Maďarsko jako náš vzor? Orbánův populismus zahání zemi do stále větších problémů a izolace

Andrej Babiš (ANO) a Viktor Orbán (Úřad vlády)

Andrej Babiš (ANO) a Viktor Orbán | FOTO: Úřad vlády

Domácí opozice vzhlíží k Viktoru Orbánovi jako státníkovi důsledně hájícímu zájmy občanů. Často ho dává za vzor Fialově vládě, jak řešit ekonomickou krizi a přistupovat k válce na Ukrajině. Nyní však jeho populistické recepty tvrdě narazily na tržní realitu a trpělivost zbytku Evropy. 

Maďarsko se znovu dostalo do centra pozornosti. Jako jediná země EU zablokovalo půjčku 18 miliard eur válkou decimované Ukrajině, čemuž tleskají místní advokáti ruských zájmů obou okrajů politického spektra. Poté zkolaboval maďarský trh s pohonnými hmotami jako přímý důsledek populárního, ale rizikového zastropování cen.

Dvojí tvář 

Maďarský premiér je dnes považován za nejbližšího spojence Vladimira Putina v rámci Unie. To se příliš nezměnilo ani po ruské invazi na Ukrajinu, zatímco řada jiných západních politiků se vstřícnými vztahy s Kremlem otočila.

Putinova propaganda se za deset měsíců války výrazně proměnila. (ČTK)

Orbán nepřestává překvapovat svojí nevypočitatelností a dvojakostí. Snaží se o neutrální postoj k válečnému konfliktu, ale jeho rozkročování, kdy chce na jedné straně udržovat úzké politické a obchodní vazby s Moskvou, a na druhé straně do této doby podpořil všechny evropské sankční balíčky, naráží na stále větší komplikace.

Odlišný postoj Budapešti k řešení ukrajinské krize se propisuje i do vztahů uvnitř Visegrádské čtyřky. Maďarsko jako jediná země skupiny neposkytuje Ukrajině vojenskou pomoc a zakazuje její průjezd přes své území. Orbánův chamberlainovský přístup rozbil i donedávna pevné spojenectví s Polskem.

Přesto se maďarský premiér před dvěma týdny při jednání V4 přihlásil k podpoře Ukrajiny i v příštím roce. „Maďarsko má stejný názor. Rusko se nesmí stát bezpečnostní hrozbou pro Evropu,“ uvedl.

O několik dní později ještě přitvrdil. Označil Putina za agresora a prohlásil, že „suverénní Ukrajina je zapotřebí k tomu, aby Rusko nepředstavovalo bezpečnostní hrozbu pro Evropu“.

V rozporu s těmito výroky ovšem následně zablokoval životně důležitou finanční pomoc Ukrajině dodávanou napůl Evropskou unií a Spojenými státy.

Ztráta partnerů 

Maďarská vláda odůvodňuje tento krok odmítáním pomoci na dluh. To je jistě jen zástupné téma už jen proto, že sama se rozpočtově střídmě příliš nechová. Spíše jsou ve hře zadržované peníze z unijních fondů kvůli problémům s veřejnými zakázkami.

Orbán si tímto vetem nezískal příliš sympatií. Zbývající členské země budou hledat cestu, jak Kyjevu posílat peníze od ledna i v tom případě, jestliže se v nejbližších dnech nepodaří přesvědčit Maďary, aby změnili názor.

Skandální prohlášení Dmitrije Peskova dává jasně najevo, že Rusové záměrně útočí na civilní cíle, aby Ukrajinu donutili k jednání. (Erekepost, wikimedia, CC BY-SA 4.0)

„Orbán svými kroky ztratil poslední přátele. Maďarsko je díky němu ve stále větší izolaci politické i mezinárodní. Neztratil partnery jen v EU, ale i v celém demokratickém světě,“ reaguje pro deník FORUM 24 europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

„Posledním krokům Viktora Orbána moc nerozumím,“ komentuje europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). „Evidentně si neuvědomuje, že jeho kroky nejenže nepomáhají občanům Maďarska, jak vidíme na růstu inflace nebo nedostatku pohonných hmot, ale naopak pomáhají Rusku a jeho snahám vrážet klín mezi evropské země. Tímto postojem se Maďarsko zahání do kouta, a pokud bude nadále řadu věcí blokovat, doplatí na to převážně ono samo.“

Nic by se nestalo 

Europoslankyně zmiňuje blamáž se zastropováním cen pohonných hmot, jež nepřineslo úlevu a pohodlí občanům a firmám, ale jejich nedostatek a kolaps trhu.

