Před volbami se to zdálo být jisté. Po volbách se jistota vytratila a po prvních několika hlasováních to vypadalo, že se republikán Kevin McCarthy předsedou sněmovny nikdy nestane. Funkci nakonec získal až v 15. kole volby po výrazných ústupcích pravicovému křídlu své strany. Právě jejich vinou bude možná nejslabším předsedou dolní komory amerického kongresu v moderních dějinách. Sám novopečený předseda a jeho nejbližší spojenci se po svém těsném vítězství snažili vidět vše optimisticky. Spor prý republikánům pomohl najít jednotu a nacvičit si vládnutí. Bohužel se ale zdá pravděpodobnější, že republikánská strana sjednocení nedosáhla, a je docela možné, že příští dva roky bude každé hlasování velké drama.

Republikánská strana má stejně jako ta demokratická mnoho frakcí. Volební systém s jednomandátovými obvody ve Spojených státech amerických způsobuje, že obě hlavní strany tvoří poměrně pestré koalice zástupců různých zájmů. Udržet stranickou disciplínu zvlášť v případě těsné většiny je často velice náročný úkol. Demokratům se to v uplynulých dvou volebních obdobích, kdy měli ve sněmovně reprezentantů většinu, poměrně dařilo. Republikáni nezačali nejlépe.

Neshody a animozity

Byron Donalds byl prvním z těch, kdo nejprve sice hlasovali pro McCarthyho, ale po prvních neúspěších se od něj odklonili. Byl pak navržen táborem McCarthyho odpůrců a sám pro sebe několikrát hlasoval. Po jednom z neúspěšných hlasování pro média řekl, že Američané mohou po dlouhé době sledovat poctivou debatu o podstatných otázkách. Je nesporné, že spor mezi členy tzv. Freedom Caucus (de facto poslanecký klub) a zbytkem republikánské strany měl věcnou podstatu.

Pravicová frakce republikánů chtěla obecně pravomoci předsedy sněmovny oslabit a naopak posílit jednotlivé zákonodárce. Zároveň je ale také zjevné, že pro mnohé členy frakce byl McCarthy nepřijatelný i čistě osobně. Svědčily o tom vypjaté scény po 14. volbě. V ní McCarthy neuspěl, byť už v té době všechny ústupky svým odpůrcům slíbil. Důvodem byl tedy spíš osobní odpor vůči němu. To se bude překonávat jen těžko.

Bořit a tvořit

Půjde to o to hůř, že republikáni nemohou doufat v to, že by se jim podařilo prosadit některé z jejich legislativních priorit. Senát kontrolují demokraté a veškeré zákony v USA musí obě komory schválit ve stejném znění. Republikánská většina ve sněmovně tak nemá důvod se snažit vytvořit něco vlastního, ale bude spíš komplikovat vládnutí demokratickému prezidentovi, který má stále oporu v senátu. To z podstaty věci není špatně. Vlastně je to právě naopak. Americký systém je na tomto principu vyvažování založen.

Dále čtěte

Dobrá zpráva! Tričko „Bez Babiše a Okamury bude nejlíp“ přinášíme i v dalších velikostech

Tak tohle je ideální dárek k Vánocům. Přinášíme pro vás trička s nápisem Bez Babiše a Okamury bude nejlíp, která…

Problém nastane v okamžiku, kdy dojde na hlasování důležitá pro chod státu, kterými jsou v USA především hlasování o rozpočtu a také pravidelné zvyšování dluhového stropu. Pokud se pravicové křídlo republikánů rozhodne tento proces sabotovat, což už jsme v minulosti několikrát viděli, budou teď mít výrazně silnější pozici. Už třeba jen proto, že můžou McCarthyho snadněji potrestat za jakoukoliv spolupráci s demokraty.

Pomoc Ukrajině

Lze samozřejmě očekávat celou sérii vyšetřování různých skutečných a domnělých afér. Některá jsou naprosto oprávněná, jako je například prošetření stahování z Afghánistánu. Jiná jsou sice minimálně částečně oprávněná, ale zjevně politicky motivovaná. K nim patří vyšetřování prezidentova syna Huntera Bidena. Některá jsou pak jen a jen čistým politikem. Republikáni něco podobného předvedli už v případě výboru k Benghází.

Kritické z pohledu střední Evropy ale je, aby spory mezi republikány nenarušily pomoc Ukrajině. Pravicové křídlo republikánů hlásá její zastavení či alespoň omezení. McCarthy bude mít jistě dost hlasů, aby s demokraty v této otázce vytvořil většinu. Otázka ale je, zda mu to projde u radikálů ve vlastní straně. Aby se s těmito problémy vypořádal, bude muset nově zvolený předseda sněmovny potřebovat politický um, který dosud pohříchu neukázal. Je ale v zájmu celé Ameriky, aby teď překvapil.