Magda Vášáryová: Hádky příznivců Barrandova a ČT mohou rozvrátit rodiny. Přeji nám vlídnost

ČTK

Slovenská herečka, politička a diplomatka Magda Vášáryová | FOTO: ČTK

Populární herečka, také bývalá velvyslankyně a výrazná slovenská politička Magda Vášáryová v rozhovoru pro FORUM 24 vzpomíná, jak trávila Vánoce jako dítě, přiznává, proč se vyhýbá Štědrému dni ve městě, ale také hovoří o tom, zda se opět pokusí se stát slovenskou prezidentkou.

Jak prožíváte vánoční svátky, změnilo se to hodně od dob vašeho dětství?

V padesátých letech jsme tajně sháněli stromeček, balili ho do dek, aby nebyl zvenku vidět, protože můj otec i maminka byli učiteli a byli kontrolováni, jestli neprovozují křesťanské Vánoce. A pak jsme někdy slavili Štědrý den již 23. 12., protože odpoledne 24. tatínek odjížděl jako konferenciér vystupovat někam vlakem jako „Nácko zo Štiavnice“ a vracel se až 26. 12. večer. A my se sestrou a maminkou jsme se procházely o Štědrém večeru samotinké opuštěným městem – na to si pamatuji velice dobře. Na to ticho, sníh a naše osamocené stopy.

Jste ten typ, který má dárky nakoupené už od léta, nebo je sháníte až na poslední chvíli?

Nedělám z toho vědu. Něco koupím dřív, něco na poslední chvíli. Léta jsem již od 20. prosince na chalupě, abychom se vyhnuli shonu ve městě. Ve vesnických obchůdcích nakoupím potraviny bez tlačenic a mám dostatek času na přípravu všeho. Jsem v organizování a kuchyni rychlá, takže to není pro mě problém. Udělám si lístek s menu a podle toho postupuji.

Máte ráda velkou společnost, nebo si Vánoce užíváte jen v kruhu rodinném?

Jak kdy. Někdy zveme širší rodinu, ale nikdy nejsme jenom sami dva. Talíř pro naše zemřelé je také na stole připraven, kdyby se rozhodli nás navštívit.

Jinak ale žádné jiné „pohanské“ rituály nedodržujeme. Po večeři se přesuneme k pohádce v televizi. Oheň v krbu a ticho lesa, žádné internetové spojení, to je to nejlepší na svátcích.

Když jste byla diplomatkou, jaké byly vaše vánoční povinnosti?

Podepsat během prosince mezi 700 až 900 novoročních přání, pozvat hosty minimálně na dva předsváteční večery. Jednou jsem měla o Vánocích i jednoho ministra s dětmi u sebe.

Nezapomenout podepsat dovolené na svátky svým diplomatům, určit nepopulární služby o svátcích. Vyšňořená se zúčastnit pozvání prezidenta, premiéra nebo největší politické síly ve státě na oslavách, případně v kostele. Rozhodnout, jaké dárky a komu pošleme jménem prezidenta na Nový rok. A nezapomenout, proboha, poslat pozdrav svému ministrovi, pro jistotu.

Chtěla byste se vrátit do velké politiky, třeba zase zkusit zabojovat o prezidentskou funkci?

Ne, to určitě ne. Myslím, že je dobré vědět. kdy si vybrat jinou dráhu a jiné cíle a případně podporovat druhé. Já jsem to minulý rok u vás v Čechách udělala, protože jsem byla přesvědčena, že jako náš strategický soused potřebujete na Hradě někoho, jako je náš prezident. Moje dnešní role je podporovat ty, o kterých jsem přesvědčena, že posunou náš region smysluplným směrem. Rozčiluje mě, jak se pořád snažíme vrátit do 19. století a romantismu, monarchie nebo případně do období normalizace, hledajíce jakousi propagovanou stabilitu a smrádek nevětraných myšlenek, i když svět pádí již dávno v post modernismu a snad i dál.

Dokáží podle vás dnes lidé na svátky vypnout a zapomenout na starosti všedních dní?

My ženy určitě ne, to by bylo nebezpečné, kdybychom si vyložily nohy nahoru a vypnuly. Pak by nikdo přece neměl svátky! Snad se alespoň nakrátko sejdou rodiny, ale sociologové upozorňují, že taková velká změna rytmu může být těžko zvládnutelná a produkuje konflikty. Pomůže jít do lesa a chodit a chodit, případně dělat třísky do krbu.

Možná i proto spousta mých známých rezignuje na domácí stravu a vyjede na hory, kde lyžuje a lyžuje. Ale nakonec, vždyť je to jenom pár dní. Jako prodloužený víkend. Samozřejmě pro lidi věřící je to magický čas. Pokud bychom žili ve tmě, jako naši předci, snad bychom i my cítili tu obavu, jestli se slunce vrátí: Ale když máme elektřinu, magie a úzkost se nekoná.

Jde o svátcích nesledovat politiku, pokud je v ní taková situace, jako třeba nyní v České republice?

Lidé zapínají televize již ráno, takže myslím, že sledují dění veřejné víc než normálně. I to muže být zdrojem nepohody v rodinách, pokud se neshodují na rozdílu mezi komunismem a kapitalismem.

Výsledkem bývá i práskání dveřmi a sliby, že to bylo naposledy… Jsme uprostřed revoluce zvýšených očekávání, jak to já pojmenovávám, a teplota emočního angažování se je poměrně vysoká.

Hádky příznivců TV Barrandov a ČT24 mohou rozvrátit kteroukoliv rodinu, svátky, nesvátky. Když jsem naposledy zahlédla toho pána, jak rozčileně mává rukama a nadává všem kolem sebe, dost mě to vyděsilo. Tenhle tyátr se určitě přenese do rodin, sedících u kapra.

Nový rok je spjat s dáváním si předsevzetí. Máte také nějaké, které chcete do příštího roku „aktivovat“?

Tak tohle dodržuji a po půlnoci na začátek Nového roku se vydám do pole, osvíceného jenom měsícem (pokud je) a hlasitě říkám zvířatům kolem, co už určitě v následujícím roce udělám. Ale jelikož mám přes rok co týden listinu úkolů, které si spisuji pečlivě, abych nezapomněla ty desítky povinností, které mám, některé z těch novoročních slibů nakonec uskutečním. Což mě velice potěší a dobije zásobu mého životního optimismu. Tenhle rok trochu pokulhávám se splněním slibu hrát na klavíru častěji a také jsem nenapsala dvě věci, které jsem si předsevzala. Holt se posouvají do následujícího roku.

Co byste popřála čtenářům deníku FORUM 24?

Přeji si a všem vám, abychom přestali středoevropsky naříkat a stěžovat si na nepřízeň osudu a ty druhé a vzpomněli si na praxi drobných kroků, které vždycky přinášejí nečekané výsledky.

Pokud to udělá každý z nás, něco se stane. Přeji si, abychom neseděli za zavřenými dveřmi, ale angažovali se ve veřejném prostoru každý tak, jak umí a zvládne. A abychom si určili, co budeme číst a co ne a čemu budeme věnovat pozornost a vyhýbat se hloupostem nebo krátkodobým senzacím. Já osobně bych si přála, abychom se vrátili ke slušnosti a vlídnosti navzdory raperům, kteří nás naučili klít a mračit se na svět. Já se chci dál na svět usmívat!

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner