Tisíce lidí se na pražském Staroměstském náměstí v sobotu zúčastnily shromáždění Společně za Ukrajinu! Akci ke čtvrtému výročí vojenského vpádu Ruska na Ukrajinu pořádaly organizace Paměť národa, Člověk v tísni, Milion chvilek pro demokracii, Díky, že můžem a Evropský kongres Ukrajinců. Vystoupil na ni mimo jiné prezident Petr Pavel, ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč nebo slovenská herečka a diplomatka Magda Vášáryová. Dorazili také bývalý hokejový brankář Dominik Hašek a herci Vladimír Polívka či Jitka Čvančarová.

Účastníci demonstrace, kterých podle odhadů policistů bylo asi osm tisíc, byli vybaveni ukrajinskými a českými vlajkami. Další, menší papírové, rozdávají lidem pořadatelé akce. Někteří lidé přinesly transparenty s hesly, například „Fuck Putin“ odkazující na ruského prezidenta Vladimira Pustina, „Stop imperiálnímu Rusku“ nebo „Ať žije Ukrajina“. Několik vzkazů obsahuje také dík Čechům za podporu napadené země. Na začátku akce byl český prezident přímo mezi účastníky a diskutoval s nimi.

Pavel: Zlo má vždycky tendenci roztahovat se tam, kde má prostor

„Vážím si nejen vás všech, kteří tady jste,“ pozdravil účastníky shromáždění na Staroměstském náměstí prezident Petr Pavel. „Válka na Ukrajině se nás týká, a jestli nám někdo říká, že už jsme z války unavení, že už nás to otravuje neustále poslouchat o Ukrajině, tak se staví lhostejně k naší vlastní budoucnosti,“ prohlásila hlava státu. Osud Ukrajiny podle něj nemůže být Česku lhostejný. „Dříve nebo později na Ukrajině zavládne mír a bude záležet na tom, jaký mír to bude, protože ovlivní bezpečnost Evropy na dlouhou dobu dopředu,“ řekl Pavel.

Shromáždění Společně za Ukrajinu!

Otevřít galerii (27)

Prezident se ve své řeči vyhranil proti názorům, že Ukrajinci mohou za agresi sami. Připomenul tak vyjádření poslance Motoristů sobě Filipa Turka, který při lednové návštěvě Ukrajiny podle médií prohlásil, že za válku na Ukrajině může zahraniční politika supervelmocí, rozšiřování NATO a etnické důvody. Podle prezidenta to není pravda. Podmínky, které měli Ukrajinci kvůli geopolitické situaci své země v 90. letech, byly horší, než ty v Česku, míní.

 „Ukrajina nechtěla nic jiného než to, co jsme chtěli my,“ prohlásil Pavel s tím, že pro Ukrajinu nastaly obtížnější podmínky, kdy se stala terčem ruské rozpínavosti. Podporou Ukrajiny podle hlavy státu bráníme princip, který chrání malé země, jako jsme my. „Zlo má vždycky tendenci roztahovat se tam, kde má prostor, a my mu ten prostor nechat nesmíme,“ vzkázal Pavel.

Promluvil velvyslanec i matka ztraceného vojáka

Ukrajinský velvyslanec Vasil Zvaryč na akci řekl, že obrannou linii drží Ukrajinci i díky Čechům. Stejně jako český prezident hovořil o solidaritě jednotlivců i muniční iniciativě. Pavel i Zvaryč ve svých příspěvcích konstatovali, že válka se netýká pouze Ukrajiny, protože na výsledku války závisí i bezpečnost dalších evropských zemí. „Rusko rozumí jen síle,“ prohlásil velvyslanec.

Dále čtěte

Děkujeme, že jste s námi! Demokracii budeme společně bránit i letos

Vážení a milí čtenáři, nebyl to jednoduchý rok, zejména ne pro ty, kteří si přejí, abychom žili v civilizované, prozápadní…

Na Staroměstském náměstí také Ukrajinci sdíleli své osudy a žádali o českou podporu při vyjednáváních o podmínkách míru. „Potřebujeme, abyste pomohli diplomatickému tlaku, chceme návrat válečných zajatců a pohřešovaných,“ řekla matka ztraceného ukrajinského vojáka. Na pódiu promluvili i rodiče Čechů, kteří jako dobrovolníci padli na Ukrajině, Karla Kučery a Martina Krejčího. Ivana Krejčová řekla, že její syn byl před poslední cestou na frontu zcela vyčerpán po fyzické i psychické stránce, pomoci Ukrajincům se bránit však považoval za svou povinnost. Konflikt na Ukrajině také připomínají v Praze, ale i v jiných českých městech venkovní výstavy.

