Lídři států Evropské unie na summitu v Bruselu spolu s ukrajinským prezidentem FOTO: Evropská komise / se souhlasem
FOTO: Evropská komise / se souhlasem
Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie se ve čtvrtek v Bruselu shodli, že má EU rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Jednomyslnou shodu na další podpoře Ukrajiny napadené Ruskem však najít nedokázali. Přihlásilo se k ní 26 států, proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán, informoval novináře jeden z unijních činitelů.
Lídři unijních zemí se na mimořádné schůzce zabývali budoucností evropské obrany v době nejistoty kolem pokračování dodávek amerických zbraní Kyjevu či kolem podoby možných mírových rozhovorů s Ruskem, na jejichž rychlé uspořádání naléhá americký prezident Donald Trump. Evropská unie by měla rychle najít finance na posílení obrany a bezpečnosti svých členských zemí a umožnit jim, aby mohly do svých armád investovat bez obav z porušování unijních dluhových a rozpočtových pravidel. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři 27 zemí EU na mimořádném summitu věnovaném evropské obraně a podpoře Ukrajiny.
Summit, na který zavítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jednal i o textu slibujícím další podporu Ukrajiny jak v obraně proti Rusku, tak v mírových jednáních a otázce bezpečnostních záruk po uzavření možné dohody s Ruskem. Orbán dával předem najevo, že tato závěry nehodlá podpořit a využil právo veta. Text byl proto schválen jako nezávazné prohlášení podporované 26 členskými státy. Lídři následně pokračovali v debatě o Ukrajině.
Předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová před zahájením summitu slíbili další pomoc napadené zemi, která se ruské invazi brání od února 2022. Costa zdůraznil, že větší bezpečnost Ukrajiny znamená i větší bezpečnost pro celou Evropu. Von der Leyenová označila summit za přelomový.
„Nejlepší bezpečnostní zárukou je silná Ukrajina a silná ukrajinská armáda,“ napsal na síti X český premiér Petr Fiala po zhruba devadesátiminutovém pracovním obědě unijních lídrů se Zelenským, který následně jednání opustil.
Podle unijního činitele obeznámeného s obsahem jednání Zelenskyj během oběda „uvítal iniciativy zaměřené na posílení evropských obranných kapacit a volal po jejich využití při podpoře ukrajinské zbrojní produkce“. Již před začátkem summitu ukrajinský prezident vyjádřil vděk za evropskou podporu, kterou podle něho Kyjev vnímá zvláště po vyhrocení jeho vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lídři se sešli v době, kdy Trump používá na adresu Zelenského ostrá slova a podle mnohých evropských politiků přebírá rétoriku ruského vůdce Vladimira Putina. Trump po páteční roztržce se Zelenským v Bílém domě pozastavil vojenskou podporu Kyjevu a její další osud podle Washingtonu závisí na ochotě Zelenského přistoupit na jednání pod vedením USA. Šéf Bílého domu také naléhá na evropské země, aby přidaly peníze armádám a převzaly odpovědnost za svou bezpečnost, v níž se USA nehodlají angažovat jako dosud.
Vůdci řady členských zemí dávali při příchodu na jednání najevo, že jsou připraveni zvyšovat výdaje na obranu a bezpečnost. O tomto tématu začal summit podle unijních zdrojů diskutovat po Zelenského odchodu. Lídři měli na stole návrh Evropské komise, podle něhož by EU ze společné půjčky 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) měla členským zemím poskytnout úvěry na nákupy vojenského vybavení. Unijní exekutiva navrhla také zmíněné uvolnění společných rozpočtových a dluhových pravidel, která by se nově nevztahovala na investice do obrany.
Podle jednoho z unijních diplomatů se debata vedla právě o možnosti utrácet za obranu peníze, které by se nepočítaly do pravidel zakazujících členským zemím rozpočtové deficity převyšující tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dluh překračující jeho 60 procent. Německo se snažilo prosadit, aby nešlo jen o krátkodobé výjimky, ale o dlouhodobě zakotvené pravidlo. S tím však podle zmíněného zdroje původně nesouhlasily země jako Nizozemsko, Švédsko či Dánsko, které se dlouhodobě snaží zkrotit státní dluhy.
