Má v honu na Alenu Vitáskovou prsty Pravda a Láska?

Eric Drooker

Už delší dobu mne poněkud zneklidňuje případ předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové. Má totiž některé podstatné rysy boje Pravdy a Lásky se lží a nenávistí v rámci Velké protikorupční revoluce. Paní Vitásková je, jak to vypadá, jedním z posledních představitelů Starých pořádků, kdy nám vládli politici, co nemakali a kradli, dokud je nesmetli nezávislí oligarchové, nezávislé orgány činné v trestním řízení a nezávislí novináři, kteří vítězné řádění, pardon tažení, prvních dvou nezávisle komentují.

Alena Vitásková je ve funkci od srpna 2011, jmenoval ji Petr Nečas. Nyní stojí před soudem pro podezření ze zvlášť závažného podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby a hrozí jí devítiletý trest odnětí svobody. Jde o udělení licencí pro dvě solární elektrárny. Licence byly uděleny ještě před jejím nástupem do funkce, k 31. prosinci 2010, a je proto obžalována z údajného zásahu do prověřování oprávněnosti udělení těchto licencí. Už to mi připadá poněkud přitažené za vlasy. Vzniklá škoda je prý asi dvě miliardy korun.

Kromě toho je ještě v jiné kauze obviněna z toho, že 14. listopadu 2014 jmenovala další černou ovci z doby Starých pořádků (tj. předbabišovské ČR), někdejší nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou, do funkce místopředsedkyně ERÚ, a to údajně v rozporu se zákonem, podle něhož musí mít místopředsedkyně nejméně sedmiletou praxi v oboru energetiky, z toho tři roky v řídící funkci. Státu tak údajně vznikla škoda cca milion korun.

V této druhé fázi „akce Vitásková“ nechybělo ani spektakulární přepadení jejího úřadu protikorupční policií, bez něhož se dnes už žádná zásadní akce za obrodu společnosti neobejde.

Připadá mi velmi zvláštní (což ostatně už taky řekl mluvčí úřadu Jiří Chvojka), že se tato druhá věc posuzuje jako trestněprávní, a nikoli jako pracovněprávní záležitost. Člověk se jen obtížně brání dojmu, že paní Vitáskovou je potřeba pořádně zmáčknout, protože se urputně brání odejít z funkce. A právě ta urputná obrana je věc, která činí případ zajímavým (jinak, mezi námi, by po ní ani pes neštěkl).

Alena Vitásková byla až do nynějška nesesaditelná (tedy až do vypršení jejího mandátu v roce 2017). Ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že podle nového služebního zákona (a podle nového služebního zákona, který svými hlasy z nepochopitelných důvodů požehnala i demokratická opozice, je zjevně možné leccos!) pod něj spadá i vedení ERÚ, a Vitásková tedy musí složit do 1. března služební slib. Vláda prý toto stanovisko ministerstva „potvrdila“. Pokud tomu dobře rozumím, ať slib složí, nebo ne (Vitásková jej složit odmítá), o místo přijde hned.

aktuality.sk

Proti paní Vitáskové stojí velmi energicky vláda, tedy zejména ministr průmyslu a obchodu Mládek a premiér Sobotka. Zastání měla dosud u prezidenta Zemana.

Údajné spolupráci Aleny Vitáskové s komunistickou Státní bezpečností věnoval někdy od roku 2001 soustavnou a dlouhodobou pozornost týdeník Respekt. Soudy nakonec rozhodly, že paní Vitásková s StB nespolupracovala – velkou roli při tom hrálo, pokud tomu rozumím, zejména svědectví jejího (samozřejmě údajného) řídícího důstojníka.

To jsou výchozí informace. Můj názor je, že postup vůči paní Vitáskové je podivný a měl by být v centru pozornosti. Jeho podivnost nijak nesouvisí s otázkou údajné spolupráce paní Vitáskové s StB.

Článek vyšel v internetovém politickém zápisníku Bohumila Doležala Události.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner