Novinář Marek Wollner je momentálně pod velkým tlakem. Na pořad Reportéři ČT si stěžoval Agrofert a podpořili ho všichni včetně ministryně Aleny Schillerové nebo serveru iDnes.cz. Spor se týká reportáže o konci šéfa finančního úřadu v Příbrami Karla Trefného, který doměřil daň holdingu Agrofert. Wollner v rozhovoru pro deník FORUM 24 vysvětluje, co se stalo, a hlavně, co následovalo po odvysílání pořadu.
O co jde v kauze pana Trefného a v reportáži, na niž si stěžuje Agrofert?
Agrofertu byla Finančním úřadem v Příbrami doměřena daň. Firma se odvolala k soudu a ten soud prohrála. Finanční úřad tedy dostal od soudu za pravdu a Agrofert musel doplatit daň. To je velmi důležité. Kdyby ten soud prohrál, řediteli by to asi neprospělo. Na druhé straně, viděli jsme, že bývalý generální ředitel Finanční správy Martin Janeček prohrával jeden soud za druhým a jeho pozice byla dlouho neotřesitelná, i když se škody státu budou pohybovat v řádech stovek milionů. Vidíme tedy dva úplně odlišné přístupy.
V čem je hlavní rozdíl?
V jednom případě jde o daň Agrofertu, kterou správně doměřil finanční úřad pod vedením pana Trefného, soud mu dal za pravdu a při první příležitosti, která nastala, když se konala tzv. reorganizace, se pan Trefný znovu ředitelem nestal. A to přesto, že měl vynikající hodnocení. Ze dvou kandidátů ho vybíral dotyčný pan Janeček, jehož loajalita v otázce zajišťovacích příkazů přijde stát draho.
Argumentuje se tím, že pan Trefný neuspěl ve výběrovém řízení vyhlášeném dle služebního zákona.
To, že pan Trefný nemá nárok na ředitelskou pozici, v reportáži neřešíme. Ano, takhle jste se rozhodli, vybrali jste si toho loajálnějšího, máte ho mít. Druhá věc je, že pana Trefného poslali dojíždět do Prahy, i když ve svém okolí měl dva bližší úřady, a jak správně popisuje, spojení z Rožmitálu, kde bydlí, je velmi špatné. To se stalo po tolika letech kariéry, kdy byl jako ředitel skvěle hodnocený. Odměnou pro něho je, že se nakonec musí v šedesáti letech trmácet na běžné úřednické místo až do Prahy.
Pan Trefný se ale taktéž obrátil na soud.
Ano. Znovu soud vyhrál a Finanční úřad v Příbrami jej musel přijmout do zaměstnaneckého poměru. To je jedna stránka věci. Poměrně jednoduchá.
A co je druhá stránka?
I když máme příběh podložený rozsudky, místo toho, aby někdo řekl, proboha, tady byl někdo horlivej, my se omlouváme, Agrofert přece milion a něco za daně navíc nezruinuje, ty následné škody nedůvěry v neutralitu státní správy a rovnost před zákonem jsou mnohonásobně horší, tak se začne s popíráním základních fakt, která jsou přitom v rozsudku, a ta politováníhodná hloupost narůstá do obludných rozměrů. Ať už to dělá ministryně financí v rámci interpelací, finanční správa nebo vlivný poslanec hnutí ANO Feranec, který nás na Facebooku označí za šiřitele fake news. Ale ani to nestačí, ještě se musí zapojit samotný Agrofert, aby nás utvrdil v dojmu, že Agrofert a stát jedno jest. Tato firma v deníku, který vlastní, otiskne otevřený dopis generálnímu řediteli České televize, v němž opět popírá základní fakta jako všichni předtím jmenovaní. Jistě, kdo dnes čte rozsudky, a tisíckrát opakovaná nepravda se stane pravdou. Dá se říci, že se jedna strana rozmnožila na několik subjektů a ti všichni táhnou za jeden provaz, a přitom se tváří jako na sobě nezávislí. No ale mě jako novináře asi nejvíc pobavila ta role serveru iDnes.
Jak to myslíte?
My jsme stále pod tlakem, abychom dávali prostor pro vyjádření všem stranám sporu, což samozřejmě děláme. A pak je tady výjimka pro jistý segment novinářské obce, kde žádná pravidla neplatí. Tak se v iDnes ocitne otevřený dopis generálnímu řediteli ČT, kde se zcela manipulativně kritizují naše postupy, aniž by popsali tu kauzu a dali prostor všem stranám včetně ČT. To je manipulace takového typu, že Rudé právo před rokem 1989 nepostupovalo o nic hůř.
A veřejnost je téměř bezbranná.
Kritičtí novináři tvoří stále menší ostrůvek trhu. Například touto kauzou s její aktuální dohrou na webu iDnes se kromě vás nikdo nezabývá. Samozřejmě jsou tu pořád ještě kritická média, ale segment provládních novinářů zahrnuje i dvě velké komerční stanice, TV Barrandov, Parlamentní listy i celou tu dezinformační scénu. A tihle na rozdíl od těch kritických novinářů velmi úzce kooperují, sdílí si a přebírají články. Ten otevřený dopis z Agrofertu tak vedle iDnes zveřejnily i Parlamentní listy se svižným titulkem „Boss Agrofertu napsal Wollnerovi, co si o něm myslí. Ten text získaly a uveřejňují pouze PL”. Tak vidíte, a zase kecají. Připočíst do toho můžeme i řetězové maily, které mají schopnost zasáhnout statisíce lidí. Někteří jejich konzumenti uvěřili, že kritika a kontrola mocných, která je přitom základním principem demokratické společnosti, je od ďábla, a jiné než sebepotvrzující informace už ani nechtějí.
