Demonstrace proti pandemickému zákonu FOTO: Zbyněk Pecák / se svolením autora
FOTO: Zbyněk Pecák / se svolením autora
Zveřejněním adres poslanců hlasujících pro novelu pandemického zákona překročilo hnutí Chcípl PES červenou linii. Za ní už leží jen přímé výhrůžky politikům, náboje v obálkách a nakonec i fyzické násilí. Zcela realisticky to ukazuje dění na Slovensku, kde stejnou taktiku „ukazování vlastizrádců“ použila krajní pravice i část takzvaně demokratické opozice. V Německu – kde je to symbol obzvláště ošidný – se zase demonstranti vydali k domu politika se zapálenými loučemi.
Zjistit, kde konkrétní politik bydlí, zvládne v řadě případů i průměrně zdatný uživatel internetu. Pokud ale někdo jména a adresy poslanců rovnou zveřejní jak na podnose na kompletním seznamu, který se pak široce sdílí na sociálních sítích, navíc s ironickou zmínkou „pojďme jim poděkovat“, dopad je mnohem tvrdší. A reakce davu sympatizantů jen stěží vypočitatelná.
Je příznačné, že tuto nátlakovou formu protestu, která kromě samotných veřejných osob výrazně zasahuje i soukromí jejich rodin, volí právě ti, kteří sami sebe označují jako bojovníky za svobodu a proti „covidové totalitě“.
Když se před parlamentem na demonstracích objevila šibenice (určená podle nápisu pod ní „vlastizrádcům a jejich přisluhovačům“, hnutí Chcípl PES tvrdilo, že ji tam instalovala jiná „skupina osob“. Hnutí samo se prý distancuje „od jakýkoliv forem násilí nebo vyhrůžek“.
Co jiného než výhrůžka (nemluvě o možné výzvě k násilí) je ale apel na příznivce, aby šli demonstrovat poslancům přímo před dům, protože „oni nám budou do chodu domácností a svobod zasahovat neustále“?
Muž, který kácel stromy
Hlavní tvář hnutí Chcípl PES Jakub Olbert šibenice dokonce obhajoval. Pro lidi na ulici, kteří jsou podle něj „rudí vzteky“, byla taková forma protestu „to nejmenší, co mohli udělat“.
V Česku přitom už víme, kam podobné hecování vede. Tak dlouho tisíce fanoušků Tomia Okamury řadu let doma u klávesnice přikyvovaly jeho antiislámskému strašení, až se našel jistý Jaromír Balda, který v zápalu svatého boje proti muslimům šel pokácet strom na koleje, coby ukázku „islámského terorismu“.
Balda byl sice před svým činem s Okamurovou SPD prokazatelně v kontaktu, hnutí ale Baldovo jednání odsoudilo a nehlásilo se k němu. Úplně stejně se teď zodpovědnosti za nepředvídatelné jednání svých příznivců zříká hnutí Chcípl PES. Ostatně, osobní adresy poslanců se prý do seznamu na web vloudily nějak omylem:
„Hlavním viníkem je Fiala a Pekarová, kteří odmítli sdělit, kdy bude zařazen bod týkající se přehlasování senátního veta! Vše se pak dělá narychlo a mohou vznikat chyby. Vyzýváme občany, aby své stanovisko přišli říci do kanceláří poslanců ve svých obvodech,“ napsalo později hnutí na svůj facebook.
Možná si lidé uvnitř Chcípl PES mezitím uvědomili, že se jim hra se sirkami ve stohu plném slámy vymyká z rukou. Česká společnost je po dvou letech covidu ještě o dost rozloženější a agresivnější, než když se Balda vydal kácet stromy. Země se všemi prožitými byznysovými i osobními pandemickými tragédiemi připomíná vyschlou krajinu, kde k založení velkého požáru stačí jediná jiskra.
„Lidé vás nenávidí“
Na Slovensku už dokonce hoří – v posledních dnech se tam v bydlištích některých „nepohodlných“ poslanců objevily cedulky s nápisem „vlastizrádce“, další zákonodárci čelí výhrůžkám, do parlamentu dorazila i obálka, ve které byl náboj.
Spouštěčem sice nebyla pandemie, ale obranná dohoda s USA, kterou nedávno schválili slovenští poslanci – princip je ale stejný. Opozice, včetně krajní pravice, ale i takzvaně demokratických stran jako SMER expremiéra Roberta Fica nebo Hlas Petra Pellegriniho, zveřejnila seznamy poslanců, kteří pro dohodu hlasovali.
„Lidé vás nenávidí, opovrhují zrádci, kteří prodali jejich vlast americké armádě. Nedivte se, když na vás budou na ulicích ukazovat prstem a odplivovat si při každém setkání s vámi,“ nechal se slyšet poslanec hnutí Republika (vzniklo odtržením od extremistické Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby) Milan Mazurek, mimochodem v minulosti odsouzený za rasistické výroky proti Romům.
Úplně stejně se demonstranti v poslední době přesunuli před domy politiků i v Německu, naposledy protestovali odpůrci vládních proticovidových opatření pod okny premiéra spolkové země Bádensko-Württembersko Winfrieda Kretschmanna. V Sasku-Anhaltsku se zase lidé vydali k domu místního starosty se zapálenými loučemi.
To všechno ukazuje, jak tenká je hranice, na které momentálně balancuje Chcípl PES a jemu podobná uskupení. A jak krátká cesta může vést od lajků pod vyhraněnými příspěvky na sociálních sítích třeba až k domácímu terorismu nebo k fyzickým útokům na politiky a jejich rodiny.
Text publikujeme s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org.
