Nedávná studie zkoumala, zda jsou psychopatické rysy jedním z důvodů, proč se některým lidem nechce dodržovat pokyny týkající se veřejného zdraví (jako je například příkaz nosit masky/roušky). Zkoumané osoby, které měly relativně vysokou míru psychopatických rysů, vykazovaly v porovnání s jinými menší míru ochoty k dodržování některých opatření týkajících se covid-19.

Jak píše v článku na Psychology Today psycholožka Susan Krauss Whitbourne, lidé, kteří se zdají být na první pohled okouzlující a upřímní, nemusí mít vždy nejlepší úmysly. Součástí definice psychopatie je schopnost vlichotit se ostatním za účelem dosažení vlastních cílů. Takový jedinec umí z někoho vytáhnou peníze nebo dary, nebo také vypustit řetězec lží, které vzbuzují nemístný pocit důvěry.

Rysy psychopatického chování se ale objevují i ve společenském životě a zasáhlo to i jednání lidí v době pandemie covid-19.

Řada zemí se vzdala možnosti ukládat zakrývání obličeje jako povinnost, nicméně to významné zdravotnické instituce doporučují. Obchody a dopravci také zavádějí své vlastní pokyny. Někteří lidé ale taková opatření okázale bojkotují.

Autorka píše, že může existovat mnoho důvodů, proč se lidé chlubí tím, jak něco obešli. Nedávná studie, kterou provedli brazilští výzkumníci Lucas de Francisco Carvalha a Gisele Magarotto Machado z Universidade São Francisco, naznačuje, že je možná načase zvážit i roli, jakou v tom hraje psychopatie.

S odvoláním na předchozí výzkumy konstatují, že lidé s vysokou empatií budou s větší pravděpodobností dodržovat opatření k zamezení šíření nákazy. Empatičtí lidé naopak nevykazují míru vlastností, které patří do takzvané „temné triády“. K ní patří vlastnosti machiavelismu (sklon manipulovat s ostatními), narcismu (grandiozita a sebezahleděnost) a psychopatie (necitelnost a sociální deviace).

Podle jedné z těchto studií provedené v Polsku se dokonce zdá, že lidé s vysokou mírou těchto „temných“ vlastností se drží svého přístupu přes riziko, že nebezpečí vystaví druhé.

Brazilští vědci pak provedli vlastní zkoumání. Rozhodli se také podívat na schopnost vcítit se do pocitů jiných lidí.

Jejich výsledky je třeba číst s ohledem na to, jaký zvolili postup při vytváření vzorku zkoumaných osob. Vytvořili dotazník, který použili na sociálních sítích (facebook a WhatsApp). Jednalo se nakonec o 893 účastníků ve věku od 18 do 79 let (průměrný věk 35 let). Odpovědi  poskytly převážně ženy (80 procent) a mnoho z nich (39 procent) uvedlo, že mají vysokoškolský diplom. Tyto faktory je třeba mít při hodnocení na paměti.

Internetový dotazník obsahoval devět položek, rozdělených do těchto čtyř vzorců chování omezujících opatření:

1. Sociální distancování (tři položky)
2. Osobní hygiena (mytí rukou) (tři položky)
3. Používání obličejové masky (dvě položky)
4. Zůstat doma (jedna položka)

Pro posouzení osobnosti použili autoři standardní měřítka psychopatických rysů a empatie. Stupnice psychopatie zahrnovala položky jako necitelnost, prolhanost, velkolepost, impulzivnost, nezodpovědnost a riskování. Empatie byla hodnocena s mírou schopnosti sdílet nebo se nechat citově ovlivnit emocemi druhých.

Dále čtěte

Kupte si knihu rabína Lionela Blue: Zadní vrátka do nebe

Na e-shopu FORUM najdete skvělou knihu – Lionel Blue: Zadní vrátka do nebe, kterou vydalo nakladatelství…

„Souvislost mezi psychopatií a preventivním chováním byla zarážející. Autoři použili osobnostní měřítka jako základ pro kategorizaci účastníků a identifikovali 77 lidí (sedm procent všech žen a 12 procent všech mužů) s relativně vysokou psychopatií a nízkým skóre empatie.“ Tito jedinci měli obzvlášť vysoké skóre, pokud jde o necitelnost, a měli sklon k riskování a také k impulzivitě. Naproti tomu skupinu „sklon k empatii“ tvořilo 816 lidí (93 procent všech žen a 87 procent všech mužů).

Zdá se, že psychopatie skutečně zřejmě nějak souvisela s ochotou dodržovat pokyny týkající se veřejného zdraví. „Jak uvedli autoři, u osob ve skupině se ‚sklonem k psychopatii‘ byla nižší pravděpodobnost nošení masek (jak u mužů, tak u žen). Také jejich skóre ohledně společenského distancování mělo tendenci být nižší. Obě osobnostní skupiny se ale nelišily v tom, nakolik dodržovaly hygienické pokyny (například mytí rukou), což naznačuje, že i lidé, kteří mají vyšší psychopatické rysy, se chtějí ujistit, že chrání své vlastní zdraví. Jen je nijak zvlášť nezajímá ochrana jiných lidí.“

Ještě jednou je třeba zopakovat, že vzhledem k výběru vzorku je nutné být opatrný, pokud jde o automatické závěry týkající se celé populace. Přesto je to zajímavé východisko pro další zkoumání.

Jaký má takové bádání význam? Pro úřady, které se zabývají zaváděním opatření, je to upozornění, jaký typ lidí je třeba mít na paměti, když se něco přikáže, a jak se to zdůvodňuje. Z osobního hlediska je to užitečné upozornění pro každého, aby když narazí na někoho, kdo zastává určité radikální postoje, se podíval na celek jeho osobnosti, jak se chová také v jiných oblastech. To se netýká jen témat veřejného zdraví, ale i výběru partnerů a spolupracovníků.