
Mark Zuckerberg FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 2.0
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 2.0
KOMENTÁŘ /Když majitel firmy Meta Mark Zuckerberg oznámil, že jeho firma už nebude nechávat profesionální organizace ověřovat dezinformace na svých platformách, mezi které patří především Facebook a Instagram, oslavovali to i naši konzervativci jako „konec cenzury“. Tak to ostatně nazval i sám Zuckerberg, podle kterého systém ověřování faktů „dosáhl bodu, kdy vytváří příliš mnoho cenzury“. Ve skutečnosti se tím Zuckerberg jen podřídil novému prezidentu Trumpovi. Ten si už od svého prvního úřadování stěžoval, že ho firma neprávem cenzurovala, a dokonce Zuckerbergovi vyhrožoval vězením.
V listopadu majitel Mety navštívil Trumpa v jeho vile na Floridě a krátce nato mu daroval milion dolarů do inauguračního fondu. Připojil se tím ovšem jen k dalším mimořádně bohatým vlastníkům velkých amerických technologických firem, kteří políbili pověstný Trumpův prsten. Nejedná se jen o Elona Muska, již dříve vykastroval Jeff Bezos Washington Post a každý americký technologický oligarcha – Bezos, Zuckerberg, Sundar Pichai, Sam Altman, Tim Cook a Satya Nadella z Microsoftu – daroval Trumpovi milion dolarů.
Moc technologických platforem je veliká
Moderní informační technologie se tak stávají nástrojem Donalda Trumpa, který se na oplátku nijak netají tím, že by nová pravidla pro fungování velkých platforem rád vnutil také Evropě. A to i násilím, jak to naznačil Trumpův viceprezident J. D. Vance. Vyhrožoval, že pokud bude EU vymáhat dodržování svých pravidel na Muskově platformě X, mohou USA odpovědět finančním vydíráním NATO.
Evropa se tak ocitá pod tlakem jak ze západu, tak z východu. Rusko se již delší dobu pomocí šíření různých dezinformací snaží rozkládat evropské veřejné mínění ve prospěch antisystémových populistických a proruských stran, což se mu v řadě zemí celkem daří, jak vidíme třeba v Rakousku nebo Německu, ale i u nás. Nedávno Rusko téměř uspělo ve zmanipulování prezidentských voleb v Rumunsku pomocí TikToku. Teď to dokonce vypadá, že americkou pobočku TikToku bude moci koupit Musk.
Když se rozšířil internet a když svět ovládly sociální sítě, uvěřili jsme poněkud naivně technologickým firmám, že více informací bude znamenat více demokracie a svobody, protože více informací znamená více pravdy. Ale problém je v tom, že většina informací na sociálních sítích není pravda. Většina informací jsou výmysly a přeludy, iluze a lži. Jak říká izraelský historik Yuval Noah Harari, zatímco pravda je drahá, fikce je levná.
Pravda je také často nudná a komplikovaná, zatímco fikce je zajímavá, jednoduchá a dokáže vše vysvětlit. Z tohoto důvodu se lži a fámy ve veřejném prostoru šíří až sedmkrát rychleji než pravdivé informace a bohužel jsou uvěřitelnější, protože apelují na naše nižší pudy, jak říká expertka na kybernetickou bezpečnost z Princeps Institute Adéla Klečková. V boji o vědomí lidí – jak to nazývali komunisté – tedy zatím rozum a pravda spíše prohrávají.
Algoritmy manipulují vnímáním. Musíme se bránit
Američtí a čínští technologičtí oligarchové tak ovládají algoritmy, které utvářejí mysl Evropanů a jejich názory na svět. Systémy algoritmů tím, co každému uživateli nabízejí, posilují konspirační teorie a nenávist jednotlivých komunit proti sobě. Tajná studie Facebooku z roku 2016 uvedla, že „64 procent všech připojení k extremistickým skupinám je způsobeno našimi doporučovacími nástroji“. Algoritmy sociálních sítí samozřejmě nejsou jediným důvodem polarizace společnosti a vzrůstajícího odporu k liberální demokracii. Důvodem je do značné míry neochota liberálních elit zmírňovat společenské nerovnosti. Voliči si stále víc myslí, že současný ekonomický systém průměrného občana znevýhodňuje, a proto volí populistické a protisystémové politiky.
Je tedy otázkou, co by měla Evropa dělat. Komentátor Guardianu Johnny Ryan říká, že EU musí rozbít manipulační stroj velkých technologií. Zaprvé je podle něho třeba radikálně urychlit opatření podle zákona o digitálních službách proti algoritmům, které narušují politickou debatu. Zadruhé je nutné vyvinout politický tlak na Irsko, aby prosadilo obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR) proti velkým technologiím. To je zásadní, protože algoritmy velkých technologií se při rozhodování o tom, jakým obsahem nás nakrmí, spoléhají na zvláště intimní osobní údaje o našem vkusu. Irská komise pro ochranu dat (DPC) je hlavní autoritou GDPR pro YouTube, Google, Metu, TikTok, Microsoft a Apple, protože mají evropskou centrálu v Irsku.
A zatřetí by národní orgány měly být připraveny zakročit proti algoritmům velkých technologií na svém území a třeba je i zakázat – pokud nepřistoupí na regulaci – pomocí směrnice o audiovizuálních mediálních službách AVMSD. I aktuální dění okolo TikToku ukazuje, že bychom se neměli bát případného odchodu od amerických platforem. Johnny Ryan říká, že když jsme se zvládli obratem odpojit od ruského plynu, měli bychom to dokázat i se sítí X.
Pokud si tedy naše vláda nepřeje, aby Elon Musk podporoval před volbami třeba Tomia Okamuru – jako podporuje v Německu AfD – nebo aby Rusové zasahovali do našich voleb – jako to udělali v Rumunsku – měla by si tato doporučení vzít opravdu k srdci.