Veškerá majetková oznámení politiků zřejmě budou v registru ministerstva spravedlnosti přístupná na základě individuální žádosti. Předpokládá to novela zákona o střetu zájmů předložená poslanci opozičního hnutí ANO, kterou po dohodě koalice a opozice schválila Sněmovna zrychleně už v dnešním prvním čtení. Předloha reaguje na předloňský verdikt Ústavního soudu a například také omezuje okruh obecních politiků spadajících pod zákon o střetu zájmů. Nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Ve Sněmovně je i širší koaliční novela zákona o střetu zájmů, která ale budí spory zejména kvůli zpřísnění zákazu vlastnictví médií. Poslanci ANO její projednávání dosud blokovali. Předloha ANO byla ve Sněmovně v téměř stejné podobě už v minulém volebním období, dolní komora ji ale do voleb neschválila. Nyní pro ni hlasovalo 161 ze 167 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. „Jde o výsledek jednání a hledání kompromisů v předchozím volebním období,“ uvedl za předkladatele k současné předloze předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).

Ústavní soud zrušil před dvěma lety volné nahlížení do centrálního registru pro porušení práva politiků na soukromí. Registr nyní není přístupný, podle místopředsedkyně Sněmovny za STAN Věry Kovářové je třeba jej otevřít. „Jsem ráda, že dochází k dohodě,“ uvedla. Podle předsedy poslanců KDU-ČSL Marka Výborného není přijatelné, že se do registru nelze dostat.

V souvislosti s přístupem do registru na základě individuální žádosti nynější předloha upravuje také identifikaci žadatele. Zákon o střetu zájmů, a tím i povinnost podávat přiznání, se přestane vztahovat na neplacené radní menších a nejmenších obcí a na neplacené místostarosty nejmenších obcí. Dosavadní data o nich z registru zmizí. Novela by rovněž omezila také nakládání s údaji uvedenými v majetkových oznámeních.

Novela koaličních poslanců zejména mění ustanovení, které brání poslancům, senátorům nebo členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se nově vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Podobně tomu má být podle předlohy u společností v případě omezení u veřejných zakázek, dotací a investičních pobídek, které míří na členy vlády. Poslancům ANO se dosud dařilo projednání koaliční předlohy ve Sněmovně blokovat. Zpřísnění vlastnictví médií zjevně míří i na předsedu hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše.

Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek uvedl, že v situaci obstrukcí vznikla dohoda na podpoře novely k otevření registru majetkových oznámení, byť podle něho obsahuje některé nedostatky. „Dál usilujeme o to, aby politici nevlastnili média, a určitě se k tomu budeme vracet,“ zdůraznil Michálek.

Nynější ustanovení o zákazu vlastnictví některých médií a získávání veřejných zakázek, dotací a investičních pobídek se do zákona o střetu zájmů dostala začátkem roku 2017. Babiš o nich mluvil jako o „lex Babiš“ s tím, že novela míří na něj. Po její účinnosti vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku.