Vladimír Brabec jako major Zeman FOTO: Česká televize / Jaromír Komárek (oficiální PR)
FOTO: Česká televize / Jaromír Komárek (oficiální PR)
Seriál 30 případů majora Zemana dodnes část publika vnímá především jako kvalitní dobovou kriminálku. Podle historika Ústavu pro studium totalitních režimů Petra Kopala však vznikal s podporou komunistického režimu a měl upevňovat jeho výklad dějin, budovat důvěru ve Sbor národní bezpečnosti a legitimizovat tehdejší politickou moc. ÚSTR proto ve spolupráci s Muzeem Policie České republiky a Českou televizí připravil přednáškový cyklus, který jednotlivé epizody konfrontuje s historickou realitou.
Kopal nový cyklus představil v pořadu Dobrý večer s A11. Připomněl, že seriál využíval skutečné události z československých dějin, jejich průběh ale často záměrně měnil nebo ideologicky vykládal tak, aby odpovídal potřebám komunistického státu.
„30 případů majora Zemana je mnohem víc než jen televizní seriál. Je to jedinečný dokument o době normalizace a o tom, jak totalitní režim pracoval s médii, kulturou i kolektivní pamětí společnosti,“ řekl Kopal.
Podle historika tvůrci přebírali reálné případy, konflikty a společenské události, následně je ale přetvářeli do příběhů podporujících oficiální ideologii. Seriál tak dnes neslouží pouze jako ukázka dobové televizní tvorby, ale také jako pramen pro studium propagandy a manipulace veřejného mínění.
„Dnes máme možnost tato zkreslení analyzovat, porovnávat je s historickými fakty a ukazovat veřejnosti, jak propaganda fungovala. Právě schopnost kriticky číst podobná díla je důležitá nejen pro poznání minulosti, ale i pro orientaci v současném informačním prostoru,“ doplnil Kopal.
Přednáškový cyklus ÚSTR se zaměřuje například na komunistický převrat v únoru 1948, politické procesy padesátých let, babický případ nebo emigraci po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Historici zároveň rozebírají, jak režim prostřednictvím seriálu vytvářel obraz skutečných i domnělých nepřátel.
Jednotlivé příběhy propojovala postava příslušníka bezpečnostních složek Jana Zemana, kterého ztvárnil Vladimír Brabec. Zeman prochází dějem od konce druhé světové války až do sedmdesátých let a postupně se stává zosobněním režimem prosazovaného obrazu čestného, obětavého a politicky uvědomělého příslušníka SNB.
V dalších výrazných rolích se objevili Miloš Willig jako Zemanův nadřízený Václav Kalina, Josef Větrovec jako náčelník pražské kriminálky plukovník Pavlásek, Rudolf Jelínek jako příslušník bezpečnostních složek Jiří Hradec a Vladimír Ráž v roli úředního lékaře Veselého.
Třicetidílný seriál vznikal v letech 1974 až 1979. Režíroval jej Jiří Sequens starší, který se podílel také na scénáři. Na jednotlivých epizodách pracovali mimo jiné Jiří Procházka, Jan Otčenášek, Jiří Svetozar Kupka, Vladimír Fiala nebo Jiří Fried.
Ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna upozornil, že seriál stále sledují statisíce lidí a jeho interpretace minulosti podle něj nadále ovlivňuje pohled části společnosti na události druhé poloviny 20. století.
„Proto považuji za mimořádně důležité, že historici ÚSTR mohou veřejnosti srozumitelně vysvětlovat, jak tento seriál vznikal, jaké cíle sledoval a proč je nezbytné odlišovat historickou realitu od propagandistické interpretace,“ řekl Kudrna.
Cyklus připravený s Muzeem Policie České republiky a za odborné spolupráce České televize je určen veřejnosti, studentům i pedagogům. Jeho cílem není seriál pouze odsoudit nebo vytěsnit z kulturní paměti, ale ukázat, jak komunistická moc využívala populární televizní zábavu k prosazování vlastního výkladu minulosti a formování vztahu obyvatel k bezpečnostním složkám i samotnému režimu.
