Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v rozhovoru pro deník FORUM 24 říká, že důchodová reforma by měla jít do parlamentu na konci roku 2023. Konkrétní byl i v tom, jak chce na svém rezortu ušetřit – ohledně personálních nákladů by to mělo být deset procent. Hovoří ale i o aktuálních kauzách, jako jsou platy soudců nebo protesty velkých zemědělců.
Jak hodnotíte první týdny ve své funkci?
Přiznám se, že jsem nad tím neměl dostatek času přemýšlet. Byli jsme jmenovaní 17. prosince, vláda začala fungovat a od té doby jsem se nezastavil. Od prvního dne řešíme problémy, které jsou před námi – energetická krize, příprava a rozběh legislativních činností, pak jsou tu věci, které budeme muset opravovat, kam patří například problematika pěstounské péče. Není čas se dlouze rozkoukávat, sto dnů hájení nemáme.
Narazil jste na něco, co vás překvapilo?
Vlastně ani ne. Mám výhodu, že jsem nenastoupil do neznámého prostředí z hlediska fungování vlády a toho, jak funguje rezort. Není to tak, že bych tu stál a zíral s otevřenou pusou.
Jedním z velkých témat programového prohlášení vlády je příprava důchodové reformy. Existuje na její podobě v koalici shoda?
Na základních principech ano. Shoda je na vzniku tzv. nultého pilíře, tedy minimálního důchodu, na tom, že do principů zásluhovosti chceme dostat ocenění za výchovu dětí, že chceme posílit mezigenerační solidaritu atd. Určitě budou debaty o dílčích věcech a parametrech, například o hodnotě, na kterou má být důchod navázán z hlediska valorizace. To si ale myslím, že zvládneme. Shoda existovala již v minulém volebním období v komisi, která se důchodovou reformou zabývala. Všechny naše koaliční strany zde měly své zástupce. V základní filozofii a v tom, jaké změny chceme dělat, zásadní problém nevidím.
Kdy by ta reforma měla být hotová?
Počítáme s tím, že do parlamentu budou návrhy předloženy na konci roku 2023. Máme tedy necelé dva roky parametry finalizovat a dohodnout se nejen v rámci koalice, ale také s opozicí a s odbornou veřejností. Nemám ambici bourat, co bylo odpracováno.
Ohledně zásluhovosti v počtu vychovaných dětí se objevuje i kritika, zejména v případě lidí, kteří děti mít nemohou. Jak se na to díváte?
Nespravedlivý je současný systém, který naopak vůbec nezohledňuje zásluhu rodičů na výchově dětí. Pokud tady nebudou děti, nebude budoucí generace, jsme jako společnost v háji. Pak si položme otázku, proč tady vůbec jsme. Myslím si ale, že když se na to člověk podívá racionálně, tak to pochopí. Samozřejmě rozumím tomu, že toto téma vzbuzuje emoce, zejména pokud se věci vytrhnou z kontextu. I já mám ve své rodině lidi, kteří nemohou mít děti, nebo se z jiných důvodů rozhodli pro to, že je mít nebudou. Jenže takový člověk je pak v situaci, že nevydává každý měsíc peníze za své dítě. My jsme stáli naše rodiče v dnešních cenách něco mezi třemi a čtyřmi miliony korun. To je výdaj, který rodič musí každý měsíc ze své výplaty dát. V okamžiku, kdy dítě nemá, může si tyto peníze dávat do třetího, průběžného pilíře a připravovat si finanční rezervu na svůj budoucí důchod. Tito lidé budou logicky mít i nadále peníze z průběžného pilíře, ale když nemáte pravidelný výdaj za dítě, můžete diverzifikovat své příjmy touto formou. To, že to někdo vnímá úkorně, dovedu pochopit, ale není k tomu důvod.
Už jste zmínil problém s pěstounskou péčí, co se musí změnit?
Obecně chci zdůraznit, že to, co nemusí zajišťovat stát, ať stát nedělá. Vytvořme podmínky pro to, aby děti mohly být se svými rodiči, aby nemocní nebo starší lidé mohli zůstávat doma, pokud to alespoň trochu jde. U pěstounské péče je pro stát lepší, když budou mít své rodiče či pěstouny. Je to i levnější. Musíme více ocenit práci pěstounů, a to nejen společensky, ale i finančně. Kvůli nešťastné novele, která byla schválena v loňském roce, se dostali do dvou kategorií, kdy dochází k finančním výpadkům. To je potřeba dát do pořádku a rádi bychom zákon novelizovali k 1. červenci, abychom problém napravili.
Máte nějaký cíl, konkrétní číslo, kolik pěstounů by v budoucnu mělo být?
Číslo vám neřeknu, ale byl bych rád, abychom směřovali k ideálu, aby děti, které z objektivních důvodů nemusí být v nějakém specializovaném zařízení, například kvůli zdravotním komplikacím, byly v co nejvyšší míře v rodinách a u pěstounů.
Programové prohlášení vlády je poměrně ambiciózní. Věříte ale tomu, že na všechno dokážete zajistit finance, aniž by se stát nadále zadlužoval?
Myslím si, že vládní programové prohlášení musí být ambiciózní. Něco třeba za čtyři roky nestihneme úplně finalizovat, ale ministři a vláda musí dělat kroky, které v dané problematice směřují ke zlepšení. Někdy se výsledky dostaví za pět či za šest let. Od začátku se snažíme dělat kroky, které ukazují, že to myslíme vážně se zeštíhlením státu. Chceme snižovat počty státních úředníků. Byli jsme kritizováni, že k 1. lednu několik desítek lidí přibylo, ale to je dáno tím, že nová vláda potřebuje mít kolem sebe svůj tým, jenže zároveň platí zákon o státní službě. V letošním roce plánujeme snižování stavů.
Máte představu, jak by k tomu mělo dojít na vašem ministerstvu?
Mám. Chci se hodně inspirovat tím, co dokázal perfektně zvládnout bankovní sektor, jde o celý proces digitalizace. Jistěže tu vždycky bude nějaké množství občanů, kteří nebudou komunikovat v online prostředí, ale máme tady velké množství lidí, kteří zvládají internetové bankovnictví, a tak není důvod, aby nekomunikovali online i s některými úřady. Dá se tak uspořit deset procent lidí, o nichž mluvíme v našem programovém prohlášení.
Vyjadřoval jste se také k nespokojenosti soudců, kteří si stěžují na zmrazení platů soudců. Jaká je situace?
Zákon je podepsán panem prezidentem, od 1. února bude platit. Platy se tak po jednoměsíčním zvýšení sníží opět na základ z roku 2021. Rozumím tomu, že se mohou objevovat hlasy od soudců či státních zástupců, kteří to budou kritizovat, ale myslím si, že když se tito lidé zamyslí s ohledem na výši jejich platů a na situaci, ve které jako Česká republika jsme, měli by být schopni solidarity s ostatními. Jedenáct měsíců jim nebude zvýšen jejich plat, a to mi nepřipadá jako důvod k ústavní stížnosti. Byl bych rád, kdyby byli solidární. Ale samozřejmě o tom, zda to je či není v rozporu s Ústavou, rozhodne případně soud.
Překvapila vás takto ostrá reakce?
Upřímně jsem ji čekal. Někteří lidé budou toto rozhodnutí takto komentovat. Na druhou stranu bych čekal, že se ozve také někdo, kdo vyzve k solidaritě a řekne, že jedenáct měsíců žádnou nezávislost neohrozí.
Další protesty směřovaly proti rozhodnutí vlády ohledně změn ve Společné zemědělské politice, a to hlavně od Agrární komory a velkých zemědělců. Byl jste ministrem zemědělství čtyři roky. Jak se na tento spor díváte?
V mnoha ohledech jsem s výsledkem toho, jak bude Společná zemědělská politika vypadat, spokojen Na koaliční úrovni se podařilo vyjednat dobrý kompromis. Vnímám, že pro nikoho z nás není komfortní, že nebyl prostor pro důkladnou komunikaci. Dokument se na mnoha pracovních skupinách připravoval dva roky. Chápu, že pro některé zemědělce je problém, když se pak během čtrnácti dnů některé parametry zásadně změní. To je nepříjemné a lidsky tomu rozumím. Ale my jsme neměli na výběr. Nastoupila nová vláda a každý, kdo četl koaliční programy, ať už SPOLU nebo PirSTAN, musel tušit, že vláda bude chtít udělat parametrické změny.
