Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Bělorusové budou moci o možných změnách ústavy hlasovat v referendu, které se uskuteční 27. února. Pokud se lidé vysloví pro, omezí země diktátora Alexandra Lukašenka funkční období prezidenta a zároveň rozšíří pravomoci Všeběloruského lidového shromáždění (VLS). Informovala o tom zpravodajská agentura AP.
Omezené funkční období prezidenta nebo posílení role lidových shromáždění nemusejí na první pohled působit jako kroky k upevnění autoritativní vlády. Opak je ale pravdou.
Navrhované změny ústavy by zavedly omezení prezidentské vlády na dvě funkční období, každé na pět let. Háček je ale v tom, že by omezení začala platit až v momentě, kdy „nově zvolená“ hlava státu nastoupí do úřadu. Tudíž sedmašedesátiletý Lukašenko by se mohl ucházet o prezidentský úřad za tři roky a následně i v roce 2030.
Novela současně zakazuje ucházet se o post prezidenta těm občanům, kteří dlouhodobě opustili Bělorusko v posledních dvaceti letech. Tato změna je podle Rádia Svobodná Evropa zaměřena přímo proti opozičním politikům, z nichž byli mnozí kvůli obavám z politického pronásledování nepřímo donuceni odejít do exilu.
Další změnou, která by se schválením návrhu přišla, je zvýšení pravomocí Všeběloruského lidového shromáždění, jež bylo v minulosti tvořeno především příznivci tamního režimu a vládními úředníky. Tento mimosystémový kongres dosud jednal o rozvoji různých oblastí země a pravidelně se scházel jednou za pět let. Nyní by měl fungovat souběžně s parlamentem, jehož role by se stala naopak méně výraznou. Privilegium by zde měl prezident. Ten se dle návrhu stává automaticky členem sněmu o dvanácti stech křeslech a delegáti jej mohou zvolit svým předsedou.
Rozšíření pravomocí VLS spočívá ve stanovování politické směrnice, návrhu zákonů a ústavních změn, volení členů ústřední volební komise země a vrchních soudců. Dále může schválit rozmístění běloruských jednotek v zahraničí, a to při návrhu zmíněného kroku prezidentem. Významnou pravomocí je ovšem možnost sesadit prezidenta v případě, že by se dopustil porušení ústavy nebo velezrady.
Upevnění vztahů s Moskvou stvrzují dodatky o „neutralitě“ země a „nejaderném statusu“. Vůdce Běloruska v návrhu na změnu ústavy nabízí území tohoto postsovětského státu pro ruskou vojenskou techniku v případě, kdy NATO přesune americké atomové bomby z Německa do východní Evropy.
Postoj opozice
Alexandr Lukašenko je u moci od roku 1994. Během těchto osmadvaceti let jeho vlády zažilo Bělorusko nespočet protestů a demonstrací. K těm nejdramatičtějším patří ty z letních měsíců roku 2020, kdy Lukašenko získal již šestý prezidentský mandát v řadě, jenž byl opozicí a Západem odsouzen jako podvod. Brutální zákroky při hromadných protestních akcích měly za následek více než 35 000 zatčených osob, tisíce lidí zbitých policií a mnoho strachuplných emigrantů.
Aktuální návrh ke změně ústavy je opozicí vnímán jako falešné cvičení, které má Lukašenkovi pomoci udržet se u moci v momentě, kdy jsou na něj ze strany západních států uvaleny nemalé sankce a mezinárodní izolace, a to jako trest právě za uvedené krvavé potlačení protestů před dvěma lety.
Vůdkyně opozice a protikandidátka Lukašenka v prezidentských volbách 2020 Svjatlana Cichanouská řekla The Associated Press, že příslušníci opozice označí na hlasovacích lístcích všechny možnosti, aby je tímto způsob zneplatnili. Ke schválení návrhů je vyžadovaná padesátiprocentní účast a z toho alespoň procentuálně stejně vysoká podpora.
