Kuriózní spor se rozehrál mezi ministryněmi Janou Maláčovou a Alenou Schillerovou o to, kdo prosadil skokové zvýšení minimální mzdy. Podstatné však je, že v tomto boji o výrazné zvyšování povinných nákladů firem nejvíce tratí podnikatelé.

[ctete postid=“228412″ title=“Krize elit a Babišovo snobské sídlo: Večeře za 4900, pivo za 110 korun“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/01/Babiš-Paloma-385×230.jpg“ excerpt=“Deník Lidové noviny publikoval oslavný paján na prezidenta Miloše Zemana. Podle nich “ permalink=“http://forum24.cz/krize-elit-a-babisovo-snobske-sidlo-vecere-za-4900-pivo-za-110-korun/“]228412[/ctete]

První dny nového roku nechaly nahlédnout do vládní kuchyně, když odhalily třenice mezi ministryněmi práce a sociálních věcí Janou Maláčovou a financí Alenou Schillerovou, jež na sebe při projednávání vládní agendy opakovaně narážejí. Roznětkou se stalo lednové zvýšení minimální mzdy na 13.350 korun, které si přisvojilo ministerstvo financí. Maláčovou toto vyjádření zveřejněné na vládním webu popudilo.

Ministryně ANO byly proti

„Nevím, jak to ministerstvo financí prosadilo, když ministryně financí i ministryně průmyslu a obchodu na vládě hlasovaly proti navýšení minimální mzdy,“ ohradila se Maláčová na sociálních sítích. Kromě toho na webu svého ministerstva zveřejnila aktualitu, že právě ona prosadila druhé největší zvýšení minimální mzdy v historii. Je ale opravdu čím se chlubit?

Je skutečností, že když vláda v listopadu posvětila růst minimální mzdy o 1.150 korun, nominantky hnutí ANO Alena Schillerová a Marta Nováková se při hlasování zdržely. „Nevidím logiku v tom, aby několikátý rok po sobě rostla minimální mzda více než mzda průměrná,“ vysvětlovala poté ministryně financí.

Schillerová prosazovala její mírnější navýšení, i když i takové je problém. Upozornila na to, že současně naroste tzv. zaručená mzda v řadě nízkopříjmových profesí, takže nejde jen o úzký okruh zhruba tří procent lidí s minimální mzdou. Proto mnoha firmám výrazně stoupnou náklady.

Zaručená mzda se vyplácí v osmi stupních a nejvyšší odpovídá dvojnásobku minimální mzdy. V případě jejího zvýšení na 13.350 korun tedy zaručená mzda vzroste až na 26.700 korun, což se už dotýká poměrně širokého okruhu zaměstnanců. Nemluvě o tom, že celkové povinné mzdové náklady zaměstnavatelů jsou pochopitelně ještě vyšší.

Problém pro vesnické prodejny

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková ještě v pozici prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu před takovým vývojem varovala. „Malé prodejny na vesnicích jsou už nyní často na hranici ziskovosti, či jsou dokonce mírně ztrátové. Zvýšení minimální mzdy to ještě prohloubí,“ tvrdila v říjnu 2016.

„Tyto prodejny hrají důležitou sociální roli a představují jediné možné místo nákupu pro starší a imobilní obyvatele,“ uvedla tehdy s tím, že případné uzavření těchto obchůdků povede ke zhoršení obslužnosti venkova. To se nakonec potvrdilo a nápor zásahů státu přispěl k uzavření více než tisíce malých venkovských prodejen. A Nováková nyní v pozici členky vlády u tohoto negativního trendu bez mrknutí oka asistuje.

Proto se nelze divit, že s opakovaným růstem minimální mzdy a tudíž povinných odvodů nesouhlasí zejména podnikatelé, což může být pro mnoho malých a středně velkých firem v některých oborech až likvidační. Navíc tento trend nemá skončit a podle Maláčové má minimální mzda v roce 2021 dosáhnout 16 tisíc korun.

Ambiciózní plány

Původní plány ministryně Maláčové byly ještě ambicióznější, když chtěla překonat všechny předchůdce, a hodlala dosáhnout pravidelné zákonné valorizace minimální mzdy, která by měla odpovídat 50 procentům průměrné mzdy předchozího roku (dosud ČSSD prosazovala 40 procent). Už v roce 2020 by tak dosáhla výše 17.400 korun.

Reakce zástupců podnikatelů na tyto plány byly velmi ostré. „Přece není možné v téhle zemi, aby jedna politická strana ČSSD, spolu s odbory, nám tady rozkazovaly, že přes noc nám vzroste minimální mzda o 12 procent, aniž by to jakkoliv vázaly na ekonomické ukazatele,“ varoval Jan Rafaj ze Svazu průmyslu a dopravy.

Na to, že prudké zvyšování minimální mzdy ohrožuje ty nejchudší, upozorňoval předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek. „Pokud nastane propad ekonomiky, bude vysoká minimální mzda bariérou pro zaměstnávání nekvalifikovaných sil, což zvýší jejich nezaměstnanost, nebo je vytěsní do šedé ekonomiky.“

Minimální mzda není všude

Už současné tempo každoročního zvyšování minimální mzdy, zahájené za Sobotkovy vlády, mnohým firmám přináší komplikace a snižuje jejich zisk. Pravicové vlády ji v letech 2007 až 2013 nezvyšovaly a od té doby stoupla o neuvěřitelných 36 procent, což několikanásobně převyšuje ekonomický růst.

Zaměstnavatelé v tripartitě, zastupující ovšem hlavně velké firmy, připouštěli její letošní růst maximálně o 800 korun. Andrej Babiš však ustupuje nejen jako dříve ministr financí, ale i dnes jako premiér, na což znovu doplácejí hlavně menší firmy.

Vláda přitom ignoruje jinou možnost, jak dospět k vyšším čistým mzdám, a sice snížit celkové náklady práce a odvody, jež u nás patří k nejvyšším v rámci zemí sdružených v OECD. Ulehčilo by se tak nejen zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům. Nehledě na to, že v některých zemích Evropské unie (Rakousko, Dánsko, Švédsko, Finsko, Itálie, Kypr) institut minimální mzdy vůbec neexistuje.

Vycházející hvězda

Trable podnikatelů, z nichž mnozí budou tímto tempem nuceni propouštět nebo skončí, vycházející hvězdu sociální demokracie nezajímají. Naopak do ní mnozí kolegové vkládají naděje, že se její aktivita a sebevědomí mohou pozitivně projevit v obratu voličské přízně. Jan Hamáček se už před Vánocemi nechal slyšet, že by ji rád viděl ve vedení ČSSD, které se bude volit na březnovém sjezdu.

[ctete postid=“228123″ title=“Patnáctero prvenství premiéra Babiše, prezidenta Zemana a jejich vlády“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/12/babis-a-zeman-02-385×230.jpg“ excerpt=“Uplynulý „osmičkový“ rok byl v mnohém zlomový. Přinesl nezvyklé množství prvenství, “ permalink=“http://forum24.cz/patnactero-prvenstvi-premiera-babise-prezidenta-zemana-a-jejich-vlady/“]228123[/ctete]

Od Maláčové si sociální demokraté slibují větší tah na branku nejen v tlaku na výrazné zvyšování sociálních dávek o desítky miliard korun, ale na druhé straně i odvodové zátěže pro podnikatele. Dokonce i v dosud neukončených střetech o zavedení sektorové daně velkým firmám, což by se ovšem projevilo v cenách jejich produktů.

Těžko říci, jestli se jí to podaří, protože podstatnou část voličského elektorátu ČSSD zejména seniorského věku už vstřebalo hnutí ANO, a dokud bude jimi zbožšťovaný Andrej Babiš v politice, jen těžko se budou vracet.