Lichtenštejnský kníže Hans Adam II. u zámku v Lednici, který je součástí Lednicko-valtického areálu. O panství rod Lichtenštejnů připravily Benešovy dekrety. FOTO: ČTK / Šálek Václav
FOTO: ČTK / Šálek Václav
Rozhodování českých soudů o Lichtenštejnech je absurdní, vzkázal ústavní soudce David Uhlíř. František Josef II., kníže z Lichtenštejna, byl občanem státu, který si po celou dobu druhé světové války udržel neutralitu, a není proto podle soudce žádný důvod na něj hledět jinak. Lichtenštejnové se dlouhodobě snaží získat zpět majetek, který jim byl zabaven po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Uhlíř se teď jako jediný po řadě soudních sporů postavil na stranu knížecí rodiny.
Knížecí rod Lichtenštejnů se domáhá majetku, zabaveného na základě Benešových dekretů, už od převratu. Opakovaně přitom poukazuje na fakt, že poslední držitel rodových majetků František Josef II. z Lichtenštejna nebyl občan Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, navíc hlava suverénního státu, tím pádem se na něj Benešovy dekrety neměly vztahovat.
„Zatímco lichtenštejnská strana po roce 1989 předpokládala, že se obě země domluví, k čemuž ji opravňoval i písemný příslib ministra zahraničí Dienstbiera, česká politická reprezentace doufala, že problém „vysedí“ a lichtenštejnské majetky českému státu zůstanou. V roce 2014 dokonce český stát Nadaci zažaloval, neboť jí Obvodní soud pro Prahu 10 v dědickém řízení potvrdil vlastnická práva na les u Říčan. Tento úvodní soudní spor je od roku 2020 na základě mezistátní stížnosti Lichtenštejnska proti České republice řešen Evropským soudem ve Štrasburku,“ připomíná Nadace knížete z Lichtenštejnska v tiskové zprávě, kterou má deník FORUM 24 k dispozici.
Jistý zvrat ale nastal v polovině května, kdy Ústavní soud vyhlásil rozhodnutí v kauze týkající se pozemků v okrese Kolín. Dva soudci hlasovali ve prospěch České republiky, ústavní soudce David Uhlíř ale vyjádřil v rozsudku svůj zásadní nesouhlas s dosavadním rozhodováním českých soudů a utvrdil Lichtenštejny v jejich hlavním argumentu.
„František Josef II., kníže z Lichtenštejna, právní předchůdce stěžovatelů, kterému měl být sporný majetek konfiskován dekretem prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., byl občanem státu, který si po celou dobu druhé světové války udržel neutralitu. Není žádný důvod na něj hledět jinak než jako na jakéhokoliv jiného německy mluvícího občana jiného neutrálního státu, kupř. Švýcarska. Myšlenka, že by František Josef II., kníže z Lichtenštejna, byl spoluodpovědný za zločiny Třetí říše a že se na něj proto vztahuje dekret prezidenta republiky, je absurdní,“ uvedl Uhlíř s tím, že rozhodování soudů je podle něj ovlivněno i politickými a ekonomickými úvahami.
Lichtenštejnové ale i přes dlouholeté soudní spory s Českou republikou mají k zemi vztah. Slezské muzeum v Opavě minulou středu zahájilo výstavu u příležitosti výročí nabytí Opavského knížectví Karlem I. z Lichtenštejna. Výstava představuje například přes čtyřicet unikátů z knížecích sbírek, které byly do Opavy zapůjčeny z rozhodnutí Hanse Adama II. zdarma a do opavského muzea byly přepraveny na lichtenštejnské náklady.
Při této příležitosti Opavu a posléze Krnov navštívila lichtenštejnská delegace včetně princezny Nory z Lichtenštejna, sestry vládnoucího knížete, princezny Marie-Pii Kothbauer z Lichtenštejna, velvyslankyně knížectví v Rakousku a České republice, a prince Alfréda z Lichtenštejna, předsedy Rady rodu Lichtenštejnů.
„Příklad Opavy ukazuje, jak by také mohla vypadat spolupráce Nadace knížete z Lichtenštejna a jednotlivých regionů České republiky, pokud by se namísto soudů Česká republika s rodem domluvila na vyřešení dlouholetého sporu diplomaticky,“ říká Konstantin z Lichtenštejna, nejmladší syn Hanse Adama II., CEO Liechtenstein Group, která spravuje všechny knížecí firmy kromě finančních a bankovních. „Dovedeme si představit kreativní řešení, výhodné pro obě strany,“ dodává.
Podle něj Lichtenštejnové bojují za spravedlnost a historické rodinné hodnoty, proto se nechtějí vzdát. „Pokud je v sázce toto, nikdy se nechcete vzdát. Kdyby nám šlo především o peníze, asi by bylo lepší investovat a podnikat jinde. Jenže nám nejde o peníze.“
