Matrix AB: Příliš mnoho rozruchu kolem normálního dokumentu

Eric Drooker

Při hodnocení dokumentu Matrix AB režiséra Víta Klusáka se zaměřme především na okolnosti, za kterých byl natočen. Vůbec to není nepodstatné. První dojem je proto veskrze pozitivní. Nacházíme se v situaci, že je skvělé, že podobný snímek vůbec vznikl. Když si uvědomíme, jaká je doba, jak v mnoha redakcích pracuje cenzura a autocenzura, je to od produkce České televize nepochybně odvážný počin.

Sir s nejlepším francouzským vychováním

Pokud odhlédneme od současných poměrů a budeme Babišův portrét poměřovat nedávnou minulostí, působí překvapivě normálně. V porovnání s tím, jak se ještě před několika lety zpracovávala řada publicistických reportáží, velmi kriticky se stavějících k vládní moci (což bylo bráno jako samozřejmost), se Klusákovo dílo chová střízlivě a vyváženě.

Určitě je dobře, že se v Matrixu AB objevily některé problematické kauzy, které působení mnohovrstevnatého oligarchy Babiše v poslední době provázejí (podezření z dotačního podvodu při stavbě rekreačního centra Čapí hnízdo, zničení úrody farmářovi Radovi). Výpovědi oponentů vyznívaly kriticky, ale v celkové stopáži převládal neutrální tón.

Naopak v některých pasážích si Andrej Babiš vysloveně musel libovat. Zejména při setkáních se svými fanoušky, obrazně řečeno hltajícími jeho předvolební koblihy. Nechyběl ani humor. Především výstupy Babišova agitátora Martina Komárka překonaly Show Jana Krause. Babiše přirovnává k „sirovi s nejlepším francouzským vychováním“. Není jasné, jak se tento příměr slučuje s citovaným častováním některých mediálních oponentů za „blbečky“ nebo „psychopaty“.

Komárek zároveň opomněl další sirovy tváře, které se dají symbolicky definovat „složkami na Šincla“ nebo pavlačovou kanonádou v Otázkách Václava Moravce v duelu s Miroslavem Kalouskem. Tady předvádí trochu jiné vychování, ale věrní ideologové Komárkova typu by jistě dokázali vyretušovat i tyto drobnosti.

(Ne)pochopitelně hysterická reakce

S odstupem času působí poněkud bizarně vášnivá Babišova obhajoba bývalé rozvědčice Radmily Kleslové, kterou její šéf musel silou upozadit, dokud mu úplně nerozloží pražské hnutí ANO. Což se ještě nedá úplně vyloučit.

Scénky jak ze slavných komedií ze šedesátých let připomínaly některé vstupy ze sněmu ANO, porady vedení ministerstva financí nebo trapné podlézání některých osob v Babišově okolí včetně bývalého seriózního komentátora Jana Macháčka.

Pokud zůstaneme v relaci dříve standardních poměrů, Andrej Babiš si příliš stěžovat nemůže. O to nepochopitelnější je jeho hysterická reakce, ventilující pocit totálního podrazu. Nejlépe dokumentuje, jak se dnes proměnila doba a o co tu běží. Jak se posunuly hranice mediální práce. Ministr financí si pravděpodobně představuje, že podobné dokumenty má natáčet jím vybraná PR agentura, aby negativní pasáže odpadly definitivně a jednou provždy. Jako v jeho tisku.

Jen houšť

Proto nejsou recenze některých médií, že dokument mohl ukázat víc, příliš košer. Tito recenzenti už neuvádějí, že velká část veřejnosti je ovlivňována právě médii, kde se negativní stránky působení současného oligarchy důsledně filtrují. Naopak v mnoha televizních reportážích hlavních večerních zpráv je podáván tak, jak si zcela jistě – na rozdíl od dokumentu Matrix AB – představuje.

Zejména dříve velmi kritický Respekt je nad věcí. Jeho šéfredaktor Erik Tabery si nedávno pochvaloval, že se redakce vydala správnou cestou, když se nesoustředí na postoj Antibabiš. Podle něho „Andreje Babiše zřejmě nikdo nemůže ohrozit z vnějšku. Každý útok ho v očích jeho stoupenců posiluje“. Respekt si jinými slovy vytvořil zbabělé alibi, že nejlepší pro média i opozici je nepodnikat proti bující oligarchizaci státu téměř nic.

Problém tedy nespočívá v přebytku antibabišovských textů, reportáží a už vůbec ne dokumentů, ale v jejich minoritním čtenářském a diváckém přesahu. V mainstreamových médiích velmi povadlo kritické myšlení, poměry Babišistánu jsou často kolorovány v růžových barvách a negativa jsou odstřeďována, případně uměle překrývána jinými tématy.

Už jen proto lze dokumentární portrét Matrix AB ocenit, s jedinou vážnou připomínkou. Vedle několika reportáží Reportérů ČT jde zatím o jediný pokus z televizní produkce, který se pokusil fenomén Babiš kriticky zachytit a definovat. Abychom se zase dostali do normálu, mělo by podobných dokumentů a reportáží vznikat podstatně víc. Jen houšť.

Babiš ohrožuje společnost

Hodnocení můžeme ukončit slovy režiséra Víta Klusáka z rozhovoru pro server Novinky.cz (18. 11. 2015). Na dotaz, zda je Andrej Babiš ohrožením pro českou demokracii, odpověděl:

„Jsem přesvědčen, že ano. Ale otázka zní, jestli vůbec ještě nějakou demokracii máme v okamžiku, kdy je místopředsedou vlády a ministrem financí člověk, který ovládá nejčtenější seriózní noviny, a zároveň má takový vliv na naši dennodenní spotřebu – vždyť když si jdete koupit snídani, je téměř nemožné vyhnout se výrobkům, které jsou nějak spojené s Agrofertem. Jestli jsme si tu demokracii už nevypnuli. Je klidně možné, že Babišovy pohnutky, s nimiž šel do politiky, jsou bohulibé. Ale on si neuvědomuje, že se v ní pohybuje způsobem, který společnost ohrožuje, třeba proto, že posouvá hranice, které se posouvat nemají. Teď mě překvapil všechen ten rozruch kolem našeho dokumentu. Proč je taková událost z toho, že jsem natočil polemický film o vicepremiérovi? To by přece mělo být normální. Obávám se, že je to jen další neblahý příznak, že jsme v tom průšvihu až po uši.“

S tím nelze než souhlasit.

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]