Zahájení očkování proti koronaviru u nás je dobrou zprávou, ale Česko v jeho přípravách i harmonogramu zaostává. Na tom nic nemění příklad premiéra Andreje Babiše, který se nechal očkovat jako první. Světovým lídrem je Izrael, který za týden vakcinoval téměř 400 tisíc lidí a rychle navyšuje kapacity.
O situaci s očkováním v Izraeli informoval server Lidovky.cz z mediální divize Agrofertu, který předvedl nebývalý editorský lapsus. Původní verze článku obsahovala titulek „Izrael je světovým lídrem v očkování, vakcinovat chce 150 000 lidí denně. Pomáhá mu židovský původ šéfa Pfizeru?“, připomínající neblahou éru antisemitské propagandy.
Nešťastně formulovaný titulek
Redakce si přešlap uvědomila, v nové verzi zakončila titulek větou „Co stojí za nebývalým úspěchem?“ a doplnila text omluvou čtenářům: „První verze tohoto textu obsahovala nešťastně formulovaný titulek. Článek jsme upravili. Omlouváme se všem, koho se mohl dotknout.“
To nic nemění na hořké pachuti, kterou tento „nešťastný“ exces zanechal. Dále nemůže překvapit, že se článek vyhnul kritickému srovnání přístupu Izraele a dalších zemí s vládou Andreje Babiše, skrytého majitele vydavatelství Mafra, do jehož portfolia spadá i server Lidovky.cz.
Izrael zahájil kampaň za očkování proti koronaviru už 19. prosince, kdy se nechal vakcínou firem Pfizer a BioNTech demonstrativně vakcinovat premiér Benjamin Netanjahu. Český premiér Andrej Babiš jeho počin o osm dní později nápadně zkopíroval, tím ovšem podobnost s izraelským vzorem končí.
150 tisíc vakcín denně
Devítimilionový Izrael je první na světě v proočkovanosti obyvatel, když za pouhý týden podal 379 tisíc vakcín. Navyšuje však tempo a v neděli 27. prosince bylo očkováno 99 tisíc lidí, přičemž cílem místního zdravotnického systému je v brzké době dosáhnout aplikaci až 150 tisíc vakcín denně.
Do konce tohoto týdne má po celé zemi fungovat 250 vakcinačních stanic a premiér Netanjahu slíbil, že do konce ledna chce naočkovat až dva miliony Izraelců. Tímto tempem se Izrael už dnes octl v čele světového žebříčku podaných vakcín na 100 tisíc obyvatel daleko před Bahrajnem, Velkou Británií a Spojenými státy.
Generálním ředitelem americké farmaceutické firmy Pfizer je Albert Bourla, který je potomkem přeživších holocaust. Vyvozovat z toho však zvýhodnění mateřské země kvůli jeho původu, jak předvedl titulkář Lidovek.cz, je absurdní.
Hlavními důvody, proč je dnes Izrael lídrem ve vakcinaci proti covidu-19, jsou podle expertů disciplína a organizovanost státní správy plynoucí z válečných zkušeností země. Vláda si počíná velmi rázně, když nyní zavedla třetí (a věří, že už poslední) lockdown.
Lepší data než u nás
Je pozoruhodné, že statistická data, která vedla k tomuto razantnímu kroku, jsou přitom v Izraeli při téměř srovnatelném počtu obyvatel mnohem příznivější než u nás.
Míra pozitivity provedených testů se drží na 4,9 procentech, zatímco v Česku nyní přesahuje 40 procent. Zatímco naše země obsadila čelní místa světového žebříčku v počtu 104 úmrtí na 100 tisíc obyvatel (celkem 11 302), v Izraeli je jich ve stejném poměru 38 (celkem 3226). Příznivěji než u nás se vyvíjí i počet nových případů, včetně počtu hospitalizací.
Očkování probíhá v Izraeli podobně jako v České republice. Přednostní nárok mají na vakcínu zdravotníci, dále lidé starší 60 let a další rizikové skupiny obyvatelstva. Teprve potom přijde na řadu běžná populace.
Babišova vláda s velkou mediální pompou spustila očkování proti čínskému koronaviru, ačkoli ve skutečnosti do konce roku zajistila jen několik desítek tisíc vakcín. Zatímco v ostatních zemích počítají s rychlejším průběhem, Babiš plánuje, že celá očkovací akce, v rámci které by měla ČR dostat 15,9 milionu vakcín pro asi 8 milionů lidí, potrvá až do září 2021.
Předvolební kalkul
Z toho jasně vyplývá, že hnutí ANO hodlá kalkulovat s vakcinací jakožto „světlem na konci tunelu“ v rámci své volební kampaně. „Shodou okolností“ by totiž očkování mělo končit krátce před řádným říjnovým termínem parlamentních voleb. Jenže kritici poukazují na to, že scénář očkování je u nás v porovnání s jinými zeměmi málo ambiciózní, příliš dlouhý a nedotažený.
Ohroženy tak jsou i plánované termíny, jelikož není jisté, zda se podaří v poslední fázi personálně a organizačně zajistit předpokládaných 50 tisíc vakcín denně, tedy třikrát méně, než plánuje Izrael už v nejbližším období.
Náběh vakcinace je u nás kvůli slabé připravenosti rovněž pomalejší než v řadě zemí EU v čele s Německem, Francií, ale třeba i Polskem. Náš severní soused do konce ledna očekává dodávky 1,5 milionu vakcín, zatímco Babišova vláda počítá s 356 tisíci dávkami do konce února.
Vzhledem k tomu, že jsou u nás zhruba tři miliony rizikových osob, běžná populace se k vakcínám dostane v širším měřítku někdy v dubnu až květnu. To není vize, nad kterou by měla česká veřejnost jásat, protože boj s epidemií se přesouvá až do příštího podzimu. To už bude Izrael a další země pravděpodobně dávno za vodou.
Články v Lidových novinách a MF DNES sledujeme v rámci projektu Analýza fungování médií patřících do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše podporovaného Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky.