Sdružení Free Czech Media zpracovalo obsáhlou analýzu chování Babišových médií v kauze Oleo Chemical v porovnání s ostatními médii. Frekvence článků týkajících se tohoto případu zejména v Lidových novinách a na Lidovkách.cz je naprosto zarážející. Především přístup Lidových novin, které z případu vyrobily vlastní kauzu, působí dojmem dlouhodobé a cílené mediální kampaně. Na stránkách deníků vydavatelství Mafra je kauza Oleo Chemical prezentována jako jasný kriminální případ, stranám sporu není dáván stejný prostor, splétají se různé kauzy a osoby dohromady ve snaze vykreslit majitele Oleo Chemical v nejčernějších barvách. Přitom by se měla ctít presumpce neviny.

Pozornost si tato kauza zasluhuje zejména z toho důvodu, že společnost Oleo Chemical je konkurentem Agrofertu na trhu s biopalivy. Přitom není tajemstvím, že o tuto firmu má již léta zájem současný ministr financí Andrej Babiš. Firma totiž vyrábí biopaliva nové generace, jež nepocházejí z řepky olejné, ale z jiných organických materiálů. Takový provoz dosud Agrofert nevlastní a při rostoucím veřejném tlaku na omezení pěstování řepky by se mu k dalšímu rozvoji jeho postavení na trhu nepochybně hodil.

Zarážející je na celém případu zároveň souhra Babišova tisku a Policie ČR v mediálním tlaku na tuto firmu. To se projevuje masivními nelegálními úniky z policejních spisů zejména do Lidových novin a Lidovek.cz, jejichž množství je opět nápadně vysoké. Jak vyplývá z některých mediálních výstupů, pochybnosti může vzbuzovat nejen postup policie, což se projevuje i načasováním některých úkonů, ale i některých dalších orgánů státní správy, zejména finančního úřadu, který je podřízený ministru financí.

Jde o nesmírně závažný případ, který navozuje podezření ze zneužívání médií vlastněných Andrejem Babišem k mediální dehonestaci konkurence Agrofertu. A co je obzvlášť nepřijatelné, za spolupráce s některými složkami policie, se kterou se redaktoři Mafry ani netají, když často citují z živých policejních protokolů. Nejsme přitom advokáti žádné obviněné osoby, případnou vinu, pokud někdo porušil zákon, nechť posoudí nezávislý soud. Máme jen za to, že se jedná o další závažný precedens vyplývající z kumulace politické, ekonomické a mediální moci ministra financí, která není pod dostatečnou veřejnou kontrolou.

Na existenci vážných indicií o možném zneužívání kauzy Oleo Chemical ve prospěch jednoho silného hráče na trhu s výrobou biopaliv, kterým je „shodou okolností“ Agrofert současného ministra financí Andreje Babiše, už v minulosti upozornila některá média. Podobně lze přitom spekulovat o problémech ústecké firmy Kratolia Trade, která vyrábí biopaliva první generace a rovněž se dostala pod tlak policejního vyšetřování a finančních úřadů.

Zejména medializace kauzy Oleo Chemical v médiích vlastněných Agrofertem je velmi nápadná, což je patrné z následné mediální analýzy článků a reportáží zveřejněných k tomuto tématu. Ke zřetelnému zlomu došlo v červenci 2014, odkdy se dá hovořit o cílené a soustředěné kampani zejména Lidových novin a serveru Lidovky.cz.

Zde přinášíme tuto podrobnou analýzu:

 

1) OBSAH MEDIÁLNÍ ANALÝZY

Mediální analýza kauz Oleo Chemical a Kratolia zahrnuje celkem 470 článků a reportáží zveřejněných v období od 11. prosince 2011 do 14. července 2015, přičemž byly sledovány výstupy 51 médií. Jejím cílem bylo vyhodnotit mediální pozici těchto kauz v jednotlivých titulech, zejména se zaměřením na vydavatelství Mafra. Součástí analýzy je výběr z nejvýznamnějších mediálních výstupů. Medializace probíhala ve dvou fázích:

První fáze 11. 12. 2011 – 2. 3. 2014

První fáze zahrnuje samotný start kauzy Oleo Chemical ještě v době, kdy vydavatelství Mafra nevlastnil Agrofert

Druhá fáze od 3. 3. 2014 

Druhá fáze začíná zahájením medializace Oleo Chemical jako seriálové „Kauzy LN“ již v době, kdy vydavatelství Mafra vlastnil Agrofert.

 

1.1) Shrnutí analýzy

Vydavatelství Mafra Andreje Babiše jasně dominuje.

Z analýzy vyplývá, že vydavatelství Mafra, zejména Lidové noviny a Lidovky.cz, výrazně dominuje v mediálním zájmu o kauzu Oleo Chemical. Pokud učiníme porovnání mediálních výstupů od 3. března 2014 (v období, kdy Mafru už vlastnil Agrofert), zveřejnilo vydavatelství Mafra (LN, Lidovky.cz, MF DNES, iDNES.cz, Česká pozice, Téma) celkem 115 článků týkajících se Oleo Chemical (Lidové noviny 38, Lidovky.cz 43, MF DNES 8, iDNES.cz 13, Česká pozice 12, Téma 1). Série textů týkajících se kauzy Oleo Chemical přitom začíná článkem „Kauza Rittig: tentokrát bionafta“ (3. 3. 2014) Ondřeje Koutníka, označeným jako Kauza LN. Server Lidovky.cz dubloval zpravodajství Lidových novin a nadto přinášel vlastní články s exkluzivními informacemi, doplňujícími hlavní osu kauzy v LN. Server Česká pozice kopíroval zpravodajství Lidových novin, podobně jako iDNES.cz, čerpající i z oficiálních zdrojů. Za vydavatelstvím Mafra se v počtu zveřejněných článků umístily Parlamentnílisty.cz (31 textů), které ovšem čerpaly výlučně z převzatých či oficiálních zdrojů.

Nejvíce tento zájem vynikne při porovnání počtu článků s exkluzivními informacemi (zdroje blízké vyšetřování, prostředí firmy Ravak, která je ve sporu s Oleo Chemical). Podobných materiálů vydala Mafra celkem 56 (Lidové noviny 38, Lidovky.cz 14, MF DNES 4).  V Lidových novinách a na Lidovkách.cz jsou jejich autory především Ondřej Koutník a Ondřej Golis. V Mladé frontě DNES zejména Adéla Paclíková. V počtu článků s exkluzivními informacemi se za Mafrou umístilo Právo se 7 články, dále Respekt, Euro a Dotyk se 4 texty. Je tedy vidět, že náskok Mafry je velmi zřetelný.

Nesmírně závažné je zjištění, že článků, čerpajících informace týkající se Oleo Chemical ze zdrojů blízkých vyšetřování, bylo v tomto období v redakcích Mafry (LN, Lidovky.cz, MF DNES,) zveřejněno celkem 40. Daleko za nimi je Právo s počtem 5 článků z podobného prostředí, které však dávalo vyváženější prostor oběma stranám sporu. Je skutečností, že obdobné mediální postupy a úniky ze živých kauz byly v některých redakcích běžné, i když ne v takové míře, i v minulosti. Situace je však dnes podstatně odlišná v tom, že tyto kampaně produkuje tisk vlastněný aktivním politikem, který se často ocitá ve střetu zájmů.

Naprostá většina zpráv a reportáží v ostatních médiích byla převzata z Mafry nebo čerpala z oficiálních zdrojů, pokud došlo k nějakým veřejným posunům ve vyšetřování případu.

 

Tabulka médií s největším počtem článků s exkluzivními informacemi k tématu Oleo Chemical od 3. 3. 2014

Články s využitím neoficiálních zdrojů blízkých vyšetřování Články s využitím dalších exkluzivních zdrojů Články s využitím pouze oficiálních zdrojů nebo převzaté Články celkem
Lidové noviny 25 13   38
Lidovky.cz 12 2 29 43
MF DNES 3 1 4 8
iDNES.cz     13 13
Česká pozice     12 12
Téma     1 1
Právo 5 2 7 14
Respekt 3 1   4
Euro  1 3   4
Dotyk   4   4

 

1.2) Průběh kauzy: První fáze

Kauzu Oleo Chemical otevřel Karel Randák v OVM

Kauzu Oleo Chemical otevřel 11. prosince 2011 Karel Randák, člen správní rady Nadačního fondu proti korupci (NFPK) Karla Janečka, v Otázkách Václava Moravce. Randák v souvislosti s kauzou dodávky jízdenek Dopravnímu podniku hl. m. Prahy uvedl, že podobně i firma Oleo Chemical, která dodává pražskému dopravnímu podniku pohonné hmoty, údajně uzavřela provizní smlouvu s karibskou společností Cokeville Assets, spojovanou s podnikatelem Ivo Rittigem. V té době kauzu medializovala hlavně Česká televize a Mladá fronta DNES, která v této fázi zveřejnila celkem 5 článků. Zdroje informací měla obě média především z okruhu Karla Randáka, dříve zpravodajce a ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace za vlád ČSSD, přičemž medializace Oleo Chemical celkově nebyla v této době nijak výrazná.

Fond Karla Janečka podporoval hnutí ANO

Prvopočátek kauzy Oleo Chemical spadá do období, kdy se Nadační fond proti korupci Karla Janečka profiloval jako bojovník proti „kmotrům“ a „zlojedům“. V té době už existovalo občanské sdružení ANO 2011 se zaměřením na boj proti korupci, které se v roce 2012 přeměnilo v politické hnutí. Randákem otevírané kauzy už tehdy vyhovovaly Babišovu záměru účtovat s polistopadovým „Palermem“ a ovládnout politickou, ale i ekonomickou scénu. Už tehdy se stal symbolem tohoto „korupčního režimu“ podnikatel Ivo Rittig, spojovaný mj. s některými zakázkami v pražském dopravním podniku.

Fond od počátku podporoval ANO 2011. Lidové noviny v té době napsaly toto (5. 11. 2011): Karel Randák je dnes jeden z nejhlasitějších podporovatelů Andreje Babiše a jeho iniciativy ANO 2011. Zdroje LN dokonce tvrdí, že je Randák momentálně jedním z nejbližších Babišových spolupracovníků. Připustil, že občas Babišovi něco poradí. „Kdyby pan Babiš založil politickou stranu, v žádném případě bych do ní nevstoupil. Ale pomohl bych mu rád. Pokud by on sám měl představu, v čem bych mu mohl být užitečný, rád do toho půjdu,“ tvrdil tehdy Randák.

Podle některých zpráv spolupráce Karla Randáka s Andrejem Babišem skončila v roce 2011. Po etablování Andreje Babiše ve vládě byla činnost Janečkova fondu utlumena, jako ostatně všech tzv. protikorupčních iniciativ.

 

1.3) Průběh kauzy: Druhá fáze

Oleo Chemical = „Kauza LN“

Druhá fáze kauzy Oleo Chemical začíná 3. března 2014 v režii Lidových novin, tehdy už ve vlastnictví Agrofertu. Lidové noviny označily startovní článek „Kauza Rittig: tentokrát bionafta“ jako Kauzu LN. Informovaly o tom, že je možné, že policie začne brzy vyšetřovat dodávku bionafty pro pražský dopravní podnik. Tímto materiálem zahájily sérii desítek článků o kauze Oleo Chemical.

Podrobněji se Lidové noviny začaly kauze věnovat od 7. července 2014 článkem Případ, který spustil hon na Rittiga“. Poprvé popsaly příběh, který s velkou pravděpodobností zažehl kauzu Rittiga a spol. Jde o souboj mezi petrochemickou firmou z Liberce Oleo Chemical (majitelé Michal Urbánek, Kamil Jirounek) a výrobcem koupelen z Příbrami, firmou Ravak (majitelé Jindřich Vařeka, Jiří Kreysa). V tomto tvrdém obchodním sporu se Oleo Chemical a Ravak vzájemně obviňují ze stamilionových až miliardových škod. Objevení údajných kontaktů Ivo Rittiga na Oleo Chemical díky angažmá Karla Randáka je jen vedlejším produktem tohoto sporu, které jej ovšem činí mediálně i politicky „zajímavým“. Babišova média přitom průběžně čerpají informace z policejních zdrojů.

Ovlivnění komunálních a senátních voleb

Nesporné je, že přes kauzu Oleo Chemical došlo k pokusu ovlivnit komunální a senátní volby v říjnu 2014. Téměř tři roky uběhly od chvíle, kdy se policie začala touto kauzou zabývat na základě upozornění Karla Randáka. A pouhé dva týdny před volbami došlo k rozsáhlému zatýkání deseti osob včetně Ivo Rittiga. Medializace kauzy byla zřetelně nejmasivnější za celé sledované období. V období od 26. září, kdy došlo k policejnímu zásahu, do 10. října, kdy začaly volby, bylo zveřejněno celkem 323 mediálních zpráv (ze 470 sledovaných v celém období) o této kauze. Počínaje tímto zátahem byl případ Oleo Chemical, zejména přes osobu Ivo Rittiga, medializován průběžně ve většině médií celé dva týdny až do voleb.

Jen v Lidových novinách v té době vyšlo celkem 14 článků s „exkluzivními informacemi“ vesměs z Policie ČR, MF DNES zveřejnila 3 „exkluzivní“ články. Může to být souhra okolností, jak by jistě potvrdily orgány činné v trestním řízení. Ale vzhledem k tomu, že něco podobného proběhlo už před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2014, kdy týden před volbami došlo k masivnímu úniku z vyšetřovacích spisů do MF DNES v kauze Jany Nagyové, lze podobným „náhodám“ jen těžko uvěřit. A je jasné, že tyto kauzy měly pomoci vládnoucímu politickému hnutí jako důkaz o překonávání negativních jevů ve společnosti spjatých s předchozími vládami tradičních stran.

Pochybnosti kolem kauzy Oleo Chemical

Zatímco Lidové noviny pokračovaly v kauze Oleo Chemical, krátce po zásahu policie a finančního úřadu v Kratolii se v některých médiích (Dotyk, Euro) začaly objevovat pochybnosti kolem souvislostí obou kauz. První článek tohoto typu vyšel v týdeníku Dotyk dne 6. března 2015 s názvem „Zelená pro Biobabiše“, který pojednává o zájmech Andreje Babiše v oblasti biopaliv, k čemuž se mu problémy obou firem nesmírně hodí. 

Obdobné články vyšly i v Euru, a podobně jako v Dotyku velmi relativizují příběh, který byl do této doby téměř jednostranně podáván zdroji blízkými vyšetřování v Babišově tisku. 16. března 2015 vyšel v Euru článek „Nájezd na Oleo“, který poprvé uceleně informuje o tom, že firmu Oleo Chemical zamýšlí s velkou pravděpodobností převzít Andrej Babiš, a naznačuje, že policejní vyšetřování může být z těchto důvodů vedeno účelově.

Druhá fáze zatím končí podáním obžaloby na deset obviněných v kauze Oleo Chemical. Z hlediska mediální analýzy je třeba zdůraznit rozdíl mezi informováním Babišových médií a soukromých médií na Babišovi nezávislých. Zatímco Babišův tisk čerpal zejména ze zdrojů zejména blízkých vyšetřování, ostatní média většinou tyto zprávy přebírala nebo čerpala z otevřených zdrojů. Zároveň je také třeba poznamenat, že veřejnoprávní média svoji zásadní kontrolní funkci v této závažné kauze zatím neplnila.

 

2) MEDIÁLNÍ ANALÝZA KAUZ OLEO CHEMICAL A KRATOLIA

 

2.1) PRVNÍ FÁZE MEDIALIZACE KAUZY OLEO CHEMICAL PODROBNĚJI 

První fáze zahrnuje zkrácený výběr z významnějších mediálních výstupů od 11. prosince 2011, tedy start kauzy Oleo Chemical ještě v době, kdy vydavatelství Mafra nevlastnil Agrofert.

 

11. prosince 2011

OTÁZKÁCH VÁCLAVA MORAVCE vystoupil Karel Randák, člen Nadačního fondu proti korupci (NFPK) Karla Janečka. Randák v souvislosti s kauzou dodávky jízdenek Dopravnímu podniku hl. m. Prahy (DPP) uvedl, že podobně i firma Oleo Chemical, která dodává pražskému dopravnímu podniku pohonné hmoty, údajně uzavřela provizní smlouvu s karibskou společností Cokeville Assets. NFPK prý má k dispozici zprostředkovatelskou smlouvu mezi Oleo Chemical a Cokeville Assets, spojovanou s lobbistou Ivo Rittigem. Šéf dozorčí rady DPP Miloslav Ludvík (ČSSD) v pořadu uvedl, že firma Oleo Chemical vyhrála výběrové řízení a nabídla nejvýhodnější podmínky včetně finančních. Z těchto důvodů si neumí vysvětlit, proč firma, která uspěje v na první pohled transparentním výběrovém řízení, se vzdává části svých peněz.

Poznámky:

Kauzu Oleo Chemical otevřel Karel Randák, člen správní rady Nadačního fondu proti korupci Karla Janečka. Fond od počátku podporoval ANO 2011, které v té době existovalo jako občanské sdružení. Tehdy Randák sám přiznal, že spolupracoval přímo s Andrejem Babišem. Fondem otevírané kauzy, zejména přes Karla Randáka, už tehdy plně vyhovovaly Babišovu směru etablovat se jako bojovník proti korupci. Už tehdy se stal symbolem těchto kauz a „nepřítelem státu“ podnikatel Ivo Rittig, spojovaný mj. s některými zakázkami v pražském doopravním podniku.

Karel Janeček, který založil NFPK, v té době předstoupil před kamery a se svými spolupracovníky kolem Karla Randáka udeřil na vlivnou figuru české politiky a jejího zákulisí Iva Rittiga: „Podařilo se nám najít důkazy o těžké korupci. Snad se začnou již hýbat ledy a ti skuteční lotři skončí za mřížemi,“ uvedl tehdy Janeček. Terčem se staly kauzy kolem pražského dopravního podniku – konkrétně zakázky na dodávky jízdenek a bionafty.

 

12. prosince 2011

MLADÁ FRONTA DNES zveřejnila článek „Peníze dopravního podniku tekly do ciziny více kanály“ (Adéla Paclíková, Eva Brendlová), který navazoval na Otázky Václava Moravce. Prezentovala mj. domněnky Karla Randáka, že někdo z dopravního podniku mohl být nucen k tomu, aby uzavřel určitou smlouvu s vědomím, že se mu peníze vrátí zpět. MF DNES informovala, že se případem začala zabývat protikorupční policie. Město se rozhodlo, že DPP prověří auditoři, a proto bude hledat firmu, která audity zpracuje. Tehdejší primátor Bohuslav Svoboda uvedl, že trestní oznámení by měl podat přímo nadační fond.

Poznámky:

Kauzu Oleo Chemical v počáteční fázi kromě České televize nejvýrazněji prezentovala MF DNES, která používala stejné informační zdroje. Čerpala informace jak z NFPK, tak od protikorupční policie. Je také skutečností, že v té době se vedení pražského magistrátu hodlalo zabývat některými obchody DPP budícími podezření.

 

13. prosince 2011

MLADÁ FRONTA DNES pokračovala v tématu článkem „Podivných smluv je víc“ (Adéla Paclíková, Jana Klímová). Opakovala Randákovu tezi, že podivných smluv a propletenců kolem Dopravního podniku je stále víc. Oleo Chemical se bránila tvrzením:  „Dodávkám předcházelo transparentní otevřené zadávací řízení, v němž jsme uspěli na základě prokazatelně nejnižší ceny biopaliv. Ohrazujeme se proti spojování s možným neprůhledným pozadím dodávek pro dopravní podnik.“ MF DNES měla možnost nahlédnout do konceptu smlouvy o poradenství, chystanou pro Oleo Chemical a Cokeville Assets. DPP od začátku popírá, že by věděl o jakýchkoliv provizích či vazbách svých dodavatelů na společnost Cokeville Assets.

Poznámky:

I tento text potvrzuje, že MF DNES čerpala informace od Karla Randáka z NFPK. Představenstvo firmy Oleo Chemical následně vydalo prohlášení: „Důrazně odmítáme nařčení a zavádějící domněnky, které mají vytvořit dojem, že se Oleo Chemical účastní jakéhokoliv nezákonného jednání. Domníváme se, že důvodem jsou nekalé konkurenční praktiky.“ Obratem zažádalo DPP o provedení forenzního auditu vzájemných dodavatelsko odběratelských vztahů.

 

26. února 2012

OTÁZKÁCH VÁCLAVA MORAVCE vystoupil bývalý generální ředitel DPP Martin Dvořák. Václav Moravec se ho vyptával na zpochybňovanou zakázku dodávky pohonných hmot pro pražský dopravní podnik, „že je zase šita na míru firmě Oleo Chemical, a je za ní Cokeville Assets“. Martin Dvořák reagoval, že o tom neví. Celá situace kolem spotřeby a dodávek nafty v DPP podle něj znamená proti minulosti stamilionové úspory.

Poznámky:

Václav Moravec měl k dispozici podklady zřejmě od NFPK. Martin Dvořák v pořadu uvedl: „Oleo Chemical byl standardně vysoutěžen a měl konkurenci velmi významných dodavatelů, kteří poskytují podobnou službu.“

 

25. srpna 2012

MLADÁ FRONTA DNES rozebírala v článku „Zakázky v pražské dopravě, rady z Karibiku“ (Adéla Paclíková, Jana Klímová) zakázky v DPP a firmu Cokeville Assets poskytující poradenství firmám, které od podniku zakázky získaly. Odměnou za to jí měly být podle deníku určité provize z dodávek. Oleo Chemical vyhrála na konci roku 2010 tendr pražského dopravce na pětiletý kontrakt na dodávku biosložek do pohonných hmot, zvaných FAME.

Celková hodnota zakázky je 367 milionů korun, a jde tak o jeden z největších nákupů těchto biosložek na tuzemském trhu. MF DNES získala tři podepsané kontrakty z let 2008 až 2010. V nich stojí, že odměnou za nalezení odběratele FAME budou určité provize z každého prodaného litru. Spolumajitel Olea Chemical Kamil Jirounek reagoval tak, že dodávky biosložky jsou pro DPP výhodné a šetří mu desítky milionů korun ročně. Pochybnosti kolem případu odmítá. Zdůrazňuje, že kontrakt získal v řádné soutěži, kdy porazil nižší cenou druhého účastníka, státní firmu Čepro. I ta považuje soutěž za férovou.

Poznámky:

MF DNES znovu čerpala z podkladů NFPK (Karel Randák). Jak vyšlo později najevo, Randák spolupracoval s vedením firmy Ravak, která vede s Oleo Chemical soudní spory. Přes ni se dostal k některým podkladům zevnitř firmy Oleo Chemical.

 

1. března 2013

MLADÁ FRONTA DNES se vrací ke kauzám kolem DPP v článku „Prověřujeme! Firemní mantra trvající téměř rok“ (Adéla Paclíková). Informuje o prověřování deseti smluv v pražském dopravním podniku, kterým primátor Bohuslav Svoboda pověřil advokáta Václava Lásku. Smlouvy prověřuje i nové vedení DPP v čele s ředitelem Milanem Křístkem. Znovu byla zmiňována zakázka za dodávku biosložky do nafty pro společnost Oleo Chemical, se kterou byla ukončena spolupráce. Nejvýhodnější nabídku v nové soutěži, která byla vyhlášena v listopadu 2012, předložila firma ČEPRO.

Poznámky:

MF DNES rekapituluje stav vyšetřování některých zakázek kolem DPP včetně Oleo Chemical. Vyšetřování jí připadá zdlouhavé, bez jasných výsledků. Informace čerpala především z prostředí pražského magistrátu, zejména od nového vedení DPP.

 

 

2.2) DRUHÁ FÁZE MEDIALIZACE KAUZY OLEO CHEMICAL PODROBNĚJI

Druhá fáze zahrnuje zkrácený výběr z významnějších mediálních výstupů od 3. března 2014 do 25. února 2015. Začíná zahájením medializace Oleo Chemical jako seriálové „Kauzy LN“ již v době, kdy vydavatelství Mafra vlastnil Agrofert.

 

3. března 2014

LIDOVÉ NOVINY zveřejnily článek „Kauza Rittig: tentokrát bionafta“ (Ondřej Koutník), který označily jako Kauza LN. Informovaly o tom, že je možné, že policie brzy začne vyšetřovat dodávku bionafty pro DPP. LN to naznačil státní zástupce Adam Borgula, který kauzy kolem Rittiga a spol. dozoruje. Mezi jeho dodavatelem a dopravním podnikem figurovala karibská firma Cokeville Assets, s níž Rittig v roce 2006 uzavřel poradenskou smlouvu. Policie má podezření, že díky této vazbě profitoval ze zakázek s DPP. Rittig však odmítá, že by měl z jakékoliv zakázky v dopravním podniku výdělek. LN mají k dispozici smlouvu ze srpna 2009, z níž vyplývá, že karibský offshore měl pomoci Oleo Chemical vyjednat dodavatelsko-odběratelskou smlouvu s „vhodným obchodním partnerem“ a poskytnout jí poradenské služby ve výběrových řízeních. Půl roku po podepsání poradenské smlouvy s Cokeville Assets získala Oleo Chemical v dopravním podniku zakázku na dodávku bionafty. Na konci roku 2010 pak Oleo podepsala pětiletý kontrakt na dodávku bionafty v předpokládané výši 375 milionů.

Poznámky:

LN čerpaly informace jak zevnitř pražského vrchního státního zastupitelství, tak z policejních kruhů. Tímto článkem zahájily sérii desítek textů o kauze Oleo Chemical. Navázaly tak na vystoupení Karla Randáka v České televizi, ve kterém byla společnost Oleo Chemical nařčena ze spojení s Ivo Rittigem přes poradenskou firmu Cokeville Assets. Po nátlaku vedení pražské radnice a managementu DPP Oleo Chemical o smlouvu v roce 2012 přišla.  

 

7. července 2014

LIDOVÉ NOVINY popsaly příběh, který podle nich zažehl kauzu Rittiga a spol., v článku „Případ, který spustil hon na Rittiga“ (Ondřej Koutník). Jde o souboj mezi petrochemickou firmou z Liberce Oleo Chemical (majitelé Michal Urbánek, Kamil Jirounek) a výrobcem koupelen z Příbrami, firmou Ravak (majitelé Jindřich Vařeka, Jiří Kreysa). Ravak se podle LN nechal v minulosti napálit a firmě Oleo Chemical půjčil několik set milionů korun. Zhruba v polovině roku 2011 se na scéně objevili Janeček a Randák. Janeček jednomu ze spolumajitelů Oleo Chemical půjčil 75 milionů korun na nákup letadla. Bývalý zpravodajec Randák zase majitelům Ravaku poskytoval bezpečnostní rady. V průběhu sporu představitelé Ravaku objevili v Oleu dokumenty, které později využil NFPK v boji proti Ivu Rittigovi. Případ nyní prověřují detektivové z ÚOOZ. Podle informací LN se vyšetřovatelé zaměřili na spolumajitele firmy Oleo Chemical Michala Urbánka. V komplikovaném příběhu kolem Olea a koupelnového obra Ravaku jde o spory o miliardy korun. LN popsaly spor takto:

2008: První kontakt mezi firmami Oleo Chemical a Ravak. Zástupci výrobce koupelen poskytli olejářům prvních 160 milionů korun.

2009: V průběhu roku spolumajitelé Ravaku půjčili Oleu zhruba 150 milionů.

2011 únor: Fabrika Oleo Chemical se poprvé zastavila. Na její rozjezd Ravak Oleu půjčil přes 200 milionů.

2011 květen: Továrna se opět zastavila a Oleo půjčilo dalších 150 milionů. Výměnou za to Ravak požaduje obsadit svými lidmi vedení Olea Chemical. Ti se tak dostali k informacím o smlouvách firmy Oleo. Mezi nimi i o kontraktu s karibskou firmou Cokeville Assets, která figuruje v kauzách Iva Rittiga.

2011 prosinec: Protikorupční fond Karla Janečka vytahuje na Iva Rittiga jízdenkovou a posléze i bionafovou kauzu. Majitelé Ravaku Oleu půjčují dalších 46 milionů korun.

2012: Neúspěšný pokus poslat Oleo Chemical do insolvence. Následuje protiútok spolumajitelů Olea, podle nichž Ravak poškodil jejich firmu. Na začátku dubna Urbánek prohlásil, že naopak Ravak dluží Oleo Chemical 830 milionů korun, poté se přidal Jirounek se navýšením dluhu o 540 milionů korun. Tím, že se Ravak připojil k insolvenci, měl firmě Oleo Chemical způsobili škodu přes 700 milionů korun kvůli ušlému zisku. Podle Ravaku tak dluží Oleo Chemical firmě 750 milionů korun, zatímco Oleo Chemical naopak vyčíslil Ravaku škodu na více než 2 miliardy.

2014: Policie se zabývá kauzou Oleo Chemical.

LIDOVÉ NOVINY téhož dne zveřejnily rozhovor „Ztratili jsme rozum“ (Ondřej Koutník) s jedním ze spolumajitelů Ravaku Jiřím Kreysou. Kreysa popisuje spor s Oleo Chemical mj. takto: „Asi nikdo nečekal, že se zapletete do byznysu se šíbry. Všichni se podivovali, jak je to možné. Že jsme ztratili rozum, že jsme se spřáhli s lidmi tohoto typu.“ Zároveň přiznává, že Ravak hodlá usilovat o Oleo Chemical: „Nedomnívám se, že dostaneme zpět peníze, které jsme Oleu půjčili. Jedinou možností, která by naše pohledávky alespoň trochu zahojila, je vydělat si peníze pomocí fabriky. Jiná možnost tu není.“ A že „ta firma se musí jedině pročistit skrz nějakou dražbu nebo insolvenci“.

Poznámky:

LN ve své „kauze“ poprvé popsaly, oč se v případu Oleo Chemical jedná, a přiznaly, že čerpají z policejních zdrojů. Jde o tvrdý obchodní spor mezi Oleo Chemical a firmou Ravak, které se vzájemně obviňují ze stamilionových až miliardových škod. Objevení údajných kontaktů Ivo Rittiga na Oleo Chemical je jen vedlejším produktem tohoto sporu, které jej ovšem činí mediálně i politicky „zajímavým“.

Poprvé také vyšlo najevo, že firma Ravak spolupracovala s Karlem Randákem z Janečkova NFPK. Jeden ze spolumajitelů Ravaku Jiří Kreysa se tehdy údajně bál o bezpečí rodiny a obrátil se na Karla Randáka. Spolumajitel Ravaku Jiří Kreysa v rozhovoru také přiznává, že firma bude usilovat o převzetí Oleo Chemical, což je pro ni „jedinou možností“, jak získat zpět vypůjčené peníze. Jelikož jeden pokus o poslání Oleo Chemical do insolvence nevyšel, budou zřejmě vyvíjeny další pokusy.

LN se začaly zjevně angažovat na jedné straně tohoto sporu, na straně firmy Ravak, přičemž roznětkou kauzy byly aktivity Karla Randáka a Karla Janečka z doby před třemi lety. Dávají neúměrně velký prostor zejména argumentům zástupců firmy Ravak. Současně začíná masivní medializace této kauzy i na příbuzných serverech Lidovky.cz a Česká pozice, kde většinou opakovaly informace z LN.

 

10. července 2014

LIDOVÉ NOVINY uveřejnily rozhovor s Karlem Janečkem z NFPK „Jak Janeček utopil 75 milionů“ (Ondřej Koutník), který v kauze Oleo Chemical sehrál zvláštní roli. Jednomu z účastníků sporu, Kamilu Jirounkovi, půjčil přes svého známého 75 milionů korun na nákup letadla. Dnes to považuje za chybu, k insolventnímu řízení proti Oleo Chemical se nepřipojil. Za to byl Jiřím Kreysou kritizován. Janeček se prý obával, že nechtěl podpořit insolvenční návrh proti někomu, kdo by potenciálně mohl být v právu, a tím by si zničil jméno.

Poznámky:

Role Karla Janečka v této kauze je rozporná. Na jedné straně půjčil peníze Kamilu Jirounkovi a nepřipojil se k insolvenčnímu řízení v roce 2012, na druhé straně v rozhovoru vyslovil přesvědčení, že další ze spolumajitelů Oleo Chemical, Michal Urbánek, je „ultrapodvodník“. Přitom si není jistý, zda došlo k něčemu nezákonnému. Jeho angažmá v kauze s Karlem Randákem z NFPK, který se přes Ravak dostal ke smlouvám Oleo Chemical, je nesporné. I když dnes Janeček tvrdí, že to s jeho půjčkou nijak nesouvisí. Část informací LN čerpaly přímo od něho.

 

24. července 2014

LIDOVÉ NOVINY pokračovaly v kauze článkem „Měl 75 milionů a stejně nesplácel“ (Ondřej Koutník) o Kamilu Jirounkovi, který si podle deníku mnoho nedělá z rozhodnutí soudu. Na konci roku 2011 Jirounek nemohl nakupovat, co chtěl. Kvůli nesplácení dluhu vydal soud předběžné opatření a Jirounkovi zakázal nakládat s majetkem a pohledávkami. Podle Vařekových právníků ale byznysmen toto nařízení porušil, když například neoprávněně vymáhal pohledávku UniCredit Bank ve výši 60 milionů korun svým jménem v exekuci. Podle rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 svým postupem zmařil výkon rozhodnutí soudu a spáchal přečin maření výkonu úředního rozhodnutí, za což si vysloužil desetiměsíční podmínku. Jirounek podal proti trestnímu příkazu odpor a Městský soud v Praze ho osvobodil.

LIDOVÉ NOVINY téhož dne zveřejnily i rozhovor s Jindřichem Vařekou starším „Vadí jim, že ještě žiju, říká Jindřich Vařeka“ (Ondřej Koutník). Který popisuje „léčku“, kterou na něj ušili pražští byznysmeni. Popisuje podvody, kterých se měla firma Oleo Chemical vůči Ravaku dopustit, vyšetřované policií, včetně falešné směnky. Zároveň vyšlo najevo, že ve společnosti Skydive & Air Service působil spolu s Jirounkem Jindřich Vařeka mladší, který prý rovněž naletěl. Zároveň Vařeka upozornil na to, že kvůli vrácení půjčky Jirounkovi na něj nastoupili lidé vyšetřovaní z vražd, kteří dnes sedí ve vězení – Jindřich Cipra a Jan Krumlovský. Podle Vařeky je jejich problém jen epizodkou celkového dění kolem firmy Oleo Chemical, které vyšetřují různé orgány, jde o desítky miliard a neznámá úmrtí.

LIDOVÉ NOVINY v dalším článku „Milionová směnka bezdomovce Žáčka“ (Ondřej Koutník) popisují okolnosti půjčky Vařeky Kamilu Jirounkovi z let 2009 až 2010 ve výši 96 milionů korun. Jirounek půjčku nechce vrátit a naopak prý na Vařeku vyrukoval s padělanou směnkou 127 milionů korun, údajným dluhem Ravaku vůči Jirounkovi. Vařeka tuto transakci popsal takto: „Jirounek si měl údajně proti mně koupit pohledávku, která má takovouhle historii: bezdomovec Žáček mi v roce 2002 půjčil přes sto milionů korun. Pan Žáček tuto údajnou pohledávku prodal Josefu Kocurovi. Kocur prodal pohledávku kamarádovi Radku Novákovi. Ten ji pak prodal Jirounkovi.“ Novák při výslechu, jehož záznam mají LN k dispozici, policii sdělil, že Jirounek mu řekl, že pohledávku „potřebuje proto, aby postrašil pana Vařeku, který mu v jeho společnosti Oleo Chemical započítává nesmyslné pohledávky“. O tom, že daná pohledávka neexistuje, se dle textu obžaloby Novák dozvěděl až postupem času. Jirounek a Novák jsou kvůli tomu nyní obžalováni z podvodu a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku.

Poznámky:

LN začaly intenzivněji čerpat informace nejen ze zdrojů Ravaku, ale i z „exkluzivních“ úniků z policejních protokolů. Tentokrát měly k dispozici obžalobu v kauze směnky. Příběh kolem Oleo Chemical se rozrůstá do nových vrstev, které naznačují až mafiánské poměry s údajnými vraždami a desítkami miliard v pozadí. Je nejasné, z jakých podkladů a důkazů Vařeka starší čerpá. Předkládány jsou zejména argumenty jedné strany sporu, aniž by byly věrohodně doloženy.

 

25. července 2014

LIDOVÉ NOVINY pokračovaly článkem „Byl jsem otrokem mafie. Koupili si mě“ (Ondřej Koutník) popisujícím „mafiánský“ příběh Josefa Nováka. U výslechu na policii vypověděl, jak se před několika lety zapletl s lidmi z pražského podsvětí (Jan Krumlovský, Jindřich Cipra). Podle protokolu jim musel být neustále k dispozici, starat se jim o jídlo, vyřizovat výhrůžky od albánských vymahačů a v případě neuposlechnutí mu hrozili fyzickou likvidací. V roce 2011 se Novák seznámil s Kamilem Jirounkem z Olea Chemical. Krumlovský a Cipra údajně připravili pohledávku „za jistým Vařekou“, kterou Novákovi předložili. Podle vyšetřovatelů Jirounek namísto splacení 100 milionového dluhu požadoval od Vařeky, aby mu na základě směnky (kterou měl vůči Vařekovi vytvořit bezdomovec) vrátil 127 milionů. Detektivové a státní zástupci zjistili, že šlo o padělané dokumenty. Za postoupení této pohledávky přes Nováka měli Krumlovský s Ciprou od Jirounka údajně obdržet 25 milionů korun. To se však nestalo.

LIDOVÉ NOVINY téhož dne zveřejnily článek „Nachytaný podnikatel chce být starostou“ (Ondřej Koutník) informující o tom, že V Příbrami je lídrem kandidátky a aspirantem na starostu za hnutí ANO jeden z majitelů koupelnové firmy, Ravak Jindřich Vařeka mladší. Jeho kandidatura prý vzbudila ve vedení hnutí poplach, jelikož je aktérem miliardové kauzy Oleo Chemical, která Ravak připravila o stovky milionů korun. Jindřich Vařeka kandidaturu oznámil v dubnu 2014 na valné hromadě Okresní hospodářské komory v Příbrami. Šéf hnutí Andrej Babiš se o kauzu Olea Chemical zajímal a zvažoval Vařekovo odvolání. Nakonec ho však přesvědčila schůzka jak s Vařekou mladším, tak s jeho otcem.

LIDOVÉ NOVINY v dalším textu „Vábení Olea Chemical podlehlo i Čepro“ (Ondřej Koutník) zjistily, že „nepříjemnou zkušenost“ s Oleo Chemical prodělala i společnost Čepro. Od Čepra odebírala pohonné hmoty a byla jeho velkoobchodním zákazníkem se zaměřením na export. Oleo Chemical přišlo v roce 2006 s vizí výroby bionafty z odpadních surovin. V té době začali pro tyto účely v Liberci budovat petrochemickou továrnu. Čepro zakázky Olea Chemical vysoutěžilo formou rámcových smluv. Firma však podle generálního ředitele slibovala nereálné množství dodávané pohonné hmoty a neplnila zadání. „V té době šli i do Andreje Babiše, který pro ně představoval konkurenci,“ tvrdí generální ředitel Čepro Jan Duspěva. Andrej Babiš pro LN uvedl, že Oleo Chemical podráželo trh podezřele nízkými cenami. „Podnikali velice podivně, navíc nebyli schopni zboží dodávat,“ shodl se s Duspěvou. Čepro spolupráci s Oleo Chemical ukončilo.

Poznámky:

LN přiznaly, že disponují policejním výslechem Josefa Nováka, obviněného s Kamilem Jirounkem kvůli padělané směnce, ze kterého obsáhle citovaly. Opět se jedná o nelegální únik z vyšetřovacího spisu. Jde podle nich o jednu z vedlejších větví případu, názorně však prý dokumentuje, o jak drsnou kauzu se jedná. Není jasné, jakými důkazy Novák doložil svoji výpověď vazby Jirounka na Krumlovského a Cipru, kterou Jirounek popírá. Zároveň LN přiznávají, že údajnou odměnu ve výši 25 milionů korun Krumlovský s Ciprou neobdrželi, a naopak měli Jirounkovi vyhrožovat a sledovat ho.

LN v článku o spolupráci Čepro a Oleo Chemical čerpaly z interních zdrojů Čepro. Poprvé se k Oleo Chemical vyjádřil Andrej Babiš, když vyšlo najevo, že měl v minulosti s touto firmou obchodní spory.

 

29. srpna 2014

LIDOVÉ NOVINY v dalším ze série článků Kauzy LN „Propletený miliardový byznys“ (Ondřej Koutník) propojují kauzu Oleo Chemical s další kauzou, které se deník průběžně věnuje – Key Investments. LN získaly důkazy, které odhalují, že první případ je těsně propojen s druhým, přičemž personální nitky se sbíhají u kontroverzního podnikatele a advokáta Petra Sisáka a Františka Kocha. Společným jmenovatelem byznysmenů, kteří se pohybují kolem obou firem a znají se z 90. let, je prý zájem o ovládnutí tukového průmyslu. Spolupráci Key Investments s Oleo Chemical prý dokazuje tzv. komisionářská smlouva z roku 2008, kterou LN získaly.

Poznámky:

LN znovu čerpaly informace z policejních zdrojů, kde stále probíhá vyšetřování kauzy Key Investments. Předložily další „důkaz“ o „pochybném“ portfoliu firmy Oleo Chemical. Zároveň přiznávají, že z jimi získané komisionářské smlouvy nelze vyčíst, co přesně je jejím předmětem. Spekulují, že může jít o rámcovou smlouvu týkající se obhospodařování investičních nástrojů Olea Chemical. Je prý také možné, že petrochemická firma mohla finance od Key Investments naopak nabýt. V době uzavření smlouvy se totiž potýkala s velkým nedostatkem peněz. Není ani naznačeno, jaké kriminální pozadí má mít tato údajná spolupráce. V tomto případě bylo zřejmě cílem vyslání signálu, že Oleo Chemical spolupracovala s nedůvěryhodnou a vyšetřovanou firmou.

 

1. září 2014

LIDOVÉ NOVINY se znovu vracejí ke kandidatuře Jindřicha Vařeky v článku „Začínal v Omnipolu. Teď chce do čela Příbrami“ (Ondřej Koutník) na starostu Příbrami za hnutí ANO. Článek popisuje jeho působení v Omnipolu, kdy se stal na čtyři roky trvalým zástupcem tohoto státního podniku zahraničního obchodu v Libyi. Na starost měl jednu z největších investičních akcí komunistického Československa v zahraničí – výstavbu závodu na opravu tanků za stovky milionů dolarů. Do funkce ho údajně v polovině osmdesátých let minulého století jmenoval otec Richarda Hávy.

Poznámky:

LN de facto dělají předvolební PR kandidátovi ANO na funkci starosty Jindřichu Vařekovi mladšímu z firmy Ravak. Dávají mu prostor jako bojovníkovi proti „Palermu“ v Příbrami, sympatizujícímu s Andrejem Babišem. „Odmítám nadále sledovat zpovzdálí nemravnosti na příbramské radnici. Cítím se být ve středu politického spektra. Akcentuji daleko důslednější pomoc sociálně nejslabším. Názorově je mi ANO nejblíže. Je to podle mě největší šance, jak omezit korupci a plýtvání,“ vysvětluje v článku Vařeka, proč se rozhodl kandidovat. Vařekova zahraniční mise připomíná angažmá jeho nynějšího stranického šéfa Andreje Babiše. Ten v roce 1985 odjel do Maroka coby delegát Podniku zahraničního obchodu Petrimex.

 

8. září 2014

LIDOVÉ NOVINY pokračují v Kauze LN článkem „Případ Oleo Chemical: kapitola Krejčíř“ (Ondřej Koutník). Nyní narazily na v podsvětí možná vůbec „nejslavnější“ jméno – uprchlého odsouzence Radovana Krejčíře. S případem Oleo Chemical, který vyšetřují detektivové ÚOOZ, ho údajně pojí několik linek. Zakladatelem a majitelem firmy Krijcos, která se specializuje na prodej, pronájem a výrobu automatů, je Krejčířův přítel Richard Chlad. Ten údajně Kamilu Jirounkovi v minulosti půjčoval peníze. Dalším pojítkem mezi Oleo Chemical a Krejčířem je zavražděný podnikatel s pohonnými hmotami Roman Pjajka. V knize Jaroslava Kmenty Svědek na zabití Michael Kliment tvrdí, že Pjajku nechal zabít kvůli majetku právě Radovan Krejčíř. Pjajka se spolumajitelem Olea Kamilem Jirounkem v roce 1994 zakládal firmu Platón, již dnes Jirounek vlastní. Jirounek s Pjajkou v 90. letech působili i ve firmě Rojo, která se zabývala mimo jiné detektivními službami.

Poznámky:

LN znovu zjevně čerpají ze zdrojů blízkých vyšetřování. Přiznaly, že disponují obžalobou v Krejčířově kauze. Článek navozuje atmosféru, že z případu Olea Chemical vyplouvají jména kontroverzních „mafiánských“ podnikatelů. Citované kauzy spočívaly v propojení byznysového a politického světa. Nedokládají však žádnou kriminální činnost Oleo Chemical. Údajná vazba na Krejčíře z tohoto hlediska velmi spekulativní. 

 

17. září 2014

LIDOVÉ NOVINY v článku „Oleo Chemical: Žádné fotky, varuji vás“ (Ondřej Koutník) informovaly o soudním procesu, týkajícím se padělané směnky. Podle ní si měl spolumajitel koupelnářské firmy Ravak Jindřich Vařeka půjčit 127 milionů korun od bezdomovce. Na lavici obžalovaných usedli podnikatelé Radek Novák (toho času ve vazbě) a spoluvlastník Olea Chemical Kamil Jirounek. Přitom to byl právě on, kdo si ve skutečnosti od Vařeky půjčil necelých sto milionů. Když ale zjistil, že nemá z čeho peníze vrátit, podle vyšetřovací verze započetl vůči Vařekovi směnku. A ta byla falešná, kvůli čemuž byl obžalován z podvodu a padělání platebního prostředku.

Poznámky:

LN informovaly o soudem řešené padělané směnce, kterou detailněji popsaly rozsáhlými citacemi z policejního protokolu už v červenci téhož roku. U soudu vypovídal advokát Ivo Kroužek, který potvrdil, že se u něj ocitly dokumenty související s falešnou směnkou. Donesl je tam obžalovaný Novák. Kroužek u soudu potvrdil, že materiály se týkaly postoupení pohledávky, nicméně prý odmítl věc převzít a s Novákem o ničem jiném nejednal.

 

26. září 2014

LIDOVKY.CZ píšou o policejním zátahu kvůli firmě Oleo Chemical. V prvním článku „Policie si kvůli Oleo Chemical přijela i pro Rittiga. Nebyl doma“ (Ondřej Golis, Ondřej Koutník, Šárka Pálková) přinesly zprávu, že zátah se týkal i Ivo Rittiga. Kromě něj byli zadrženi jeho advokáti David Michal a Karolína Babáková. Podle informací Lidovek.cz jsou zadrženi i oba zakladatelé Oleo Chemical Kamil Jirounek a Michal Urbánek. Celkem kriminalisté zadrželi 10 osob. Zprávu o policejní razii uvítal Nadační fond proti korupci.

LIDOVKY.CZ udělaly rozhovor s Rittigovou advokátkou Katarínou Kožiakovou Oboňovou „Policie Rittiga obvinila kvůli stejné smlouvě jako v jízdenkové kauze“ (Ondřej Golis). Ta potvrdila, že lobbista je obviněn z legalizace výnosů z trestné činnosti a ostatní z krácení daně. Případ se však netýká dodávek bionafty do DPP, ale dodávek pro společnost Čepro. Advokátka cituje obvinění, že její klient měl mít smlouvu z roku 2006, a na základě ní se měly čerpat prostředky ze společnosti Oleo Chemical do společnosti Cokeville. Tím měl podle spisu snížit daňový základ společnosti, přičemž peníze měly skončit až u klienta.

Poznámky:

Policejní zátah, při kterém bylo zadrženo deset lidí včetně Ivo Rittiga, byl prvním výrazně medializovaným krokem v kauze Oleo Chemical, který převzala drtivá většina ostatních médií. Na mediální průraznosti mu dodalo obvinění a zadržení lobbisty Ivo Rittiga, který má ovšem v této kauze pouze vedlejší roli. Jelikož je kvůli své kontroverznosti označován za „symbol“ korupčního systému v minulosti, byla medializace tohoto kroku zaručena, bez ohledu na závažnost jeho role v případu, a validitu předložených důkazů.

Za pozornost stojí načasování této policejní akce za souhry ÚOOZ (Robert Šlachta) a pražského vrchního státního zastupitelství (Lenka Bradáčová) dva týdny před konáním komunálních a prvního kola senátních voleb (10. – 11. listopadu 2014). Počínaje tímto zátahem byla kauza Oleo Chemical, zejména přes přes osobu Ivo Rittiga, medializována celé dva týdny až do komunálních voleb.  Zejména Lidové noviny, Lidovky.cz a MF DNES čerpaly z policejních zdrojů, částečně i Právo a Respekt. V této době bylo zveřejněno celkem 323 mediálních výstupů týkajících se této kauzy.

 

26. září 2014

UDÁLOSTI ČT přinesly v rámci referování o policejním zátahu v reportáži „Zadržený Ivo Rittig“ (Jiří Hynek) vstup autora příspěvku Jiřího Hynka, který se vybraným kauzám dlouhodobě věnuje. Podle něj policie na tuto kauzu hodně sází, protože její dosavadní výsledky nebyly neprůstřelné. „Policie si proto vybrala tuto kauzu firmy Oleo Chemical, kde nějakým způsobem hovoří o tom, že zmapovala ty finanční toky. A dokonce se jí vůbec poprvé podařilo získat svědka, který pracoval v těch firmách kolem Ivo Rittiga. Nebude to mít jednoduché, protože sám lobbista oficiálně nikde nefiguruje. Přes jeho oficiální účty žádné peníze nešly. No, a samozřejmě advokáti se budou hájit advokátní mlčenlivostí a budou poukazovat na to, že ti svědci jsou nevěrohodní, protože odešli ve zlém z těch firem. Takže není vůbec jasné, jak to dopadne.“

Poznámky:

Na reportážích Jiřího Hynka je často patrné, že čerpá z policejních zdrojů, zejména z ÚOOZ. Hynek vystoupil téhož dne v Událostech a komentářích, kde v kauze Oleo Chemical použil jednostrannou interpretaci policejní verze. Česká televize se této kauze v následujícím období věnovala nejvíce ze všech celostátně vysílajících kanálů (11 reportáží v Událostech ČT).

 

27. září 2014

LIDOVÉ NOVINY přinášejí článek „Smyčka se utahuje“ (Ondřej Koutník, Ondřej Golis), kde sugestivně tvrdí, že policie se rozhodla „chytit politického podnikatele Ivo Rittiga pod krkem a její sevření zesiluje“. Letos je to již potřetí, co jej zadržela. Tentokrát by podle neoficiálních informací z okruhu vyšetřovatelů mohl Rittig pobýt v cele o něco déle než v předešlých případech. „Obvinění podle policejního orgánu měli jednat jako organizovaná skupina, která vyváděla finanční prostředky ze společnosti Oleo Chemical a. s. a tyto dále převáděla za účelem zastření jejich pravého původu,“ uvedl dozorující státní zástupce Adam Borgula.

LIDOVÉ NOVINY dále přinášejí komentář „Mordor v obklíčení. Ukáže se Rittig jako malá rybička?“ (Petr Kamberský), kde autor doslova uvádí: „Mají-li návladní dobře nabito, možná se teprve teď začnou dít věci. Případ se zatím „prodává“ přes Ivo Rittiga, ale může jít o víc. Majitelé firmy Oleo Chemical, pánové Michal Urbánek a Kamil Jirounek, nejsou ve zdejším byznysu žádní nováčci. Naopak. Pokud by se Urbánkovy a Jirounkovy plány začaly hroutit a policie by začala vyšetřovat i jejich další kauzy, možná bychom na nějakého Ivo Rittiga brzy zapomněli. Jako na příliš malou rybičku.“

LIDOVÉ NOVINY v článku „Klíčové otazníky v kauze Oleo Chemical“ (Ondřej Koutník) rekapitulují průběh kauzy Oleo Chemical. Zdůrazňují, že se této kauze věnují dlouhodobě, a zopakovali již zveřejněné údaje, často vycházející z informací zdrojů blízkých vyšetřování.

Poznámky:

LN opět přiznávají, že čerpají neoficiální „exkluzivní“ informace z okruhu vyšetřovatelů. Dále přitom kooperují s dozorujícím státním zástupcem Adamem Borgulou z vrchního státního zastupitelství. Komentátor Kamberský bezděky přiznává, že se kauza dobře „prodává“ přes Ivo Rittiga, ale ve skutečnosti může být jen malou rybičkou. To jen potvrzuje záměr vyšetřovatelů získat mediální pozornost přes podezření z méně závažné trestné činnosti „kmotra“ Rittiga, ale přitom jde údajně o mnohem víc. Zároveň zmiňuje Ravak jako tvrdého soupeře s hodně velkou motivací.

Rittigova advokátka Kožiaková Oboňová následně zopakovala, že žádná smlouva mezi Rittigem a Cokeville Assets neexistuje. Podnikatel podle advokátky obvinění odmítá. „Připadá mu to už tak, že ho chce někdo dostat za každou cenu minimálně do vazby. Za poslední tři měsíce ho dvakrát zadrželi, opět má domovní prohlídku,“ uvedla. „Už to skutečně vnímá jako nějakou šikanu jenom kvůli tomu, že se nějakým způsobem bráníme v médiích proti všem těm obviněním.“

 

27. září 2014

LIDOVKY.CZ přinesly zprávu „Rittig je volný. Žalobci chtějí vazbu pro pět lidí, kvůli útěku či ovlivňování“, že státní zástupce navrhl poslat do vazby pět z deseti obviněných v kauze Oleo Chemical. Žalobci se bojí, že by zadržení mohli ovlivňovat svědky, skrývat se či mařit vyšetřování. „U tří osob navrhuje státní zástupce uvalení vazby z důvodů, aby nemohly ovlivňovat dosud nevyslechnuté svědky. U dvou osob jde pak o takzvaný předstižný a útěkový důvod,“ řekla serveru Lidovky.cz Lenka Bradáčová. Uvedla také, že už byly čtyři další osoby propuštěné na svobodu. Jedním z propuštěných je i Ivo Rittig.

Poznámky:

V této fázi média čerpala informace z oficiálních zdrojů. Rozhodování o uvalení vazeb na obviněné a propuštění zejména Ivo Rittiga byla věnována značná mediální pozornost.

 

28. září 2014

LIDOVKY.CZ se třemi články věnovaly vývoji kolem rozhodování soudu v Liberci o vazbách pro zadržené v kauze Oleo Chemical. Informovaly o tom, že soud v neděli neposlal do vazby žádného z obviněných „Kauza Oleo Chemical: soud žádného obviněného do vazby neposlal“. Soud rozhodoval o vazbě pro bratra Rittigova právníka a jednatele firmy Peskim Petra Michala, Rittigovu právničku Karolínu Babákovou a zakladatele Oleo Chemical Michala Urbánka a Kamila Jirounka.

Poznámky:

Tento vývoj byl znovu obsáhle medializován. Rozhodnutí soudu lze považovat za neúspěch státního zastupitelství. „Soudce Okresního soudu v Liberci se u všech obviněných ztotožnil s tím, že to trestní stíhání je plně odůvodněno, ale neztotožnil se se mnou navrhovanými vazebními důvody, takže ty tam neshledal a propustil obviněné,“ řekl novinářům dozorující státní zástupce Borgula.

 

29. září 2014

LIDOVÉ NOVINY v pokračující Kauze LN „Tvrdí hráči z Oleo Chemical“ (Ondřej Koutník) rekapitulují kauzu Oleo Chemical. Největší pozornost se podle nich dosud věnovala lobbistovi Ivu Rittigovi a jeho advokátům Karolíně Babákové a Davidu Michalovi. Mezi deseti obviněnými jsou však tvrdí hráči z byznysového světa Kamil Jirounek a Michal Urbánek. Jejich podnikatelské kořeny sahají do období divoké privatizace v 90. letech.

Poznámky:

LN zopakovaly informace, které zveřejnily v předchozích měsících, a které často čerpaly z policejních zdrojů. Týkají se jak údajných kontaktů majitelů Oleo Chemical na podezřelé firmy a podnikatele, včetně Radovana Krejčíře. Deník zopakoval kauzy, které s posledním policejním zátahem a obviněním přímo nesouvisejí (Key Investments, padělaná směnka, „nebezpečné známosti“ s podnikateli Sisákem, Kochem a Pjajkou atd.).

 

29. září 2014

LIDOVKY.CZ přinesly článek „Tahle kauza Šlachtovi slávu nepřinese, spíš vyhazov, napsal Rittig na Twitteru“ (Šárka Kabátová) o působení Ivo Rittiga na internetu.  V prvním příspěvku po návratu z cely předběžného zadržení se Rittig omluvil: „Zdravím všechny na twitteru, sorry za drobnou pauzu, ale na cpz nemají na chodbě internet ;-).“ Rittig twitter aktivně využívá a komentuje na něm i aktuální kauzy, v nichž figuruje. Na sociální síť umístil i další příspěvek, který věnoval řediteli ÚOOZ. „Už před měsícem a půl se Šlachta chlubil na poradě u ministra, že zavře Rittiga během září. Tahle kauza mu ale slávu nepřinese, spíš vyhazov.“

Poznámky:

Lidovky.cz někdy doplňovaly zpravodajství Lidových novin informacemi z otevřených zdrojů, jako v tomto případě, nebo z policejních zdrojů.

 

29. září 2014

UDÁLOSTI A KOMENTÁŘE se věnovaly kauze Oleo Chemical krátce po propuštění všech obviněných z vazby. V pořadu vystoupil Jaroslav Kmenta, který mírnil euforii z tažení proti „kmotrům“: „Tenhle konkrétní případ není úplně tahem proti kmotrům nebo něco takového. To jenom je důsledek nějakého obchodního sporu bývalých obchodních partnerů v té firmě Oleo Chemical. Rittig se v tom angažuje, a ono to tak z těch titulků vypadá. Ale já bych to zatím mírnil, že to není velký zátah na kmotry jako takový. Nejsou to systémové kroky.“ Upozornil i na to, že ačkoli policii v rozkrývání nepravostí fandí, mělo by se dbát na to, aby „se všechno dělalo správně, aby lidi nechodili do cely předběžného zadržení jenom proto, že si to někdo usmyslí, že je krátce před volbami“.

Poznámky:

Jaroslav Kmenta, který kvůli „kmotrovi“ Babišovi odešel z MF DNES, v hodnocení kauzy vybočil z mediálního mainstreamu. Celou kauzu označil za nahodilý proces a očekává spíše systémové kroky, které zaručí, aby byly dodržovány zákony a fungovaly příslušné kontrolní mechanismy. Nechce „čekat na to s krvelačným výrazem, aby už byl ten Rittig konečně ve vězení“. Myslí si, že v této konkrétní kauze Oleo Chemical se těžko dosáhne úplně až k Rittigovi, i když nepochybuje, že dělal „lumpárny“ .

 

30. září 2014

HOSPODÁŘSKÉ NOVINY uveřejnily komentář „Babišovo štěstí nese jméno Ivo Rittig“ (Petr Honzejk), který upozorňuje, že na této kauze může před volbami vydělat především Andrej Babiš. „Nejzajímavější na aktuálním vývoji kauzy Rittig je, že se obvinění poprvé dostala za rámec vyznačený před několika lety Nadačním fondem proti korupci. Lze jmenovat politika, kterému vývoj určitě neublíží – je jím nepřekvapivě Andrej Babiš. Naopak nepomůže ODS, pro kterou by neúspěch v nadcházejících volbách znamenal další, a dost možná poslední schod na cestě do zapomnění… Čím větší část veřejného prostoru zaplňuje jméno Rittig, tím silnější je jeho základní příběh – vyprávění o Česku jako nejzkorumpovanější zemi a o Babišovi, jako o velkém zachránci. Z Babišova pohledu přišlo zatčení Rittiga v nejvhodnější čas. Babiš přitom potřebuje potvrdit zakotvení v politice úspěchem ve velkých městech a průnikem do Senátu. Rittig je jednou z karet, které šéf ANO drží v ruce, a její hodnota v pravou chvíli vzrostla.“

Poznámky:

Komentátor Karel Honzejk tvrdí, že jeho text neříká, že případ Rittig má potenciál volby ovlivnit. A už vůbec prý nenaznačuje, že by orgány činné v trestním řízení šly někomu mimoděk na ruku. A přitom je celý text pouze o tom. „Říká jen, že státní zastupitelství uspokojivě pracuje, ODS má smůlu, které šla léta důsledně naproti, a Andrej Babiš štěstí, které k úspěšné politice nezpochybnitelně patří,“ tvrdí Honzejk. Je to specifický postoj komentátora vydavatelství Economia, který na jedné straně říká, že kauza nemá volby ovlivnit, ale na druhé straně podle něj Rittig Babišovi před volbami nahraje do karet, zároveň policii chválí a posílá ODS na cestu do zapomnění.

Volby nakonec dopadly jinak, než se předpokládalo. Nejvíce hlasů sice získalo hnutí ANO (14 procent), ale ne tolik, co očekávalo, a v Senátu získalo pouze 4 mandáty, ačkoli Babiš jich očekával 10. ODS, která mohla být „kauzou Rittig“ nejvíce poškozena, získala 9 procent hlasů, a přestože ztratila hlavně ve velkých městech, udržela si pozice 260 starostů.

 

30 září 2014

LIDOVÉ NOVINY informují v článku „Rittiga a spol. obvinili kvůli drobným“ (Ondřej Koutník), že v Rittigově případě jde jen o „drobné“. Podle obvinění, se kterým se seznámily Lidovky.cz, skupina kolem něj a manažerů petrochemické firmy měla na daních obrat stát o 3,7 milionu korun. Přes nastrčenou firmu podle vyšetřovatelů z Olea vyvedli 20 milionů korun, jež měly skončit na Rittigově účtu. Policie podle obvinění zajistila celkem čtyři smlouvy na poskytování poradenských služeb z let 2007, 2008, 2009 a 2010, díky nimž skupina přes offshorovou společnost Cokeville Assets, zastoupenou právníkem Davidem Michalem či tehdejším majitelem Peterem Kmetěm, vyváděla peníze z Olea Chemical. Za něj dokumenty podepisovali Michal Urbánek a Radomír Kučera. Všichni figurují mezi obviněnými. Rittig čelí obvinění kvůli praní špinavých peněz. Podle státního zástupce Adama Borguly se desítka obviněných dopustila také zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, porušení povinnosti při správě cizího majetku.

LIDOVÉ NOVINY dále popisují v článku „Já nic, to ředitel dopravního podniku“ (Ondřej Koutník) vazby Oleo Chemical na některé politiky, jmenovitě Josefa Noska. Pražský politik řídil dopravu v Praze v době, kdy v DPP běžel kontrakt firmy Oleo Chemical na dodávku bionafty. Nosek převzal funkci radního v roce 2012 v době, kdy NFPK začal kritizovat Iva Rittiga za údajné vyvádění peněz z DPP. Nosek po několika měsících kontrakt s firmou přerušil. Později se ukázalo, že Oleo Chemical podala v soutěži nejnižší cenu. O tom, že smlouva nebyla pro město nevýhodná, pak svědčí skutečnost, že v případu Oleo Chemical vyšetřovatelé nepracují s tezí, že DPP byl jejím výběrem poškozen. Podle zdrojů LN z prostředí vyšetřování kauzy se detektivové zajímají i o těchto 430 milionů, které si firma v dopravním podniku dostala v letech 2010 až 2012. Je to více, než předpokládal původní pětiletý kontrakt.

Poznámky:

LN pokračují v kauze Oleo Chemical zprávami z „prostředí vyšetřování“, kdy mají k dispozici obvinění v kauze. Jsou si vědomy, že dosavadní zjištění kolem Oleo Chemical nejsou příliš třaskavá, ani co se týká Ivo Rittiga, nicméně mohou ho dostat do cely. Připouštějí, že výběr zakázky Oleo Chemical pro DPP lze stěží právně napadnout.

 

30. září 2014

PRÁVO přináší článek „Rittigova chyba: o výši miliónových provizí vyjednával osobně“ (Radim Vaculík, Jakub Troníček), podle kterého si Ivo Rittig nejnovější obvinění z praní špinavých peněz vykoledoval podle všeho tím, že údajně osobně vyjednával o neodůvodněně vysokých provizích, které společnost Oleo Chemical několik let vyplácela s ním spojované firmě Cokeville Assets. Celkově na její účty takto odteklo téměř 20 miliónů korun. Vyplývá to z jednačtyřicetistránkového textu obvinění Rittiga a dalších devíti stíhaných lidí, které má Právo k dispozici. A zároveň naznačuje, že miliónové částky oficiálně deklarované jako odměna za poradenství ve skutečnosti zajistily pro Oleo Chemical lukrativní zakázku na dodávku pohonných hmot pro pražský dopravní podnik.

Klíčový dokument, o který detektivové z protimafiánského útvaru opírají obvinění Rittiga, pochází ze 17. října roku 2008. „Ivo Rittig v dokumentu odsouhlasil výpočet odměny poradce týkající se dodávky pohonných hmot s odběrem nad 2000 tun za kalendářní měsíc,“ uvedli vyšetřovatelé s tím, že provize se od roku 2008 do roku 2011 pohybovaly v rozmezí čtyřiceti až sedmdesáti tisíc dolarů měsíčně.

Sám Rittig už koncem minulého týdne označil konstrukci policie za nesmyslnou a včera prostřednictvím sociální sítě Twitter k tomu doplnil, že kauza bude podle něj stát šéfa ÚOOZ Roberta Šlachtu místo. „Šlachta je pod tlakem, aby měl výsledky a zachránil se, ale dosáhne pravý opak,“ napsal mimo jiné Rittig na internet.

Podstatu obvinění včera pro Právo kritizoval i advokát Michal, který v „provizním“ byznysu vystupoval za Cokeville Assets. „Je to celé nesmysl, pan Rittig ani nemohl nic ovlivnit, protože šlo o veřejnou otevřenou soutěž, kde rozhodovala pouze cena,“ řekl Právu Michal a zároveň upozornil, že něco takového ani policie Rittigovi za vinu neklade. „V tom obvinění jde pouze o to, že se měly vyvádět peníze z firmy Oleo Chemical neznámo kam, a to tak, aby se zkrátila daň. Je ale přece nesmyslné, že by majitelé firmy dobrovolně odesílali někam peníze, aniž by za to cokoliv měli,“ poznamenal Michal. Zároveň odmítl i tvrzení policie, že provize byly vypláceny mimo jiné za účelem vyhnutí se daňové povinnosti a snížení daňového základu na základě fiktivních faktur za neexistující poradenství. Firma Cokeville Assets totiž podle něj byla celou dobu přihlášena k dani v České republice a všechny své příjmy tu podle něj také přiznávala.

Michal také tvrdil, že nešlo o žádné fiktivní obchody, ale o standardní poradenskou činnost. To ostatně tvrdí i Urbánek s Jirounkem z Oleo Chemical: „Nikomu jsme žádné všimné či výpalné za zajištění zakázek neplatili. Firma Cokeville Assets od nás dostala peníze za práci, kterou k naší spokojenosti odvedla.“ Obvinění považují podle svých slov za vykonstruované a nesmyslné. „A především za účelové, a to na základě informací a podstrčených důkazů ze strany zástupců firmy Ravak, pánů Kreysy a Vařeky, kteří chtěli nepřátelsky Oleo převzít a nás zničit,“ řekli oba včera Právu. Doplnili, že přestože jsou spojováni s Rittigem, nikdy s ním nebyli obchodními partnery ani přáteli. „Já jsem kromě Urbánka a Kučery nikoho z dalších obviněných až doteď neznal, tedy ani Rittiga,“ tvrdí Jirounek. Urbánek připustil, že jednal se zástupci Cokeville Assets, konkrétně s Michalem a Kmetěm, nikoli však s Rittigem.

Poznámky:

V té době se k vyšetřovacím spisům (obvinění) dostávala kromě vydavatelství Mafra i jiná média, zejména Právo. Právo ale, na rozdíl od Babišova tisku, poskytovalo vyvážený prostor i protistraně z okruhu Oleo Chemical. Ta argumentuje zejména tím, že v soutěži na dodávku pohonných hmot pro DPP vyhrála nejnižší cena. „Vyvádění“ peněz z Oleo Chemical považuje za nesmysl, protože její majitelé by těžko vyváděli peníze někam, aniž by z toho cokoli měli. Zpochybňuje i obvinění z daňového úniku, protože Cokeville Assets všechny příjmy přiznává v ČR. Majitelé Oleo Chemical znovu zdůraznili snahu Ravaku firmu zničit za pomoci podstrčených důkazů.

 

1. října 2014

LIDOVÉ NOVINY přinesly článek „Nedostal volno, potopil Rittiga“ (Ondřej Golis), podle kterého vypovídal na policii bývalý účetní firmy Peskim Jaroslav Kubiska. LN mají k dispozici policejní protokol s jeho výslechem. Měl popsat, jak Babáková s Michalem zakládali firmy v zahraničí, přes které potom z České republiky, stejně jako v případu Olea, měli vyvádět peníze. Ty pak z velké části měly končit na dvou kyperských účtech Ivo Rittiga a ve firmách spojených s právníky Šachta&Partners. Rittigovi takto mělo během Kubiskova více než ročního působení u Peskimu na účet přitéct 78,6 milionů. Lobbistova advokátka Katarína Kožiaková Oboňová však stěžejní výpověď označila za smyšlenou kvůli snaze získat status spolupracujícího obviněného. Podle ní Peskim pro jejího klienta skutečně pracoval, jednalo se však o normální agendu.

Rittig s Kmetěm v cizině podle Oboňové na rozdíl od tvrzení Kubisky spolupracovali na celé řadě obchodů. „Tento člověk nezná mé klienty, nikdy se s nimi osobně nesetkal ani se neúčastnil žádného obchodního jednání a neví nic o jejich aktivitách. Podle mě uvízl v síti vlastních či cizích konspiračních teorií, případně se snaží poskytovat orgánům činným v trestním řízení takové informace, které by mu mohly zajistit status spolupracujícího obviněného, byť mají do pravdy daleko,“ říká Oboňová a zpochybňuje také další důkazy. „Jsou nám předkládány kopie smluv či jiných dokumentů s podpisy mých klientů. Již v průběhu úkonů jsme namítali, že kopie dokumentů nemohou sloužit jako důkaz v trestním řízení, neboť nelze prokázat jejich správnost a pravdivost. Shrnu-li to, obvinění stojí zjevně na velmi slabých důkazech.“

LIDOVÉ NOVINY v článku „Advokátova minulost s otazníky“ (Ondřej Koutník) narazily na skutečnost, že obhájcem jednoho z trestně stíhaných je bývalý 1. náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák. Z ministerstva odešel v lednu 2014 a teď pracuje jako advokát. Jeho klientem se před několika dny stal obviněný Radim Kučera, který je ředitelem Oleo Chemical. LN spekulovaly, že Volák měl blízko k Rittigovi a údajně se snažil zabránit příchodu Bradáčové na pražské vrchní státní zastupitelství. O to více, že nyní obhajuje trestně stíhaného člověka v kauze, ve které uvízl i Rittig.

LIDOVÉ NOVINY přinesly téhož dne i rozhovor s generálním ředitlem Janem Duspěvou „Šéfové Olea jako obchodníci v energetice moc nepůsobili“. Ten odmítl, že by dodávky Oleo Chemical pro Čepro byly nevýhodné. „Naopak,“ reagoval Duspěva: „Čepro nakupuje obchodní zboží na základě vysoutěžených rámcových smluv. Nákup se řídí relevantními právními předpisy a interními metodikami a směrnicemi společnosti. Nabídky jsou hodnoceny striktně podle finanční výhodnosti. Celý proces nákupu je řádně zaevidován a následně zpětně kontrolován. Společnost Oleo Chemical byla jako dodavatel vždy ekonomicky výhodná, ale často nestabilní v dodávkách. Vylučujeme však jakékoliv propojení s delikty prověřovanými v případu Oleo Chemical.“

Poznámky:

LN čerpaly z policejního spisu, ze kterého rozsáhle citovaly zápisy z výslechu zejména bývalého účetního Peskimu Jaroslava Kubisky. I v dalších textech považují Kubisku za klíčového svědka, který může rozkrýt vazby kolem firem Ivo Rittiga. Z firmy Peskim odešel v červnu 2010 poté, co mu advokátka Karolína Babáková zatrhla jednodenní volno na cestu za rodiči. Protistrana Kubisku zpochybňuje jako člověka, který nemohl být obeznámen se skutečným fungováním firmy.

Zpochybňování obhájce jednoho z obviněných Daniela Voláka navozuje dojem složitých personálních propletenců, které si nepřály dosazení Lenky Bradáčové do čela VSZ Praha. Což se však nakonec stalo.

 

1. října 2014

PRÁVO zveřejnilo článek „Trumfové eso policie proti Rittigovi: zdrcující výpověď jeho účetního“ (Radim Vaculík) přinášející rovněž podrobnosti z výpovědi bývalého účetního Peskimu Jaroslava Kubisky. Detektivům nastínil, jak měsíčně přeposílal na soukromá Rittigova konta milióny korun. A prohlásil, že lobbista tyto peníze od Cokeville Assets dostával na základě smlouvy o spolupráci, aniž by poskytoval firmě jakékoli služby. „Do 17. prosince 2009 bylo na účty Ivo Rittiga z účtů společnosti Cokeville zasláno celkem 78,6 miliónu korun,“ píše policie v usnesení o zahájení stíhání deseti lidí včetně Rittiga i Kubisky, co jí druhý jmenovaný sdělil. „Cokeville byla prázdná schránka, nikdy nic reálně neposkytovala, žádnou činnost nevykonávala, neměla žádné zaměstnance,“ zjistila policie od Kubisky. „Oleo Chemical posílala peníze za fiktivní služby společnosti Cokeville,“ je uvedeno v textu usnesení u výpovědi Kubisky s tím, že převážná část peněz po převedení z dolarů na české koruny či eura skončila v bankách na Kypru na účtech Rittiga.

Poznámky:

Právo disponovalo přístupem k vyšetřovacímu spisu podobně jako Lidové noviny. Použilo výpověď bývalého účetního Peskimu Jaroslava Kubisky, který popsal platby z let 2008 až 2009. Příkazy k odeslání peněz na dva Rittigovy účty mu prý dával rovněž obviněný jednatel Cokeville Assets a právník David Michal. Kubiska podle dvou na sobě nezávislých zdrojů Práva usiluje o to, stát se tzv. spolupracujícím obviněným, protože jeho výpověď může být pro policisty klíčová. V Peskimu pracoval od dubna 2009 do června 2010 a mimo jiné měl na starosti spravování účtů klientů této společnosti.

 

2. října 2014

LIDOVÉ NOVINY zveřejnily další článek „Musím zmizet na deset let“ (Ondřej Golis), že státní zástupce Adam Borgula chtěl do vazby dostat majitele Oleo Chemical Michala Urbánka s Kamilem Jirounkem. Argumentoval informacemi od policie, podle nichž dvojice chystala zmizet v cizině. I tak nakonec Okresní soud v Liberci odmítl na oba muže uvalit vazbu. Informace o možném útěku Urbánka s Jirounkem dal vyšetřovatelům loni v létě Jiří Kreysa, jeden ze spolumajitelů firmy Ravak, z jehož výslechu LN citovaly. Jirounek jakékoliv informace o svém chystaném útěku považuje za vykonstruované. „Jsem držen pány z Ravaku od roku 2012 v exekuci, která zatím není pravomocná. Navíc mám blokován majetek od pana Vařeky. Žádné nemovitosti ani účty v zahraničí nemám. Celé to považuji za účelové tvrzení Kreysy a Vařeky, snažící se o nepřátelské převzetí Olea“.

LIDOVÉ NOVINY téhož dne zveřejnily další rozhovor s Jiřím Kreysou „Kreysa: Oleo bylo životní chybou“ (Ondřej Koutník), ve kterém zopakovaly jádro kauzy Oleo Chemical, jak jej popisuje Kreysa. „My jsme jim půjčili fyzicky existující, řádně vydělané a zdaněné peníze, oni proti jejich splácení staví vykonstruované pseudopohledávky a cítí se poškozeni.“

Poznámky:

LN pokračují v kauze zveřejňováním dalších podrobností z vyšetřovacího spisu, tentokrát z výslechu Jiřího Kreysy na adresu majitelů Oleo Chemical. Nyní je už zjevné, že tyto exkluzivní informace od vyšetřovatelů jsou před komunálními volbami dávkovány a rozděleny mezi LN a částečně Právo, které kauzu popisuje vyváženěji.

 

2. října 2014

PRÁVO v článku „Urbánek z Oleo Chemical údajně nabízel, že za téměř milión ovlivní rozhodnutí soudu“ (Jakub Troníček, Radim Vaculík) popisuje, že v rámci rozkrývání penězovodu ze společnosti Oleo Chemical směrem k Ivo Rittigovi pracují detektivové z ÚOOZ také s informacemi, podle kterých dával někdejší spolumajitel firmy Michal Urbánek najevo, že za peníze umí ovlivnit rozhodování pražského městského soudu. Vyplývá to z usnesení o zahájení stíhání Urbánka a dalších devíti lidí včetně Rittiga, které má Právo k dispozici. Oleo Chemical dostala do finančních potíží a v roce 2010 s ní bylo zahájeno insolvenční řízení. „V té době inženýr Urbánek řekl, že tu záležitost může vyřídit, pokud zaplatí soudci Městského soudu v Praze částku 900 tisíc korun,“ konstatovala k tomu policie s odkazem na Vařekovu výpověď s tím, že svědek jakoukoli podobnou platbu odmítl. Sám Urbánek něco takového striktně odmítl. „Je to nesmysl a lež,“ řekl Právu podnikatel.

Poznámky:

Právo opět cituje podrobnosti z vyšetřovacího spisu. Zároveň v článku citovalo Ivo Rittiga, který reagoval na zjištění Práva na twitteru: „Nějakej Kubiska. Nikde nebyl, nikoho nezná a s nikým nemluvil. O Oleo Chemical neví vůbec nic.“ Jeho právník David Michal k tomu doplnil, že Kubiska v řadě věcí, jež uvádí, lže. „Bude snadné to prokázat. Mluví z devadesáti procent o věcech, u kterých nemohl být, a o lidech, které vůbec nezná,“ řekl Michal s tím, že to Kubiska sám během svého pátečního výslechu na polici připustil.

 

2. října 2014

LIDOVKY.CZ zveřejnily článek „Státní zástupce chtěl kvůli Oleu vzít Rittigovi pas. Neuspěl“, popisující snahu státního zástupce Adama Borguly zadržet pas Ivo Rittigovi. Okresní soud v Liberci mu nevyhověl. Serveru Lidovky.cz to řekl sám Rittig. Proti tomuto verdiktu pak podala stížnost pro porušení zákona ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Nejvyšší soud v Brně jí pak dal zapravdu a konstatoval, že městský soud nevěnoval všem okolnostem dostatečnou pozornost a porušil zákon jak ve prospěch, tak v neprospěch obviněných.

 

3. října 2014

PRÁVO se v článku „Kauza tunelování Oleo Chemical: akcionáři se vzájemně osočují ze zločinů“ (Radim Vaculík) vrací ke sporu akcionářů Oleo Chemical. Ani jedni si dnes nemohou přijít na jméno, podávají na sebe žaloby a řadu trestních oznámení. Vzájemná averze obou stran dospěla až do stadia, kdy jedni označují druhé za vyděrače a ti zase hovoří o podvodnících a zlodějích. Dvojice Jirounek s Urbánkem považuje údajně úzkou spolupráci policie s Vařekou a Kreysou za velmi nestandardní. „Vidíme v celé té konstrukci účelovost, a to v podobě nepřátelského převzetí firmy Oleo Chemical a jejích majetkových hodnot společností Ravak. S tím spojuji i své trestní stíhání,“ řekl Právu Urbánek.

Ravak prý dělá vše pro to, aby Oleo zničil, o čemž prý svědčí i fakt, že na firmu podal návrh na insolvenci, a protože mu v tom s Jirounkem brání, tak se je snaží zlikvidovat. „Je to účelová záležitost. Jde o to, dostat nás do vazby přes nějakou velkou, zajímavou kauzu, aby měli jednodušší přístup k tomu majetku,“ doplnil ve stejném duchu i Jirounek.  „Není pravda, že bychom chtěli nepřátelsky ovládnout Oleo Chemical, netoužíme po něm ani po akciích, my máme Ravak, kde je spousta práce. Jen chceme zpět finance, které jsme jim půjčili, což je půl miliardy,“ uvedl Kreysa.

PRÁVO téhož dne přineslo rozhovor „Přišli si pro nás v šest ráno, pak nám prohledali domy“ (Radim Vaculík) s Michalem Urbánkem a Kamilem Jirounkem, kteří mj. podrobně popsali, jak proběhlo jejich zadržení policií.

Poznámky:

Právo rozvíjí informace už dříve zveřejněné v LN, že primárně nejde o kauzu kolem Ivo Rittiga, ale o spor akcionářů Oleo Chemical. Dávají znovu větší prostor i druhé straně, na rozdíl od jednostranného přístupu LN. V článku bylo dále zmíněno vyjádření Karla Randáka, který odmítl spekulace o tom, že by si ho najali šéfové Ravaku. Jen jim prý poradil, aby se obrátili na policii. Byl to nicméně on, kdo veřejně poukázal na možné napojení Olea na firmu spojenou s Rittigem v rámci zakázky na dodávku bionafty pro pražský dopravní podnik. A je zjevné, že v tom svoji roli sehrál i Karel Janeček, který půjčil Jirounkovi 75 milionů korun.

 

4. října 2014

LIDOVKY.CZ v dalším článku „Vyšetřovatelé Olea sáhli po majetku. Advokátce Rittiga Babákové obstavili byt“ (Šárka Pálková) informovaly o tom, že vyšetřovatelé kauzy Oleo Chemical zaměřili svou pozornost i na majetky obviněných. Podle všeho kvůli případné náhradě škody obstavili byt Rittigovy advokátky Karolíny Babákové a také dva byty obviněné jednatelky Jany Šádkové. Samotný Rittig pak v Česku oficiálně žádnou nemovitost nevlastní. Zájem policistů o nemovitosti obviněných vyčetly Lidovky.cz z katastru nemovitostí, když mapovaly majetky osob zapletených do kauzy Oleo Chemical, v níž kriminalisté obvinili deset lidí včetně Ivo Rittiga.

LIDOVKY.CZ přinesly téhož dne rozhovor s Ivo Rittigem „Rittig: Policajti jen strkají mé právníky do cely a čekají, jestli nezměknou“ (Ondřej Golis). Obvinění vyšetřovatelů odmítl: „Tvrdí, že si majitelé Olea nechávali dobrovolně vykrádat firmu a nic z toho neměli. Vytahují na mě nějakou zfixlovanou kopii s „mým“ podpisem. Jo a zapomněl jsem na vyprávění „mého účetního“, který nikde nebyl, nikoho nezná a s nikým nemluvil. Mně žádné účty nespravoval, vůbec ho neznám. Myslíte, že z toho, že vidíte nějaké firmě na účet, poznáte, co reálně dělá nebo nedělá? Vždyť je to nesmysl. Super jsou ty daňové úniky, když Cokeville platil v Česku daně, to je taky moc dobrý.“

Poznámky:

Lidovky.cz znovu přinesly doplňující dílčí exkluzivní informace od zdrojů blízkých vyšetřování ke kauze Oleo Chemical, přičemž větší materiály zveřejňovaly Lidové noviny.

 

4. října 2014

ČTK poskytl rozhovor Kamil Jirounek „Rittiga neznám, peníze jsme nevyvedli, odmítá obvinění Jirounek“. Odmítl, že by se podílel na vyvádění peněz ze společnosti směrem k lobbistovi Ivo Rittigovi, jak tvrdí policie. Uvedl, že šlo o standardní poradenství, jak uspět při obchodních soutěžích, a účelem nebylo získat za provize lukrativní zakázky, jak tvrdí žalobci. O tom, že by za poradenskými službami byl údajně Rittig, Jirounek nic neví. „Pana Rittiga neznám, nikdy jsem s ním o tom nejednal. Pan Urbánek také říká, že za Cokeville nejednal s Rittigem,“ dodal.

Podle vyšetřovatelů vyváděli Jirounek s Urbánkem milionové částky z peněz státního distributora paliv Čepro. „To je naprostý nesmysl samozřejmě. Jak jsme mohli my z peněz státního distributora převádět peníze na Cokeville?“ uvedl. „Ale pokud jde o samotnou soutěž, tam už je to záležitost firmy, jakou dá nejnižší nabídku,“ odmítl tvrzení žalobců, že miliony měly sloužit jako provize za zajištění lukrativních zakázek. Byly to podle něj „regulérní obchodní soutěže zveřejněné ve věstníku na internetu“. „Kdokoliv mohl jít do veřejné soutěže a mohl si třeba vzít dražší nebo levnější poradenskou firmu,“ dodal. Ceny za provedenou práci byly standardní. Vzorec pro odměnu vycházel ze zisku z realizované zakázky. „Kdyby byly odměny fixní, tak by taky mohly být mimo rámec. Ale když ji stanovíte nějakým podílem ze svého zisku, tak vyplácíte provizi za to, že vám někdo dobře poradil,“ řekl.

Příčinou kauzy jsou podle něj obchodní spory, které měl s firemními partnery Jindřichem Vařekou a Jiřím Kreysou. Podle Jirounka je nynější případ „kriminalizaci civilních obchodních právních sporů“. Kreysa dříve deníku Právo sdělil, že Ole Chemical dluží Ravaku půl miliardy jako půjčku a dalších 250 milionů korun za odkoupenou pohledávku od banky, což ale Jirounek odmítá. „V každém řízení tvrdí, co se jim zrovna hodí. Mezi zmiňované prostředky patří koupě akcií i koupě úvěru od banky, kterým tlačili firmu do insolvence, což zcela jistě nejsou půjčky společnosti. K této situaci došlo, že nepodepsali soubor připravených a schválených dokumentů, čímž se podle mě dopustili podvodného jednání,“ dodal Jirounek s tím, že chystá trestní oznámení.

Poznámky:

Kamil Jirounek v rozhovoru pro ČTK odmítl všechna obvinění a považuje je za součást obchodních sporů s Ravakem.

 

6. října 2014

RESPEKT zveřejnil článek „Rittigův nepříjemný svědek“ (Jana Klímová) týkající se výpovědi Jaroslava Kubisky, který mj. policii sdělil: „Podílel jsem se na zastírání pravého původu peněz týkajících se transakcí mezi společností Cokeville Assets a panem Ivem Rittigem. Podílel jsem se na tom dlouhodobě. Nejednalo se o nahodilou transakci, ale dlouhodobě jsem prováděl převody z účtu společnosti Cokeville na účty Iva Rittiga.“ V podstatě byly v textu zopakovány informace zveřejněné už dříve v médiích, zejména v LN.

RESPEKT téhož dne přinesl ještě jeden materiál „Přetahovaná s Rittigem“ (Ondřej Kundra) popisující peripetie kolem Ivo Rittiga. Rittig ještě nestanul před soudem, a nabízí se proto podezření, že ho policie a žalobci účelově kriminalizují. Faktem je, že vyšetřování spojená s Ivem Rittigem se vlečou poměrně dlouho. Navíc po loňské razii na Úřadu vlády je státní zastupitelství pod veřejným tlakem, aby konečně začalo někoho z tzv. kmotrů stíhat. Zdálo by se tedy, že se Rittig mohl stát obětním beránkem. Realita je ale poněkud složitější. V uplynulých letech se Rittig obklopil sítí schopných právníků, kteří v zahraničí založili velké množství firem, přes něž, jak tvrdí policie, protékalo cosi jako výpalné od podniků, různými zakázkami spojených s pražskou či státní pokladnou. Teď ovšem jeden člověk promluvil – bývalý účetní, který viděl do transakcí Rittiga a jeho spřátelených firem. Policie má tak proti Rittigovi svědka, který měl toky peněz, o něž se zajímá, na starosti. To jí podle autora dosud chybělo.

Poznámky:

Respekt je dalším médiem čerpajícím v té době z vyšetřovacích spisů, i když v porovnání zejména s deníky Mafra v nesrovnatelně menší míře. Na jedné straně konstatuje, že bude obtížné prokázat, že se Rittig činů, z nichž je viněn, dopustil. Policie má pouze kopie důležitých smluv. Dále mohlo být hodně kroků prováděno na hraně zákona a další přímí aktéři transakcí zatím nejsou ochotni vypovídat. Přesto je podle Respektu postup justice vůči Rittigovi v pořádku, jakkoli platí, že tohle hledání léta vzývané spravedlnosti bude ještě hodně pracné.

 

7. října 2014

MLADÁ FRONTA DNES přinesla v článku „Tajemství zápisků Rittigova účetního“ (Adéla Paclíková) další informace o bývalém účetním Jaroslavu Kubiskovi. Jak se ukázalo při policejním výslechu, jehož okolnosti MF DNES zjistila, byl Kubiska pečlivý a zálohoval si data. Detektivům z protimafiánského útvaru detailně popsal řadu transakcí a rozkryl struktury rozsáhlého systému offshorových společností. A popsal, jak se údajně praly špinavé peníze.

Poznámky:

Mladá fronta DNES rovněž v té době čerpala informace ze zdrojů blízkých vyšetřování  a doplňovala tak medializaci Lidových novin. V tomto případě přiznala, že i ona měla možnost seznámit se s výslechem bývalého účetního firmy Peskim Jaroslava Kubisky, která byla distribuována z vyšetřovacího spisu médiím.

 

 

10. října 2014

MLADÁ FRONTA DNES popsala v článku „Prokázat Rittigovi zločin bude těžké, v daňových rájích to uměl“ (Zuzana Kubátová), že policejní šetření obchodů advokátní kanceláře MSB Legal (dřív Šachta & Partners) zdaleka neohrožuje jen známého podnikatele Ivo Rittiga. Služeb právníků MBS Legal, specializovaných na offshorové transakce, využívá kromě Rittiga řada dalších klientů. A podobně jako MSB Legal běžně podnikají i jiní zprostředkovatelé. Pokud budou Rittigovi právníci odsouzeni, může to slušně otřást celým offshorovým byznysem u nás.

Autorka zopakovala, že v Rittigově případě je podle policistů hlavní křižovatkou na offshorové dálnici firma Cokeville Assets z Panenských ostrovů. V ní se sbíhaly miliony korun z firem, jež měly příjmy od pražského Dopravního podniku, z Čepra, ale i ze soukromých společností. Převádění peněz z českých firem do daňových rájů a zpátky je rozsáhlý byznys balancující na hraně zákona. Právě proto není podle MF DNES jisté, zda se podaří Rittigovi, jeho právníkům a obchodním partnerům dokázat nelegální postup.

Poznámky:

MF DNES ukončila předvolební sérii článků vydavatelství Mafra k tématu Oleo Chemical, zacílenou opět zejména na Ivo Rittiga, v první den konání komunálních voleb. Navozuje dojem, že cílem kauzy je boj proti offshorovým firmám, ale že nebude snadný, protože firmy podnikají na hraně zákona. Připouští, že nejnovější obvinění Rittiga a dalších devíti lidí se točí na víceméně „okrajovém momentu“ možnosti daňového úniku. K tomu by docházelo, pokud by Oleo Chemical platila firmě Cokeville Assets peníze za fiktivní, neuskutečněné služby. Fiktivními fakturami by si totiž podvodně snižovaly zisk, a tudíž i daňový základ.

 

21. října 2014

LIDOVÉ NOVINY psaly v článku „Policisté chtěli na Rittiga další důkazy. Nepochodili“, Ondřej Golis o „dobré zprávě“ pro Iva Rittiga a jeho právníky obviněné v kauze Oleo Chemical. Jak zjistil server Lidovky.cz, policisté se proti nim snažili získat výpověď dalšího klíčového svědka. Na schůzce přesvědčovali bývalou podřízenou Davida Michala a Karolíny Babákové ze společnosti Peskim Janu Šádkovou, která měla mimo jiné přístup k Rittigovým účtům, aby promluvila o údajných finančních machinacích. Nakonec ale neuspěli.  „Měla pod sebou cca deset účetních a mimo jiné měla na starosti obhospodařování osobního účtu Iva Rittiga, ke kterému měla podpisové právo,“ vypověděl u výslechu Kubiska o bývalé kolegyni. Šádková měla podle Kubisky v kauze Oleo Chemical podepsat faktury skoro za 20 milionů fiktivní osobou Maria Gold a poslat je petrochemické firmě Oleo Chemical. Peníze představovaly úhradu za poradenství, k němuž ale podle policistů nikdy nedošlo. Šádková odmítla, že by padělala faktury a podepisovala je smyšlenými jmény, plnila jen příkazy nadřízených.

Poznámky:

LN opět citují z policejního protokolu z výslechu Jaroslava Kubisky. Informují o „dobré zprávě“ pro obviněné v kauze Oleo Chemical, ovšem už po volbách. Podobně o kauze psal deník Právo (20. října 2014, „Jen jsem plnila příkazy, hájí se účetní z Rittigovy kauzy“, Radim Vaculík).

 

24. října 2014

LIDOVÉ NOVINY v článku „Osvobození v kauze Oleo Chemical“ (Ondřej Koutník) informují o rozhodnutí soudu, který zprostil obžaloby Karla Nováka a Kamila Jirounka v kauze padělané směnky. Podle dozorové státní zástupkyně Marcely Hrubé se obžalovaní dopustili podvodu a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku. Hrozil jim trest osmi až dvanácti let vězení. Rozsudek je nepravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Podle soudce Iva Zelinky nelze prokázat, že podnikatel Jirounek věděl o tom, že směnka, kvůli které byl obžalován a na jejímž základě požadoval od spolumajitele firmy Ravak Jindřicha Vařeky přes 120 milionů korun, byla padělaná. Nováka pak soudce označil za bílého koně, který se stal otrokem mafiánských struktur a nezbylo mu než plnit příkazy Jindřicha Cipry a Jana Krumlovského, kteří nyní sedí ve vazbě v jiném případu. Policie podle Zelinky odvedla v rámci šetření špatnou práci, mezi obžalovanými prý měli skončit jiní lidé a konkrétní případ padělané směnky je podle něho obchodním sporem pro civilní soud.