Jak by se věc měla řešit dál? Nový návrh bude platit, ale část nespokojených zůstane.
Požádal jsem pana ministra Nekulu, aby komunikoval. Minulý týden v pátek proběhlo velké jednání, kde bylo několik stovek zástupců zemědělské veřejnosti přítomno. Byla zde prezentována čísla dopadu našeho rozhodnutí. Silné výroky představitelů nevládních organizací, kteří tvrdí, že jde o likvidaci českého zemědělství a potravinářství a o likvidaci naší soběstačnosti, nejsou na místě. Když se člověk podívá do jednotlivých sektorů, uvidí, že situace se oproti té dnešní dramaticky nehorší, rozhodně ne pro ty střední a velké podniky. Navíc se zlepší pozice malých zemědělců. Není žádný důvod, aby středně velký producent mléka, který se navíc chová zodpovědně ke krajině, tvrdil, že po roce 2023 situaci neustojí. To není na místě. Nevládní organizace by měly čísla a dopady komunikovat směrem ke svým členům. Rozumný zemědělec uvidí, že jde o kroky, které dávají prosto, aby u nás zemědělci fungovali, ať už malí, střední nebo větší. Jde hlavně o úpravu vztahů, které v minulosti nebyly úplně správně nastaveny.
Jak bude vláda dál postupovat při řešení pandemie covidu?
Věřím, že předvídatelně, to je pro nás hodně důležité. Čekají nás dva velmi náročné týdny co se týče počtu onemocnění variantou omikron, ale doufám, že poté budeme moci začít dělat kroky, které povedou k normálnímu fungování naší společnosti. Prožíváme situaci, která není jednoduchá. Když jsme nastoupili, byli jsme pod velkým tlakem kvůli otázce, zda prodloužit přes Vánoce stav nouze. Často se ozývaly hlasy, že pokud to neuděláme, poneseme zodpovědnost za stovky, možná tisíce zmařených životů. Ukázalo se ale, že zachovat si chladnou hlavu a dívat se na trendy a čísla, bylo správné. Byl bych rád, kdybychom mohli postupně směřovat k normálnímu životu. Bude ale záležet na tom, co se děje kolem nás, a komunikovat s okolními státy.
Daří se vládě komunikovat tak předvídatelně a jasně, jak byste si přál?
Myslím, že ano. To, že by to mohlo být ještě lepší, sebekriticky říkám. Jsem si toho vědom. Komunikace se ale změnila. O covidu nemluví každý člen vlády, držíme disciplínu, ačkoli nám potom novináři vyčítají, že nechceme odpovídat na jejich otázky. Chceme, aby rozhodnutí prezentoval ministr zdravotnictví, premiér, případně ministr vnitra. Pan ministr Válek umí dnes konkretizovat a zjednodušit tak, aby všechno jasně a stručně popsal.
Budete na sjezdu KDU-ČSL obhajovat křeslo předsedy strany?
Budu.
Jaká je situace v KDU-ČSL? Je členská základna spokojena s tím, co se podařilo vyjednat v rámci koalice SPOLU?
Situace je dnes velmi dobrá a optimistická. Kdyby někdo KDU-ČSL ještě v pátek před volbami řekl, že koalice SPOLU vyhraje a budeme mít takovou většinu ve sněmovně, kterou máme, nikdo by tomu nevěřil. Dnes máme 23 poslanců, na to by si vsadil málokdo. Výsledek voleb pro mě byl velmi pozitivním překvapením, máme nejpočetnější klub v historii a stojí před námi obhajoba vítězství ze senátních voleb v roce 2018 a obhajoba vítězství v komunálních volbách. Máme toho před sebou v letošním roce hodně, ale nálada v KDU-ČSL je dobrá.
Také byste měli hledat prezidentského kandidáta.
Nebo kandidátku. Budeme se o tom bavit a s partnery v rámci vládní koalice to budeme řešit během tohoto prvního čtvrtletí. Hovoří o tom i koaliční smlouva.
