
Ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / Pasicles / CC0 1.0
FOTO: Wikimedia Commons / Pasicles / CC0 1.0

Před koncem loňského roku vědci popsali hrůzný nález, který může svědčit o kanibalismu v Evropě ve starší době bronzové. Nejméně 37 mužů, žen a dětí, jejichž pozůstatky byly objeveny v patnáctimetrové šachtě v jihozápadní Anglii, bylo podle archeologů poraženo jako zvířata a poté pravděpodobně snězeno.
Byl to čistokrevný masakr. Tak profesor archeologie na Oxfordské univerzitě Rick Schulting popsal to, co se stalo skupině lidí zavražděných před více než 4000 lety v dnešním Charterhouse Warren.
„Těla pak byla rozčtvrcena, přesně jako zvířata. Hlavy byly useknuty, části těla ukrouceny a větší kosti rozštípány. Na některých kosterních částech jsou také zřetelné stopy po škrábancích, které ukazují na to, že z kostí bylo odstraněno maso. Celkově to připomíná kanibalismus,“ řekl Schulting deníku Dagens Nyheter.
Protože se mezi kosterními pozůstatky nacházely také tisíce kostí, především domácího skotu, nedomnívají se vědci, že pachatele k činu dohnal hlad. „Muselo to být něco jiného. Nevíme co, ale vzhledem k tomu, jak zacházeli s mrtvými, museli být hrozně rozzlobení,“ míní Schulting.
K nálezu došlo již v 70. letech 20. století, ale protože ho učinili speleologové, a nikoli archeologové, byly kosterní pozůstatky analyzovány jen částečně a nedbale. Na dlouhá léta pak skončily v muzeu uložené v krabicích. Ty byly v roce 2016 znovu objeveny, jenže při čekání na financování výzkumu přišla pandemie.
Až loni v prosinci byli Schulting a jeho kolegové schopni objev znovu prezentovat, tentokrát v archeologickém časopise Antiquity. Nález datovali do doby asi 2250 let před naším letopočtem. Nejméně 37 lidí bylo podle vědců zabito ve stejnou dobu. Oběti byly rozřezány a jejich ostatky vhozeny do 15 metrů hluboké šachty. Podle Schutlinga jsou na nálezu nejpozoruhodnější nevybíravé násilí a známky kanibalismu.
Z kostí bylo odstraněno maso
„Jsou zde jasné stopy škrábanců, mimo jiné na žebrech, které ukazují, že maso bylo z kostí odstraněno. Na některých kostech jsou také stopy po žvýkání, které odpovídají plochým zubům, které máme my lidé, ale i prasata. Predátoři zanechávají i jiné stopy po kousnutí. Nevíme, zda pachatelé své oběti skutečně snědli, ale bez ohledu na to se tento nález mezi téměř všemi ostatními z té doby vymyká. Existují příklady násilí a masakrů, ale ne taková jatka, alespoň ne v Anglii,“ uvedl archeolog.
Počet obětí a fakt, že mezi nimi byli muži, ženy a děti, vedou výzkumníky k domněnce, že cílem bylo zničit celou společnost. Anglické vesnice v té době tvořilo několik desítek obyvatel, kteří pěstovali pšenici a další plodiny, chovali prasata, ovce a hovězí dobytek. Kontakty s okolím měli rozsáhlé, obchodovali s mědí a cínem široko daleko, ale stále žili v malých komunitách.
Schulting nevylučuje, že mohlo jít o pomstu nebo vyvrcholení napětí, které se mohlo hromadit delší dobu. „Tehdy neexistovaly žádné úřady, na které by se lidé mohli obrátit. Museli vzít věci do vlastních rukou. Mohl to být také konflikt mezi různými kulturami – mezi starousedlíky a migranty – který se zvrhl. Nejsou zde žádné známky boje, takže oběti byly pravděpodobně překvapeny.“
Ve snaze zjistit více poslali Schulting a jeho kolegové vzorky do Londýna na analýzu genomů obětí. „Člověk nikdy neví, ale velmi by mě překvapilo, kdyby to nebyli místní obyvatelé, kdyby pocházeli odjinud než z jihozápadní Anglie,“ řekl archeolog.