Viktor Orbán rozhodl o cenové regulaci už před rokem a inspiroval i domácí opozici. „Vláda musí okamžitě zastropovat cenu benzínu a nafty na 35 korun za litr a zároveň snížit DPH prodejcům na nulu,“ prohlašoval opakovaně Andrej Babiš a přidal se k němu i Karel Havlíček.

„Stát už měl zasáhnout. Kdyby zastropoval ceny pohonných hmot, nic by se nestalo,“ tvrdil už na jaře bývalý ministr průmyslu a obchodu. Jeho nekompetenci vyvrátil právě preferovaný maďarský příklad.

Zpočátku se maďarští motoristé těšili z nízkých cen benzínu a nafty. Postupem času se však dostavil očekávaný efekt. Spotřeba pohonných hmot rostla a začaly se tenčit jejich zásoby. Zahraniční distributoři se kvůli nevýhodným podmínkám z Maďarska stáhli a na trhu zůstal pouze domácí koncern MOL.

Orbánova vláda nejprve čelila narůstajícím problémům s dodávkami benzínu a nafty dvojími cenami pro domácí a zahraniční motoristy. Zkrachovaly stovky malých prodejců a v poslední době se dostával do problémů i gigant MOL, který varoval před rozpadem distribuce pohonných hmot.

Kolaps trhu 

Omezení dodávek postihlo stovky čerpacích stanic. Situace se ještě zhoršila, když v posledních týdnech prosákly zprávy, že vláda cenový strop zruší. Stovky metrů dlouhé fronty aut na benzinkách urychlily konec socialistického experimentu.

Stalo se až poté, kdy MOL oznámil, že není schopen zvládnout prudce se zhoršující situaci a čtvrtina jeho čerpacích stanic se ocitla bez pohonných hmot. Jejich ceny stouply přes noc téměř o třetinu a potrvá několik měsíců, než se rozkymácený trh stabilizuje. Nafta je dnes v Maďarsku dražší než u nás a benzín je zhruba na srovnatelné úrovni.

()

Maďarská vláda veškeré ekonomické problémy farizejsky svaluje na protiruské sankce. Orbán jejich zavedení stále více kritizuje, ale nedodává už, jak jinak by řešil řádění okupační armády na ukrajinském území. V tom se neliší od místních putinovců.

Totéž platí pro cenový skok benzínu a nafty, jejž Maďarsko připisuje zavedení unijního ropného embarga k 5. prosinci. To je zjevně klamný argument. Trh tento krok očekával a cena ropy stále klesá na úroveň hluboko před zahájením invaze. U nás už na některých pumpách dosahuje cena benzínu předválečných 35 korun.

Embargo nemá souvislost

„Budapešť spíše jen využila situace. To, že ke zrušení zastropování došlo po zavedení embarga EU, hned neznamená, že mezi oběma ději je příčinná souvislost. Není. Důvodem maďarského fiaska je nikoli embargo, ale zastropování, které způsobilo, že země nebyla s to zajistit si dostatek paliv z dovozu,“ tvrdí ekonom Karel Kovanda.

Důsledkem tohoto populismu bude další růst maďarské inflace, která v listopadu přes četné státní regulace stoupla na 22,5 procenta a patří k nejvyšším v EU. Nepomáhá ani snížení DPH ani cenové stropy na základní potraviny, které celkově rostou rychlejším tempem než u nás. Agrobaroni přitom ještě nedávno vyhrožovali, že ceny másla stoupnou do konce roku na 100 korun a chleba podraží až na 200 korun.

Co na poslední vývoj říká Andrej Babiš, jenž považuje Orbána za svého přítele? Osobně totiž podpořil šéfa ANO ve volební kampani, ale i v jeho problémech se střetem zájmů na evropské úrovni.

Bývalý premiér, který mimochodem tuto podporu neopětoval a europoslanci ANO hlasují v rezolucích proti Maďarsku, dnes neříká nic. Raději v roli kandidáta na prezidenta peče sekanou a současně tepe českou vládu za neschopnost.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články