Rok se s rokem sešel a opět máme před sebou vánoční poselství prezidenta republiky Miloše Zemana. Čekání na něj si můžeme ukrátit tím, že si připomeneme to loňské, které je v mnoha ohledech stále vysoce aktuální. V jiných ohledech zase můžeme říct, že došlo na slova prezidenta Zemana, byť z toho neměl vůbec žádnou radost.
„Říká se, že jen hlupák opakuje stejnou chybu dvakrát, zatímco inteligent se dopouští zcela nových chyb. Proto si myslím, že bychom neměli podléhat pokušení vyzývat k dalšímu uvolnění, jakkoliv populární by to bylo, protože tím ohrožujeme zdraví, ohrožujeme tím i vysoký počet mrtvých a prolongujeme epidemii díky tomu, že se zvyšuje počet kontaktů. Na obzoru je svítání a to svítání se jmenuje očkování. Chtěl bych všechny občany vyzvat, aby se nechali očkovat a nedali nic na ty, kdo vyzývají, abychom nenosili roušky, abychom se nenechali očkovat a abychom žili tak, jako kdyby tady epidemie vůbec neexistovala,“ zdůrazňoval Miloš Zeman ve svém loňském vánočním poselství.
Podařilo se nám v pomalu končícím roce dělat stále nové chyby, nebo spíše opakujeme ty stávající? Za chybu novou se dá považovat to, že občané neposlechli hlavu státu a neočkovali se takovou měrou, jakou mohli. Kdyby jeho výzvy uposlechli, mohli jsme si v letošním roce leccos ušetřit. Horší je to už s tím, že v případě nárůstu počtu nakažených koronavirem se zpřísňováním protiepidemiologických opatření vždycky stále dost váháme, což trochu zavání opakováním stejné chyby pořád dokola.
Prezident Zeman ve svém loňském poselství podpořil a ocenil vládu Andreje Babiše, a naopak velmi silně kritizoval opozici a média: „V každém případě bych ještě jednou chtěl poděkovat našim zdravotníkům, hasičům, policistům i vojákům v boji proti epidemii, ale chtěl bych také poděkovat vládě. Vládě, která byla ostřelována médii i opozicí, ale přes některé chyby odvedla poctivou, tvrdou a dobrou práci. Bohužel nemohu totéž říci o opozici. Došlo k tomu, že jedna z opozičních stran dokonce odmítla poslat svého zástupce do Ústředního krizového štábu, a je velmi laciné se vymezovat proti vládě a sbírat tím levné body, ale skutečná opozice v těchto těžkých dobách měla s vládou spolupracovat, případně měla navrhnout svůj vlastní program. Mohu tedy s lítostí konstatovat, že opozice selhala,“ konstatoval Miloš Zeman.
Posléze ve svém útoku pokračoval: „Stejně tak bohužel selhala i naše média. Zejména nenávistná byla média vlastněná Zdeňkem Bakalou a já tvrdím, že ti novináři, kteří berou peníze od Zdeňka Bakaly, ať jsou to ti různí Honzejkové, Taberyové, Štětky a další, jsou hodni nejhlubšího opovržení. A právě proto jsem chtěl dnes vyjádřit svoji podporu naší vládě, která bojuje, zatímco jiní pouze mluví. A proto bych vám chtěl říci, nestřílejte na provazochodce, má svých starostí dost. Arnoštku, spadneš.“
Blahodárné očkování
Stačil rok a z opozičních stran, které Miloš Zeman tolik kritizoval, se stala nová vláda. Uvidíme, jestli si k nim zachová stejně vyhraněný kritický postoj, jako když byly v opozici, nebo zda pragmaticky přejde na stranu vítěze a začne je naopak podporovat, aby sám v posledním roce svého prezidentování zvýšil svůj politický vliv.
Zajímavé rovněž bylo, co prezident Zeman před rokem říkal o sněmovních volbách, které nás v té době teprve čekaly: „Pokud jde o vnitropolitickou situaci, zažili jsme krajské volby, a já bych chtěl všem, kdo byli zvoleni do krajských zastupitelství, blahopřát a popřát jim mnoho úspěchů v jejich práci. Nejsem zastáncem obcházení vítěze voleb, ale na druhé straně si uvědomuji, že každý vítěz, pokud nedostane padesát jedna procent, musí hledat koaličního partnera, a to se buď podaří, nebo nepodaří.“
Na slova Miloše Zemana došlo. Koalice SPOLU nejenom vyhrála volby, ale na rozdíl od hnutí ANO si dokázala najít i koaličního partnera. Jediný, kdo měl problém to respektovat, byl právě prezident Zeman, který byl navzdory tomu připravený dvakrát jmenovat premiérem Andreje Babiše. Ten mu do toho nakonec však hodil vidle a jmenování předsedou vlády nechtěl přijmout.
Bohužel hlavní přání, které prezident Zeman ve svém loňském proslovu vyslovil, zůstalo nevyslyšené. Nezbývá než ho zopakovat a doufat, že napodruhé se snad už konečně vyplní: „Milí přátelé, příští rok, doufám, odvane ta pandemie, jako odvála pandemie neštovic nebo dětské obrny. V obou případech pomohlo očkování. Proto znovu vyzývám, nechme se očkovat, nemusí to být zrovna příjemné, ale je to užitečné a pomůžeme tím nejenom sobě, ale především druhým.“