Lukašenko se pokouší vydírat EU, říká náměstek polského ministra zahraničí

Polské bezpečností síly brání na hranicích s Běloruskem vstupu nelegálním migrantům (Usnarz Górny, 1. 9. 2021) (ČTK/AP/Czarek Sokolowski)

Polské bezpečností síly brání na hranicích s Běloruskem vstupu nelegálním migrantům (Usnarz Górny, 1. 9. 2021) | FOTO: ČTK/AP/Czarek Sokolowski

Deník FORUM 24 přináší rozhovor se Szymonem Szynkowským vel Sękem, poslancem polského Sejmu (za Právo a spravedlnost) a státním tajemníkem Ministerstva zahraničních věcí Polské republiky o situaci na polsko-běloruské hranici a o nutnosti společného postupu členských zemí Evropské unie.

Polsko vyhlásilo v tříkilometrovém pásu podél polsko-běloruských hranic výjimečný stav. Část médií a opozičních politiků tvrdí, že je to důkaz neschopnosti polského státu, který neumí problém vyřešit.

Občas se hovoří o tom, že výjimečný stav se zavádí v souvislosti s případem, který se týká třiceti lidí od městečka Usnarz Górny, kteří uvízli na běloruské straně hranice a polská pohraniční stráž jim blokuje vstup na území Polska. Je ovšem zcela zřejmé, a informuje o tom i pohraniční stráž, že pokusů o nelegální překročení polsko-běloruské hranice po celé její délce je mnohem více. Jen za měsíc srpen, jak vyplývá z údajů pohraniční stráže, bylo zaznamenáno více než 3,2 tisíce pokusů, z nichž většina byla zmařena. Míra hybridních aktivit Alexandra Lukašenka namířených proti Polsku s využitím migrantů je skutečně velmi znepokojivá, a proto je nutné přistoupit k takovým opatřením na zajištění hranic, která budou účinná. Otázku bezpečnosti polské hranice bereme velmi vážně – je to zároveň i hranice Evropské unie, již jsme povinni chránit.

Osudová přitažlivost. Andrej Babiš s Milošem Zemanem v roce 2002. (ČTK)

Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti a migraci Ylva Johansson v rozhovoru pro New York Times řekla, že situace na polsko-běloruských hranicích nesouvisí s migrací, ale je součástí Lukašenkovy agrese vůči Polsku, Litvě a Lotyšsku s cílem destabilizovat EU. Nabízí se otázka, zda i přes prohlášení podobného typu evropská komise podniká kroky na podporu Polska.

Evropská komise se v této věci vyjádřila zcela jednoznačně. Také členské země jsou v tomto postoji solidární, stejně jako je Polsko s nimi solidární při ochraně hranic. Ukazuje to třeba společné prohlášení premiérů pobaltských zemí a Polska. Vždyť je jasné, že pokud se nelegální migranti dostanou na naše území, tak jejich cesta velmi snadno povede do dalších zemí EU. A v tomto smyslu to není problém pouze polský, ale i všech zemí schengenského prostoru. Naštěstí jednáme plánovitě, s předstihem a rozhodným způsobem reagujeme na krizi – díky tomu nemusíme v této etapě žádat o pomoc evropské instituce.

S jakými hrozbami je spojen migrační tlak?

Víme, jaké hrozby s sebou přinesla migrační krize z roku 2015. Alexandr Lukašenko už ani neskrývá, že chce migrační tlak tohoto druhu využít jako pomstu vůči EU za zavedení sankcí. Týká se to v prvé řadě Polska jako hraniční země, ale následně i celé EU. Je to otázka naší bezpečnosti, protože osoby nelegálně překračující hranice nemohou být nijak prověřeny, nemáme tedy jistotu, že tito lidé nejsou hrozbou pro bezpečnost občanů EU. Je třeba si také uvědomit, že nekontrolovaný přiliv migrantů, jak to ukazuje situace z minulých let, je nástrojem, který destabilizuje situaci v mnoha oblastech života společnosti. Pocítily to například jihoevropské země, které se poté snažily své hranice velmi silně zabezpečit. Ví to i Polsko, které se přece zúčastnilo i misí Frontexu zajišťujících jižní hranici EU, a díky tomu se může poučit i z této zkušenosti.

Andrej Babiš s Milošem Zemanem (ČTK)

Ptal jsem se vás na stanovisko Evropské komise, zeptám se také na postoj Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle jeho rozhodnutí má Polsko migrantům na polsko-běloruských hranicích poskytnout pomoc a – pokud to bude možné – také přístřeší.

