Emmanuel Macron. FOTO: Pravý břeh / se souhlasem
FOTO: Pravý břeh / se souhlasem
Krajně pravicová strana Národní sdružení (RN) získala v nedělním prvním kole parlamentních voleb ve Francii o pět milionů hlasů více než při stejném hlasování v roce 2022. RN dalo hlas 9,3 milionu Francouzů a spojence této strany podpořilo dalších 1,25 milionu voličů. Už v prvním kole získalo mandát 39 poslanců z RN a stran jeho spojenců a také 32 poslanců za levicovou formaci Nová lidová fronta. Druhé kolo voleb se uskuteční v 501 z 577 obvodů, vyplývá z informací ministerstva vnitra a francouzského tisku z pondělního dopoledne. K urnám přišlo 66,7 procenta voličů, nejvíce od roku 1997.
Kandidáti za RN postoupili do druhého kola ve 446 obvodech z 501, v nichž se budou poslanci volit tuto neděli. V roce 2022 mělo RN své kandidáty v 208 obvodech a nakonec získalo 89 mandátů. RN a jeho spojenci nyní v prvním kole dostali 33 procent, tedy přes deset milionů hlasů. Jeho kandidáti byli na prvním místě ve skoro třech stovkách obvodů, nejsilnější pozice má RN na severu a jihu země. Strana je tradičně velmi slabá v Paříži a okolí.
O tři miliony hlasů si polepšila ve srovnáni s rokem 2022 i levicová aliance, která jich dostala zhruba devět milionů. Nová lidová fronta získala v prvním kole 32 mandátů a do druhé kola postoupilo přes 400 jejích kandidátů. Ve 131 případech se tak stalo z třetího místa a dá se očekávat, že většina těchto kandidátů se účasti v druhém kole vzdá ve snaze spojit síly proti krajní pravici. Celkem levicový blok získal 28 procent hlasů.
Díky vysoké volební účasti si o několik stovek tisíc hlasů polepšily i strany z bloku prezidenta Emmanuela Macrona, které tisk označuje za hlavní poražené nedělních voleb. Celkem Macronova koalice Spolu získala v prvním kole dva mandáty a její kandidáti postoupil do druhého kola ve třech stovkách obvodů. Ve zhruba stovce z nich však až z třetího místa, takže se dá očekávat, že ve většině případů se tito kandidáti nedělního kola nezúčastní. Prezidentský tábor získal 21 procent hlasů, o pět procentních bodů méně než v roce 2022.
Pro zisk křesla už v prvním kole je potřeba získat v obvodu přes 50 procent odevzdaných hlasů a hlasy zároveň musí představovat alespoň 25 procent registrovaných voličů. Pokud se tak nestane, je vyhlášeno druhé kolo, do kterého postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů a další kandidáti, kteří získali hlasy alespoň 12,5 procenta registrovaných voličů.
Letos je rekordní počet druhých kol, do kterých postoupili tři nebo čtyři kandidáti. Aby zastavili nástup krajní pravice, vyzvali představitelé levice i prezidentova centristického tábora své spolustraníky, kteří postoupili z třetího místa, aby se účasti v druhém kole vzdali. Svou vůli zúčastnit se druhého kola musí kandidáti oznámit do úterý.
Mandát už získala dlouholetá vůdkyně RN Marine Le Penová, v Pas-de-Calais na severu Francie dostala 58 procent hlasů. Nominant na premiéra za RN Jordan Bardella ve volbách nekandidoval, jelikož v červnu získal mandát europoslance.
Své místo v dolní komoře parlamentu obhájila například šéfka poslanců strany Nepodrobená Francie (LFI) Mathilde Panotová, šéf socialistů Olivier Faure nebo Sandrine Rousseauová za Zelené, uvádí Le Figaro. Naopak bývalý prezident François Hollande bude muset o místo v parlamentu ještě zabojovat. Se skoro 38 procenty hlasů postoupil z prvního místa do druhého kola, kam se ale dostali i kandidát za RN a představitel Republikánů. Ten by se však mohl kandidatury nakonec vzdát.
Poměrně solidní pozici do druhého kola má ve svém obvodu Hauts-de-Seine premiér Gabriel Attal, který získal téměř 44 procent hlasů. Ministr zahraničí Stéphane Séjourné vede v sousedním obvodu s 46 procenty. Ministr vnitra Gérald Darmanin získal v obvodu Nord 36 procent hlasů, na paty mu s odstupem necelých dvou bodů šlape kandidát RN.
Pro Macrona znamená první kolo voleb katastrofu a hrozí mu naprostá politická izolace, napsala v reakci na bezprecedentní úspěch krajní pravice francouzská média. Podle části z nich skončila Macronova éra, ačkoli sám prezident po volbách v úřadě zůstane. Řada listů vyzývá voliče, aby ve druhém kole voleb nedopustili vítězství politických extrémů.
„Až budou historici hodnotit rozpuštění (parlamentu), použijí jediné slovo: katastrofa. Větší si ani nejde představit,“ napsal v komentáři list Le Figaro. Podle deníku Libération si Macron chtěl ve volbách vylepšit složité vládnutí, když neměl parlamentní většinu, dočkal se však opaku a situaci si dále zkomplikoval. „Prezentoval se jako hráz proti chaosu a voliči jej učinili odpovědným za tento chaos. Žádal je o jasnou většinu, aby mohl vládnout v klidu a harmonii, oni mu ale jen zesílili jeho mučivou izolaci,“ soudí list.
Předseda RN Jordan Bardella už v reakci na odhady volebních výsledků uvedl, že je připraven stát se premiérem, pokud jeho strana získá po druhém kole absolutní většinu. Řekl také, že v takovém případě bude „kohabitačním“ předsedou vlády, který bude „respektovat ústavu a úřad prezidenta republiky, ale bude nekompromisní, pokud jde o politiku, kterou budeme provádět“, uvedla agentura Reuters.
Jako kohabitaci označuje francouzský politický systém stav, kdy parlamentní většina má jiný politický názor než prezident.
Druhé kolo voleb ve všech okrscích, kde nikdo nezískal mandát v prvním kole, se uskuteční 7. července. Právě druhé kolo rozhodne o složení Národního shromáždění a tedy i budoucí vládě a orientaci Francie v dalších pěti letech. Kvůli složitému systému jednomandátových okrsků jsou odhady celkových výsledků velmi složité a nepřesné.
Macron nečekaně rozpustil Národní shromáždění a vyhlásil předčasné volby 9. června, bezprostředně po oznámení výsledků voleb do EP, v nichž jeho spojenci výrazně zaostali za opozičním RN. Po rozpuštění parlamentu se volby musejí konat mezi 20. a 40. dnem a Macron zvolil nejbližší možný termín.
