Pískot na ministra zahraničí Petra Macinku během folklorního festivalu ve Strážnici rozpoutal debatu o tom, jak dnes vládní politici vystupují na veřejnosti a proč podle Johany a Pavla Šafrových čím dál častěji narážejí na odmítavou reakci lidí. Autoři rozebírají, jestli šlo o promyšlenou politickou provokaci, nebo jen o další ukázku arogance, která podle nich Motoristy i část současné vlády provází.

Řeč přijde také na ministra kultury Otu Klempíře. U něj je sice logické, že na podobnou akci dorazí, ale autoři připomínají, že úplně stejně logické je, že lidé nemají rádi někoho, kdo za komunistů udával svoje kamarády za peníze. Macinka se možná ptá, zda to byl protivládní festival. Mnohem jednodušší odpověď je, že občané nemají rádi lidi, jako je on nebo agent Olda.

Také výroky Borise Šťastného budí pozornost, protože tento bývalý politik ODS, nyní ministr chození po schodech, začal festivalu ve Strážnici vyhrožovat odebráním dotací. Prostě další chudák.

A proč bude podpora Motoristů sobě slábnout? Protože jde jen o bublinu, která zase praskne. Podle autorů se z celé kauzy stává symbol politiky postavené na konfliktech, které sice přitahují pozornost, ale oslovují stále méně voličů. A hlavně – vedle těchto žabomyších válek se stále zapomíná na toho největšího mloka, Andreje Babiše.