Evropský soud pro lidská práva se vyjádřil k záležitosti lidských práv těchto osob, přičemž je třeba uvést, že tyto osoby v této chvíli nejsou v pravomoci Polské republiky, neboť se nenacházejí na jejím území. Nemůžeme tedy poskytnout žádnou péči lidem, kteří se nenacházejí na území Polska.

Situace je patová. Polsko zajišťuje hranice, Bělorusko dováží migrantům nápoje a potraviny, ale zároveň jim nehodlá udělit azyl…

Domnívám se, že celá záležitost by se rychle a pozitivně vyřešila, kdyby Alexandr Lukašenko nevytušil šanci, jakou mu skýtaly scény zorganizované částí polské opozice a médií na hranicích v Usnarzi Górnem. Tohoto „spektáklu“ se někdy i v dobré víře účastní také další subjekty. A díky tomu se celé věci dostalo mediální pozornosti. Lukašenko si uvědomil, že není možné narušit polskou hranici masovostí vynucené migrace, protože tato hranice je dobře střežená. Došel tedy k závěru, že nemůže-li vyvíjet tlak počtem migrantů, a objevuje se šance mediálního zviditelnění situace poměrně nevelké skupiny lidí, pak je toto mediální divadlo pro jeho aktivity velice užitečné. Kdyby opoziční poslanci, ti všichni, kteří se na tom divadle na hranicích podíleli, z toho místa odjeli, situace by se velice rychle vyřešila, protože přítomnost uvedené skupiny migrantů na hranici by již z Lukašenkova hlediska přestala být užitečná.

Co by se stalo, kdyby část polských aktivistů ve jménu pomoci migrantům překročila hranice a vstoupila na území Běloruska?

Dost rychle by se toto dosud pouze mediální divadlo přetavilo do vážné politické krize, způsobené tím, že osoby nelegálně překročivší běloruské hranice by se de facto mohly stát Lukašenkovými rukojmími. A pak bychom byli postaveni před výzvu, jak zajistit bezpečnost právě pro ně. Myslím, že běloruská strana by si velmi přála takový vývoj událostí, avšak my musíme udělat všechno pro to, abychom tomu zabránili. Dopadení člena polského parlamentu, který nelegálně překročil hranice, by pro Lukašenka, jenž v minulosti mnohokrát využíval nejrůznější provokace, bylo ideálním „dárkem“.

Ježíš žehnající dětem (Lucas Cranach st., olejomalba, 1538) (Städel Museum Frankfurt/M (wikimedia commons))

O co Lukašenkovi jde? Polsko přece není jeho hlavním protivníkem, jeho země má vnitřní problémy, stále silnější je také ruský tlak směřující k plnému podřízení Běloruska…

Je to pokus demonstrovat z pozice síly možnost destabilizace EU ze strany běloruské moci, pokud se EU nerozhodne odvolat sankce, které byly zavedeny ze zásadních důvodů – kvůli porušování práv a občanských svobod v Bělorusku. Před takovým vydíráním nemůžeme ustoupit.

Někteří komentátoři se domnívají, že se Lukašenko zároveň mstí Polsku za případ běloruské sportovkyně Krysciny Cimanouské.

Dění kolem Krysciny Cimanouské pro nás bylo opravdu velkou výzvou, také vzhledem k tomu, kde se vše odehrávalo. Olympijské hry jsou období, kdy se oči celého světa upírají na místo jejich konání – a letos to bylo Japonsko. Právě tam požádala běloruská sportovkyně o pomoc v obavě z perzekuce ze strany Lukašenka. Polsko jako první nabídlo pomocnou ruku, postaralo se o ni ještě v Tokiu, později během letu do Polska i nyní v Polsku, kde umožnilo další pokračování její sportovní kariéry. To jsou jistě kroky, které se běloruské moci nemusejí líbit, ale pro nás je důležité to, abychom všem, kteří Polsko prosí o pomoc, a jimž pomoci můžeme, tuto pomoc poskytli. Ještě jednou však chci zdůraznit, že pomáhat by se mělo vždy moudře, promyšleně, aby nebyla porušena priorita, kterou je bezpečnost polských občanů.

Myslíte si, že se jedná výhradně o Lukašenkovu autorskou operaci, jak píšou běloruští novináři, nebo jde o akci, za kterou stojí Putin?

Víme, že v minulosti bylo mnoho Lukašenkových aktivit v souladu se zájmy Kremlu. Také tyto aktivity bychom měli brát jako kroky, které jdou Kremlu na ruku.

Rozhovor byl poprvé publikován v deníku Głos Wielkopolski (2. 9. 2021), do češtiny jej přeložila Jitka Rohanová.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]