Poznámky:

LN připustily, že Jirounkovo – zatím nepravomocné – vítězství v kauze padělané směnky může být významné pro celou skupinu obviněných, neboť nyní se spolumajitel Olea dostává do pozice člověka, který o podvodech nevěděl. Zároveň připomněly, že „nejsledovanější větví“ spletité kauzy Oleo Chemical je obvinění Jirounka, Rittiga a spol. v případu údajného krácení daní a vyvádění peněz z této firmy do karibské společnosti Cokeville Assets, jež je spojována právě s Rittigem. O rozhodnutí soudu informovala i další média.

 

1. listopadu 2014

LIDOVKY.CZ v článku „Nová rána Rittigovi? Policisté tři hodiny vyslýchali dalšího účetního“ (Ondřej Golis) spekulují o tom, že vyšetřovatelé kauzy Oleo Chemical zřejmě získali proti Ivo Rittigovi a jeho právníkům další munici. Vypovídal totiž další bývalý zaměstnanec účetní společnosti Peskim s přístupem k účtům offshorové společnosti Cokeville Assets, přes niž k politickému podnikateli měly téct peníze. Po Kubiskovi převzal agendu a staral se o převody peněz offshore společností, vedl jim účetnictví a v neposlední řadě měl přehled o pohybech na Rittigových účtech. Jak ukázaly zajištěné dokumenty, měl dispoziční práva i k účtu ústřední firmy Cokeville Assets. „Vyjadřoval se ke všem obviněným. Nehodnotím ho ale jako svědka, který by mé klientce škodil,“ řekl serveru Lidovky.cz Jiří Matzner, obhájce obviněné bývalé účetní Peskimu Jany Šádkové. I když muž pracoval na de facto stejné pozici jako Kubiska, mezi obviněnými nefiguruje.

Poznámky:

Lidovky.cz zveřejnily další únik z průběhu vyšetřování této kauzy. Přiznávají, že znají jméno účetního M. F., ale „nebudou jej zveřejňovat“. Padlo během výslechu Jaroslava Kubisky, obviněného bývalého finančního analytika Peskimu, který s policií spolupracuje a usiluje o statut spolupracujícího obviněného. Z textu však zároveň vyplývá, že tento svědek nepotvrdil kriminální činnost, plnil jen příkazy nadřízených podobně jako Šádková.

 

7. listopadu 2014

LIDOVKY.CZ informují v článku „Kauza Oleo: soud zamítl stížnosti proti propuštění Babákové a Michala“ (Ondřej Golis), že po zamítnutí stížnosti proti navrácení pasu Ivu Rittigovi zamítl krajský soud i stížnosti státního zástupce proti propuštění dalších dvou obviněných v kauze Oleo Chemical, jednatele firmy Peskim Petra Michala a advokátky kanceláře MSB Legal Karolíny Babákové. Státní zástupce je totiž vůbec neměl podávat. Zároveň zopakoval informaci serveru Lidovky.cz, že Ivo Rittig si požádal o takzvanou superlegalizaci, vyšší ověření svého rodného listu a rodných listů své rodiny pro využití ve Spojených arabských emirátech. Jeho obhájkyně Katarína Kožiaková Oboňová tvrdí, že tak činí kvůli častým návštěvám země. Lobbista si však může připravovat pro půdu z Monaka, kde mu dobíhá rezidentura.

Poznámky:

Lidovky.cz pokračují v průběžném sledování vývoje kauzy Oleo Chemical. Zamítnutí stížnosti proti propuštění Petra Michala a Karolíny Babákové čerpaly z oficiálních zdrojů.

 

27. listopadu 2014

LIDOVÉ NOVINY v článku „Rittig míří na lavici obžalovaných“ (Ondřej Golis) informují o posunu v kauze Oleo Chemical. Vyšetřování daňových úniků týkajících se petrochemické firmy se totiž už po dvou měsících blíží ke konci, obvinění by se podle informací serveru Lidovky. cz měli začít seznamovat se spisem v prosinci. Podle informací serveru Lidovky. cz zbývá vyšetřovatelům vyslechnout poslední svědky a především čekají na znalecké posudky, z nichž jeden se týká věcí zajištěných u Rittiga v Monaku.

Poznámky:

LN zjevně opět čerpaly ze zdrojů blízkých vyšetřování a zopakovaly genezi této kauzy s důrazem na výpověď Jaroslava Kubisky. Obhájkyně Oboňová označila výpověď analytika za konspirační teorie, jež mají k pravdě daleko. Babáková s Michalem o stíhání mluví jako o šikaně jejich advokátní kanceláře.

 

14. prosince 2014

UDÁLOSTI ČT informovaly v reportáži „Policie přišla o důkazy“ (Jiří Hynek) o tom, že policie přišla o některé důkazy v kauze lobbisty Ivo Rittiga. Žalobci v příslušné lhůtě nepožádali soud, aby jim vydal věci zabavené u Rittigovy advokátky, a tak mohlo být jejich zadržení jen policejní šikanou. Při zásahu Česká advokátní komora nesouhlasila s vydáním věcí policii, a zůstaly tak v její úschově. Kriminalisté však během patnáctidenní lhůty nepožádali soud o jejich vydání. Podle žalobců by ale policisté u soudu neuspěli, protože nevěděli, o jaké soubory v počítačích požádat, když zařízení nemohli ani vidět.

Poznámky:

Redaktor Jiří Hynek pravděpodobně čerpal informace z policejních zdrojů. V Událostech ČT vystoupila Lenka Bradáčová, která tuto situaci považuje za problém. Státní zástupci tvrdí, že by museli soudu přesně označit soubory a dokumenty, o které mají zájem. Bez souhlasu advokátní komory ale nemohou do počítače vůbec nahlédnout. Bradáčová se domnívá, že v tomto smyslu právní úprava je svým způsobem nelogická a vyžaduje změnu.

 

22. prosince 2014

ČESKÁ JUSTICE v článku „Kdy zavřete Rittiga? Sondoval Babiš na jednání vládní rady“ informovala, že Andrej Babiš by rád věděl, kdy se státním zástupcům podaří „zavřít Rittiga“. Informace o vývoji v kauzách podnikatele Iva Rittiga požadoval Babiš po nejvyšším státním zástupci Pavlu Zemanovi na posledním zasedání Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí, jejímiž jsou oba členy. Když informace nedostal, ministr financí jednání uraženě opustil.

„Kdy zavřete Rittiga?“ Otázka, které Pavel Zeman čelil během jednání několikrát, aniž by to jakkoli souviselo s projednávanou agendou vládní rady. Nejvyšší státní zástupce se Babišovi opakovaně pokoušel vysvětlit, že postup státního zastupitelství má pevně daná pravidla a jaká to jsou. To ovšem místopředsedu vlády neuspokojilo. „Namítal, že vysvětlení nejvyššího státního zástupce těžko může předložit paní z Vysočiny,“ popsal České justici střet mezi oběma muži jeden z účastníků jednání. Přiznal, že ho jednání ministra financí zaskočilo. „Nejen já, ale všichni v místnosti jsme byli poněkud konsternováni,“ dodal zdroj České justice. Nespokojený Babiš dal svému jednání korunu, když poradu za účasti několika ministrů, šéfa protikorupční policie nebo ombudsmanky opustil se slovy: „Tady já nemusím být“.

Poznámky:

Tento únik informace jen potvrzuje, že napětí mezi Babišem a Rittigem trvá již delší dobu. Pozornost médií přitáhl jejich střet například počátkem dubna 2014. Ministr financí tehdy na tiskové konferenci po jednání kabinetu prohlásil, že ministr zdravotnictví Rusnokova kabinetu Martin Holcát se nedokázal dobrat detailů hospodaření nemocnice Na Homolce, protože tam vše ovládal Rittig. „Ahoj, na to, jak dlouho se známe a co máme za sebou, bys nemusel plácat takové nesmysly. Čau Ivo.“ zněla Rittigova veřejná odpověď na sociální síti Twitter. V reakci na zprávy o Babišově aktivitě na vládě Rittig reagoval: „V týhle zemi je vážně sranda. Andrej Babiš šéfuje národnímu boji s korupcí, to je jak z nějaké Havlovy hry.“ Tento příběh je dokladem, že existuje politická objednávka stíhat některé podnikatele. U Rittiga je pikantní, že se s Babišem znají šestnáct let a tykají si. Lze jen spekulovat o tom, v čem si případně mohli vyjít vstříc.

 

11. ledna 2015

LIDOVKY.CZ v článku „Kauza Oleo: policisté vyslechli utajeného svědka, bál se o rodinu“ (Ondřej Golis) popisují, že do kauzy Oleo Chemical promluvil v samotném závěru vyšetřování utajený svědek, jeden z podřízených advokátů Davida Michala a Karolíny Babákové. O skrytí identity požádal kvůli obavám o bezpečí rodiny. U výslechu potvrdil, že advokáti společně s účetní a další obviněnou Janou Šádkovou disponovali razítky českých a zahraničních společností, přes něž podle policie vyváděli peníze do zahraničí. Detaily však nepopsal. Kriminalisté svědka vyslýchali pod smyšleným jménem Alena Bednářová ve speciální oddělené místnosti, kde seděl sám. Aby nebylo možné odhalit jeho pravou identitu, při výslechu využili speciální přístroj k modulaci hlasu. Dopředu také zapověděli veškeré dotazy, které by utajení svědka mohly ohrozit.

Poznámky:

Lidovky.cz pokračují v sérii úniků z vyšetřování kauzy Oleo Chemical „tajemnou“ reportáží z výpovědi utajeného svědka, který poskytl policii obdobné informace jako Jaroslav Kubiska. Zároveň zmínily, že vyšetřování kauzy se blíží ke konci.

 

2. února 2015

EURO pojednává o bývalém účetním Peskimu Jaroslavu Kubiskovi v článku „Maléry podle pana účetního“ (Jan Hrbáček), který údajně policii odhalil, kdo stál za offshorovými firmami, které skrytě vydělávaly v Česku desítky milionů. Jsou to dohady, tvrdí obvinění. Zmiňuje skutečnost, že Kubiska přišel k policejnímu výslechu jako obviněný nebývale připraven, se sedmi listy záznamů a flashdiskem. To přišlo divné advokátům ostatních obviněných. Nebývá totiž běžným zvykem, aby policie nechala vyslýchané čerpat informace z poznámek a dalších pomůcek. Poznámky, ze kterých vycházel, přitom do spisu zařazeny nebyly. Jeho výpověď obvinění zpochybňují. „V mnoha věcech neříká pravdu, což bude mít podstatný vliv na jeho pozici spolupracujícího obviněného. V 99 procentech případů mluví o tom, co se domnívá, co někde slyšel nebo co usoudil. Nikde nehovoří o tom, co se reálně dělo, s kým mluvil,“ míní David Michal.

Poznámky:

Euro přineslo jiný pohled na Jaroslava Kubisku než Babišův tisk. Spekuluje, že pro policii tento v tuto chvíli klíčový svědek zřejmě nebude v kauze Oleo Chemical vyšetřovatelům příliš platný. „Já jsem fakturaci pro Oleo Chemical neprováděl… fakturami Oleo Chemical jsem do styku nepřišel… Vím o tom, že Oleo Chemical posílala na účet Cokeville Assets pravidelné platby v amerických dolarech, nicméně já jsem nikdy neviděl smlouvu, na základě které by ty platby přišly,“ sdělil Kubiska vyšetřovatelům. Podle dosud zjištěných informací byla přitom i přes provizi cena vysoutěžená ve výběrovém řízení na trhu nejlevnější a policii se to zatím nepodařilo zpochybnit.

Přestože případy, ve kterých se hraje o stamiliony korun, vypadají z Kubiskova pohledu jednoznačně, soud je tak zřejmě podle autora vnímat nebude a bude požadovat jasné důkazy o trestné činnosti, co kdo dělal, faktury, převody peněz atd. Proto stále není vyloučeno, že celá kauza nakonec vyzní do ztracena.

 

18. února 2015

LIDOVÉ NOVINY v článku „Chci rozkrýt celou skupinu kolem Rittiga, vypověděl klíčový svědek Olea“ (Ondřej Golis) informují o druhém výslechu klíčového svědka v kauze Oleo Chemical Jaroslava Kubisky. Potvrdil, že trvá na své původní výpovědi, v níž popisuje, jak skupina kolem Ivo Rittiga vyváděla peníze přes zahraniční účty. Minulý týden v pátek u výslechu přímo na VSZ v Praze dále uvedl, že se chce stát spolupracujícím obviněným. Není to však podle něj hlavní důvod, proč s vyšetřovateli spolupracuje. „Můj prvotní zájem byl čistě můj, a to bylo vypovědět pravdu a napomoci rozkrytí celé skupiny. Že jsem se stal i spolupracujícím obviněným, je věc druhotná,“ prohlásil Kubiska u výslechu, s jehož obsahem se seznámil server Lidovky.cz.

Poznámky:

LN propojené s Lidovkami.cz informují díky únikům z policejního vyšetřování o další fázi výslechů v kauze Oleo Chemical. Za klíčového svědka stále považují Jaroslava Kubisku, který poprvé prohlásil, že usiluje o status spolupracujícího svědka. Státní zástupce rozhoduje o zvláštním postavení svědků až při podání obžaloby. Aby Kubiska mohl na status pomýšlet, musel se u výslechu doznat ke zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti – podle obvinění i své výpovědi zadával nelegální transakce – a pravdivě vypovídat. Jeden z Rittigových obhájců, Vlastimil Rampula, namítl, že Kubiskova klíčová výpověď z loňska se nepotvrdila jako pravdivá. Kubisky se proto chtěl zeptat, zda tuší, čeho se dopustil. „Aby bylo zřejmé, že skutečně chápe význam svého doznání, a to i ve vztahu k obvinění dalších osob, a to zejména ve vztahu k následkům takového obvinění možného charakterizovat jako trestný čin křivého obvinění.“

Protokolem z výslechu disponovalo i Právo, které téhož dne informovalo, že Rittigovu účetnímu stoupá v kauze Oleo šance na nižší trest.

 

25. února 2015

ČTK informovala v článku „Kriminalisté ukončili vyšetřování Oleo Chemical“, že kriminalisté ukončili vyšetřování případu firmy Oleo Chemical, a obhájci deseti obviněných se nyní začnou seznamovat se spisem. Řekl jí to dozorující žalobce Adam Borgula Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní stíhání se týká i lobbisty Iva Rittiga. Skupina byla údajně organizovaná a vyváděla z Oleo Chemical peníze. Mimo Rittiga se trestní stíhání týká také zakladatelů firmy Michala Urbánka a Kamila Jirounka či Rittigova obchodního partnera Petera Kmetě. Jeden z obviněných Kubiska žádá o spolupracující pozici, o čemž státní zástupce rozhodne při sepisování obžaloby.

Poznámky:

Informace u ukončení vyšetřování kauzy Oleo Chemical pochází z oficiálních zdrojů.

 

27. února 2015

LIDOVÉ NOVINY se znovu věnují případu Oleo Chemical článkem „Podfukářský kolorit v kauze Oleo“ (Ondřej Koutník), kde policie stíhá skupinu, která si vytipovávala podnikatele a hodlala je okrást. Její členové prý figurují i v miliardovém případu společnosti Oleo Chemical. LN narazily na případ, který lze charakterizovat jako mafiánský. Organizovaná skupina kolem vazebně stíhaných Jindřicha Cipry a Jana Krumlovského si vytipovávala podnikatele, kterým chtěla vybrat konta, vylákat na nich miliony korun na základě padělaných listin banky v Dominikánské republice či proplatit 100 milionů korun na základě směnek vytvořených bezdomovcem.

Vyšetřovatelé navíc při pátrání narazili na audio nahrávku, jejíž obsah by podle zdrojů LN blízkých vyšetřování mohl přinést nové důkazy v hlavní větvi údajného tunelování Olea Chemical. „Jejím předmětem jsou skutečnosti mající vztah k uplatnění pohledávky Kamila Jirounka za Jindřichem Vařekou z firmy Ravak a insolvenčnímu řízení Oleo Chemical,“ napsali detektivové do obvinění. Z obvinění, jež mají LN k dispozici, vyplývá, že loni v září vyšetřovatelé obvinili šest osob. Vedle hlav skupiny – Cipry a Krumlovského – jde o Roberta Enocha, Karla Krásného, Roberta Peukera a Ivu Adinu Sixtovou. Policie je viní z podvodu, padělání a pozměňování veřejných listin či platebních prostředků.

S případem Oleo Chemical tento případ podle LN souvisí padělanou směnkou a snahou vysát přes 120 milionů ze spolumajitele Ravaku Jindřicha Vařeky. V rámci vyšetřování policie narazila na další mafiánské případy, ve kterých figurují podnikatelé Jindřich Cipra a Jan Krumlovský.

Poznámky:

LN pokračuje ve své kauze informacemi uniklými z policejního spisu od zdrojů blízkých vyšetřování (ÚOOZ). Navozují opakovaně „mafiánské“ prostředí kauzy Oleo Chemical, se kterou uvedený případ však přímo nesouvisí.

 

6. března 2015

DOTYK v článku „Zelená pro Biobabiše“ (Táňa Králová) píše o zájmech Andreje Babiše v oblasti bipaliv. Už nyní je s přehledem největším producentem biopaliv Babišův Agrofert. Ostatní, kteří mu fušují do byznysu s bionaftou, mají podle autorky velký problém. Rozmazávají ho – čistě náhodou – Babišovy noviny. Do firmy Kratolia Trade, která v bývalém areálu Setuzy vyrábí metylester řepkového oleje (stejně jako Babišův Preol v blízkých Lovosicích), se zakousla daňová Kobra. Přímého konkurenta Preolu podezřívá ze zapojení do karuselových daňových podvodů. Generální finanční ředitelství, jehož nadřízeným je ministerstvo financí, vydalo pro jistotu takzvaný zajišťovací příkaz ve výši 90 milionů korun. MF Dnes, která případ ventilovala, přitom vytáhla také Tomáše Pitra.

Už předtím přišla na řadu liberecká firma Oleo Chemical. „Podnikali velice podivně, navíc nebyli schopni zboží dodávat,“ prohlásil prostřednictvím svých médií Andrej Babiš. Vadilo mu také, že firma trh podrážela podezřele nízkými cenami. Zajímavé je, že Oleo Chemical vyráběl bionaftu i z použitého fritovacího oleje. V předstihu se tedy vydal směrem, který EU – na rozdíl od bionafty z řepky – považuje za perspektivní. Kauza Oleo Chemical aneb „Začátek honu na Rittiga“ zněl titulek článku, uveřejněného v Babišových novinách loni v létě. Policisté nedávno ukončili vyšetřování případu. Trestně stíhaných je deset osob včetně Ivo Rittiga. Skupina byla údajně organizovaná a z firmy vyváděla peníze, což ještě bude posuzovat soud.

Poznámky:

Článek v týdeníku Dotyk je první, který poukazuje na možné zájmy Andreje Babiše v kauzách Kratolia a Oleo Chemical, propíraných zejména jeho tiskem. Objevil se krátce poté, co vyšlo najevo, že po dlouhodobě kriminalizované firmě Oleo Chemical se do problémů s policií dostala i firma Kratolia Trade. 

