Místopředseda Státní dumy Pjotr Tolstoj se domnívá, že je nutné opustit v Rusku systém vzdělávání založený na západních standardech a vrátit se k tomu, co považuje za osvědčené. Osvědčené je pravděpodobně to, co bylo v carských a sovětských dobách.

Pjotr Tolstoj, místopředseda ruské Státní dumy a kdysi vedoucí ruských delegací v parlamentních shromážděních OBSE a Rady Evropy, je známá postava. Jistou pozornost vzbudilo loni v létě jeho prohlášení, ve kterém vyzýval k „pověšení vůdců ukrajinské revoluce na sloupy veřejného osvětlení“. Také prohlásil, že Ukrajina je součástí „našeho velkého Ruska“ a národy Ukrajiny a Ruska jsou „jeden národ“.

Dále čtěte

Týdeník FORUM se loučí s Josefem Abrhámem, Putin s vítězstvím na Ukrajině

Nový Týdeník FORUM s gustem konstatuje, že Putin dostává na frak. Ukrajinci nečekaně vzdorují, „blitzkrieg“ se nekoná, prodat výsledek speciální…

Tolstoj pořád něco vyhlašuje, proto ho máme svým způsobem rádi. Ne že by jeho myšlenky byly hezké, to není snad ani jedna, ale je na něm pěkně vidět, kam až věci dospěly. Vidět je to na mnoha dalších ruských činovnících, u Tolstého je ovšem ono „kam to dospělo“ zábavnější, protože jeho příjmení neklame. Skutečně pochází z rodu spisovatele a myslitele Lva Nikolajeviče Tolstého.

Tenhle Tolstoj nyní usoudil, že když už se vede válka, tedy „speciální operace“, je načase něco udělat i s ruským školstvím. V procesu zabíjení much se nepochybně vyplatí zabít dvě jednou ranou a z perspektivy některých jedinců se to netýká jen hmyzu. Pozabíjet jedním rázem lze i lidi a myšlenky.

Agentura TASS cituje jeho názory ohledně potřeby změnit školství: „Dnešní vzdělávací systém neodpovídá potřebám doby – mnozí odborníci a kolegové hovoří o nutnosti odstoupit od boloňského systému a vrátit se k tradičnímu ruskému vzdělávacímu systému,“ řekl Tolstoj minulý týden během projevu v Radě federace.

Co je to ten „boloňský systém“? Je známý spíše jako boloňský proces a je to dohoda 47 evropských i mimoevropských států, které chtějí zvýšit dostupnost, přitažlivost a kvalitu vysokoškolského vzdělávání. Šlo o podporu mezinárodní mobility studentů a učitelů a zavedení srovnatelných vysokoškolských titulů. To by podpořilo vzájemné uznávání dosaženého vzdělání a tím i zaměstnatelnost absolventů.

Dále čtěte

Krev na ruském oltáři: Jak agenti KGB Putin a Kirill formují současné Rusko

Rusko, které vzniklo na troskách mongolské Zlaté hordy a tradici byzantské říše, odpradávna stálo na vzájemné podpoře carského stolce a…

Tolstoj a další zřejmě soudí, že je zbytečné, aby studenti někam jezdili, a momentálně se nezdá, že by se někdo do Ruska moc hrnul. Tak proč něco sjednocovat. A protože je válka, byť se jí říká jinak, mohou si imperiální ideologové přijít na své a zařídit si to doma konečně hezky podle svých představ. Teď je prý vhodná doba k „přehodnocení dalšího vývoje společnosti“ a jde zejména o „ochranu rodiny, kultury a vzdělání dětí“.

Tolstoj bojuje proti jednotné státní zkoušce, kvůli které údajně stále více dětí odmítá chodit do 10. a 11. třídy, „a jejich rodiče, kteří získali vzdělání podle starého systému, vidí, že znalosti jejich dětí jsou velmi povrchní a hodnoty prakticky chybí“. Vůbec má dojem, že ne všechno je pod kontrolou: „Akademická svoboda dala vzniknout 11 učebnicím dějepisu a ředitelům škol poskytla například možnost zrušit oslavy Dne vítězství. Zvláštní vojenská operace ukázala, že zatímco vítězíme na frontě, riskujeme ideologickou porážku a ztrátu celé generace našich občanů, kteří jsou nyní studenty a školáky.“

Kdybychom se v tom moc vrtali, napadá nás, že na frontě Rusko moc nevítězí a ideologická porážka by třeba mohla hrozit právě kvůli tomu. To je snad strach předčasný. Když má Putinova junta v rukou převážnou část médií, je zatím jedno, jak to na frontě vypadá, protože o tom většina lidí nic neví. Pokud o tom někdo ví, tak to neřekne veřejně nahlas, protože by nafasoval pár let v lágru. Je ale jistě správné myslet na budoucnost.

Protože mysl Pjotra Tolstého je jaksi celkově zamořena jistou zatuchlostí, zasnil se zřejmě nad starými časy, kdy se ještě psalo inkoustem, a prohlásil, že v době digitálního rozvoje je třeba mít na paměti etickou stránku věci. Etická stránka věci je v řeči ruských činovníků jen jiné označení toho, že je potřeba něco zakázat: „Neměli bychom opouštět tradiční školní výuku ve prospěch dálkového studia, osobní údaje lidí by měly být spolehlivě chráněny, digitální sféra by se neměla stát územím permisivity a tvořit alternativní prostředí bez pravidel, i nadále by mělo být možné získat jakékoli informace a veřejné služby v obvyklé, nikoli digitální podobě.“

Dále čtěte

Jak se nezbláznit z nabídky duchovna? O tom je nová kniha Jana Jandourka

Na e-shopu FORUM nyní najdete novou knihu našeho autora, komentátora Jana Jandourka. Jmenuje se Něco je nad námi – a…

Jak hodlají v Rusku „chránit osobní údaje lidí“, můžeme odhadnout podle toho, že tam jsou vyvíjeny systémy, které sledují činnost studentů na sociálních sítích, jestli studenti nehlásají něco vlastizrádného a není třeba zakročit.

Kdyby se někdo ještě dostatečně nebavil, může si přečíst závěr zprávy TASSu: „Připomněl také, že Státní duma v únoru zřídila mezifrakční pracovní skupinu pro zlepšení legislativy v oblasti ochrany křesťanských hodnot. ‚S požehnáním Jeho Svatosti patriarchy jsme ve Státní dumě založili parlamentní skupinu na ochranu křesťanských hodnot a plánujeme spolupracovat na všech těchto otázkách, na nichž závisí budoucnost naší země,‘ řekl Tolstoj.“

My na Západě známe z obrazů starý motiv „lodi bláznů“. Pokud někomu v Rusku pořád ještě nedošlo, na jaké lodi pluje, čeká ho zřejmě osud některých námořníků z křižníku Moskva. Blázen může nepochybně být svým způsobem šťastný, aspoň někdy. Tady to ale nevypadá, že by takové štěstí mělo nějakou rozumnou perspektivu.