Ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan FOTO: ČTK / Deml Ondřej
FOTO: ČTK / Deml Ondřej
Při příležitosti Mezinárodního dne lidských práv, který připadl na neděli, připomněl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) několik důležitých témat, která chce v této oblasti v následujícím roce řešit. Jeho slova následně podpořili i další politici.
„Mezinárodní den lidských práv je příležitost si připomenout, na čem je v tomto ohledu zbylých 364 dní v roce třeba pracovat. Za mě je na „to-do listu“ pro nadcházející rok mimo jiné: umožnit vstup do manželství všem lidem bez ohledu na sexuální orientaci, pomoci lidem z dluhových pastí rychlejším oddlužením, prohlásit tělesné tresty dětí za nepřijatelné,“ jmenoval ministr.
Dalšími tématy jsou podle něj usnadnit účast ve volbách i spoluobčanům pobývajícím v zahraničí, zrušit podmínku kastrace při úřední změně pohlaví, prosadit dětský certifikát, aby už sexuální násilníci nemohli pracovat s dětmi, dostat do trestního zákoníku lepší ochranu dalších menšin, přijmout zákon o domácím násilí, redefinovat znásilnění a ratifikovat Istanbulskou úmluvu. „A pečovat o demokracii a její instituce. Protože bez demokracie, svobody a právního státu se lidská práva hájí špatně. To už si tahle země zažila,“ napsal Rakušan.
„Na těchto tématech pracujeme denně. Jsou moc důležitá na to, aby se v nich dělaly kompromisy,“ dodala potom poslankyně Barbora Urbanová (STAN).
„Podepisuji v plném rozsahu. Pro nás jsou tato témata zásadní. Nepolevujeme v jejich prosazování. Pečujme o demokracii a její instituce,“ napsala místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová.
V mnoha těchto bodech už se připravují konkrétní opatření nebo zákony. Návrh na zavedení korespondenční volby koalice předložila ve čtvrtek, očekává se, že by ji mohlo využít k hlasování 600 000 Čechů, kteří v cizině žijí trvale nebo tam odjeli za prací či studiem. „Návrh má zajistit korespondenční hlasování jak po 1. lednu 2026, kdy by měl nabýt účinnosti zákon o správě voleb, tak pro volby do poslanecké sněmovny na podzim 2025,“ uvedl v tiskové zprávě STAN předseda hnutí a ministr vnitra Vít Rakušan. Očekává ale, že ve sněmovně kvůli tomu bude diskusní peklo.
Zákon o domácím násilí nyní prochází vypořádáním s připomínkami. Představila ho zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a předsedkyně Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách Branislava Marvánová Vargová už v květnu. Jeho podoba je prodiskutována nejen se zástupci dotčených ministerstev (v tomto případě ministerstvo spravedlnosti), ale také stranicky.
Obsahovat má definici domácího násilí, která momentálně v občanském zákoníku chybí. Stanoví například to, že pachatel a oběť spolu nemusí sdílet společnou domácnost, můžou být například i bývalými partnery. Dále obsahuje i psychické či ekonomické násilí, nejen fyzické.
Nová definice znásilnění v polovině listopadu zamířila na projednání k vládě. Definice je založená na zásadě „ne znamená ne“. „Tento koncept se z pohledu trestního práva jeví být přiléhavější, protože nezakotvuje trestní postih toho, kdo si aktivně nezjišťoval postoj oběti k sexuálnímu jednání,“ uvedlo ministerstvo k tomu, proč nezvolilo přísnější zásadu „ano znamená ano“.
„Ta má být primárně předmětem výchovy a osvěty, ale nejde o koncept vhodný pro oblast trestního práva. Trestání v situaci, kdy není jasné, že druhá osoba se sexem nesouhlasí, lze považovat za přepínání trestní represe,“ uvedl náměstek Antonín Stanislav.
Co se týče Istanbulské úmluvy, na její ratifikaci stále není politická shoda. Odpůrci dokument označují za ideologický a trvají na tom, že problematiku lze řešit českým právem.
Podle náměstka ministra spravedlnosti Karla Dvořáka je ale důvodů pro přijetí úmluvy celá řada. „Je sice skvělé to, že náš právní řád je v souladu s úmluvou. To, co po nás jako mezinárodní smlouva žádá, máme splněno. Ale zároveň by pro nás z úmluvy vyplynula povinnost mít jasnou koncepci boje proti násilí – nejen na ženách, ale obecně v mezilidských vztazích. Myslím si, že nám nyní v Česku chybí dostatečná podpora pro oběti různého typu domácího násilí, jako je například chráněné bydlení. Kdybychom se přihlásili k tomuto mezinárodnímu závazku, tak by bylo jasné, že to skutečně chceme,“ řekl deníku FORUM 24. Myslí si, že pokud dokument nepřijmeme, tak nebude dostatečná vůle zavést koncepční opatření výkonného charakteru.
Dokument Česká republika podepsala již v roce 2016, schválení parlamentem bylo plánováno na rok 2018. Kvůli politické a společenské polarizaci ke schválení ale nedošlo. Česko tak patří v Evropské unii k menšině zemí, které dokument dosud nepřijaly. Úmluvu přijalo 37 ze 43 členských států Rady Evropy. Dokument zatím neratifikovaly Maďarsko, Litva nebo Lotyšsko, Turecko podpis pod úmluvou odvolalo.
Mezinárodní den lidských práv připomněla i vládní zmocněnkyně Klára Šimáčková Laurenčíková. „Připomínáme si výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv, která před 75 lety zakotvila naši rovnost v důstojnosti a právech. Lidská práva nejsou pouhá slova sepsaná v deklaracích. Jsou základním kamenem naší lidskosti, přiznané zranitelnosti a hodnoty každého jedinečného života. Jsou nití, která nás spojuje a překonává naše rozdíly. Jsou kompasem na cestě ke spravedlivému a udržitelnému životu; ke světu, ve kterém důstojný a svobodný život je dostupný opravdu všem,“ napsala.
„Lidská práva bychom měli mít v plné pozornosti nejen dnes, kdy si je společně připomínáme, ale každý den. Těším se na dobu, kdy bude pro většinu z nás rovnost lidských práv přirozenou součástí našeho myšlení, jednání i prožívání. Ze setkání, která mám s lidmi napříč naší zemí, vnímám, že jsme na dobré cestě,“ uvedl potom prezident Petr Pavel.
