Maďarský premiér Viktor Orbán FOTO: Evropská unie / se souhlasem
FOTO: Evropská unie / se souhlasem
Maďarská vláda v pondělí potvrdila, že je proti tomu, aby si Evropská unie společně půjčovala na finanční pomoc Ukrajině v příštím roce, jak navrhuje Evropská komise. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó uvedl, že Budapešť odmítá společné zadlužování, ale je připravena Kyjev podporovat přímo. Český ministr zahraničí Jan Lipavský naznačil, že postoj Maďarska souvisí se snahou země dostat se k zablokovaným unijním prostředkům.
Pokračování takzvané makrofinanční pomoci Ukrajině bylo jedním z témat schůzky unijních ministrů necelý týden poté, co Evropská komise navrhla systém podpory pro příští rok. Plán počítá s tím, že komise by si podobně jako doposud na tento účel půjčovala na finančních trzích jménem celé EU a celkem poskytla Kyjevu 18 miliard eur (skoro 440 miliard Kč). Návrhem se nyní zabývají členské země a Evropský parlament.
Szijjártó už před odhalením návrhu Evropské komise dal najevo nesouhlas maďarské vlády a tento postoj zopakoval. Podle maďarských novinářů působících v Bruselu uvedl, že jeho země je proti společným půjčkám, ale je připravena svůj podíl Ukrajině poskytnout dvoustranně. „Řekněte nám, kolik by z 18 miliard eur mělo přispět Maďarsko, a my to Ukrajině dáme,“ citovala ministra reportérka webu Népszava Katalin Halmaiová.
Podle Lipavského je klíčové, že Maďarsko pomoc v principu neodmítá, ale má výhrady k mechanismu. „Věřím, že teď je to otázka jednání, aby Evropa pokračovala v hledání mechanismu, jak to celé zafinancovat, a zároveň jednala s maďarskou stranou,“ řekl českým novinářům po jednání s protějšky z EU. Česko přitom může v hledání dohody s Budapeští sehrát ústřední roli, neboť do konce roku předsedá jednáním zástupců členských zemí EU.
Maďarský postoj k plánu podpory Kyjeva vyvolává v unijních kruzích podezření, že jde o snahu vynutit si ústupky ve sporech o stav právního státu, kvůli nimž Maďarsku hrozí odstřižení od miliard z unijního rozpočtu. Maďarsko je mimo jiné poslední zemí EU, která nemá schválený tzv. plán obnovy, tedy strategii pro čerpání peněz ze speciálního pandemického fondu.
„Bezpochyby to je součástí celé té debaty, protože ten mechanismus pro Ukrajinu je navrhován obdobně,“ uvedl Lipavský.
Otázku ohledně souvislosti mezi postojem k podpoře Ukrajiny a problémy Budapešti s přístupem k fondům EU dostala minulý týden také německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ta uvedla, že finanční pomoc Kyjevu „není normální evropská záležitost, při níž lidé hrají poker a vyjednávají tam a zpátky o finančních prostředcích“.
