Mareš: Vídeňský útočník mohl mít část výzbroje ze Slovenska. Na terorismus mají velký vliv i sociální sítě

repro YouTube

V pondělí večer zachvátil centrum Vídně masivní teroristický útok, který si vyžádal nejméně čtyři civilní oběti a 17 zraněných. Podle posledních informací měl mít útok na svědomí dvacetiletý islamista s kořeny v Severní Makedonii.

Z jakého důvodu útočník střílel? Kde sehnal svou výzbroj? Jak by měla zareagovat Evropská unie? A měla by se na boj proti terorismu připravit i Česká republika? V rozhovoru pro deník FORUM 24 odpovídal politolog a odborník na extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity v Brně.

Lišil se včerejší útok ve Vídni od jiných teroristických útoků v Evropě?

Útoků byla celá řada a většinou se alespoň v něčem podobají některému z těch předchozích. Zatím jsme ještě ve stadiu, kdy není jasné, kolik se na tomto útoku přesně podílelo lidí. Jinak jde o útok střelnou zbraní, poté, co se teď odehrála série útoků spíše bodnými zbraněmi nebo najížděním do davu. Provedením se vymykal těm, které byly v posledních týdnech ve Francii, ale v této zemi zase islamisté stříleli do lidí na předzahrádkách v roce 2016.

A může mít nějaký důvod, že si útočník tentokrát vybral zrovna střelnou zbraň?

Útočníci v Evropě v poslední době běžně nemají přístup ke střelné zbrani a tady bude důležité zjišťovat, jak ji získal. Protože už podle toho, že někdo shání tu zbraň na černém trhu, na dark webu a podobně, se dají ti lidé identifikovat. Podle posledních informací může mít část jeho výzbroje slovenský původ. Pokud se to potvrdí, opětovně to vyvolá evropskou debatu o kontrole zbraní v zemích středovýchodní Evropy.

archiv

Pokud se budeme bavit o konkrétním útočníkovi, podle agentury APA mělo jít o dvacetiletého muže s kořeny v Severní Makedonii. Naznačuje to radikalizaci v balkánských komunitách v západoevropských zemích?

Tyto komunity se radikalizují jak na Balkáně samotném, tak na řadě míst západní Evropy. Vídeň je velmi důležitým centrem balkánského islamismu již od válek v devadesátých letech, kdy do ní zamířila řada migrantů z balkánského prostoru. Bosenští muslimové hlásali ve Vídni wahhábismus již před mnoha lety. Totéž lze ale říct třeba o kavkazských islamistech. V tomto směru by Vídeň nebyla tak překvapivým cílem a to, že to byl Albánec ze Severní Makedonie, také není tolik překvapivé. Islamizace z prostoru takzvané Velké Albánie doléhá i do střední Evropy.

Má útok na svědomí Islámský stát?

Atentátník se k Islámskému státu přihlásil. IS se ukazuje jako ideový vzor, jakýsi útvar, pro který jsou tihle lidé ochotni takové činy spáchat, přestože nemusí být přímo instruováni, ale pouze mu projeví věrnost. Opět je třeba počkat na vyšetřování, jak silné byly tyto vazby k Islámskému státu, ale obecně dokáže svou samotnou existencí a ideovými proklamacemi získat mladé islamisty v západní Evropě a Americe k tomu, že v jeho jménu páchají takové činy.

Na čí popud takto jednají?

Opět je to různé. Někdy jsou ty buňky více napojené na vedení IS a někdy vyberou cíl a jednají podle svého prostorového a časového uvážení, takže tam není jednotný modus operandi. V tomto případě si myslím, že to bylo iniciováno radikalizovaným jednotlivcem, i vzhledem k času – stalo se to večer před lockdownem v Rakousku.

Mohl by tento problém souviset s tureckým prezidentem Erdoganem, který před třemi lety vyhrožoval, že Evropané již nebudou na ulici v bezpečí a že přehodnotí vztahy s EU?

Spíše nepřímo, koneckonců viděli jsme v létě ve Vídni velké střety příznivců prezidenta Erdogana a extrémnější turecké formace Šedí vlci s kurdskými aktivisty a jejich sympatizanty. Ve Vídni byly také minulý týden zaznamenány útoky tureckých mladíků na kostel ve čtvrti Favoriten a v tomto kontextu to celkově přispívá k radikalizaci muslimské komunity. I vámi citované prohlášení může přispět k tomu, že lidé v Turecku vyhlížejí nového islamistického vůdce. Celková atmosféra pak může podnítit ty nejmilitantnější jedince k teroristické akci.

Mohou posílit i radikální protiislámské síly, které se například objevují v politice, ale i mezi některými pravicově extremistickými skupinami?

Určitě ano a už se to děje v Rakousku i v Německu prohlášeními různých antiislámských formací. Koneckonců i u nás se objevila kritika například vůči Karlu Schwarzenbergovi, který pro rakouské noviny kritizoval postoj Visegrádské skupiny k migrační politice. Hned se na sociálních sítích objevily výpady proti němu, že kdyby se realizovala migrační politika podle jeho představ, tak bychom tu měli „stav jako ve Vídni“, takže už i ta česká scéna se tady toho chytila.

Jaké jsou obecné motivace teroristů z Islámského státu naplňovat své cíle?

Ten oficiálně hlásaný motiv je nastolení chalífátu a rozšiřování moci islámu prostřednictvím zastrašování západní populace a likvidace lidí, kteří z jejich pohledu žijí v hříchu anebo jsou nepřátelé islámu. Často tyto rádoby „vznešené“ motivy deklarují lidé, kteří mají reálnou frustraci ze svého osobního vývoje a příklonem k extremismu si dokazují vlastní důležitost.

Tím, jak byl včerejší útok rozsáhlý, a tedy i celý zákrok trval několik hodin, tak jsme mohli vývoj sledovat živě na sociálních sítích. Lidé přidávali aktuální postřehy a videa, která natočili ať už přímo v ulicích Vídně, nebo z oken svých bytů. Rakouská policie dokonce žádala, aby v době zákroku nesdíleli žádné materiály, protože by tím mohli ohrozit její práci. Jaký vliv na terorismus mají sociální sítě?

Určitě velký. Řada těch, kteří páchají teroristické činy nebo se k nim připravují, umisťuje svoje prohlášení na sociální sítě a je to pro ně důležitý komunikační prostředek. Terorismus je ve své podstatě založen na tom, že mu nejde jen o přímé oběti násilí, ale o to, aby tím vyslal zastrašující poselství a současně nalákal další sympatizanty. Tomu dění na sociálních sítích samozřejmě napomáhá.

Po nedávných útocích ve Francii jde o několikátý podobný incident. Co je spouštěčem toho, že útoků v Evropě v poslední době tak masivně přibylo?

Islamistický terorismus šel v poslední době v západní Evropě ve vlnách. Aktuálním  spouštěčem jsou nedávné útoky na redakci Charlie Hebdo. Vždycky to pak působí jako inspirace pro další podobně naladěné jedince a skupiny a zvedne se ta dobová vlna.

Myslím si, že ji v nynější době zdvihly právě ty události ve Francii, ale k radikalizaci přispívá už třeba zmíněné působení Turecka nebo napjatá společenská atmosféra v souvislosti s covidovou krizí. Ale samozřejmě to neznamená, že by byl islamismus přímo vázaný na aktuální zdravotní krizi, protože velká vlna teroristických útoků v letech 2015 a 2016 se odehrála za zcela jiné situace.

Podobné útoky spíše provádějí několikačlenné týmy, jako jsme to mohli vidět při včerejším útoku ve Vídni, nebo jde běžně spíše o osamělé vlky?

V poslední době jsme byli v Evropě svědky útoků osamělých vlků, často byli na někoho napojeni, ale ten se na útoku přímo nepodílel, ale není zase tak výjimečné, že se útočí ve skupinách – typicky útoky ve Francii nebo v Bruselu byly skupinové. Tady ve Vídni si opravdu musíme počkat na závěry vyšetřování policie. Oproti původním informacím o několikačlenném komandu se nyní jeví pachatel jako osamocený, přinejmenším pokud jde o přímé provedení činu.

Jak by se teď měla k celé věci postavit Evropská unie?

Měla by dále pokračovat v boji proti islamistickému terorismu a extremismu. Tady se musí znovu posílit i pravomoci zpravodajských služeb, které se musí více dostávat do těchto komunit a více se zaměřovat na ty komunity, které nebyly doteď tak silně sledovány.

Myslím si ale, že jednoduché a rychlé řešení této problematiky není možné. Mezi spoustou radikalizujících se muslimů už existuje výrazné protizápadní a protidemokratické naladění. V některých metropolích jsou čtvrti izolované od zbytku společnosti. Proniknout tam a zahájit preventivní práci není možné v rychlém čase. Dá se posílit represivní složka, prevence zatím selhává a je to běh na dlouhou trať.

ČTK/AP/Domenico Stinellis

Jaké kroky by měly tyto orgány podniknout v rámci prevence?

Měly by permanentně vysvětlovat nutnost přijetí západního stylu života, včetně pojetí svobody slova a dalších záležitostí z hlediska evropského přístupu. Měly by velmi senzitivně pracovat s těmi jedinci, kteří vykazují známky radikalizace. Nemělo by se ale ustupovat ani tomu tzv. legalistickému islámu, který prosazuje některé věci sice nenásilnou formou, jenže v podstatě mu jde o totéž, o nějakou možnost realizace islámského pojetí práva a společnosti v západních zemích. Tvrdě postupovat a vymezovat se vůči těm, kteří chtějí budovat tyto paralelní společnosti.

Jaký bude další vývoj situace jak v Rakousku, tak v celé Evropě?

Myslím si, že se zase tolik nezmění, pokud ta vlna nebude dále pokračovat v mnohem větším rozměru, což však v tuto chvíli není vyloučeno. Evropa je nyní zasažena problémem s covidovou epidemií. Myslím si, že by v Rakousku mohly útoky sehrát roli, kdyby se chystaly volby, ale ty byly ve Vídni nedávno. Zpřísní se monitoring některých rizikových komunit, možná dojde k zákazu dalších organizací a symbolů, protože v Rakousku začal loni platit přísný zákaz použití některých extremistických symbolů včetně islamistických, ale nějakou razantní změnu zatím nečekám.

Vím, že je těžké to odhadovat, ale myslíte si, že bude v Evropě podobných útoků dále přibývat?

Nedá se to samozřejmě jednoznačně říci, ale je možné, že to teď bude kontinuálně pokračovat. Kdybyste se ptal před rokem, tak s výjimkou Velké Británie ty útoky částečně ustávaly, ale teď se ukazuje, že nepříznivý vývoj se vrací s novou intenzitou.

Měla by se na to nějakým způsobem připravit Česká republika?

Určitě ano, musí udržovat svoje kapacity zaměřené na boj proti extremismu a terorismu, rozvíjet politiku proti radikalizaci a angažovat se v mezinárodní spolupráci zaměřené na eliminaci těchto hrozeb. Na vnitrostátní úrovni je třeba procvičovat reakce na případné útoky. Důležité je ujasnit si výklad právních protiteroristických norem, z nichž řada je v našem právním řádu poměrně nových. Je dobře, že se v tom nyní výrazně angažuje i Nejvyšší státní zastupitelství. Obecně je třeba mít na paměti, že do protiteroristických a protiextremistických složek je třeba investovat permanentně a nelze čekat jen na to, až se něco vyhrotí.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner