MONIKA LE FAY: Mám polovinu novin a jsem váš nový Havel

Ateo.cz

„Posttotalitní systém se dotýká svými nároky člověka téměř na každém kroku. Dotýká se ho ovšem v ideologických rukavicích. Proto je život v něm skrz naskrz prorostlý tkání přetvářky a lži… Moc je v zajetí vlastních lží, proto musí falšovat. Falšuje minulost, falšuje přítomnost a falšuje budoucnost… Předstírá, že nic nepředstírá,“ napsal Václav Havel v Moci bezmocných před více než 36 lety. Co se za tu dobu změnilo?

Žijeme v posttotalitní společnosti a stále trpíme posttotalitními syndromy. Naše společnost je nemocná a potřebuje se uzdravit. Získali jsme sice některé svobody, které jsme dlouhých 41 let postrádali, například svobodu slova. Změnila se ale doopravdy?

V prohlášení Charty 77 z ledna 1977, které vzniklo krátce poté, co Havel dopsal svou slavnou esej Moc bezmocných, se píše, že „svoboda veřejného projevu je potlačena centrálním řízením všech sdělovacích prostředků i publikačních a kulturních zařízení“. Taková situace u nás už není. Máme veřejnoprávní i soukromá média. Každý může veřejně vyslovit svůj názor. Podíváme-li se ale blíž na situaci ve sdělovacích prostředcích, zjistíme na první pohled, že podstatnou část moci na mediálním trhu soustředil do svých rukou jeden muž – Andrej Babiš. (Konkrétně: zpravodajské deníky 44,2 procenta trhu, zpravodajské týdeníky 85,8 procenta trhu, rozhlas 12,3 procenta trhu. K tomu 5,266 milionu uživatelů webu a 2,2 milionu diváků televize – zdroj: Echo24.cz.)

Polovinu deníků má v rukou normalizační komunista

Znamená to, že téměř polovina zpravodajských deníků je v rukou člověka, který stále dokola jako mantru opakuje, že téměř všechno, co se u nás odehrálo po listopadu 1989, je špatné a že normalizační komunistická kariéra není nic hrozného, stejně jako spolupráce s StB. Poprvé od sametové revoluce jsme se octli v situaci, kdy jsou zpochybňovány veškeré hodnoty, na nichž vznikla samostatná Česká republika.

Hodnoty, jako je obrana lidských práv, začínají být směšné. Nemůže to ani být jinak. V době, kdy si Václav Havel odpykával jeden ze svých trestů, obchodoval Andrej Babiš ve službách StB v Maroku a nynější Babišův přítel, prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, byl členem KSČ. Ten Dlouhý, který jako jeden z prvních po smrti Václava Havla přispěchal se vzpomínkou, jak si s prezidentem tykali, a dnes za nás jezdí vyřizovat obchody do Moskvy.

O Karlu Schwarzenbergovi, který v otázce lidskoprávních témat logicky navazuje na Havlův odkaz, se v Babišových médiích píše, že mu ubývají síly a odchází z politické scény. Babišovi odpůrci jsou Babišem samotným dehonestováni, označováni za psychopaty, nebo bílé koně, koupené Kalouskem. A neexistuje nikdo, kdo by se jich zastal.

Neexistuje dokonce ani nikdo z řad církve nebo z prostředí univerzit, kdo by měl nějakou autoritu a veřejně pojmenoval tuto nově vznikající oligarchizaci východního typu a vymezil se proti ní.

O lidech Stb se mlčí

To, že normalizační komunisté a lidé, spojení s bývalou Státní bezpečností, mají 25 let po listopadu zase moc, je tristní. Daleko horší ale je skutečnost, že existuje jakási tichá dohoda a o těchto věcech se – až na výjimky – mlčí.

Kolik vzniklo v posledním roce článků, které se systematicky zabývají propletením Andreje Babiše se Státní bezpečností? Kromě pořadu Reportéři ČT a pár novinářů z Echa24.cz a Respektu to o moc víc lidí nebude. Většina takzvaných investigativců zřejmě považuje pátrání v temné minulosti za paranoiu.

Všichni, kdo trvají na tom, že existují hodnoty, pro které stojí za to žít a zemřít, jsou považováni za směšné podivíny. Mravní relativismus vítězí.

Naproti tomu média i sociální sítě jsou plná estetiky kýče. Andrej Babiš s vycpaným krokodýlem ve flanelovém pyžamu předstírá, že je jeden z nás. Andrej Babiš si stěžuje, kolik za dobu svého politického angažmá přibral.

Jako by na politikovi bylo nejdůležitější, kolik váží a jaké má pyžamo.

Babiš už bude brzo jako Havel

Mravní relativismus bude dovršený, až Babišova média přinesou rozhovor s Babišem o tom, že je logickým Havlovým nástupcem. Loni v létě říkal v rámci jednoho rozhovoru pro noviny, že svým politickým angažmá riskuje své jméno, pověst i peníze a logicky si tak připadá jako Václav Havel v 70. a v 80. letech. Můžeme se tomu zasmát. Média naštěstí o tom nepíšou. Babiš zatím zasmušile postává 17. listopadu na Národní třídě, aby uctil památku bitých studentů. Jako by mezitím už zapomněl, že v listopadu stál stejně jako Vladimír Dlouhý a celá řada jim podobných na druhé straně. Na straně těch, kteří si přáli studentům dát co proto a chtěli na ně poslat ozbrojené milice.

Až budou Babišova média psát a vysílat story o tom, jak se z Bureše stal nový Havel, bude už asi pozdě s tím něco dělat.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner