Martin Jaroš o tom, jak jsme zachránili hraboše a co ve skutečnosti děláme s krajinou

wikipedia.org

Hraboš polní | FOTO: wikipedia.org

Pamatujete, jak nás minulý týden asi 72 hodin strašně zajímal hraboš polní? Za hraboše se tehdy hrdinně postavila celá opozice i MŽP, plošné trávení Stutoxem II bylo zrušeno, následoval obrovský happy end, všude se udělala trojitá duha, všichni si řekli, že hraboš to má zase na pohodu, všichni zapomněli a jedeme dál.

No, a to je právě špatně a je to ten náš tradiční český problém, že se krátkodobě vzrušíme kvůli nějaké kauze, ale vůbec neřešíme věci systematicky.

1. Za prvé – chemie u nás jela a jede naplno. Třeba zoocidy na zabíjení hmyzu a spol. V roce 2009 se jich u nás spotřebovalo 646 tisíc kg, vloni už 1 079 tisíc kg, tedy za dekádu nárůst o 67 procent. Pak se divte, že někam zmizel hmyz, že je na českých polích a zahradách najednou tak ticho. (Data z ÚKZÚZ zde).

2. Celkem se jen za loňský rok vychlístalo na naše pole 11,7 milionu kg jedů. Jestli si to chcete nějak lidsky představit, tak je to asi 6kilometrová kolona kamionů plných jedů – jedů, které přišly na naše jídlo.

3. A nemyslete si, že se všechny ty jedy nějak hezky rozloží a udělají se z nich fialky a libá vůně. Zbytky jedů se dlouhodobě ukládají – v půdě, v rostlinách, v tělech živočichů, v nás samotných. Např. jedovatý herbicid glyfosát má v těle 6 z 10 Čechů (ZDE). Glyfosát je ten slavný herbicid, který znáte jako Roundup. Americké soudy už kvůli němu přiznávají odškodnění nemocným s rakovinou, některé země Roundup s okamžitou platností zakázaly, ale náš ministr Toman letos Roundup jen omezil a prohlásil, že úplný zákaz „by naše zemědělce znevýhodnil“. Takže lijeme statisíce litrů dál. (ZDE) (DOPLNĚNÍ: čert vem soudy, důležité je, že Světová zdravotnická organizace uznala glyfosát jako „pravděpodobný karcinogen“ a letos na jaře metastudie 3 amerických univerzit zjistila, že zvyšuje riziko rakoviny o 41 procent – VÍCE ZDE).

4. Fór je v tom, že i když se výrobci dušují, že zbytkové množství jednoho konkrétního jedu člověka neohrozí, jejich studie nijak neřeší, jak naše těla reagují na celý koktejl jedů, který se v nás míchá. Vědci už začínají potvrzovat, že brutální chemizace zemědělství vede k poklesu plodnosti u mužů (to je to slavné ubývání spermií), k nárůstu alergií, k poruchám pozornosti jako ADHD (hyperaktivita), no a samozřejmě k rakovině. Připadají vám dnešní děti ve škole jiné, než jste byli vy před 30-40 lety? Přemýšlejte o těch kamionech s pesticidy, co vám jezdí za barákem. V přírodě není nic zadarmo – každá akce vyvolává reakci. My ždímáme přírodu víc a víc – a my za to taky zaplatíme cenu.

5. Ale není to jen o člověku. Intenzivní a chemizované zemědělství zabíjí všechno živé. Třeba ptáci se u nás počítají od roku 1982. Od té doby do roku 2017 ubyla v Česku třetina polního ptactva (VÍCE ZDE). Když jsem byl malý a jezdil jsem k babičce, tak jsme na každém poli vyplašili koroptev. Nyní můžu stejnou cestu projít desetkrát a neuvidím ani jednu. A data ze sčítání to potvrzují: populace skřivana polního, čejky a koroptve se od roku 1982 propadly o 50, 82 a 97 (!) procent! O drastickém úbytku hmyzu v celé Evropě ani nemluvím. Umírá nicméně i půda samotná – leckde v Evropě (včetně jižní Moravy) už je organického materiálu v půdě tak málo, že je země prakticky mrtvá. Slouží jen jako držák na rostliny, které pár chemikálií uměle přivede k růstu. Ale půda bez humusu mnohem rychleji podléhá větrné a vodní erozi a celkově jde do pekla, do pouště, kterou znám velmi dobře. Nenechme se ukolébat pár hezkými zprávami o příchodu pár kusů vlků a jiných velkých šelem – ta skutečná tichá tragédie se odehrává ve spodních patrech potravního řetězce a nakonec samozřejmě doběhne i ty šelmy.

6. S touhle optikou musíme koukat i na celou válku o hraboše z minulého týdne. Mimochodem, nechci být zlý, ale byla v tom i obrovská dávka pokrytectví. Někteří nejmenovaní vůdci opozice se nechali slyšet, že plošné hubení Stutoxem II je zločin a že vláda otrávila nejdřív duši národa a nyní chce otrávit i jeho krajinu. Ano, oboje je pravda. Slušelo by se ale možná říct, že když byla tato opozice naposledy u moci (Nečasova vláda v letech 2010-2012), tak spotřeba rodenticidů proti hlodavcům byla skoro o 3/4 vyšší než průměr za poslední tři roky. Ale nějak si nevzpomínám, že by tehdy ti samí lidé křičeli něco o zločinu. To jen tak na okraj.

7. Co s tím? Celý fór je v tom, že se nesmíme spokojit s jedním omezením Stutoxu pro hraboše. Tahle země potřebuje systémové řešení, a tím je organické zemědělství s naprosto minimální aplikací chemie. A podle nejlepších postupů našich předků, s pestrou krajinou, menšími poli oddělenými zelenými pásy apod. Např. Bavorsko už si letos řeklo, že do roku 2030 chce mít 30 procent zemědělských ploch v režimu bio. A přesně takové cíle si musíme dát i my a musí to být jedna z našich největších politických ambicí vůbec! (Mimochodem, málo se to ví, ale v západní Evropě je promořenost pesticidy často ještě mnohem horší než u nás, takže si je nijak neidealizujme. Oni si jen hrábli na dno dřív, takže se to víc snaží napravovat.)

8. Můžu vám říct z vlastní zkušenosti, že organické zemědělství je budoucnost. Jak už jsem psal, máme v Rumunsku malé hospodářství (pár desítek ha), na které fyzicky dohlíží švagr. Už před lety jsme se s ním rozhodli, že všechna pole převedeme na bio. Vedle toho hospodaří i můj tchán, který je středně velký zemědělec a jede klasickou cestu. Tchán se samozřejmě někdy směje, že rozdíl mezi normálním a bio zemědělcem je v tom, že zatímco on hnojí přes den, bio lidi v noci. Ale to je jen sranda, my to samozřejmě děláme poctivě a chemii nepoužíváme vůbec. A je to vidět – v půdě a na půdě je znatelně víc života. Výnosy máme možná o 40 procent nižší než tchán, ale blbě se to porovnává, protože nepěstujeme to samé – tchán třeba dělá klasickou pšenici, my pšenici špaldu. Ale nakonec se smějeme spíš my, protože to bio se prodá za podstatně vyšší ceny – a zájem je velký hlavně v Rakousku. Jde to. Lidi si za jídlo bez jedů i trošku připlatí – a bude jich čím dál víc.

Myslím, že úkolem české politiky nyní musí být zachránit českou půdu, vodu, flóru i faunu včetně člověka. To, že jsme se asi na 3 dny kolektivně vzrušili kvůli hrabošovi, to je sice pěkné, ale byla to jen malá bitva, kvůli které nesmíme zapomenout na velkou válku. Naším cílem teď musí být co největší část českého zemědělství bez chemie – do 2030 třetina a pak rychle víc.

Vyšlo na facebookovém profilu autora.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu fre[email protected]

Revue Forum Banner