MF DNES a Lidové noviny 5 září 2022 FOTO: Johana Hovorková / FORUM 24
FOTO: Johana Hovorková / FORUM 24
KOMENTÁŘ / Člověk by měl cítit aspoň trochu lítost. V mém případě o to více, že jsem byl tři roky šéfredaktorem Lidových novin a zabránil jsem jejich plánovanému zavření v únoru 1998. Jenže lítost nějak nepřichází. Už dlouho nebylo čeho litovat. Snad jen sobotní přílohy Orientace, kterou jsem založil a které jsem dal jméno. Orientace bude sice pokračovat v MF DNES, ale těžko to bude ten samý vjem.
Končí tradiční deník české inteligence vydávaný s dlouhou přestávkou v době komunismu již od roku 1893. Novodobá historie Lidovek začala v roce 1987, tedy době agónie totalitního režimu, kdy jejich samizdatové šíření mělo masový charakter a předznamenalo pád režimu. I proto by se daly Lidové noviny považovat za národní instituci, kterou by nemělo být tak jednoduché jen tak zavřít.
Jenže v posledních deseti letech se pověst instituce proměnila v absurditu. Noviny si totiž s celým vydavatelstvím Mafra koupil Andrej Babiš, když budoval svoji mocenskou pozici. Jako naprostý barbar skloubil roli vydavatele s rolí politika. A Lidové noviny podle toho vypadaly. Jednalo se o odpudivý plátek, ve kterém míra servility k vlastnímu vydavateli a Vůdci dosahovala míry, jakou měly noviny v éře kultu osobnosti.
Legendární byly stránky, které zde vyšly u příležitosti Babišových narozenin. Šéfredaktor Ištván Lékó také jednou napsal, že Andrej Babiš je člověk, který v době, kdy se mluví o konci světa, vezme do ruky rýč, vykope díru a zasadí strom. Babišovi „investigativní novináři“ v Lidových novinách očerňovali Babišovy konkurenty a oponenty a vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v rozhovorech pro Lidové noviny pravidelně komentovala vyšetřování korupce, čímž legitimizovala základní krédo hnutí ANO, kterým byla antikorupční revoluce. Přesně, jak to Vůdce potřeboval. Bylo to k zblití.
Ostudné účinkování Lidových novin v éře babišistánu nás v deníku FORUM 24 vedlo k tomu, že jsme vyzvali v roce 2017 autorské osobnosti, jež do LN psaly fejetony pro rubriku „Poslední slovo“, aby už konečně přestali kolaborovat s Babišem a řekli Lidovým novinám své poslední slovo. Samozřejmě se na nás za to někteří z nich zlobili, ale část se z Lidovek přeci jen nějak časem vytratila. Vesměs tam ale dál fungovali a psali své polobabišácké nebo takové pseudomoudré výrony. Nikoho z nich nenapadlo postavit se k politickému a mediálnímu predátorovi čelem a vzepřít se hanobení kdysi slavného listu.
Babišovo vedení novin přineslo logické výsledky. Noviny ztratily vliv, ztratily smysl a jejich prodej klesal nejen kvůli internetovému věku, ale právě i kvůli řemeslnému neumětelství i politické zvrácenosti.
Nový vydavatel, jemuž Babiš nedávno prodal vydavatelství Mafra, neprovedl žádné kroky, které by Lidové noviny i MF DNES vyvedly z jejich marasmu. Ať už o rušení Lidovek rozhodl druhořadý chemický magnát Pražák nebo paní Kellnerová, která může za Pražákem zjevně stát se svojí větší finanční silou, tak jde o rozhodnutí nekompetentní. Noviny by mohly prodělat ozdravnou kůru, a kdyby je převzal někdo s autoritou, dalo by se udělat národní hnutí pro jejich záchranu. Něco na principu „národ sobě“. Značka Lidových novin má stále tu sílu, ale muselo by se jednat o transparentní odstřihnutí od Babišovy éry. Jenže noví vládci zřejmě upekli s Babišem jakýsi deal, že média Mafry nepůjdou proti němu. Je to zřejmé z toho, co se v obou listech děje. Prostě jde pořád o totéž, co za Babiše. Takhle se nám naši kapitáni ekonomiky chovají k českému duchovnímu dědictví.
Může nám tedy být za těchto okolností Lidových novin líto? Vždyť je to prostě jen logický vývoj, který odpovídá nízké úrovni vydavatelské kultury a celkové destrukce našich poměrů. Ale možná by se ti podnikatelé aspoň mohli zeptat na názor lidí, kteří se o obnovu Lidovek na sklonku komunistické éry zasloužili. Těm to určitě líto je.
Jestli ovšem poprvé Lidové noviny pohřbil komunista Jan Drda a podruhé komunista Andrej Babiš, tak je i tentokrát možné, že se k obnově Lidových novin zase jednou vrátíme.
