Série nesmrtelných výroků, které se zapíší do historie druhého desetiletí nového tisíciletí pokračuje. Tentokrát přispěla nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová v rozhovoru na Seznam zprávy.

Okolnosti vás nezviklaly? To, že vaše nominace do vlády byla oznámena den poté, co policie uzavřela vyšetřování kauzy Čapí hnízdo a navrhla Andreje Babiše obžalovat?

Prosím vás, to není dotaz na mě, jo? To je dotaz na premiéra. Ale možná, kdyby se rozhodl dřív, bylo by to jinak.

Narážíte na protesty veřejnosti? Čekala jste je?

Byla jsem tím překvapena. Protože z národní hrdinky po kauze katarský princ jsem vstoupila do národního padoucha. Rovnou. A ti lidé o mně nic nevědí… Včera (v pondělí tohoto týdne, rozhovor se odehrál v úterý – pozn. red.) jsem viděla na náměstí mladé lidi a troufám si odhadnout, že kolikrát ani nerozeznají rozdíl mezi státním zástupcem a soudcem… Ale nechci to komentovat, je to jejich právo, takže si zaprotestovali.

Tolik Benešová.

Chápeme, že jednasedmdesátileté ministryni připadá naprostá většina populace jako nezralá mládež. Že jí připadá jako nezralá mládež, to už je ale otázka jejího vnímání reality. Bylo by dobré jí připomenout, že vzdor zákonitostem historie a Gorbačovovi a Reaganovi a tak dále u nás přece jen rozbuškou změn v roce 1989 byli studenti a o nich pak soudruh Štěpán mluvil jako o dětech. Je to pořád jako přes kopírák. Tehdejší mládež možná také netušila, kdo je soudruh generální prokurátor Jaroslav Krupauer, ale věděli dobře, že ten režim už je v rozkladu a neschopný, což byl ostatně od svého vzniku.

Tak jsme zvědavi, jak se v nové funkci a vybavena touto mentalitou vyrovná s náročnými úkoly, které na ni čekají. Připomínáme, že má být ministryní spravedlnosti

Spravedlnosti, rozumíme si?