Někdy stačí pár vět, abychom nahlédli do způsobu uvažování některých lidí. Pak si to můžeme ověřit i na všem ostatním, co ten člověk dělá. Třeba ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová promluvila o seniorech a předvedla, jak vypadá socialistické myšlení.
Pro deník Aktuálně.cz Maláčová vysvětlovala, proč by chtěla přidat penzistům šest tisíc korun. Učinila tak skutečně půvabným způsobem. Hleďme: „Vždyť jsme celé jaro od mnoha lidí slyšeli, že za méně než 500 korun na den se nedá žít. Je tedy logické, že chceme dát 500 korun na den seniorům, kteří celý život pracovali. Navíc vidím u svých rodičů, jak strašně nízké jsou penze. Myslím, že lidé s tím nemají problémy. Já jsem nepotkala nikoho, kdo by mi řekl, že to je špatně. Ne, nikoho. A to jsem čtyři dny v týdnu v regionech. Nepotkala jsem nikoho, kdo by mi řekl, že to je špatně. Kromě ODS.“
Máme tu dva zajímavé body. Tím prvním je, kde se ty peníze vezmou, a ten druhý, že rodiče Jany Maláčové jsou podle tohoto sdělení chudí. Když začneme od toho druhého, je skutečně těžké si odpustit nějakou narážku na mezigenerační solidaritu. Maláčová studovala na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu a na London School of Economics ve Velké Británii. Je členkou vlády. A na svých rodičích vidí, že penze jsou nízké. Těch šest tisíc představuje oněch 500 korun měsíčně. Zlí jazykové ve zlých hlavičkách by se mohly zeptat, proč jim dcera a členka vlády tu tisícovku, co by to bylo dohromady, prostě nedá. Ty peníze na přidání se vezmou z budoucnosti, až do ní dojdeme, tak je tam nenajdeme. Pak bez nich budou všichni.
To není nic proti seniorům, ale zatím máme dost co dohánět i pokud jde o péči v domovech pro ně. Když už tedy ty peníze nevydáme na vědu a výzkum a chceme je (někdo) utratit, mohly jít aspoň tam.
Na ten první bod jsme vlastně už odpověděli. Kde není co brát, tam se nedá nic vzít. Peníze jsou ovšem ve skutečnosti informace, není to nějaká věc. Informace o tom, že někdo něco může, a bývá to kryto nějakým majetkem, zlatem, prací, čím si člověk tu možnost zasluhuje. I zloděj vlastně směňuje svou dovednost, samozřejmě tak, že jinému krade možnosti, které by měl mít za své zásluhy. Když stát utrácí na dluh, přepíše prostě nějaká čísla, čímž bere lidem možnosti do budoucna. Dá se to samozřejmě vyřešit tím, že se všechno smaže, třeba válkou nebo převratem, popřípadě tištěním většího množství peněz. To ale nic nezmění na tom, že chudoba nakonec na někoho přijde.
Po letech vládnutí ANO a ČSSD se důchodová reforma nekoná, v době ekonomického růstu se žádný polštář nevytvořil a výsledkem je, že chudí jsou i doma u Maláčů. To není slavný výsledek. Asi by toho vládnutí někteří lidé měli už nechat.