Maďaři drží Evropskou unii jako rukojmí, prohlásil litevský ministr zahraničí

V Bruselu se sešli ministři zahraničních věcí zemí Evropské unie na pravidelné Radě pro zahraniční věci ⁠– Foreign Affairs Council (FAC). Hlavními body programu jednání byly nejnovější vývoj agrese Ruska vůči Ukrajině a debata o situaci na západním Balkáně.

„Zatímco dříve byly postoje k řešení ukrajinské krize v rámci EU jednotné, dnes by mohly zaznít rozdílné názory,“ nechal se slyšet český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na tiskové konferenci před odletem do Bruselu.

Od jednání se neočekávala žádná převratná stanoviska. A taková jednání ani nepřinesla, jak Lipavský shrnul na tiskové konferenci. K přijetí šestého sankčního balíčku nedošlo. Podle ministra jde o kolektivní snahu najít řešení, rozdělení balíčku nepotvrdil, zmínil ovšem balíček sedmý, do kterého by se energetika mohla v případě dlouhé prodlevy posunout.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Pražská Ukrajinka si dojela pro mámu s bráchou do Mariupolu. Cesta jí trvala 12 dní

Nové vydání Týdeníku FORUM ve svém titulním článku zkoumá důvody, pro něž prezident Miloš Zeman hodil přes palubu Andreje Babiše,…

Ministři zahraničí členských zemí EU jednali o nových sankcích proti Rusku, na kterých se doposud neshodli zejména z důvodu odmítavého postoje Maďarska k ropnému embargu. „Celá unie je držena jako rukojmí jedním členským státem. Musíme se dohodnout, nemůžeme zůstat rukojmím,“ prohlásil litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Podle Maďarska by sankce neměly být uvaleny na ropu dodávanou ropovody. Pokud se tak stane, žádá od EU kompenzace za růst cen energií, které se vyšplhají do miliardových částek.

„V debatách s komisí máme domluveny podmínky, které jsou pro Českou republiku přijatelné,“ potvrdil Jan Lipavský. Aktuální podoba šestého sankčního balíčku je podle Lipavského akceptovatelná a Česká republika je ochotná podpořit jeho platnost. Není podle něj potřeba ho rozdělovat. „Čekáme, kam se debata posune. Situace na východě ale ukazuje, že je potřeba pokračovat v sankcích,“ dodal ministr. Česká republika by měla dostat výjimku, která by embargo oddálila do roku 2024. „Platí, že máme politickou vůli zbavit se ruských dodávek co nejdříve, ale za podmínek, které budou pro českou ekonomiku přijatelné,“ vysvětlil.

Český ministr Jan Lipavský se v rámci pondělní Rady sešel se svým srbským protějškem ministrem Nikolou Selakovićem a Miroslavem Lajčákem, zvláštním zmocněncem EU pro dialog Bělehrad⁠ – Priština.