Zdeněk Hřib, Jiří Pospíšil a Jan Čižinský FOTO: Marie Opálková
FOTO: Marie Opálková
V rámci tradiční akce Vlajka pro Tibet, která se koná vždy 10. března, vyvěsil tento symbol i Magistrát hl. m. Prahy. Byli u toho primátor Zdeněk Hřib a jeho kolegové zastupitelé Jiří Pospíšil a Jan Čižinský. Pospíšil se pro deník FORUM 24 vyjádřil nejen k tomuto každoročnímu gestu, ale také k politice Čínské lidové republiky.
„Vlajku pro Tibet vidím jako dvojí symbol. Zaprvé si jejím prostřednictvím připomínáme v den výročí tibetského národního povstání okupaci Tibetu a touhu Tibeťanů po svobodě. Zároveň je pro mě ale vyvěšení tibetské vlajky také připomínkou toho, že nezavíráme oči před obrovskou mírou potlačování lidských práv v současné Čínské lidové republice,“ uvedl Pospíšil. Podle pražského zastupitele totiž nejde jen o situaci v Tibetu, ale také o potlačování práv Ujgurů a dalších menšin, pošlapávání svobody projevu a vyznání či o rychlou demontáž demokracie v Hongkongu a stále agresivnější kurs vůči Tchaj-wanu. „Je toho tolik, že vypíchnu třeba jen otřesnou realitu „převýchovných“ táborů pro příslušníky ujgurské menšiny, z nichž se vězni mohou dostat, jen když prokážou, že změnili smýšlení, jazyk a vyznání,“ říká Pospíšil.
Zastupitel a europoslanec zároveň zmínil, že Čína v případě Hongkongu ukázala, že nedrží slovo. „To, co se dnes na území Hongkongu děje, ukazuje, jak platí slovo dané čínským režimem. Čínští komunisté se při odchodu Britů zavázali, že pro Hongkong bude platit systém „jedna země – dva systémy,“ ale teď krok za krokem berou obyvatelům Hongkongu všechna jejich politická práva,“ myslí si.
Pospíšil také nesouhlasí s tím, že by ekonomické zájmy měly stát nad otázkou lidských práv. „Jsem si jistý, že lidská práva nemohou být na prodej. Jsme navíc zemí, která má zkušenosti s tím, jak vypadají hned dva totalitní režimy. Přes aktivity současného vedení státu se nemáme vzdávat zahraniční politiky, jak ji dělal Václav Havel. Příklad si navíc můžeme vzít z některých severských států, které paří k velkým zastáncům dodržovaní lidských práv na mezinárodní scéně a zároveň určitě ekonomicky nestrádají,“ připomněl zastupitel. „Hlavní zastánce teorie „prodejnosti lidských práv“ u nás – prezident Zeman – rád tvrdí, jak důležité jsou pro nás čínské či ruské trhy, zapomíná při tom ale, že existuje také Tchaj-wan, Jižní Korea nebo Indie,“ doplnil.
Podle Pospíšila bychom neměli zapomínat na to, jaká je čínská zahraniční politika v těchto dnech. „Komunistická Čína je dnes velkým podporovatelem barmské armády, která provedla převrat proti demokratické vládě a snaží se tuto jihoasijskou zemi ležící mezi Čínou a Indií vrátit zpět do autoritářských kolejí. Čína zkrátka nelení a podporuje autoritářské tendence všude, kde může,“ uvedl.
K akci Vlajka pro Tibet se letos v ČR podle sdružení Lungta připojí asi 802 obcí, měst, městských částí nebo krajů a 114 škol. V 16:00 pak spolek před čínským velvyslanectvím umístí 156 tibetských vlajek, které mají symbolizovat 156 upálených Tibeťanů. „Jsme země Palacha, Zajíce, Plocka. Pojí nás zkušenost s okupací, proto u tibetských vlajek symbolicky zavlají i tři vlajky české,“ doplnil mluvčí spolku Lukáš Eršil s odkazem na Jana Palacha, Jana Zajíce a Evžena Plocka, kteří se v roce 1969 upálili na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Tibet byl součástí Číny od roku 1751, v roce 1913 se osamostatnil. V roce 1950 krátce poté, co Čínu ovládli komunisté, však vstoupily na území Tibetu čínské vojenské jednotky. V březnu roku 1959 odpor Tibeťanů vyvrcholil protesty desítek tisíc lidí proti okupantům. Čína ale s nasazením armády protesty potlačila. Počet obětí povstání mezi březnem a říjnem 1959 je odhadován na 87 000 Tibeťanů. Peking trvá na tom, že Tibet je historicky nedílnou součástí čínského území. Tvrdí, že jeho vláda této oblasti přinesla prosperitu a stabilitu, a odmítá obvinění tibetských exulantů a ochránců lidských práv z represe.
