Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) FOTO: FB AS
FOTO: FB AS
Ministryně financí Alena Schillerová rozhodně není osoba, která by si zasloužila státní vyznamenání za pomoc podnikatelům v době krize. Je to také ona, kdo se podílel na řadě velmi problematických rozhodnutí a postupů, a je za ní mnoho zničených firem, které skončily poté, co na ně „klekla“ finanční správa prostřednictvím zajišťovacích příkazů. Časopis Neovlivní ale nyní přináší informace o luxusním bydlení ministryně financí a celé to působí spíše jako útok na třídního nepřítele.
Článek z titulní strany časopisu Neovlivní nese titulek „Luxus z vašich daní“. Schillerová podle autorky Sabiny Slonkové bydlí nedaleko Pařížské ulice v centru Prahy a její luxusní bydlení jí platí stát. Ministryně přitom uvedla, že má na tento byt nárok. Pokud nemá, je samozřejmě nutné, aby se kauzou zabývaly příslušné orgány, o tom není pochyb.
Text ale záměrně zpochybňuje či přímo pranýřuje i věci, které jsou buď v pořádku, a nebo není doloženo, že by došlo k nějakému porušení pravidel. Píše se tu o ministryni „s platem 173 tisíc“, která si ještě navíc užívá z daní drahé bydlení. Copak ale není normální, když má vysoce postavený státní funkcionář poměrně vysoký plat? Naopak by bylo zarážející, kdyby tomu tak nebylo. A otázka na používání státního bytu je sice legitimní, ale za skandální to budeme moci považovat až tehdy, když bude doloženo, že jde o chování odporující zákonu či dobrým mravům. Všechny normální státy disponují služebními byty pro své vládní činitele. Jen to podléhá transparentním pravidlům.
Když se ministryně do apartmánu přestěhovala, přála si prý ještě „investovat do rekonstrukce a vybavení“. Není jasné, zda byl byt už zařízen, či ne, ale je celkem normální, že ve chvíli, kdy se člověk nastěhuje do nového bytu, některé věci změní a místo dovybaví. Anonymní zdroj časopisu Neovlivní řekl: „Jako první se sháněla po odpovídajícím toaletním stolku, ten původní se jí nelíbil. Stoleček se jí nakonec také pořídil na státní útraty.“
Všichni jsme si samozřejmě všimli, že Alena Schillerová je velmi zaměřená na svůj vzhled a že chodí ke kadeřníkovi i v době, kdy tam nikdo jiný nesmí (a pak se před tím kadeřnictvím ještě vyfotí). Ovšem vážně je něco jako toaletní stolek tak strašně skandální? Není to prostě standardní vybavení, na kterém není vůbec nic divného? Jde tu snad o nějaké nekale využité miliony? Pokud ano, řešme to. Jinak je to čistě bulvární informace.
V domě, kde ministryně bydlí, navíc podle Neovlivní zasahovala cizinecká policie proto, že zde uklízely cizinky bez patřičných povolení. Jak to souvisí s bytem a toaletním stolkem Aleny Schillerové? Zaměstnala je snad ona? Nebo prostě ve společných prostorách velkého domu v Salvátorské ulici uklízely ženy, které vůbec neznala? To asi spíš. Jenže takhle to působí jako snaha najít něco za každou cenu. A to ve chvíli, kdy žijeme v zemi plné velmi vážných skandálů (za některými z nich stojí právě Schillerová), tak trochu shazuje snahu na tyto skandály poukazovat. Protože toaletní stolek marnivé ministryně vážně není problém.
Seriózní žurnalistika by měla rozlišovat informování o zneužívání moci, které je nezpochybnitelně ve veřejném zájmu, od skandalizování a v podstatě práskání na lidi, že mají rádi luxus. Babišova média umí dokonale skandalizovat nepohodlné osoby skrze majetek či požitky. Patří to k populistickému stylu, který vynesl současnou mocenskou garnituru nahoru. Takže bychom mohli mít radost, když se tyto metody obracejí proti vládě. Tuto radost bychom ale v tomto případě vůbec sdílet neměli. Babišův konflikt zájmů je zásadním poškozením prostředí právního státu. Byt ministryně Schillerové je ale banalita.
