Margit Slimáková je v současnosti nejvýraznější česká specialistka na výživu a zdravotní prevenci. Vystudovala farmacii a dietologii v USA, pravidelně publikuje a přednáší, propaguje zdravou výživu na školách. V rozhovoru pro Svobodné fórum mimo jiné říká, proč jí vadí geneticky modifikované organismy, nebo margaríny, jak vnímá hysterii kolem „jedovatého“ cukru, lepku či mléka a jak důležité je podle ní „vrátit se do kuchyně“.
Co jste dnes měla k snídani?
Dnes to byla zrovna rýžová kaše. S domácími povidly, která jsem udělala na podzim – švestková s trochou hořké čokolády.
Povidla zní skvěle, ale rýžová kaše ukrutně zdravě. Když jsem se za vámi vypravovala, říkala mi kolegyně: Jo, to je ta výživová poradkyně… já mám radši škvarky!
Vždyť já proti škvarkům nic nemám (smích)! Tady jsou nějaké zmatené představy o zdravé výživě. Já nevylučuji základní potraviny. Neříkám, že jsou škvarky nezbytné, to určitě nejsou, ale když mají lidi kvalitní stravu z přirozených potravin s dostatkem zeleniny a bez polotovarů, tak s tím nemám problém.
Specialistce na zdravotní prevenci a výživu nevadí škvarky?
Vůbec ne. Jediné, s čím mám problém, je, aby ty škvarky byly kvalitní, obecně všechny potraviny živočišného původu. Protože konvenčně chovaná zvířata jsou vykrmovaná převážně potravou, která pro ně není vhodná, tedy z jižní Ameriky dováženou geneticky modifikovanou sójou. Podle údajů z Ministerstva zemědělství až 80 % krmiv EU pro konvenčně chovaná zvířata může být GM. A speciálně kuřata jsou téměř výhradně krmena GM směsmi. Myslím tím naše česká kuřata, v Německu se proti GM kuřecím směsím vzbouřili.
Kolem geneticky modifikovaných krmiv se vedou spory. Je to opravdu takový problém?
To je obrovský otazník. Já sama zastávám názor předběžné opatrnosti. Před 25 lety, kdy GMO přicházelo na trh, se tvrdilo, že je to úžasné, že nám nabídne levnější, zdravější potraviny, s vyšší výživovou hodnotou, méně chemikáliemi, ale výsledkem je pravý opak. Pro nás konzumenty nejsou potraviny chutnější, nejsou levnější, ani zdravější. Hlavní znak, které potraviny GMO mají je jejich tzv. Roundup ready znak. To znamená, že se mohou neomezeně postřikovat látkou Roundup (herbicid s účinnou látkou glyfosát). O tomto herbicidu od počátku výrobce tvrdil, že je naprosto bezpečný, můžete ho sypat jako sůl na chleba, můžete ho pít a tak. Loni WHO zařadila tuto látku mezi potenciální lidské karcinogeny a jednotlivé země i obchody ho začínají stahovat ze své sítě a zakazovat. Víme tedy, že je Roundup zdraví škodlivý. Víme, že se hromadí v lidském těle. To vše je dnes studiemi prokázáno. V ČR je ale ticho po pěšině…
Neodsuzuji genetické modifikace jako technologii, myslím, si, že například při výrobě některých léků jde o prospěšnou možnost výroby, ale masové rozšíření geneticky upravených plodin do volné přírody a jejich konzumace bez znalosti všech následků, není vhodná. Rizika GM plodin připomínají rizika margarínů. Trvalo dvacet až třicet roků, než jsme přiznali, že nejsou zdraví prospěšné, obsahuji trans kyseliny, které jsou nejhorší druh tuku.
Výrobci argumentují, že se dnes margaríny už vyrábějí jinak než před lety a „hysterie“ kolem nich je tedy zbytečná
Je pravda, že před 25 lety, když jsem o výživě začala přednášet, obsahovaly margaríny běžně 10-25 % trans tuků a v té době se propagovaly jako super zdravé. Až pod tlakem, kdy už nebylo možné rizika ututlat, změnili výrobci technologii výroby a trans tuky dnes v běžných margarínech nejsou. Nicméně, pořád jde o vysoce průmyslově upravený produkt a zase nám může 20-30 let trvat, než zjistíme, co tato úprava, kterou teď používají, má za následky. Kromě toho, trans tuky se pořád vyrábějí a dávají do potravin. Ovšem to už nevidíte, protože jsou v těch nejlevnějších polotovarech, kde je ze složení nepoznáme.
Například?
Například různé jogurtové a podobně.
Říkáte „průmyslově upravené potraviny“ nebrat. Ale kde je ta hranice? Považujete třeba za průmyslově upravené i mléko nebo sýry ze supermarketu?
Čím méně zásahy potraviny prošly, tím lépe. Například bílý jogurt, za studena lisované oleje, máslo… zkrátka hlavně bez éček. Na druhé straně, podle mě je nejlepší nepasterované mléko, ale z hygienického hlediska ho nemohu doporučovat. Takže: Je sice důležité, co jíme, ale důležitější je to, co si myslíme. Pokud nechcete pít nepasterované mléko, kupte si pasterované alespoň od farmáře.
Jenže jak se má člověk spolehnout na to, že je to od farmáře, a to ještě toho konkrétního? V létě měla skandál firma Sklizeno, která pod značkou „Ježkův statek“ prodávala sýry od firmy spadající pod Agrofert…
…já majitele Sklizena znám, a určitě nejde o podvodníka. Co se stalo, je však obrovský průšvih. Myšlenka byla dobrá, ale podle mě jim to přerostlo přes hlavu. Nelíbí se mi ani, jak zareagovali, já bych to udělala jinak. A jediné, co k tomu můžu říct je, že doufám, že to jim samotným i jiným bude do budoucna obrovské varování.
Vraťme se zpátky k tomu, že bychom měli vyloučit průmyslově zpracované potraviny. Už slyším odpůrce: Ale to bychom nemohli jíst vůbec nic…
…to je vtipné (smích)! Lze jíst všechno, všechny základní potraviny. Mléko, máslo, maso, sýry, ovoce, zeleninu, luštěniny. Jen jsme se naučili, že když jdeme do supermarketu, naprostá většina jídel jsou polotovary. A my je kupujeme, protože je to snazší.
Ano. Vysypat polévku z pytlíku do hrnce je výrazně snazší, než si ji uvařit
Tak to si ale musíme vybrat, zda chceme být zdraví, anebo jít trochu náročnější cestou, což znamená začít trochu vařit. Nemůžeme počítat s tím, že všechno dostaneme v igelitovém pytlíku, rozbalíme a budeme jíst. Nebo hodíme do mikrovlnky a budeme jíst. Takhle to prostě nefunguje. Péče o jídlo je součástí péče o tělo. Čímž nemyslím, abychom jako naše babičky trávili u plotny hodiny, to není třeba. Současné moderní vaření je relativně velmi rychlé, praktické, dá se to zvládnout. Ale nějaký strávit musíme.
Dnes to mají spotřebitelé velmi obtížné, protože existuje spousta protichůdných tvrzení. Mléko je jed, mléko je zdravé…lobby na obou stranách. Co pak mají dělat?
Hlavně neposlouchat tyhle extrémy! Já se naopak snažím lidem vysvětlit, že tahle doporučení jsou nesmyslná a říkám jim: Jezte kvalitní přirozené potraviny, a nemůžete udělat chybu. Samozřejmě, že když má někdo alergii na lepek, nebo na laktózu, tak se jim bude vyhýbat. Za 25 let praxe jsem ale neměla klienta, který by onemocněl či přibral z čočky, bílého jogurtu, mrkve či ořechů. Tyhle potraviny naše tělo umí zpracovávat, dostáváme všechny živiny, protože nejsou ochuzené průmyslovou úpravou, neodstraňuje se tam jednou vláknina, podruhé to, potřetí ono.
Jak je to s tím lepkem a cukrem? Aktuálně dvěma největšími strašáky.
To jsou módní výstřelky všechno. Lepek je škodlivý pro lidi, kteří mají k němu intoleranci anebo alergii. Na druhé straně je součástí přirozených potravin – pšenice, žita, ječmene… roky jsme ho konzumovali. Protilepková hysterie je posledních 5 až 10 let, více ne. Pořád se říká, že pšenice má dnes více lepku. Ano, ale ne za posledních 5 nebo 10 let. To šlechtění probíhalo desítky roků předtím.
A vadí to vůbec, že má dnes pšenice vyšší obsah lepku?
Podle mě lepek není jediným problémem. Myslím, že je spíše problém ve zdraví našeho střeva. Z mnoha důvodů je totiž máme narušená – nadbytečné užívání antibiotik, hormonální antikoncepce, cukr, přejídání… To jsou věci, které narušují mikrobiální rovnováhu ve střevech. Ta pak špatně snáší některé hůře stravitelné potraviny, třeba i lepek. Příčinou tedy není lepek, ale my. To, co jíme, jak se chováme a podobně. Makrobiotici například jedí stravu s větším podílem obilovin, než je běžné. A nezaznamenala jsem, že by mezi nimi byl větší počet lidí nesnášejících lepek. Ale je to proto, že jedí kvalitní potraviny, třeba kváskový chleba. Lepek v podobě sušenek či keksů v jejich stravě není.
Co cukr?
Cukr v nadměrném množství, které my dneska konzumujeme, je veliký problém. Přejídáme se ho. Má to celou spoustu metabolických konsekvencí, které nejsou zdraví prospěšné. Na druhé straně se cukr zase v určité hysterii nahrazuje různými sirupy a slady, jež ovšem také obsahují především jednoduché cukry. A nějaký mikrogram minerální látky, což z nich ovšem neudělá zdravou potravinu. Takže u cukru hlavní problém není hledat jeho alternativy, ale snížit nadbytek. Řešit pocit sladké chuti, který nás uspokojuje, třeba ovocem. Nevidím problém ani v občasném koláči. Sladká chuť je přirozená. Jde jen o to množství.
Jaký je váš názor na hit posledních let, raw food?
Raw food, neboli syrová strava, která neprošla tepelnou úpravou vyšší než 42 C, je velmi zajímavý, alternativní výživový směr, který je určitě možné vyzkoušet. Pro mnohé z nás, hlavně přes léto na pár týdnů, to může být odlehčující způsob stravování, a zdravější. Ne každému ale chutná. Většina zastánců, které znám, jsou mladí lidé bez rodiny, kteří tento styl udržují několik měsíců či let. Nevím o tom, že by na raw food u nás fungovaly roky i rodiny s dětmi. A není to ani doporučováno. Z mého pohledu je to extrémní směr, náročný na přípravu i na obstarávání a vůbec na život ve společnosti, která není „raw“ tady v našich podmínkách. Z pohledu čínské filozofie jako je Ajurvéda je to ochlazující strava, která nemusí být pro každého vhodná. Manažera s vysokým krevním tlakem zchladí, ale zimomřivé ženě s otoky neprospěje.
Raw food je hodně založeno taky na čerstvém ovoci a zelenině. Kupovat či nekupovat je v supermarketu? Ideál by byl, když si vypěstujeme všechno sami. V kuchyni řeřichu, na zahrádce jablka, višně, mrkev… V ideálním světě ale nežijeme. Lepší ovoce a zelenina ze supermarketu, než žádné. Každý dělejme to maximum, co můžeme. Máme tady trhy, farmáře, bedýnkové systémy, komunitou podporované zemědělství a tak dále. Možností je hodně.
A co řeknete lidem, kteří tvrdí, že na to nemají, že je to moc drahé…
To je otázka, když chodíte 2x týdně do supermarketu a nakupujete tam po drobnostech, zda není lepší nakoupit ve větším množství přímo od toho dodavatele. Lidé často hledají, proč něco nejde, než proč a jak by to šlo. Nevím, jestli znáte Evu Francovou, kuchařku ze Svatojánu, autorka bestsellerových knih. Ta spolu se svým manželem před pár lety nechali své výdělečné zaměstnání, koupili zbořený dům a začali ho opravovat. Měli málo peněz a ona v té době začala zdravě vařit, právě proto, že měli málo peněz! Tak se dostala ke zdravé výživě. A dnes je z ní bestsellerová autorka. Takže já myslím, že mnoho věcí jde, když se chce. Vždyť každý nemusí hned jíst jen bio…
…které, když už jsme u toho, zas o tolik zdravější není, podle mnoha průzkumů
To je otázka, jak moc chemie je moc chemie (smích). Neustále přibývá nemocí způsobených znečištěním životního prostředí. Jsem pro to minimalizovat, co jde. Těch studií jsou spousty, ale nevíme, které platí. Chápeme, co jíme my, z toho se skládá naše tělo a závisí naše zdraví. To, co jí to zvíře, z toho se skládá jeho tělo a produkty, které chceme jíst. A to, v jaké půdě roste ta rostlina, z té se skládá její tělo a jestliže ji budeme polévat chemikáliemi, tak ty se zabudují do jejího těla. Na to nepotřebuji žádnou studii, tohle je logické. Roky jsme slýchávali, jak jsou chemikálie neškodné. Dnes víme, že to tak není. Navíc, u různých agrochemikálií je velmi těžké prokázat tu příčinnost, protože se jedná o tzv. koktejlový efekt, vy nejíte jednu látku, vy jíte stovky látek a studie, která by zkoumala vliv koktejlového efektu neexistuje.
Považujete za velký problém současnosti obezitu?
Já nevím, jestli je třeba obezitu nějak samostatně vyčleňovat. Spíš bych řekla, že obrovský problém jsou nemoci, které vyplývají z nezdravého zdravotního stylu.
Jakou roli v tom hraje stres?
Obrovskou. Nejenom stres, hlava, jak myslíte, jak spíte, jak se hýbete. A značnou roli hraje prostředí, ve kterém žijeme a které moc neovlivníme. Je zjištěno, že každý jsme jinak geneticky nastavení a máme typy, které jestliže dáte do nezdravého stravovacího prostředí, což je to běžné prostředí, ve kterém se pohybujeme, tak je pro ně obtížné odolat. Tito lidé potřebují podporu. To znamená například ve škole nenabízet škodlivé potraviny. Nebo zavést zdravé fast foody, bistra, které už naštěstí vznikají… abychom si, když půjdeme do města, mohli koupit například zdravou polévku, ne párek v rohlíku.
Mnoho lidí ví, co má dělat, ale je těžké to dodržet…
Protože se sami k sobě stavíme úplně jinak, než k věcem, které potřebujeme udělat v našem profesním životě. Když se chcete něco zdravého naučit, vy si to jenom přejete a skončí to jako novoroční přání 2. ledna. Všem doporučuji, když něco chtějí, ať to promyslí, ať to dají na papír, například že si koupí brokolici a sní brokolicovou polévku. Úkoly si odškrtávat a postupně zvládat po drobných krocích. Jako v práci!
Margit Slimáková je nově také odbornou garantkou iniciativy Skutečně zdravá škola, která usiluje o regulaci prodeje sladkostí ve školách a vaření ve školních jídelnách, po vzoru vyspělejších zemí. Více na www.margit.cz.