Kratolia je spojovaná s kontroverzním podnikatelem Tomášem Pitrem. Babiš se tak na jedné straně může tvářit, že bojuje s „korupčníky“. Po dojednané podpoře biopaliv ve sněmovně jsou to však další kroky, které mohou upevnit Babišovo postavení na trhu s biopalivy. Dotyk upozorňuje i na to, že důležitým odběratelem biopaliv je státní Čepro. I tam už Andrej Babiš dosadil své lidi. A polí s ozimou řepkou je podle týdeníku Dotyk proti předešlému roku zase o krapet víc…

 

16. března 2015

EURO v článku „Nájezd na Oleo“ (Jan Hrbáček) tvrdí, za tři roky skončí pro firmy Andreje Babiše výnosný byznys s biopalivy. Ministr proto chce ovládnout konkurenční Oleo Chemical. Firma Oleo Chemical, která je významným evropským výrobcem biopaliva z kafilerních tuků, by se do skupiny Babišových firem Preol, Primagra a Ethanol Energy velmi hodila. Biopaliva, která tyto firmy vyrábějí, totiž přestanou splňovat evropské normy na konci roku 2017. S naftou Olea Chemical by Babišův miliardový byznys mohl bez obtíží pokračovat dál.

Andrej Babiš chtěl proto firmu koupit už v roce 2011, ještě před tím, než její manažery začala stíhat policie za dodávky pražskému dopravnímu podniku, respektive za údajné provize lobbistovi Ivo Rittigovi. Dnes to jeho Agrofert popírá. „Přibližně před třemi lety nám majitelé společnosti Oleo Chemical svoji firmu nabízeli ke koupi. Agrofert však o tuto společnost nikdy neměl zájem a neusiloval o ni, proto jsme nabídku hned zkraje odmítli,“ tvrdí mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Podle zjištění týdeníku Euro nicméně toto tvrzení není pravdivé a Agrofert měl ke koupi Olea víc než jen nakročeno. „V roce 2011 nás oslovil Agrofert s nabídkou odkupu. Obdrželi jsme seznam požadovaných informací pro vypracování due diligence (finanční prověrka společnosti – pozn. red.),“ sdělil týdeníku Euro jeden ze zakladatelů a spolumajitel Olea Michal Urbánek. „Osobnímu jednání byl přítomen Andrej Babiš a Lucie Kaplanová, která vedla korespondenci za Agrofert. Naše společnost nabídku Agrofertu odmítla v okamžiku, kdy jí byla doručena žádost o due diligence,“ podotkl Urbánek.

V petrolejářské branži se však podle autora o možném převzetí Olea Agrofertem hodně spekuluje. Babiš je zároveň znám tím, že se zaměřuje na firmy v problémech. V minulosti tak koupil například Kostelecké uzeniny či lesnické firmy skupiny Wotan. Kontrola za kontrolou Firma Oleo Chemical do tohoto scénáře ukázkově zapadá. Stíhaní manažeři, spory ve vlastnické struktuře, omezená možnost odbytu… Schází už jen důkladná daňová kontrola. A těch proběhlo v Oleu od počátku kauzy dopravního podniku už několik.

Od července 2013 běží podle zjištění týdeníku Euro kontrola daně z příjmů i DPH za rok 2011, nově od února 2015 se přidala i prověrka DPH za vybrané měsíce roku 2014. „Všechny tyto kontroly probíhají v poslední době najednou až podezřele rychle, výpovědi svědků jsou ze strany finančního úřadu záměrně zkreslovány a překrucovány. Naopak důkazy hovořící ve prospěch Oleo Chemical nejsou brány v potaz,“ tvrdí člen představenstva firmy Kamil Jirounek.

Spekulace o možném zásahu Kobry v Oleu nejsou vůbec irelevantní. Zdroje týdeníku Euro z ministerstva financí totiž upozornily na aktivity Specializovaného finančního úřadu vůči Oleu. Ten byl zřízen v roce 2012 kvůli velkým firmám, především kvůli většímu dohledu nad podezřeními z daňových úniků. „Koncem února vyzval Specializovaný finanční úřad Oleo Chemical k prohlášení o majetku, je to takový pomyslný striptýz za bílého dne,“ sdělil týdeníku Euro zdroj z ministerstva, který si kvůli citlivosti tématu nepřál být jmenován. „Zjištěné důkazy prezentuje klamavým a zavádějícím způsobem, aby tak účelově odůvodnil provádění kontroly a své kroky činěné proti naší společnosti. Dnes je již více než jasné, že v soudním sporu, k němuž se schyluje, bude prokázána šikana ze strany úřadu a nesprávný postup konkrétních úředních osob,“ podotýká Jirounek.

O vstup do firmy se nyní mezi majiteli vedou soudní spory. Jindřich Vařeka junior se stal v posledních komunálních volbách starostou Příbrami za hnutí ANO, jeho otec byl podle Archivu bezpečnostních složek agentem středočeské krajské správy Sboru národní bezpečnosti pod krycím jménem Jindra. Jeho svazek byl skartován 8. prosince 1989. Majitelé Ravaku úzce spolupracují s členem Nadačního fondu proti korupci a někdejším šéfem civilní rozvědky Karlem Randákem, který na případ údajného tunelování pražského dopravního podniku poukázal. Randák býval s Andrejem Babišem až donedávna v blízkém kontaktu.

Hodnota společnosti Oleo Chemical byla v roce 2011 znalcem vyčíslena na 1,7 miliardy korun. Od té doby se však snižovala. Na jaře roku 2009 do společnosti kapitálově vstoupily rodiny Kreysů a Vařeků ovládající koupelnářskou firmu Ravak. Panamská společnost Marathon Holdings Corp. aktuálně drží 64 procent firmy, 16 procent Michal Urbánek, Jindřich Vařeka junior a senior mají po pěti procentech, stejně jako Jiří Kreysa a Patrik Kreysa.

Poznámky:

Euro poprvé uceleně informuje o hypotéze, že firmu Oleo Chemical chce v budoucnu převzít Andrej Babiš. Informace o zásazích proti firmě čerpá částečně z ministerstva financí a naznačuje, že policejní vyšetřování a daňové kontroly mohou být vedeny účelově. Uvádí, že by se mohlo zdát, že kontroloři mají na Oleo Chemical spadeno. „Takové informace jsem zaslechl,“ říká Michal Urbánek. „Jediným důvodem by zřejmě měla být medializace takového zásahu jako nástroj poškození naší osobní i firemní pověsti před nadcházejícím soudním jednáním v kauze Rittig,“ dodává Urbánek.

Euro dále konstatuje, že Evropou dané normy budou Babišovy firmy splňovat do Silvestra roku 2017, pak už se budou muset poohlédnout po dalších, výrazně šetrnějších složkách, z nichž se mohou biopaliva míchat. Kvůli předepsané šedesátiprocentní úspoře potom budou muset společnosti ministra financí k produktům z řepky (RME) přimíchávat surovinu z živočišného tuku (TME) nebo použitého kuchyňského oleje (UCO). Pak by se mu firma zmítaná soudy, finančními kontrolami, aktuálně bez možnosti domácího odbytu, velmi hodila. A kvůli zmiňovaným skutečnostem by mohla být k mání příhodně lacino. 

Článek vyšel znovu v E15 dne 29. března 2015 („Babišův úřad pečlivě kontroluje firmu Oleo, Agrofert má přitom o ni zájem“).

 

19. března 2015

PRÁVO v článku „Policie navrhla obžalovat Rittiga v kauze Oleo Chemical“ (Radim Vaculík) informovalo o tom, že policisté z ÚOOZ poslali státnímu zástupci kompletní spis s návrhem na obžalobu lobbisty Ivo Rittiga a dalších devíti lidí v kauze kolem údajného vytunelování petrochemické firmy Oleo Chemical. Právu to potvrdil dozorový žalobce Adam Borgula z VSZ v Praze, který teď bude několik týdnů podrobně studovat rozsáhlý spisový materiál čítající zhruba sedm až 8 tisíc stran. Doplnil, že návrh na obžalobu by měl být v otázce počtu obviněných i skutků totožný jako na začátku trestního stíhání všech deseti lidí.

Poznámky:

Právo čerpalo svoji informaci ze zdrojů blízkých vyšetřování, tedy ÚOOZ a VSZ Praha.

 

27. března 2015

DOTYK v článku „Pitr opět nepřítelem státu“ (Jiří Pšenička, Martin Mařík, Táňa Králová) popisuje, že kontroverzní byznysmen Tomáš Pitr se pro vládu znovu stal lovnou zvěří. Jde po něm daňová Kobra, speciální tým založený jeho odvěkým rivalem Andrejem Babišem. Před měsícem vtrhli do průmyslového areálu v Ústí nad Labem muži zákona. V areálu, kde působí firmy Kratolia Trade a FAME Ústí nad Labem a kde se zpracovává řepkový olej na biopalivo, hledala daňová kobra důkazy o údajných rozsáhlých daňových podvodech. Akce se dotkla i řady dalších firem – u dodavatelů Kratolie proběhly domovní prohlídky.

O razii o dva dny později s odkazem na své důvěryhodné zdroje informoval deník MF Dnes. Kratolia se prý zapojila do řetězce firem, který měl připravit stát na daních z obchodů s řepkovým olejem o „stovky milionů korun“. Generální finanční ředitelství, podřízené ministerstvu financí, vydalo zajišťovací příkaz ve výši devadesáti milionů.

Jaroslav Kmenta pro týdeník Dotyk hodnotí roli Andreje Babiše v době, kdy byl Pitrův někdejší společník zavražděn. „Andrej Babiš byl hlavním hybatelem dění. Mrázek ho považoval za svého úhlavního nepřítele. Stál v cestě jeho snu. Tím bylo definitivní ovládnutí kolosu Setuza a jeho následný odprodej, od něhož Mrázek a Pitr očekávali minimálně jednu miliardu korun zisku. Babiš a Mrázek spolu bojovali skrytě prostřednictvím politiky a policie. Mrázek útočil na „Babišova“ Grosse. Babiš Mrázkovcům „ostřeloval“ ministry zemědělství (Palase či Zgarbu). Resort zemědělství byl důležitý pro ovládnutí podniku. Mrázkova válka s politiky, a tím pádem i Babišem, dosáhla vrcholu v létě roku 2005, kdy skupina kolem Mrázka pomohla „zrodit“ aféru „pět na stole v českých“ a následný skandál kolem údajných úplatků z privatizace Unipetrolu. To ohrožovalo vládu ČSSD a také Babišovy zájmy. Ten si samozřejmě v tu chvíli případný pád spřízněné vlády nepřál. Válka podnikatelů nakonec skočila tak, že premiér Jiří Paroubek pověřil tajné služby, aby se zaměřily na zločinecké skupiny kolem Mrázka a Pitra a také kolem Radovana Krejčíře. Obě tyto skupiny (Mrázek–Pitr a Krejčíř) ohrožovaly svými aktivitami Babišovo podnikání či jeho strategické záměry. Mrázek a Pitr svou Setuzou, která Babišovi konkurovala s biopalivy. A Krejčíř svými ataky na Čepro, které je klíčovým hráčem v byznysu s naftou. Vše vyústilo v zátah na Krejčíře, který po nezdařené domovní prohlídce utekl do ciziny. Na Pitra byl vydán zatykač v době, kdy byl koncem roku 2005 v zahraničí na dovolené. Což ho paralyzovalo. A nakonec Mrázek – toho v lednu 2006 někdo nechal zabít. Jestli mají vraždu Mrázka na svědomí jeho partneři ze zločineckých struktur, případně zda se na tom podílely přímo tajné služby, anebo zda si jeho vraždu objednali politici či jeho konkurenti z byznysu, dodnes nevíme. Dvě věci jsou ale jisté:

1. Mrázkova smrt vyhovovala politikům ČSSD, Babišovi a svým způsobem i Pitrovi.

2. Vše se tady dělo kvůli uhájení (a rozšíření) byznysu Andreje Babiše,“ uzavírá Kmenta, který označuje za hlavního hybatele dění kolem Setuzy současného ministra financí. Sám Babiš před časem, ještě než vstoupil do politiky, jednomu z autorů tohoto článku řekl: „S Mrázkem jsme byli na odkoupení Setuzy už domluveni – ale pak přišel Pitr a hodil do toho vidle.“

Celý případ má několik velmi zajímavých rovin. Jednak může být chápán jako exemplární případ boje státu proti takzvaným karuselovým podvodům s DPH. Na druhé straně to není poprvé, co má Babišův Agrofert prospěch z práce orgánů činných v trestním řízení. Pro doplnění připomeňme jiné aktuální policejní vyšetřování týkající se údajných machinací firmy podnikající v biopalivech – jde o společnost Oleo Chemical. I tato složitá kauza, do níž je jako údajný podvedený zapleten příbramský podnikatel Jindřich Vařeka starší, dokresluje, komu čištění trhu od „podvodníků“ ve výsledku nejvíce prospívá. Babiš vylučuje, že by měl se současným vyšetřováním daňových podvodů kolem ústecké Kratolie cokoliv společného. „Samozřejmě, že to probíhá mimo mě,“ napsal týdeníku Dotyk.

„Co já vím, tak doposud nikomu obvinění sděleno nebylo. Všechno je to na vodě, oni nic nemají. Je to jenom snaha o ekonomickou likvidaci. Uvidíte, že to teď budou tři roky vyšetřovat, a potom dojdou k závěru, že žádný zločin se nestal. Ten podnik je ale nyní mrtvý, moc nevěřím, že se ho ještě někdy podaří resuscitovat,“ říká týdeníku Dotyk dobře informovaný člověk, který byl ústecké akci Kobry osobně přítomen, ovšem nechce být jmenován. Nemusí jít vůbec o to, že by byl někdo nařčen z podvodů neoprávněně, stačí pouze, že se jedna firma do hledáčku státních represivních orgánů dostane a jiná, která by si to možná zasloužila ještě urgentněji, nikoliv.

Policie se k případu nechce vyjadřovat. Tato neochota informovat je v hrubém nepoměru s tím, jak právě Babišovy noviny dnes v řadě jiných kauz detailně a na pokračování otiskují celé pasáže trestných spisů stíhaných lidí, které už dříve Andrej Babiš veřejně nařkl ze zlodějin. Odkud a v čím zájmu tyto informace za němého přihlížení státních úřadů, například pražského VSZ vedeného Lenkou Bradáčovou, unikají do médií? Nesvědčí i toto náhodou o tom, že je zde právo nebezpečně a bezprecedentně ohýbáno ve prospěch jednoho mocného oligarchy?

Poznámky:

Týdeník Dotyk se v obsáhlém materiálu ptá, jestli se zde opravdu jedná o očistu českého byznysu od podvodníků, nebo si miliardář ve vládním křesle vyřizuje účty s konkurenty. Další klíčovou rovinou tohoto případu je konflikt zájmů. Ústecká fabrika Kratolia Trade je totiž přímým konkurentem Babišovy firmy Preol v Lovosicích. Jsou stejně velké, se stejnou kapacitou, mají dokonce stejné technologie. Nepřímým důsledkem celé policejní akce je, že Babiš v oblasti zpracování řepkového oleje na biopalivo přišel o svého hlavního (a de facto posledního) českého konkurenta. Teď už je v této oblasti faktickým monopolistou.

Co bude následovat? Zdroje týdeníku Dotyk považují za nejpravděpodobnější, že Pitr napojený na Sisáka (který je dalším Babišovým „nepřítelem“) bude z biopaliv a z Ústí nad Labem definitivě vytlačen. „Jedině, že by se s někým spojil. Může to být EPH Daniela Křetínského, pro něhož pracuje Topolánek, může to být nadnárodní gigant Glencore, který už v Ústí vlastní provozy bývalé Setuzy, ovšem bez výroby biopaliv,“ předpokládá muž, jenž je s děním obeznámen. 

Dotyk zdůrazňuje roli Babišova tisku. Podle něj nelze pominout, že kauzu Oleo Chemical rozdmýchaly Lidové noviny a kauzu Kratolia otevřel deník MF Dnes a opět přiživily Lidové noviny.

Dále uvádí, že to není poprvé, co má Babišův Agrofert prospěch z práce orgánů činných v trestním řízení. Něco podobného se v minulosti stalo i jiným Babišovým konkurentům, například manažerům Kosteleckých uzenin či někdejšímu majiteli konkurenční firmy Agropol Jiřímu Malúšovi. Obě firmy pak koupil Babiš. Tehdy sice nebyl v politice zastoupen osobně, ovšem měl úzké kontakty na lidi, jako byl třeba exministr vnitra a expremiér Stanislav Gross.

Dotyk uzavírá, že případ, který se v Ústí odehrál, se může opakovat kdekoliv jinde a v jakékoliv jiné branži. A třeba opět k Babišovu prospěchu. Přežít „uštknutí“ daňovou Kobrou je téměř nemožné. Stačí, aby si někdo vytipoval nějakou firmu jako pouze podezřelou z karuselových podvodů a vydal zajišťovací příkaz. Tento nástroj se stal v poslední době velmi populární. Privátním zájmům Andreje Babiše kobra dokázala posloužit velmi dobře.

 

27. března 2015

DOTYK v článku „Kdo ovládá trh s bionaftou“ (Táňa Králová) popsal situaci na trhu s biopalivy. Stát nalévá miliardy do biopaliv už více než 20 let. Řady firem, které zlákal dotovaný byznys, nadále řídnou. Trh stále silněji opanovává Babišův Agrofert. Za Topolánkovy vlády si Babiš pro svůj strategický podnik na poli biopaliv vyjednal daňové prázdniny. Státní pobídku v přiznané výši 612 milionů korun uplatňuje Preol od roku 2010 formou slevy na dani z příjmů. Tržby Preolu utěšeně rostou. Zisk sice neustále klesá, což ovšem v rámci konglomerátu a vnitřní konsolidace nemusí nic znamenat.

Loňský rok byl pro biopaliva v Česku mimořádně úspěšný. Do roku 2020 včetně letoška dosáhne podpora podle vládního plánu velkorysých 11,4 miliardy korun, které by mohly jít třeba do školství.  Trh zásobovaly z Česka z výrobců pouze čtyři firmy, dvě z nich jsou součástí Agrofertu. Největším odběratelem biopaliv je státní Čepro. Dodavatele si vybírá v dvoukolovém tendru. Nejlépe se do představ Čepra loni strefil Preol. Státní podnik, který spadá pod Babišovo ministerstvo financí, nakoupil od Babišovy firmy téměř polovinu z celkového množství bionafty. Spolu s milínskou Primagrou, která je rovněž součástí skupiny Agrofert, je to víc než 55 procent. Ústecká Kratolia, na kterou nedávno nastoupila daňová kobra, jak informoval Babišův list MF Dnes, se na nákupech Čepra podílela čtvrtinou. Dalších 12,5 procenta dodala firma Ekopetrol, propojená s Kratolií.

Poznámky:

Dotyk upozorňuje na to, že poměry sil mezi tuzemskými výrobci biopaliv se mění, trh se pročišťuje. V konkurenčním boji se ale nevítězí podle ceny, kvality a spolehlivosti dodávek. Nasazeny byly jiné zbraně. Od té doby, co ústeckou Kratolii spojovanou s Tomášem Pitrem navštívili detektivové a berňáci, výroba stojí. Ještě v lednu a únoru Kratolia obstála v minitendrech Čepra. „Nasmlouvané dodávky splnila,“ potvrdila mluvčí Čepra Svobodová. „Hlásila se také v březnu. Její nabídky naše společnost nevyužila,“ doplnila Svobodová.

