Už je to týden, co německá ministryně obrany Ursula von der Leyen minulý čtvrtek ohlásila plán mise NATO v Egejském moři. Jeho cílem je vytvořit flotilu pod německým vedením. Plán se rodil těžko a doteď se upřesňovalo, o co vlastně půjde. Po těžkých jednáních byly stanoveny základní linie. Válečné lodě by měly zabránit, aby tolik uprchlíků nepřetržitě přecházelo z Turecka přes Egejské moře do Řecka a potom dál pokračovali do Německa. Během několika dní, jak aspoň doufá spolková vláda, by měly počty uprchlíků drasticky klesnout. Přinejmenším tak se vyjádřil ministr vnitra Thomas de Maizière, který dokonce v Bruselu stanovil konkrétní datum. Podle něj by je měla křivka uprchlíků výrazně klesnout do 7. března, než se Evropská unie na summitu setká s Tureckem.
Tento termín by se tak stále více stává klíčovým dnem také pro kancléřku Angelu Merkelovou. U Kréty se nachází skupina lodí, ke které kromě německé válečné lodi Bonn patří ještě čtyři lodě. NATO samotné ale nechce zasahovat, spíše mají tyto moderní válečné lodě zajišťovat více nebo méně aktuální radarové snímky lodí na turecké straně Egejského moře. Kdyby lodě i přes snahu je zastavit zůstaly na moři, mělo by NATO zapojit agenturu Frontex, která lodě potom zastaví. Plavidla NATO ale mají povinnost, stejně jako ostatní, pomáhat lidem v nouzi. Takové by pak vracela do Turecka.
Smyslem operace je, aby bylo Turecko tlačeno, aby „utěsnilo“ příslušné přístavy a místa naloďování. V ideálním případě by byly lodě ve spojení s pobřežní hlídkou, která by zasáhla, jakmile lodě vyrazí. Turecko zatím o omezení pohybu uprchlíků hodně mluvilo, ale málo pro to udělalo. Vojáci doufají, že přesná data o plavebních trasách by to mohla změnit. Operací se účastní i turecká loď Barbados a řecká Salamis, které by měly navazovat příslušný kontakt se svými pobřežními hlídkami a Frontexem. Vztahy mezi Tureckem a Řeckem nejsou valné kvůli teritoriálním sporům, takže se muselo řešit i to, aby turecké lodě nebudily dojem, že ohrožují řeckou svrchovanost a naopak.
Důležitý je ale především odstrašující efekt celé akce. Turecko po dlouhých jednáních souhlasilo s tím, že přijme všechny uprchlíky, kteří vyrazí od jeho břehů. Zpráva o tom, že jsou uprchlíci vraceni, by se pak mohla rozšířit mezi ty, co by se taky chtěli vydat na cestu.
Právě o to vracení uprchlíků se vedl spor, protože Ankara se zdráhala dát jasný příslib. Nakonec to Turci vzdali.
Jak je časové tíseň velká, ukazují i právní okolnosti. V samotné německé vládě, jak píše Der Spiegel, se považuje za sporné, zda lodě Frontexu vůbec smí lodě s uprchlíky z řeckých vod vracet do Turecka. Podle práva Evropské unie by měli tito lidé vlastně právo na řádné azylové řízení. Optimisté doufají, že se takovými komplikacemi nebudou muset zabývat, protože uprchlíci a pašeráci rychle pochopí, že cesta přes Egejské moře k ničemu nepovede. Lidé se ale mohou vydat do Evropy znova nějakou nebezpečnější cestou, třeba z Libye.
Zdá se, že evropské státy už z obavy před následky uprchlické vlny začínají sahat i k opatřením, která by mohla být právně sporná. Jde především o právo požádat o azyl, jakmile dorazí do evropských – v tomto případě řeckých – vod. Problém je v tom, že na jihu Evropy už atmosféra houstne. Nespokojeně se ozývají Řekové. Nedávné rozhodnutí pěti zemí (Rakouska, Chorvatska, Makedonie, Slovinska a Srbska) více zesílit kontroly na hranicích mělo za následek, že se na řecké hranici s Makedonií začali hromadit běženci. to je jen předzvěst toho, co by se stalo, kdyby se začal uskutečňovat plán zemí Visegrádu na zavedení „záložní hranice“, který by fakticky izoloval Řecko. V Německu se zase ozývají hlasy varující před následky příchodu dalších imigrantů. Zatím sice více škody způsobili pravicoví extremisté než uprchlíci, ale k neklidu politiků to stačí.
Další otázkou je, co bude Turecko za ochotu spolupracovat chtít. Samo řeší spory s Kurdy, Rusy a domácími teroristy. NATO dává najevo, že mu ohledně Ruska krýt záda příliš nebude. Jenže vynechat Turecko ze hry možné není.
V každém případě teď Evropská unie jedná v jakémsi pudu sebezáchovy. Uprchlická krize ale není jen jeden problém, ale hned několik velkých problémů a pár lodí NATO je z dlouhodobého hlediska nevyřeší. Spíš jde o oddechový čas.
