Má veřejnost právo znát zdravotní stav prezidenta? Ústava nedává jasnou odpověď, říká Stanislav Balík

Bývalý soudce Ústavního soudu Stanislav Balík (Profimedia)

Bývalý soudce Ústavního soudu Stanislav Balík | FOTO: Profimedia

I po několika tiskových prohlášeních veřejnost stále netuší, jak vážný je zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana. Množí se proto otázky, zda je schopen vykonávat svůj úřad. Jasno do všeho nevnesl ani čtvrteční briefing, na kterém vystoupila první dáma Ivana Zemanová. Zda však mají občané právo znát zdravotní stav hlavy státu, jasné není. Podle bývalého soudce Ústavního soudu Stanislava Balíka s takovou situací tvůrci Ústavy úplně nepočítali.

Prezident Miloš Zeman je stále v nemocnici a nad jeho zdravotním stavem visí mnoho otazníků. Co vše má veřejnost právo vědět?

Předně je třeba říci, že Ústava na tuto otázku nedává přímou odpověď. Což je dáno i tím, že ústavodárce se situací, která nastala, zřejmě až tak dalece nepočítal. Při hledání řešení nelze přehlédnout ustanovení čl. 2 odst. 1 Ústavy, podle kterého je „lid zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní“. Při pomyslném testu proporcionality na druhé misce vah stojí ochrana soukromí osoby prezidenta a také lékařské tajemství.

Koalice SPOLU ()

Jsem toho názoru, že veřejný zájem lidu, aby prezident byl reálně schopen výkonu funkce, na jedné straně a ochrana soukromí prezidenta na straně druhé mohou být ochráněny, aniž by došlo k tzv. „vyprázdnění“ jednoho či druhého, tím, že bez informace o konkrétní diagnóze, léčebném postupu či předepsaných lécích by veřejnost byla informována o tom, zda prezident je, či není schopen vykonávat svůj úřad, a v případě, že není, s jakou časovou perspektivou.

Informovanost o zdravotním stavu prezidenta byla evidentně odlišná za totalitního režimu v případě Ludvíka Svobody či v demokracii v případě Václava Havla či Václava Klause. Po roce 1989 se tak vytvořila jistá ústavní zvyklost, že veřejnost byla o zdravotním stavu prezidenta v kontextu výkonu úřadu informována. I to, zda prezident bude veřejnost o svém zdravotním stavu informovat či dá svolení k podání informace ve vztahu ke schopnosti vykonávat úřad, je podstatné pro to, aby v rámci dělby moci mohly příslušné orgány zvážit svůj další postup včetně případné aplikace čl. 66 Ústavy. Jednoduše řečeno, pokud by byla informace ve vztahu ke schopnosti vykonávat úřad podána a doložena, předešlo by se třeba zahájení postupu dle čl. 66 Ústavy. Dovolím si jen dodat, že moudrý státník by měl zvážit, zda v případě, kdy není ze zdravotních důvodů schopen úřad vykonávat, tuto skutečnost senátu a poslanecké sněmovně nesdělit, aby mohlo být rychleji hledáno ústavně konformní řešení.

Vzhledem k nejasnostem, zda je prezident schopen vykonávat svůj úřad, jaké možnosti má poslanecká sněmovna a senát?

Právě nečinnost ve vztahu k informaci o zdravotním vztahu prezidenta a jeho schopnosti vykonávat úřad může vést k tomu, že bude postupováno podle čl. 66 Ústavy. V případě, že se senát a poslanecká sněmovna – respektive v době rozpuštění poslanecké sněmovny pouze senát – usnesou, že prezident republiky nemůže svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat, má prezident možnost podat návrh Ústavnímu soudu, aby zrušil přijaté usnesení parlamentních komor. Ústavní soud pak musí o návrhu rozhodnout do 15 dnů od jeho doručení a již do 5 dnů musí zahájit ve věci ústní jednání. Jsem toho názoru, že i přesto, že rovněž poslanecká sněmovna a senát – jako účastníci řízení – mají povinnost předložit doklady, z nichž usnesení vychází, má i prezident důkazní povinnost o tom, že je schopen úřad vykonávat.

Existují i jiné možnosti než článek 66 Ústavy?

V případě, že by prezident zvážil svůj zdravotní stav a možnosti vykonávat úřad, nabízí se i postup dle čl. 61 Ústavy, podle kterého se prezident do rukou předsedy senátu může úřadu vzdát.

Jak velkou komplikací je hospitalizace prezidenta pro povolební jednání?

Tato otázka není až tak otázkou právní. Bude záležet na vývoji zdravotního stavu pana prezidenta, což bude jistě i předmětem úvah o případné aplikaci čl. 66 Ústavy.

Johana Hovorková, Milan Tesař, Veronika Kučíková, Dan Hrubý a Jaroslav Bican z nové redakce Týdeníku FORUM (Roam Black Černý a Michal Hošek)

V případě, že by musely být vyhlášeny předčasné prezidentské volby, jaký je postup? Vidíte nějaké komplikace, které by mohly nastat?

Předčasné prezidentské volby přicházejí v úvahu pouze tehdy, uvolní-li se prezidentský úřad. Pokud dojde k vydání usnesení dle čl. 66 Ústavy, zůstává prezident v úřadě, pouze jeho funkce jsou rozděleny mezi předsedu vlády, předsedu poslanecké sněmovny, případně předsedu senátu, je-li sněmovna rozpuštěna. Podle ustanovení čl. 56 odst. 8, věta druhá Ústavy uvolní-li se úřad prezidenta republiky, vyhlásí předseda senátu volbu prezidenta republiky nejpozději do deseti dnů poté a zároveň nejpozději osmdesát dnů před jejím konáním. Za dnešního stavu bych komplikace neviděl, jedná se o situaci, s níž ústavodárce počítal, funkce předsedy senátu je obsazena, ostatně i s tím, že by obsazena nebyla, Ústava počítá.

Poté, co současná vláda podá demisi, je nějaká lhůta, do kdy musí prezident jmenovat nového premiéra?

To do jisté míry bohužel není. Opakovaně se připomíná, že zavedení lhůt do Ústavy by přineslo více škody než užitku. Na druhé straně lze obecně říci, že by jmenování mělo být učiněno neprodleně. Pokud by se tak nestalo, dočkáme se možná judikátu Ústavního soudu, ale to by politické kultuře v České republice jistě nedávalo dobré vysvědčení.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]