ROZHOVOR / Jako opozice jsme připraveni udělat všechno, co dokážeme, abychom změnám ve financování veřejnoprávních médií zabránili, říká poslanec a předseda mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL). Možností je podle něj i napadení změn u Ústavního soudu. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mluví také o situaci lidovců, které v dubnu čeká sjezd a volba nového vedení.

Vládní poslanci plánují předložit formou poslaneckého návrhu částečné zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. Patrik Nacher říká, že nemůže být řeč o útoku. Jak si to vysvětlujete vy?

Je to frontální útok na veřejnoprávní média a ten cíl je jasný. Chtějí je ovládnout a cestou k tomu je vyhladovět je a destabilizovat. Stokrát tady mohou mluvit o západních modelech financování, ale pokud každý jejich krok odpovídá tomu, jak postupovali Slováci, tak jim prostě nemůžu věřit.

Na Slovensku před dvěma lety ze dne na den srazili rozpočet veřejnoprávních médií o třetinu a ejhle – o dva roky později, po tom, co tady ministryně Šimkovičová radila panu Klempířovi, jak na to, Tomio Okamura vyhlásí v zásadě stejný plán: sebereme vám od července třetinu vašich rozpočtů.

To znamená, že cílem je dostat média pod tlak, do křeče, a tím je snáz ovládnout. A já se ptám: když si vládní koalice pořád protiřečí mezi sebou, kdo za ně vlastně mluví? Jestli pan Klempíř, který má v gesci to připravovat, anebo jestli je to plán Patrika Nachera, nebo tlak Tomia Okamury, kterému ostatní ustupují, nebo jestli to ve výsledku píše někdo úplně jiný – Tykač, Faltýnek, nebo kdo vlastně.

Vy z pozice předsedy mediálního výboru do přípravy nijak nevidíte? Navenek to totiž není vůbec jasné, v médiích se objevují informace, že se spolu neshodnou ani Babiš s Okamurou. Na výboru o tomto mezikroku nemluvil ani ministr Klempíř, jestli se nepletu.

Na mediální výbor jsem ho pozval právě proto, aby nám na některé otázky začal konečně odpovídat. Ne náhodou jsem tam ve stejný čas pozval i ředitele České televize Hynka Chudárka, protože oni ty návrhy vůbec nediskutují s rozhlasem a televizí. To znamená, že ať už z toho vyjde cokoliv, bude to paskvil, který nemůže fungovat, když od začátku nejsou u diskuse ředitelé těch dvou institucí.

Oni to dělají tajnůstkářsky, přehazují si to mezi sebou jako horký brambor, pravděpodobně se na tom sami neshodnou, ale výsledkem je, že se v tom nikdo nevyzná – možná ani oni sami. Přesto za každou cenu chtějí změny prosadit, aniž by měli připravenou alternativu.

Zároveň je tam i ten fakt, že to koalice opět předkládá jako poslanecký návrh, jako to dělá i s jinými předlohami. Tím vlastně obchází připomínkové řízení. Jde nějak zabránit tomu, že postupují touto formou?

Jako opozice využijeme všechny nástroje, které máme, abychom těm změnám bránili. Jsme otevření věcné diskusi, ale už jen ten styl, že to sem hážou poslaneckým návrhem, že k tomu padají věty typu „nechte se překvapit“, „dejte nám klid na práci“, že v pondělí řeknou „zítra to nahrajeme do systému“ a o několik hodin později to dementují, že nic do systému nenahrají – tam mi prostě blikají úplně všechny kontrolky, že tohle skončí velkým průšvihem.

Podle mě je to i cílem, minimálně části z nich – určitě SPD – aby to velkým průšvihem skutečně skončilo a aby se z toho ta média už nezvedla. My ale určitě využijeme všechny prostředky, které máme, abychom těmto změnám zabránili.

Můžete být konkrétnější? Řešíte společný postup třeba i napříč opozicí?

Ano, koordinujeme se. Já jsem samozřejmě v pozici předsedy mediálního výboru, ale snažím se, aby to nebyl jen příběh KDU-ČSL, ale celé opozice. Jsme připraveni udělat všechno, co dokážeme, abychom těmto změnám zabránili. Budeme to zdržovat ve sněmovně, určitě jsme připraveni to napadnout u Ústavního soudu. Všechny nástroje, které k tomu máme, využijeme.

Samozřejmě koordinujeme naše pozice také se senátem. Věřím, že pan prezident – i podle toho, jak se k tomu zatím vyjadřoval – bude případné změny vetovat. Je pravda, že pokud koalice bude chtít, má ve sněmovně dost hlasů na to, aby si veřejnoprávní média podrobila a připravila je o nezávislost.

Zároveň pracujeme i na nějaké alternativě, co s tím budeme dělat, pokud své plány dotáhnou. A jak celou věc napravíme, až budeme znovu u vlády. To znamená, že plán číslo jedna je pro nás zabránit zrušení poplatků. Ale pokud k tomu nakonec dojde, chceme mít připravenou alternativu, jak tuhle situaci napravit, až se politická situace v naší zemi změní.

