Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
NÁZOR / Předvolební projevy politiků někdy vytvářely dojem, že čeští důchodci nemají co jíst. Tomio Okamura jim dokonce prodával levné brambory na mítincích. Prudká inflace v uplynulých letech skutečně skokově zdražila potraviny, ale z dlouhodobého hlediska v Česku většina potravin spíše zlevnila. Nejvíce se zvýšila kupní síla jedné skupiny – důchodců.
Ekonom Jakub Kuneš porovnal ceny potravin sledované Českým statistickým úřadem v České republice v letech 2010 až 2025 a srovnal je s mzdami, platy a důchody ve své nové studii.
Analýza ukázala, že došlo k výraznému a plošnému růstu příjmů, přičemž nejrychleji rostly malé příjmy a také starobní důchody. Cena většiny sledovaných potravin rostla pomaleji než příjmy, a jejich cenová dostupnost se tak zvýšila.
Existují samozřejmě výjimky. Typický příklad je obyčejný konzumní chléb, který zdražil za patnáct let o 143 procent. Také zelí šlo překvapivě nahoru, asi o 112 procent. Jenže mléko zdražilo za 15 let o pouhých 13 procent, brambory o 20 procent a vepřová kýta o 24 procent. Cukr dokonce zlevnil.
„Nadprůměrné zdražení u pečiva relativní dostupnost těchto položek snižovalo, zatímco u masa, drůbeže, části mléčných výrobků a ovoce (a zvláště u cukru) došlo k citelnému zlepšení jejich dostupnosti tím, že jejich ceny rostly výrazně pomaleji než mzdy, platy a důchody. I přes různé výkyvy v časové řadě zůstává na konci sledovaného období celkový obraz dostupnosti potravin velmi příznivý,“ konstatoval ekonom.
Z hlediska rozdělení dopadů je podstatné, že rychlejší růst u nižších příjmů a u důchodů tlumil riziko zhoršení reálné spotřeby citlivých skupin.
Výsledky ukazují, že veřejná debata o „drahotě“ je přehnaná. Lidé si však pamatují hlavně skokové zdražení v posledních letech. Reálně jsou potraviny dostupnější než před patnácti lety.
Průměrná mzda vzrostla v tomto období o 96 procent, průměrný plat o 100 procent. Mediánová mzda a mediánový plat rostly zhruba o 97 procent. Největší růst za sledované období zaznamenaly starobní důchody, které se zvýšily o 109 procent.
Mohly by u nás potraviny zlevnit? Podle studie by tomu napomohlo snížení byrokracie, otevřený trh a opuštění snů o takzvané soběstačnosti. Důležité jsou i ceny energií. Jet pro potraviny do zahraničí se každopádně moc nevyplatí. Německo hodně zdražilo, Rakousko je ještě dražší než Německo. Ani Slovensko není levnější než Česko. Trochu levnější jsou některé položky v Polsku.