Donald Trump FOTO: Bílý dům / se souhlasem
FOTO: Bílý dům / se souhlasem
Americký prezident Donald Trump okomentoval odchod své tiskové mluvčí Karoline Leavittové, která se chce po narození druhého dítěte více věnovat rodině. Její rozhodnutí přišlo krátce poté, co se začala šířit zvěst, že Leavittová v červenci nevědomky zůstala na palubě prezidentského letadla použitého jako návnada kvůli možné íránské hrozbě. Teorii převzalo dokonce íránské velvyslanectví, Bílý dům i reportérka New York Times Maggie Habermanová ji ale popřeli.
Když se korespondentka televize Fox News Alexis McAdamsová Trumpa zeptala, zda je končící tisková mluvčí nahraditelná, prezident podle Yahoo News okamžitě začal Leavittovou chválit. Řekl, že odvedla fantastickou práci a bude mimořádně obtížné ji nahradit. Pak přidal poznámku k důvodu jejího odchodu.
„Zjistil jsem, že Karoline Leavittová má raději svoje děti než Trumpa. To mě velmi znepokojuje,“ vtipkoval prezident.
Osmadvacetiletá Leavittová plánuje opustit funkci na konci srpna. Trump už na sociálních sítích napsal, že jedna z jeho „nejdůvěryhodnějších spolupracovnic“ odchází, aby mohla trávit více času se svými malými dětmi a rodinou. Její rozhodnutí podle svých slov „naprosto chápe a respektuje“. Z prezidentova okolí však Leavittová zcela nezmizí a dál má působit jako externí poradkyně.
Sama tisková mluvčí své rozhodnutí označila za hořkosladké. Po krátké mateřské dovolené se v červenci vrátila za řečnický pult Bílého domu, postupně ale podle svých slov dospěla k závěru, že nemůže současně věnovat práci tiskové mluvčí požadovaný čas, energii a pozornost a být takovou matkou, jakou si její dvě malé děti zaslouží. Leavittová se stala nejmladší tiskovou mluvčí Bílého domu v historii a zároveň první ženou, která během výkonu této funkce otěhotněla.
Trump zatím veřejně neoznámil, kdo ji nahradí. Jeden z vysoce postavených představitelů Bílého domu podle CNN řekl, že prezident „skutečně neví, koho vybrat“ a v otázce nástupce zatím neprojevuje žádnou naléhavost.
Krátce před oznámením odchodu Leavittové se však kolem jejího jména začal šířit mnohem dramatičtější příběh. Souvisel s červencovým návratem Trumpa ze summitu NATO v Ankaře, při němž americké bezpečnostní složky kvůli možné íránské hrozbě provedly mimořádnou operaci s prezidentským letadlem.
Trump 8. července před televizními kamerami nastoupil na letišti v Ankaře do Air Force One. Ve skutečnosti v něm ale nakonec neodletěl.
Americké úřady podle informací médií zachytily věrohodnou íránskou hrozbu, že by na prezidentské letadlo mohla být vypálena raketa. New York Times napsal, že americké zpravodajské služby měly také informace o člověku v okolí summitu, který byl údajně spatřen s přenosnou protiletadlovou střelou. Trump později celou operaci potvrdil. „Řídím se Tajnou službou a armádou. Chtěli, abych letěl jiným letem, jiným letadlem. Prostě musím udělat, co mi řeknou,“ řekl podle BBC.
Po veřejném nástupu do Air Force One prezident podle Washington Post z letadla opět tajně vystoupil. Ukrytého v cateringovém voze, který byl přistaven k opačné straně stroje, ho bezpečnostní složky převezly k menšímu vojenskému letounu C-32A, upravenému Boeingu 757 běžně využívanému také viceprezidentem.
Ministr obrany Pete Hegseth nastoupil do stejného letounu odděleně po venkovních schodech, aby jeho odlet působil co nejběžněji. Původní Air Force One mezitím pokračoval v cestě jako návnada.
Novináři a část zaměstnanců Bílého domu na palubě podle BBC nevěděli, že prezident už v letadle není. Cestujícím bylo údajně nařízeno zatáhnout okenní rolety. New York Times napsal, že mezi lidmi, kteří v původním letadle zůstali, byli ministr zahraničí Marco Rubio, ministr financí Scott Bessent, hlavní poradce pro domácí politiku Stephen Miller a komunikační ředitel Bílého domu Steven Cheung. Na palubě zůstal rovněž novinářský pool.
