Viktor Orbán FOTO: youtube
FOTO: youtube
Země Evropské unie se neshodly na nových sankcích proti Rusku. Jejich přijetí brání nejednota kolem embarga na dovoz ruské ropy. Proti tomu se staví hlavně Maďarsko, které není spokojeno s výjimkami navrženými Evropskou komisí. „Je reálné to dát během měsíce dohromady. Probíhají poměrně důležitá vyjednávání. Připravovaných věcí, které jdou proti Rusku, je poměrně hodně,“ uvedl pro deník FORUM 24 europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Maďarsko podle něj vyjednávání nesabotuje, ale snaží se vyjednat si lepší pozici. „Chtějí vyjednat takové podmínky, aby je to příliš nepoškodilo. Je to logické,“ okomentoval dění v Evropské unii europoslanec Zdechovský.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila v pořadí šestý balík sankcí proti Rusku už 4. května. K jeho přijetí ale stále nedošlo. Maďarsko totiž nesouhlasí s komisí navrženými výjimkami a odklady pro země nejvíce závislé na ruských energetických surovinách. „Myslím si, že je potřeba vést seriózní dialog a neříkat, že Maďarsko něco bojkotuje. Dopady sankcí jsou výrazně větší a nemůže to platit jen šest států Evropské unie. Když jsou to sankce, tak musejí víc dopadat na toho, kdo je sankcionován.“
Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis už prohlásil, že si Maďarsko dělá z ostatních rukojmí. To ale podle europoslance Zdechovského není úplná pravda. „Maďaři jsou v některých věcech jiní než většina Evropy. Musím říct, že jsem četl maďarskou pozici a je hodně pragmatická. Není to o tom, že chtějí za každou cenu bojkotovat sankce.“
Maďarské řešení
Řešením by podle Budapešti mohlo být, aby se embargo nevztahovalo na dodávky ropy ropovodem. Pokud by se tak stalo, byl by navrhovaný balík pro Maďarsko přijatelný. Ve hře je i varianta, že se balík rozdělí na dvě části. Jedna by byla schválena hned a o embargu na ruskou ropu by se jednalo dál. Europoslanec Zdechovský tvrdí, že lepší by bylo jít cestou rozdělení sankcí.
„Každý posun je dobrý. V tomto případě říkám, že je důležité to vnímat ve všech kontextech. Poslední dva, tři týdny jsme tady strávili dny i noci diskutováním pozice s dalšími členskými státy ohledně Maďarska. Opravdu to není tak jednoduché a černobílé, jak by se mohlo z české perspektivy zdát,“ řekl pro deník FORUM 24.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) označil už v úterý maďarské rozhodnutí za nepřijatelné. „Rozhodnutí a přístup maďarské vlády nepodpořit žádné sankce, které by byly namířeny proti ruskému vývozu energie, je nepřijatelné. Zvláště nyní, kdy Evropa potřebuje být jednotná více než kdy jindy,“ napsal na twitter.
Podle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) jsou diskuze o každém dalším balíku stále složitější, protože navrhované kroky stále více dopadají na občany členských států. „Je potřeba je zvažovat a případně hledat úpravy pro jednotlivé členské země. Maďarsko má na zastavení ropy nejhlasitější názor, ale myslím, že se nakonec na nějaké formě domluví,“ uvedla pro deník FORUM 24.
České ministerstvo zahraničních věcí šestého sankčního balíčku podporuje a „doufá, že dojde ke shodě v co nejkratším možném termínu.“ Další detaily ale tisková mluvčí resortu Lenka Do na dotaz deníku FORUM 24 odmítla poskytnout, protože jednání stále probíhá.
Evropská unie přijala už pět balíků sankcí
Jedná se už o šestý balík sankcí unie od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Na prvním se lídři zemí EU shodli na summitu hned během prvního dne invaze – 24. února. Jedná se o do té doby nejtvrdší sankce proti Rusku. Balík obsahuje cílené sankce vůči 351 členům ruské Státní dumy a dalším 27 osobám, omezení hospodářských vztahů s částmi Doněcké a Luhanské oblasti a omezení přístupu Ruska k finančním trhům v unii.
O dva dny později se členské státy shodly na dalším balíku. Tím unie zmrazila majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova. Uložila také omezující opatření vůči členům Národní bezpečnostní rady Ruské federace a zbývajícím členům ruské Státní dumy.
Třetí balíček protiruských sankcí obsahoval zákaz transakcí s ruskou centrální bankou, pomoc v celkové hodnotě 500 milionů eur na financování vybavení a zásob pro ukrajinské ozbrojené síly nebo vyloučení sedmi ruských bank ze systému SWIFT.
V polovině března se státy shodly už na čtvrté sérii hospodářských a individuálních sankcí. Její součástí je zákaz veškerých transakcí s některými státem vlastněnými podniky, poskytování ratingových služeb ruským občanům a subjektům a nových investic do ruského energetického odvětví.
Na zatím posledním balíku sankcí se lídři členských států Evropské unii dohodli s ohledem na pokračující agresivní válku Ruska vůči Ukrajině a na zprávy o brutálních činech páchaných ruskými ozbrojenými silami v řadě ukrajinských měst na začátku dubna. Zakázán byl dovoz uhlí a dalších tuhých fosilních paliv z Ruska, vstupu všech ruských plavidel do přístavů v Unii a dovoz dalšího zboží.
