na začátku tohoto týdne uvedla, že ve skupině evropských postkomunistických zemí je Česko spolu s Rumunskem vůči vlivům z Moskvy a Pekingu zatím nejodolnější. Nejzranitelnější je podle dokumentu naopak Srbsko.

Takzvaný Index zranitelnosti Globsecu (Globsec Vulnerability Index) měří to, jak jsou země náchylné podlehnout nežádoucímu vlivu cizích mocností. Experti ze slovenské nevládní organizace ho na škále od nuly do sta měřili na základě různých kritérií v celkem osmi evropských zemích – kromě Česka také na Slovensku, v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku, Srbsku, Černé Hoře a Severní Makedonii. Experti a analytici přitom celkovou hodnotu indexu, kdy nula znamená maximální odolnost vůči cizím vlivům a stovka opak, sestavovali ze skóre v pěti různých oblastech – z postojů veřejnosti, politického prostředí, fungování veřejné správy, informačního prostředí a ze stavu občanské a akademické sféry.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: První mistr světa v šachu, Adele i Hra na oliheň. A Fialova vláda

Ještě 16. a 17. listopadu si můžete v trafikách zakoupit Týdeník FORUM. Jestli si ve sváteční den chcete trochu…

Po vyhodnocení všech faktorů získala Česká republika skóre 29 bodů ze sta, což je spolu s Rumunskem ze všech osmi zkoumaných zemí nejlepší výsledek. Naopak nejvíce zranitelné je podle indexu Globsecu ze strany Ruska a Číny Srbsko, kterému studie přisoudila souhrnný výsledek 55 bodů.

Pokud jde o pět výše zmíněných individuálně posuzovaných oblastí, tak v Česku podle analýzy cizím nežádoucím vlivům nejlépe odolává státní správa (19 bodů ze sta), občanský a akademický sektor (23), následuje politické prostředí s 28 body a informační „krajina“ s body 31. Naopak nejvíc je podle indexu Česko zranitelné v oblasti postojů veřejnosti (48 bodů).

Podrobná zpráva Globsecu věnovaná přímo situaci v Česku mimo jiné uvádí, že jsme si jako země od roku 1989 dovedli vybudovat otevřenou a začleňující demokracii, která „dokáže reagovat na rozmanité výzvy, vliv cizích mocností nevyjímaje“. Což ovšem podle analýzy rozhodně neznamená, že by se tu Moskva a Peking nesnažily zaseknout pomyslným drápkem, aby mohly dění v Česku ovlivňovat ve svůj prospěch.

„Ruský a čínský vliv jsou v zemi přítomné. Příkladem může být zapojení Ruska do výbuchů ve Vrběticích, spor o Koněvovu sochu či pokusy Číny koupit si některá média,“ vypočítává Globsec. „Tyto kroky nicméně vyvolaly odpor u některých politiků a vládních představitelů. Přívrženci spolupráce s Čínou a Ruskem ve snahách prosadit svou agendu obecně selhávají a jejich vliv na rozhodovací procesy zůstává omezený,“ zdůrazňuje dále zpráva.

Přesto Česko navzdory nízké hodnotě indexu zranitelnosti není podle Globsecu „neprůstřelné“ – organizace upozorňuje na náš dlouhodobý euroskepticismus a varuje, že Češi na EU nahlížejí nejméně příznivě ze všech zkoumaných společenství v regionu. „Toto vlažné vnímání Evropské unie může být v budoucnu zneužito, zvláště v informačním prostoru, kde operují proruské a pročínské síly, které čas od času zaznamenávají úspěch,“ upozorňuje Globsec.