Trump odmítl, že by přesunem do jiného letadla ponechal ostatní cestující ve větším nebezpečí. Podle něj mohl být ve skutečnosti více ohrožen právě menší letoun, kterým cestoval, protože pokud by útočníci zjistili, kde prezident skutečně je, pravděpodobně by se stal jejich hlavním cílem.
Právě po zveřejnění podrobností této operace se na sociálních sítích začala šířit zvěst, že mezi lidmi ponechanými na palubě návnadového letadla byla také Leavittová. Podle některých příspěvků měla čerstvá matka dvou malých dětí nevědomky posloužit jako součást klamu a právě pocit „zrady“ měl být skutečným důvodem, proč se o měsíc později rozhodla z Bílého domu odejít.
Zvěst nakonec překročila hranice sociálních sítí. Forbes v sobotu upozornil, že ji převzalo také íránské velvyslanectví v Jihoafrické republice, které odchod Leavittové spojilo s údajným „zrazením“ ze strany jejího šéfa. Samotný základ této teorie se ale nepotvrdil.
Fact-checkingový server Snopes se obrátil na Bílý dům i reportérku New York Times Maggie Habermanovou, která se podílela na odhalení příběhu o tajném přesunu Trumpa. Oba zdroje řekly, že Leavittová na palubě nebyla.
„Není to pravda, na té cestě nebyla,“ odpověděl Snopes mluvčí Bílého domu. Habermanová rovněž potvrdila, že tisková mluvčí v návnadovém letadle necestovala. Bílý dům už podle Snopes neodpověděl na doplňující otázku, zda Leavittová po celou dobu prezidentovy návštěvy Turecka zůstala ve Washingtonu.
Odchod nejmladší tiskové mluvčí v americké historii ale zároveň otevírá otázku, jaký odkaz po sobě v Bílém domě zanechává. Britský Guardian byl ve svém komentáři mimořádně kritický a její působení spojil především s opakovaným šířením nepravdivých nebo zavádějících tvrzení při obhajobě Trumpovy politiky.
Jedním z příkladů bylo její tvrzení z března 2025, že Trumpova cla představují pro Američany „snížení daní“. Fact-checkingový server PolitiFact tento výrok označil za nepravdivý. Ekonomka Tara Sinclairová z George Washington University připomněla, že ekonomové se mohou přít o ledacos, shodují se ale na tom, že cla jsou daněmi, jejichž náklady dopadají na spotřebitele. Nestranická Tax Foundation podle Guardianu spočítala, že Trumpova cla v roce 2025 představovala pro průměrnou americkou domácnost zvýšení daňového zatížení přibližně o tisíc dolarů.
Guardian připomněl také nedávné vystoupení Leavittové na Fox News při debatě o mladých Američanech, kteří si stěžují na vysoké životní náklady. Moderátor Jesse Watters poznamenal, že „věci jsou drahé, když nemáte skutečnou práci“. Leavittová s ním souhlasila a dodala, že její generace byla vychována „se stříbrnou lžičkou v ústech“ a zvykla si všechno dostávat. Spojené státy podle ní naopak vznikly na meritokracii, tvrdé práci a schopnosti postarat se sám o sebe.
Ještě výraznější spor vyvolal výrok z ledna 2025, kterým Leavittová obhajovala Trumpovo zmrazení financování americké Agentury pro mezinárodní rozvoj USAID. „Chystalo se utracení 50 milionů dolarů z peněz daňových poplatníků na financování kondomů v Gaze,“ tvrdila tehdy s tím, že jde o absurdní plýtvání veřejnými penězi.
Podklady americké vlády však podle Guardianu žádnou takovou dodávku nepotvrzovaly. Dokumenty ukazovaly, že prostředky na antikoncepci nebyly v daném programu určeny pro Gazu ani jinou část Blízkého východu. Tvrzení o desítkách milionů dolarů na kondomy se přesto stalo jedním z argumentů Trumpovy administrativy při obhajobě zásahů proti USAID.
Kontroverze se netýkaly pouze faktické správnosti jejích výroků, ale také způsobu, jakým tisková mluvčí komunikovala s novináři. Když se jí loni v říjnu reportér HuffPostu S. V. Dáte prostřednictvím SMS zeptal, kdo navrhl Budapešť jako místo plánovaného setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem k jednání o Ukrajině, odpověděla mu stručně: „Tvoje máma.“
Na následnou otázku, zda jí taková odpověď připadá vtipná, reagovala útokem na samotného novináře. Označila ho za krajně levicového aktivistu, kterého podle ní nikdo nebere vážně, a jeho otázky za zaujaté a neseriózní.