Hodinu před zahájením demonstrace se na Staroměstském náměstí konala vernisáž připomínající na několika panelech oběť Čechů, kteří jako dobrovolníci zahynuli v ukrajinských ozbrojených složkách. Panely připravené organizací Paměť národa ve spolupráci s iniciativou Vlny solidarity popisují příběhy šesti z nich, a to Tomáše Zavázala, Martina Krejčího, Karla Kučery, Michala Janíka, Vladimíra Přibyla a Jiřího Kotrly. Akce se zúčastnil také ukrajinský velvyslanec Zvaryč, který ocenil české bojovníky jako hrdiny. „Uděláme vše pro to, aby jejich oběť byla naplněna naším vítězstvím,“ řekl.

Výročí agrese připomněl i Pochod zmizelé vlajky

Čtvrté výročí ruské agrese na Ukrajině připomenul v sobotu v centru Prahy také Pochod zmizelé vlajky. Zhruba 50 lidí, kteří se sešli kolem 13:30 před Národním muzeem, neslo ukrajinskou vlajku z Václavského na Staroměstské náměstí. Tam se účastnici připojili k akci Společně za Ukrajinu!.

Dále čtěte

Jako by mu to poradili přímo v Moskvě. Fiala se ostře pustil do slovenského premiéra Fica

Kdyby Slovensko podniklo kroky, jaké jsme udělali ve vládě my, tak by tento problém nikdy nemělo, vypálil bývalý český premiér…

Pochodu se účastnili i někdejší disidentka a jedna z mluvčích Charty 77 Věra Roubalová Kostlánová. Ukrajinská vlajka podle ní symbolizuje statečnost Ukrajinců a tisíců obětí, které padly kvůli ruské agresi. Účastníkům řekla, že premiér Andrej Babiš (ANO) chce zavést 30. březen jako Den české vlajky. „Tím víc tady vítám dobrovolníky, kteří tady každý den v 18:00 stojí s ukrajinskou vlajkou a připomínají důležitost tohoto symbolu a zvou každého, ať se připojí,“ řekla. Iniciativa hodlá v každodenní štafetě pokračovat.

Vlajka v ukrajinských modro-žlutých barvách na fasádě Národního muzea visela jako výraz solidarity se zemí napadenou v únoru 2022 ruskými vojsky. Vedení muzea ji loni v létě nechalo sundat kvůli propagaci výstavy fosilií předků člověka Lucy a Selam. Později plochu zabraly poutače na další expozice.

Desítky lidí se dožadovaly navrácení ukrajinské vlajky na průčelí před muzeem loni v říjnu. Během happeningu s názvem Vraťme vlajku na Muzeum!, který pořádala skupina Kaputin, pořadatelé vztyčili ukrajinskou vlajku na kovovou konstrukci před hlavním vchodem do historické budovy. Několikametrovou modro-žlutou vlajku pak upevnili také na zábradlí terasy. V projevech kritizovali za svěšení vlajky ředitele Národního muzea Michala Lukeše a tehdejšího ministra kultury Martina Baxu (ODS).

Lukešovi chtějí organizátoři sobotní akce dál připomínat, že vlajka by na budově měla vlát.

Před budovou Národního muzea lidé v minulosti několikrát demonstrovali naopak proti tomu, aby tam ukrajinská vlajka visela. Proti jejímu umístění se uskutečnilo několik protestů. Například k jejímu stržení vyzýval v březnu 2023 aktivista Jaroslav Popelka na protivládní demonstraci na Václavském náměstí. Skupinka lidí se pak do muzea snažila proniknout. U Obvodního soudu pro Prahu 1 si Popelka vyslechl čtyřměsíční trest vězení s podmínečným odkladem na 1,5 roku. Dostal také osmnáctiměsíční zákaz pobytu na území Prahy. Sám měl za to, že se dopustil nanejvýš přestupku.

Dále čtěte

Češi nejsou kolaboranti, stojíme za Ukrajinou! Pojďte to s námi ukázat Okamurovi a kupte si plakát

Nehoráznosti, jaké vypouští z úst předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura a další představitelé vládní koalice Andreje Babiše, překročily už všechny…

Předloni 17. listopadu před Národním muzeem lidé protestovali proti tehdejší vládě Petra Fialy (ODS) a její pomoci Ukrajině a ve Strakově akademii se pokusili předat petici za stažení ukrajinských vlajek z budov spravovaných státem. Organizátorem akce byl Ladislav Vrabel.

Rusko zahájilo rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na Ukrajinu 24. února 2022. Ruská agrese si na Ukrajině vyžádala podle Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) zatím ke konci loňského roku životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí.