Podle posledních průzkumů se zhruba dvě pětiny Čechů nechtějí nechat očkovat. Často se obávají vedlejších účinků vakcíny. Horečka, bolest ruky, bolest hlavy i svalů jsou některé z příznaků, které naznačují, že očkování plní svůj úkol a vytváří protilátky proti viru. Neznamenají nic špatného, byť jsou nepříjemné. Jenže co když je to opačně a žádné takové reakce se nedostaví?

Běžné vedlejší účinky, které jsou popsány v klinických studiích užívaných vakcín, obvykle trvají méně než dva až tři dny. Mohou být nepříjemné, ale je to jen známka toho, že imunitní systém dělá svou práci.

Ne každý však tyto negativní účinky po očkování má. Znamená to, že jejich dávka vakcíny nezafungovala? Nikoli. „I když se po očkování necítíte špatně, je velmi pravděpodobné, že váš organismus měl dobrou ochrannou imunitní reakci,“ uvedl pro server Healthline americký imunolog Chris Thompson.

Z klinických studií společností Pfizer a Moderna vyplynulo, že u více než poloviny účastníků se nevyskytly žádné vedlejší účinky, ale přesto byli po podání vakcíny chráněni proti koronaviru z více než 90 procent. Právě proto se intervaly mezi dávkami prodlužovaly – to aby co nejvíce lidí dostalo aspoň jednu dávku očkování.

Pro virovou variantu delta však toto neplatí. Je o více než 60 procent nakažlivější než původní alfa mutace a první dávka je proti ní účinná zhruba z 30 procent.

Proč jsou reakce na očkování tak rozdílné?

Proč někdo ovšem vedlejší účinky pociťuje velmi silné a někdo jiný má reakci slabou nebo vůbec žádnou? Imunitní systém lidí reaguje různě a reakce člověka na očkování se odvíjí od vrozených rozdílů v biochemickém složení každého jedince. Rozdílné reakce se mohou vyskytnout v důsledku několika faktorů: zdravotního stavu, věku, pohlaví, již existující imunity, genetiky, výživy, životního prostředí a užívání protizánětlivých léků.

Kdo má silnější imunitu proti viru SARS-CoV-2, bude mít pravděpodobně silnější reakci na vakcínu. Naopak lidé se slabší imunitou mohou vytvářet protilátky pomaleji a celkově jich mohou produkovat méně, ale očkování jim stále poskytuje ochranu.

Pro mnoho lidí je také argumentem k neočkování možnost, že pokud by se nakazili, tak získají imunitu přirozeně a tím pádem ji není potřeba do těla vpravovat vakcínou. „Tento argument určitě neobstojí – známe z dostatečného počtu studií, že imunita po prodělaném onemocnění bývá u části pacientů docela slabá a až překvapivě krátkodobá. Velmi brzy vyvane,“ upozornil pro FORUM 24 virolog Libor Grubhoffer.

„Rozhodně není dlouhodobá či celoživotní, s jakou se setkáváme u lidí po jiných prodělaných virózách, například spalničkách. Je potřeba ji posílit s rozumným časovým odstupem právě očkováním,“ dodal.

Mezi vědci se hovoří také o tzv. long covidu, tedy o následcích po prodělané nákaze. Mezi tyto nejčastější dlouhodobé obtíže patří poruchy soustředění, únava, bolest hlavy, ztráta čichu či chuti, dýchací obtíže i různé psychické obtíže. Řada příznaků odezní sama, ty dlouhodobé se týkají nižších desítek procent nakažených a nevyhýbají se ani dětem.

Výsledky očkování koneckonců ukazují, že výhody převažují nad jakýmikoli riziky. Studie potvrzují, že vakcína Pfizer má jasný vliv na snižování počtu úmrtí a hospitalizací v důsledku nemoci covid-19.