O možných scénářích a modelech financování, které budou garantovat stabilitu a nezávislost médií, vedu debatu s vedením televize a rozhlasu a také s mediálními odborníky – na rozdíl od vládních činitelů, kteří se s nimi nebaví.

V médiích se objevují informace, že někteří radní ČT tlačí na ředitele ohledně obsahu vysílání. Tlaky byly například na moderátora Václava Moravce a naposledy se objevila zpráva, že Pavel Matocha chce větší zastoupení antivaxerů. Sledujete i tohle a lze tomu ovlivňování nějak zamezit?

Musím říct, že je mi trapně za hnutí ANO a Motoristy, že vlastně ustupují tomuto narativu pod tlakem SPD, ke kterému se pan Matocha mentálně nejvíc přibližuje. Samozřejmě to budeme řešit v rámci veřejného slyšení kandidátů na radní České televize, kam znovu kandiduje jak pan Matocha, tak pan Veselý a další lidé tohoto typu. Budeme se jich na to ptát, stejně jako na možné porušování zákona – například v případě pana Veselého, který si jede svůj mediální byznys, což jako radní prostě nesmí.

Pokud vládní koalice půjde těmto lidem na ruku, nakonec si je tam prohlasuje, protože na to má dostatek poslanců. Zadarmo jim to ale určitě nedáme.

Pojďme se nyní přesunout k lidovcům, které čeká v dubnu sjezd. Už jste se rozhodl, jestli budete kandidovat na prvního místopředsedu strany? 

Kandiduji na řadového místopředsedu. Nechci to přepálit s počtem úkolů, které mám na starosti. Myslím, že je správné síly vždycky rozkládat. A doteď jsme se v rozhovoru bavili o tom, že vedu mediální výbor, což obnáší velké množství agendy. Tím pádem mi dává smysl, když mám tuhle politickou odpovědnost, být řadovým místopředsedou, a ne prvním.

Cílem koalice je dostat média pod tlak, do křeče, a tím je o to snáz ovládnout.

Podpoříte na prvního místopředsedu poslance Benjamina Činčilu?

Má moji plnou podporu. Není předsedou výboru na půdě sněmovny, má do toho chuť, a hlavně na to má schopnosti. Může být číslo dvě vedle Honzy Grolicha – věřím, že právě on bude předsedou naší strany. Takže ano, Benjamin Činčila má moji plnou podporu.

Podle zatím ohlášených zájemců do vedení strany to vypadá, že mají lidovci šanci výrazně omladit. Je to záměr? Vede se o tom debata ve straně?

Ta debata je mimořádně pestrá a velmi živá a já jsem za to rád, protože to je znak demokracie. Na všech našich okresních a krajských konferencích říkám: čím víc diskuse, tím víc demokracie.

Teď jsme ve fázi okresních a krajských setkání, kde také žádáme zpětnou vazbu a případnou podporu pro sjezd. A mám radost z toho, že u nás žádná „strejcokracie“, jak se dnes říká, nevládne, protože není problém dávat prostor i mladším lidem.

Tím ale neříkám, že bych byl zastáncem hesla „mládí vpřed a staří na svá místa“, nebo že bychom měli dělat nějakou revoluci. Ne – jestli máme tu stranu zvednout, potřebujeme všechny generace a spolupráci napříč nimi. Potřebujeme každou ruku, nohu, mozek i srdce – prostě všechny, kteří budou ochotní pro to něco dělat, ať už jim je, kolik chce.

Ale to, že to zatím vypadá, že na sjezdu dostanou prostor i mladší kandidáti, je podle mě dokladem toho, že se naše strana dokáže obměňovat a posouvat se dál.

Jak chcete oslovovat nové voliče? Podle průzkumů se stále držíte pod hranicí pěti procent.

Rozhodně se musíme zaměřit na praktickou politiku. Co to znamená? Pro mě, když popíšu ten ideál, je politika službou lidem. Ale nemají to být prázdná slova, má to být konkrétní služba konkrétním lidem na všech politických úrovních. My máme starosty, místostarosty a zastupitele, jako KDU-ČSL jich máme nejvíce, a oni odvádějí skvělou práci. Na celostátní úrovni nám ale možná utíkají některá témata, třeba spojená s hospodářstvím, v nichž nepůsobíme uvěřitelně. A co si budeme povídat, jedním z klíčových faktorů pro to, jak se lidé rozhodují ve volbách, je ekonomická kompetence. Tu zatím nemáme dostatečnou a musíme ji jednoznačně posílit.

O post předsedy usiluje Jan Grolich, který tvrdí, že v Česku dnes není silná opoziční strana s ekonomickou kompetencí ani důvěrou lidí. Souhlasíte s tím? A pokud ano, co to říká o práci lidovců v opozici?

