Pavel Tykač FOTO: PR Czech Coal Group, se souhlasem
FOTO: PR Czech Coal Group, se souhlasem
KOMENTÁŘ / Čerstvá zpráva, že kontroverzní podnikatel Pavel Tykač se stal spoluvlastníkem vydavatelství MAFRA, velkou změnu neslibuje. Mladá fronta Dnes tuto událost nepřiznaně přivítala rozhovorem s bývalým prezidentem Václavem Klausem, jehož alarmistický titulek hlásá, že prezident Petr Pavel se pokouší „radikálně měnit ústavní systém“. Pavel Tykač je totiž hlavním sponzorem Institutu Václava Klause a bývalý prezident je zase ideologickým guru strany Motoristé, která se u nás chystá s Babišem vládnout.
Andrej Babiš, který vydavatelství před dvěma lety prodal Karlu Pražákovi, o svůj někdejší mocný nástroj vlivu evidentně již nestojí. Fakt, že oznámení přišlo těsně po volbách, naznačuje, jaké zákulisní hry se zde odehrávaly. Působí to dojmem, že mezi Babišem a Pražákem existovala jakási neveřejná dohoda o udržení Babišova vlivu, která skončila volbami.
Od převzetí Pražákem se totiž redakce médií nijak nezměnily – všichni klíčoví Babišovi lidé zůstali na svých místech a de facto stejný zůstal i obsah. Titulky s úspěchem míjely početné skandály Andreje Babiše, o to více tepaly prohřešky vládní koalice. Ale teď už je jasné, proč Babiš o největší mediální dům u nás ztratil zájem: jeho ambice sahají mnohem výše. Může získat veřejnoprávní média, ČT a ČRo. Dlouhodobě mluví o zrušení koncesionářských poplatků a podřízení jejich financování státnímu rozpočtu, dokonce uvažuje o sloučení ČT s Českým rozhlasem – tím by zabil dvě mouchy jednou ranou a získal by nejsilnější mediální nástroj u nás, daleko mocnější než je MAFRA. To teď taky hodlá se svými koaličními partnery uskutečnit.
Zatím každodenně sledujeme, jak se veřejnoprávní stanice samy pod touto hrozbou poslušně mění v neškodná média, aniž by si toho zřejmě všimla. Pokud zůstaneme u ČT, nemůže člověku uniknout, že klíčové politické události stále častěji komentují bývalí Babišovi novináři, například Martin Zvěřina a Petr Kamberský z Lidovek, nebo bývalý poslanec hnutí ANO Martin Komárek. Televize zkrotla už po nástupu předchozího ředitele Jana Součka – už tehdy začala být vstřícnější k antisystémovým proudům, dokonce i k těm, které nebyly zastoupeny ve sněmovně.
Po volbách jsou jejich představitelé v ČT logicky jako doma – ale pozoruhodné je, že když je hostem Událostí, komentářů například poslanec SPD Jindřich Rajchl, moderátorka se ho ani nezeptá na jeho čerstvý skandál s natáčením pornovideií pro německou produkci Horny Heaven (v překladu Nadržené nebe). Televizi se prostě podařilo znormalizovat, i když stále ještě ne tak, jak by si budoucí koalice přála. Například zcela profesionálně zatím funguje zahraniční zpravodajství, někteří moderátoři stále ještě kladou nepříjemné otázky a rozhodně nelze mluvit o tom, že by zkrocená televize vysílala propagandu. To rozhodně nikoli. Úderná jednotka radních v čele s Pavlem Matochou, Xaverem Veselým a Hanou Lipovskou (později odvolanou) splnila úkol a teď je potřeba přistoupit k další fázi.
Pavel Matocha byl vždycky člověk, který sloužil mnoha pánům: komentátor Babišova tisku byl šachovým partnerem Marka Bendy, proruské postoje má jako Miloš Zeman a Tomio Okamura. Všechny tyhle vazby jako by se sbíhaly u jediné osoby – právě u Pavla Tykače, s nímž slavil Matocha i narozeniny v Karibiku. Z obrazovky tak postupně zmizeli všichni novináři, které měl Pavel Matocha na černé listině – Jakub Železný, Nora Fridrichová a autor tohoto článku. Tedy s výjimkou jednoho: Václava Moravce, který právě vede svůj osamělý boj o televizní existenci. V roce 2022 se v Tykačově domě konala tajná schůzka, kde měl tehdejší předseda Rady ČT Pavel Matocha přímo v Tykačově přítomnosti vyzvat tehdejšího ředitele ČT Petra Dvořáka k rezignaci. Když to nešlo po dobrém, šlo to po zlém – Dvořáka rada o rok později nezvolila generálním ředitelem. Na obrazovkách ČT tak už zůstává poslední z Matochova seznamu.
Boj o Moravce
A zřejmě nastal jeho čas. Moravec je momentálně pod palbou vedení ČT kvůli tomu, že roky nezve do nedělního pořadu Otázky Václava Moravce předsedu SPD Tomia Okamuru. Zastání od kolegů se dočká těžko. Ředitelem zpravodajství je ohebný Petr Mrzena, který udržoval těsné vazby s tiskovým mluvčím Andreje Babiše Vladimírem Vořechovským a nepochybně hýčká naděje na další kariéru. Když vypadl z výběrového řízení na generálního ředitele, poslal některým radním SMS, aby za ředitele nevolili Milana Fridricha. Vítěz volby Hynek Chudárek se pak sice dušoval, že o Mrzenově osudu se bude rozhodovat po volbách, je ale zjevné, že si na něj nikdo sáhnout nedovolí. Momentálně se o Mrzenovi dokonce spekuluje jako možném adeptovi na post ředitele, pod nímž by se mohla sloučit obě veřejnoprávní média. Ať už je to jakkoli, televize s písní na rtech směřuje do chřtánu svých hubitelů, kteří veřejnosti nalhávají, že jim jde o šetření a nezávislost podle skandinávského modelu.
Jinými slovy – proč by se měl Andrej Babiš zajímat o vrabce, tedy vydavatelství MAFRA, když teď má v hrsti holuba? A tady se otevírá prostor pro Pavla Tykače.
Komu zvoní hrana
Uhlobaron, který již v 90. letech projevoval zájem o média (v roce 1997 chtěl koupil vydavatelství časopisu Týden, kde jsem tehdy pracoval), se chce vyrovnat ostatním „velkým klukům“, svým byznysovým souputníkům z devadesátek – Kellnerově a Křetínského impériu nebo společnosti Penta, která vlastní vydavatelství Vltava Labe Media. Pouhý vliv přes Matochu v ČT mu nestačí. Ostatně je otázka, jak se po změně financování promění struktura rady.
Tykač rozhodně není žádným milovníkem svobodného tisku. V Reportérech ČT jsme čelili jeho žalobám kvůli jeho trestnímu stíhání v kauze vytunelovaných CS Fondů; ačkoli se svými nemalými prostředky dlouhodobě snažil vyzmizíkovat vlastní minulost, omluvu mu soudy nepřiznaly. Kdyby mohl, zapřel by i to, že s Motoinvestem rozjel „slavnou“ třetí vlnu kuponové privatizace pod heslem Drobní akcionáři, plačte! Dnes je uhlobaron a podniká v oborech, kterým znepříjemňují život regulace EU, pokud jim rovnou nezvoní hrana – ať už jde o doly, uhelné elektrárny nebo teplárny. Vzpomeňme, jak taky na začátku ruské agrese strašil, že bez ruského plynu zimu nepřežijeme.
Ačkoli jsou to témata, která se Andreji Babišovi rozhodně nepříčí, spíše naopak, bude zajímavé sledovat, zda si Pavel Tykač bude chtít přivést do vedení vydavatelství a redakcí vlastní lidi – ne proto, aby pozvedl úroveň jednotlivých titulů a zvýšil jejich nezávislost, ale aby měl jistotu, že budou sloužit výhradně jeho zájmům.
Celkově se dá říct, že jeho vstupem do největšího mediálního domu u nás se nic převratného nestalo, ale v kombinaci s dalšími chystanými změnami to ani nic dobrého nevěstí. Je to jen další důkaz rozparcelování mediálního vlivu mezi úzký okruh hráčů, kterým se tak hezky česky říká – oligarchové. Možná nemají vždycky úplně totožné zájmy, ale svůj „atomový kufřík“ nosí jako pojistku, aby proti sobě nezačali válčit. Česká mediální krajina se tak postupně přiblíží jiným středoevropským zemím – jako je Slovensko nebo Maďarsko. Jak moc, to teprve ukáže čas.
Na druhé straně vzroste úloha malých nezávislých projektů, které v dnešním digitálním světě hrají čím dál významnější roli. Ve FORUM 24 jsme na ni připraveni.
