Britský obchodní řetěz Marks & Spencer řeší skandál. Nebo „skandál“. Na výhody pevnějšího lemu u kalhot pro školáky poukazoval sloganem: „Méně práce pro maminku“. To je však nepřípustný sexismus, protože naznačuje, že zašívat umějí pouze ženy. Řetězec se už omluvil a slíbil změnu sloganu. Bylo by to úsměvné, kdyby to nebyl jen projev dlouhodobého trendu hlídacích psů morální legitimity. Tatínkové samozřejmě mohou zašívat a také se mohou „pěkně usmát na toho, kdo je malinký“. Dokonce je to žádoucí. Problém je jinde.
Shelby Steelová ve svém článku v The Wall Street Journal píše, že svoboda není raison d’être současného liberalismu. Slovo liberalismus je nutné ponechat v jeho dnešním americkém kontextu a vnímat ho jako realitu hlavního proudu Demokratické strany zhruba od šedesátých let minulého století. Tehdy se podle Steelové namísto svobod pro všechny dostal do popředí „pocit viny pro všechny“ a liberální levice se rekonstituovala jako strážce morální legitimity.
Cože, tys nevolil prvního černošského prezidenta? Tak to taky závidíš pradědovi jeho otroky a pod polštářem máš vlajku Konfederace, nepatříš do slušné společnosti a jdi pryč. Stačí vybočit jednou jedinkrát, v jediné věci. Nezachrání tě nic. This is why Trump won. Potom, co byli uhlazení republikánští kandidáti při každých prezidentských volbách obviňováni z bílého supremacismu, rasismu, homofobie a šovinismu, na hulváta Trumpa už nezbyla adekvátní slova.
Můžeš být klidně sám homosexuál a stane se z tebe homofob číslo jedna. Italská návrhářská dvojice Dolce & Gabbana by o tom mohla podat obšírné svědectví. Ač oba homosexuálové, prohlásili, že se jim nelíbí „dělohy k pronajmutí“, tedy postup, při němž se zaplatí ženě, která homosexuálnímu páru vynosí dítě a po porodu se ho vzdá. Je vám to po chuti? Musí být.
Během týdne oba návrháři najednou „změnili názor“. Není se jim co divit, smršť nenávisti vůči nim byla obrovská. Vůbec jim nepomohlo, že tento názor je v jejich rodné Itálii většinový. Morální autoritu zde nemá většina, ale agresivní menšina. Ne homosexuálové, ale levicoví liberálové. Kde vzali to právo? Uzurpovali si morální autoritu pro sebe, celospolečenský souhlas k tomu vůbec nepotřebovali.
Americký programátor a tvůrce JavaScriptu Brendan Eich zase musel odejít z vedení Mozilly proto, že věnoval v roce 2008 tisíc dolarů na podporu zákazu stejnopohlavních sňatků v Kalifornii. Ve stejné době se v Kalifornii konalo referendum a většina Kaliforňanů měla stejný názor jako Eich. Stejný názor ještě nedávno zastávaly i špičky Demokratické strany. Eicha se zastala i řada homosexuálů. Nepomohlo to.
Kdo se odchýlí od tohoto ve skutečnosti menšinového proudu, je utlučen nikoliv veřejným míněním, ale uzurpovanou morální autoritou menšiny – ať už to udělá nešikovným marketingem (jako Marks & Spencer), nebo jen vyjádří své skromné přesvědčení (jako Dolce & Gabbana). V tu chvíli pro něj zdánlivě není cesty zpět, situace vypadá zcela beznadějně.
Zničíme tě, zdelegitimizujeme, tvoje obchody začnou upadat, nikdo ti nepodá ani slanou vodu. Máš jedinou šanci – zařadit zpátečku, nasypat si popel na hlavu a koupit si odpustek. Už vymyslíš, čím si nás udobřit, jakou kampaň bys měl uspořádat, jak poskládat rodiny v příštím katalogu. Pak tě možná, možná vezmeme zase na milost. Ale máš černý puntík.
Je to ale skutečně tak? Co kdyby si všichni stáli za svým a nenechali se strhnout k úhybným manévrům? Opravdu by jim to uškodilo? Několik firem to už zkusilo. Mezi nimi třeba americký řetězec rychlého občerstvení Chick-fil-A. Majitelé jsou hluboce věřící jižní baptisté a mají konzervativní pohled na manželství a rodinu. Dostali se kvůli němu do křížku, oni ale nátlaku nepodlehli. Výsledek? Vyloženě pozitivní. Dnes jsou americkou jedničkou ve smažených kuřatech. Porazili dokonce KFC, přestože mají méně restaurací a v neděli zavřeno.