Souzním s tím, vypovídá to o tom, že jsme se zaměřovali na naše tradiční témata, která zůstávají a jsou pro nás klíčová – rodina, venkov a krajina. Ale pokud bychom teď byli v situaci, že máme po volbách, řešíme obsazení resortů a jsme součástí koalice, tak bychom v tuhle chvíli pravděpodobně neměli kandidáta na ministra financí. A toho potřebujeme zcela určitě mít.

Tímhle způsobem potřebujeme obsadit i ty agendy, kterým jsme se zatím tolik nevěnovali nebo s námi nejsou natolik spojené. Takže s Janem Grolichem v tomhle určitě souhlasím a je to úkol pro nás jako budoucí předsednictvo – pokud k tomu dostaneme důvěru – tuhle kompetenci v naší straně vybudovat.

Jak jsem říkal, jsme velmi dobře ukotveni na komunální úrovni, to je pro nás naprosto zásadní. Poměrně dobře jsme etablovaní na krajích, ale jestli máme posilovat na celostátní úrovni, musíme posílit především naši ekonomickou kompetenci.

Budou lidovci sestavovat stínovou vládu, stejně jako ODS a Starostové?

My máme systém sedmi expertních týmů. Já vedu jeden z nich pro hodnoty a společnost, kam spadají témata školství, legislativy, kultury a médií. V těchto týmech máme širokou základnu odborných komisí, členů KDU-ČSL i příznivců, kteří tam externě pracují. Je jich něco přes 600. To je opravdu vzácné množství lidí, kteří nám chtějí svou expertizou pomáhat vytvářet jednotlivá témata. A na tom stavíme – abychom měli ta témata a návrhy definované, legislativně připravené a tím pádem nosné. Je to práce, která možná není tak jednoduše prodejná jako stínová vláda, ale je to vodítko naší politiky na celostátní úrovni.

Abych byl konkrétní: jak jsem zmiňoval v úvodu rozhovoru, jsme teď ve fázi debaty o financování veřejnoprávních médií, kdy bráníme tomu, aby se poplatky zrušily. Ale pokud nakonec zrušeny budou, musíme vědět, co s tím budeme dělat, až opět budeme u vlády. Proto připravuji spolu s expertním týmem návrh jiného modelu financování, který by garantoval nezávislost, stabilitu a byl vydiskutovaný s Českou televizí a Českým rozhlasem jako funkční.

Po volbách se strany bývalé koalice SPOLU rozhodly jít každá svojí cestou a budovat vlastní značky. Není to chyba?

Není. Je potřeba si říct, že SPOLU bylo od začátku definováno jako předvolební projekt v čele s Petrem Fialou. Teď už máme po volbách a nikdy jsme jako lidovci neříkali, že směřujeme k nějakému sloučení nebo že bychom se stali jednou stranou. Byl to projekt, který dával jednoznačně smysl i vzhledem k volebnímu systému, který tady máme. Naplnil svůj účel, ale teď máme po volbách a je čas zjistit, v jaké kondici ty strany reálně jsou. Jedna věc jsou preference, druhá věc jsou výsledky.

Tím neříkám, že do budoucna nenastane situace, kdy pro dobro státu bude správný krok znovu spolupracovat v nějaké koalici. Ale my se teď potřebujeme dostat do stavu, kdy máme jako lidovci svobodu do koalic jít, anebo kandidovat samostatně. Byla by chyba posunout to do role, že koalici děláme proto, abychom sami přežili. To je pragmatismus, který mi v této podobě není blízký. Musíme být samostatně funkční stranou, bez které se ty ostatní neobejdou. Na tom teď pracujeme a věřím, že se nám to povede.

Nebyla by nějaká forma spolupráce nebo koalice jednodušší cestou? Když jste zmiňoval, že lidovci momentálně nemají kandidáta na ministra financí, některá jiná strana ho třeba má, a vy byste se mohli soustředit na jiná témata.

My si nechceme vybírat jednodušší cestu. Je pravda, že by bylo jednodušší to takzvaně outsourcovat nebo to prostě hodit na někoho jiného. Ale to by nebylo správné. Jsme unikátní strana, i skrze naši pestrou historii, i skrze lidi, kteří v této straně historicky byli ochotni za křesťansko-demokratické ideály položit život. Například Stanislav Broj, poválečný poslanec, byl popraven v roce 1950. A my přece nemůžeme tenhle odkaz jen proto, abychom si to udělali jednodušší, hodit do koše.

Díváme se do budoucna. A podle mě tahle země potřebuje, aby tady fungovala suverénní středopravicová strana, která má konzervativní kořeny a pevně podporuje naši orientaci na západní spojence. Náš úkol je dostat ji do kondice, aby v této roli suverénní politické strany znovu byla.

To znamená, že si nevybíráme jednodušší variantu, ale variantu, kterou vnímáme jako správnou – posílit naši kompetenci i v těch oblastech, kde ji zatím nemáme dostatečně vybudovanou. Tenhle rok prověří, v jaké kondici strany reálně jsou, a potom se budeme bavit, co bude dál. Pokud do nějaké koalice půjdeme, tak proto, že je to v daných volbách správné pro tuto zemi, ne proto, že v ní chceme přežít kvůli našim funkcím.