A Ekopetrol spojovaný s Kratolií? „S firmou Ekopetrol sice byla uzavřena rámcová smlouva, byla jí ovšem zrušena registrace distributora pohonných hmot, takže v letošním roce už nabídky podávat nemůže,“ vysvětluje mluvčí Čepra, do kterého ministr financí Andrej Babiš již dosadil své lidi. Jeho Agrofert tak zůstal jediným tuzemským výrobcem, který státnímu podniku dodává bionaftu.

 

9. dubna 2015

REFLEX.CZ zveřejnil článek „Biopaliva, jak si Andrej Babiš přihrává miliardy a skutečná mafie v Česku“ popisující Babišův zájem o trh s biopalivy, kde vlastní přes 50 procent a tento podíl se bude zvyšovat, jelikož jeho konkurenti jsou až podezřele často navštěvováni daňovou Kobrou a finančními úřady.

Aby továrny Andreje Babiše zvládly nový nápor poptávky, musí se rozšířit. Podle Reflexu,cz je třeba velmi bedlivě proto sledovat osud firem Kratolia a Oleo Chemical. Obě jsou však kontroverzní. Kratolia patří do sféry vlivu Tomáše Pitra, Oleo Chemical figuruje v kauze DPP a je spojována s Ivo Rittigem. Kratolia již má po zásahu daňové Kobry obstavené účty a směřuje velmi rychle ke krachu, Oleo Chemical pouze podstupuje hloubkovou kontrolu, která může souviset s tím, že dle vyjádření manažerů Oleo Chemical jevil Agrofert v roce 2011 zájem o její koupi. Dostat firmu na kolena a pak levně koupit je oblíbenou strategií Andreje Babiše.

Poznámky:

Reflex.cz si klade otázku, jestli Andrej Babiš nezneužívá státní správu pro svůj byznys. Podle něj nemá smysl si nalhávat, že lidé jako Tomáš Pitr jsou vzorní podnikatelé. Důvody k obstavení účtů mohou být naprosto oprávněné. Problém ale potenciálně nastává ve chvíli, kdy činnost Kobry a Finanční správy podezřele nápadně jde na ruku zájmům biopalivového impéria Andreje Babiše. Společně s návrhem, který směřuje k razantnímu navýšení spotřeby biopaliv, se jedná o situaci, kterou už premiér Bohuslav Sobotka musí řešit.

 

27. dubna 2015

HOSPODÁŘSKÉ NOVINY přinesly článek „Babišova konkurence dělá bionaftu z tuku mrtvých zvířat“ (Václav Dolejší) o továrně Oleo Chemical vyrábějící bionaftu. Firma je teď ostře sledovaná státem. Je navíc konkurencí společnosti Agrofert ministra financí Andreje Babiše, který je v Česku dnes dominantním výrobcem biopaliv první generace. Jde o Babišův dosud největší střet zájmů, neboť sněmovna zrovna projednává návrh na prodloužení podpory biopaliv. Jenže pouze těch z potravinových plodin.

Kamil Jirounek a Michal Urbánek chtěli lukrativní byznys s biopalivem rozjet. Neměli peníze, na investici do liberecké továrny jim proto půjčili majitelé sanitárního gigantu Ravak, podnikatelé Jiří Kreysa a Jindřich Vařeka, za což získali podíly. Dnes mezi sebou majitelé vedou válku, obviňují se z tunelování a nepřátelského převzetí. Aby výroba v Liberci nezanikla, rozhádaný Oleo Chemical se spoustou vlastních problémů raději továrnu pronajal společnosti Temperatior. Také ta čelí velkému tlaku ze strany státu, a to od institucí podléhajících přímo Babišovu ministerstvu financí.

„Za poslední rok rapidně přibylo neustálých kontrol z finančního úřadu a celní správy,“ říká generální ředitel Temperatioru Michal Fišer. Navíc státní firma Čepro vyřadila Temperatior ze svých dodavatelů. S tím, že její bionafta z tuku mrtvých zvířat v mrazech tuhne. „Myslím, že česká technická norma byla záměrně nastavena tak, aby naše bionafta, kterou vyvážíme do Itálie, Francie, Nizozemska, Belgie nebo Velké Británie, nevyhověla. Přitom je energeticky, ekologicky i ekonomicky výhodnější než bionafta získávaná ze zemědělských plodin,“ zlobí se spolumajitel firmy Oleo Chemical Kamil Jirounek.

Poznámky:

HN upozorňují na největší slabinu debaty o moderních biopalivech v Česku, kterou je možné utnout zpochybněním firmy Oleo Chemical jako jediného výrobce v zemi. Činí tak i předseda poslanecké frakce a bývalý manažer Agrofertu Jaroslav Faltýnek, který upozorňuje na její špatnou image a policejní vyšetřování.

 

28. dubna 2015

LIDOVÉ NOVINY pokračují v Kauze LN článkem „Svědek potápí Rittiga“ (Ondřej Koutník), která se vleče už tři roky. Lidové noviny nyní zjistily, co je příčinou této časové prodlevy – detektivům a žalobcům se totiž podařilo až nyní rozmluvit důležitého svědka Jaroslava Kubisky.

Poznámky:

LN v článku přes bombastický titulek zopakovaly už zveřejněné informace, které zjistily díky únikům z policejních spisů, a nepřinesly nic nového. 

 

4. května 2015

EURO přineslo rozhovor se zakladatelem firmy Oleo Chemical Kamilem Jirounkem „Hodili bychom se Babišovi“ (Jan Hrbáček). Jirounek kauzu nevnímá jako korupční ani jako krácení daně. S pražským dopravním podnikem kauza nemá nic společného. Stěžuje si, že firma musí vyvážet do zahraničí, protože v ČR biopalivo kvůli diskriminačnímu přístupu neprodá. S Rittigem se nikdy osobně nesetkal. Nikdy si s ním netelefonoval, nikdy si nepsali. Zakázku na dodávky bionafty Oleo Chemical vyhrála díky ceně ve výběrovém řízení. „V žádném případě nešlo o platby nebo všimné, abychom se do dopravního podniku dostali. Pokud jde o firmu Cokeville Assets, jednalo se o standardní poradenství,“ říká Jirounek.

Kamil Jirounek k dopadům kauzy na firmu: „Případ odstartoval bývalý šéf rozvědky Karel Randák v roce 2011. Od té chvíle to má vyloženě destruktivní charakter. Nebýt společnosti Temperatior, tak firma Oleo Chemical už neexistuje. Temperatior má u nás zřízený daňový sklad, Oleo by ho už nedostalo. Právě vzhledem ke kriminalizaci osob, dehonestaci, uměle vyvolaným skandálům a aktivitám majitelů společnosti Ravak, rodin Kreysů a Vařeků, kteří se dlouhodobě snaží společnost ovládnout a mediálně Oleo dehonestují.“

K dehonestaci firmy: „Tlačí na nás kdekdo. I prostřednictvím celní správy a specializovaného finančního úřadu. Všechno je to na základě udání, to máme potvrzeno. V případě specializovaného finančního úřadu na základě udání pánů Vařeky a Kreysy starších. Celníci to takhle nepřiznají. Ale přiznal se k tomu dokonce pan Vařeka starší, když nám řekl, proč by nemohli napsat dopis celníkům, že na tom nic není. Domnívám se, že při spoustě těchto úkonů došlo ke zneužití pravomocí úřední osoby. V současné době na tom pracuje právník a zvažujeme podání trestních oznámení. Co se týká policie, na mě bylo podáno snad na dvě desítky trestních oznámení pány Vařekou a Kreysou seniory a snaží se to medializovat za pomoci Lidových novin. Snaží se mne jakýmkoli způsobem dehonestovat a snaží se, aby jim orgány činné v trestním řízení šly na ruku. V tuto chvíli jsou ale prověřováni za ovlivňování vyšetřování i oni.“

K záměru Andreje Babiše koupit Oleo Chemical v roce 2011: „Když se na to podíváme z pohledu globálnějšího a začneme uvažovat o biopalivech a o tom, co se v České republice děje, o aktuálních sporech, tak bych řekl, že se všichni stávají odborníky na biopaliva. V roce 2015 měla skončit masivní podpora biopaliv první generace – těch z řepkového oleje. Měla se začít plnit směrnice Evropské unie z roku 2009 o úspoře skleníkových plynů z fosilních paliv. Biopalivo z biologického odpadu, které vyrábíme my, má oproti fosilním palivům úsporu 88 procent. Firmy Andreje Babiše vyrábějí biopalivo s úsporou maximálně 50 procent, přičemž standardně bývá u řepky úspora kolem 45 procent. Díky lobbingu v Poslanecké sněmovně u nás však pravidla přitvrdí až v roce 2018. Podpora jeho paliva přitom měla skončit už letos. Tady máte odpověď.“

Ke spekulacím, že aktivity finančního úřadu a celníků, úřadů, které podléhají ministru financí a zároveň největšímu producentovi biopaliv, mohou zavánět účelovostí: „Samozřejmě nás napadá otázka, nakolik Vařekovi s panem ministrem spolupracují. Andrej Babiš se netají tím, že s pány Vařekou i Kreysou jednal.“

Ke sporům s rodinami Vařeků a Kreysů: „Museli bychom jít do roku 2008, kdy jsme sháněli investici na modernizaci provozu na biopaliva druhé generace. Oslovil jsem svého kamaráda, Jindřicha Vařeku mladšího, dnes starostu Příbrami za hnutí ANO, jestli by o někom nevěděl, protože měl kontakty ve finančních kruzích. Vrátil se s tím, že ho tahle záležitost zajímá, protože sám studoval chemickou školu a vidí v tom obrovský potenciál, a zda by nám nevadilo, kdyby se toho účastnil Ravak. Takže jsme se domluvili, že fyzické osoby ovládající Ravak na základě opčního práva budou moci vstoupit do akcionářské struktury Oleo Chemical. Oni to dnes vykládají zcela jinak, účelově, že nikdy neměli zájem stát se akcionáři, že nám pouze půjčili peníze, které jim dlužíme. Nicméně nemohou vymazat smlouvy, které jsme podepsali, nemohou anulovat řadu jednání, jichž se účastnili oni i právníci.“

K záměru rodin Vařeků a Kreysů firmu Oleo Chemical převzít: „Já jsem o tom přesvědčen. Do února roku 2011, kdy dal Ravak do firmy Oleo Chemical bankovní garanci na daňový sklad, do šikanózního insolvenčního návrhu, jsme byli na jedné lodi. Nicméně, nebyla to pro firmu tak výhodná záležitost, jak se na první pohled zdálo. Protože tou bankovní garancí začali vydírat členy představenstva společnosti s tím, že ji oproti původní dohodě neprodloužili na rok, ale každé dva měsíce ji revolvovali. Pan Vařeka tvrdil, že to špatně vedeme, chováme se nehospodárně a podobně. Tomu ale v roce 2011 předcházela jiná důležitá záležitost, celá řada dohod o akciové účasti v Oleu. Vznikl komplex smluv a my jsme z něj povinnosti splnili. Převedli jsme na ně akcie, dali jsme je do představenstva a dozorčí rady, změnili jsme stanovy, udělali jsme investiční výbor. Lze to snadno doložit.“

K vyjádření Ravaku do Lidových novin: „To, co říká pan Kreysa, nejčastěji v Lidových novinách, jsou naopak věci nedoložitelné. Na nich bylo pouze, aby nám vrátili soubor podepsaných dokumentů, což neučinili. To je podvod, který je předmětem několika soudních sporů. A podávali jsme i dvě trestní oznámení, ale policie rozhodně není tak akční jako v případě vyšetřování naší společnosti. Obě odložila bez vyšetřování. Přetáhli nám našeho šéfa výroby do jimi založené společnosti Ravak Chemical a celou dobu mu slibují, že bude ředitelem. Nevím, proč dnes tvrdí, že v Oleu nikdy být nechtěli.“

K monopolnímu dodavatelství firem Andreje Babiše do státní správy: „Glencore, Setuza nebo Kratolia už biopaliva nevyrábějí, my palivo první generace také neprodukujeme. Zůstaly jen Babišovy společnosti Preol a Primagra. Když se podíváte na vyhodnocení veřejných zakázek na biopaliva s Čeprem za poslední měsíce, tak tam už jinou firmu neuvidíte. Jestliže někdo říká, že firmy pana ministra mají na trhu s biopalivy 60 procent, já říkám, že v biodieslu je to skoro sto procent a v bioetanolu možná 50 procent. Firma Oleo Chemical, respektive Temperatior, je prolobbovanou změnou zákona o spotřební dani z českého trhu vyřazena a musíme prodávat do zahraničí. Vypadli jsme ze všech terminálů, kde Čepro míchá bionaftu.“

Ke změně normy pro biopaliva vyráběná Oleo Chemical: „Přispěla k tomu norma, že veškerá biopaliva, která mají vyšší bod filtrovatelnosti, nelze u nás napřímo prodávat. My jsme nad tím, protože biopalivo z odpadních živočišných tuků má vyšší bod filtrovatelnosti. V úspoře skleníkových plynů jsme na tom dvakrát lépe než Andrej Babiš, s filtrovatelností máme problém, protože nafta z řepky tolik netuhne. Jestliže se na to podíváme pohledem povinného podílu při míchání, tak když do nafty, která má filtrovatelnost minus 22 stupňů, přimícháte naši biosložku, stoupne bod tuhnutí o maximálně dva stupně. Náš produkt je žádaný a celá EU jej chce. Jen u nás je přístup diskriminační a z druhého pohledu někoho zvýhodňuje. Musíme však vyvážet do Itálie, do Francie, do Nizozemska a do Velké Británie, protože v Čechách ho nemůžeme prodat. Nejdeme tak tady sice nikomu na nervy, ale protože Evropská unie přitvrzuje pravidla, někomu bychom se do portfolia velmi hodili.“

Poznámky:

Kamil Jirounek v Euru obšírně popisuje vlastní verzi sporů s firmou Ravak a na kriminalizaci Oleo Chemical, která se zásadně liší od verzí vyšetřovatelů a zástupců firmy Ravak. Je také skutečností, že podobné interpretace v Babišových denících nezaznívají. Jirounek zdůrazňuje, že jeho firma je účelově dehonestována státními orgány a diskriminována na českém trhu. A že má vážné podezření, že chce do Oleo Chemical vstoupit Andrej Babiš přes firmu Ravak. Už dříve se neúspěšně snažil o její nákup. Z toho vyplývají komplikace, kterými firma v současné době prochází

 

15. května 2015

LIDOVÉ NOVINY informují („Návrat mafiánské směnky“, Ondřej Koutník) o rozhodnutí odvolacího soudu, který vrátil případ padělané směnky Krajskému soudu v Praze k došetření. Mezi obžalovanými figuruje spolumajitel společnosti Oleo Chemical Kamil Jirounek. Měl se dopustit podvodu a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, za což mu hrozí trest osmi až dvanácti let vězení. Jirounek však spolu s dalším obžalovaným podnikatelem Radkem Novákem loni v říjnu vyhrál první kolo, když je pražský krajský soud zprostil obvinění. Vrchní soud však včera o projednání kauzy zapochyboval a poslal případ k dalšímu přezkumu.

Poznámky:

LN spekulují o tom, že pokud by se ukázalo, že Jirounek o padělané směnce vůči Jindřichu Vařekovi věděl, může nastalá situace významně oslabit jeho pozici v líčení, které brzy nastane v příběhu kolem Rittiga a údajného tunelování společnosti Oleo Chemical. Podnikatel Jirounek totiž figuruje i v této lince celkově komplikovaného příběhu.

 

25. května 2015

LIDOVÉ NOVINY píšou („Chemička Kratolia míří k insolvenci“, Tomáš Plhoň), že společnost Kratolia, už nefunguje a podala na sebe insolvenční návrh.  I když Kratolia je mrtvým podnikem, výroba bionafty v Ústí zjevně pojede dál. Jak nedávno oznámil podnikatel Tomáš Plachý v Hospodářských novinách, pod svá křídla ji vezme jeho skupina Chemoprojekt. Právě Chemoprojekt totiž výrobní jednotku FAME v Ústí nad Labem roce 2007 postavil. Plachého skupina ji potom Sisákovi s Pitrem pronajímala. Vliv Sisáka s Pitrem na severu Čech každopádně slábne. Plachý se bude muset nějakým způsobem vyrovnat s postavením firmy Preol (ze skupiny Agrofert Andreje Babiše), která má na trhu s bionaftou od pádu Kratolie dominantní postavení.

Poznámky:

Lidové noviny popisují, že firmu Kratolia „jak se dalo očekávat, dostala na kolena nejen policejní razie, ale především akce finančního úřadu v Ústí nad Labem“. Ten ji kvůli podezření z daňových podvodů nařídil uhradit údajný dluh ve výši téměř 90 milionů korun, navíc jí obstavil bankovní účty. Kratolia podoe návrhu dluží jen svým partnerům z obchodního styku téměř 100 milionů korun

 

9. června 2015

LIDOVÉ NOVINY informují („Ivo Rittig zamíří poprvé k soudu“, Ondřej Koutník), že státní zástupce z VSZ v Praze Adam Borgula podal obžalobu v případu Oleo Chemical. Zabývat se jí bude Městský soud v Praze. „Uvedenými zločiny měla být způsobena škoda ve výši 19 977 318,45 Kč společnosti Oleo Chemical, České republice na zkrácené dani značná škoda ve výši 3 720 040 Kč, následně měla být z vyvedených prostředků legalizována částka nejméně ve výši 13 306 010 Kč,“ napsal Borgula v obžalobě. Uvedl také, že jeden z obviněných se stal spolupracující osobou. Tou je Jaroslav Kubiska. Jedna z obžalovaných, advokátka MSB Legal Karolína Babáková, včera LN sdělila, že spis na podání obžaloby zralý nebyl. „Nicméně obžalobamě nepřekvapila, státní zástupci se nechovají poslední dobou příliš racionálně. Poněkud absurdní je i fakt, že jsme rádi, že celá věc jde k soudu. V přípravném řízení s námi totiž bylo ze strany Vrchního státního zastupitelství v Praze zacházeno velmi neférovým způsobem, ale u soudu si s panem Borgulou budeme konečně rovni.“

Poznámky:

Lidové noviny znovu detailně popsaly rozvětvenou kauzu Oleo Chemical, která se posunula oficiální zprávou o podání obžaloby s opětovným zvýrazněním role podnikatele Rittiga

 

12. června 2015

LIDOVKY.CZ rozvíjejí kauzu Oleo Chemical („Pět giga dat a 124 stran smluv. Policie získala nové informace proti Rittigovi“, Ondřej Golis). Jak zjistil server Lidovky.cz, Jaroslav Kubiska detektivům předal nosiče s elektronickými daty a přes 120 stránek anglicky psaného textu. S kauzou Oleo Chemical Kubiska v roli spolupracujícího obviněného už pomáhá. Kriminalistům přinesl DVD se 4,7 gigabyty informací plus flash disk se 108 mega dalších dat. „Bezprostředně po vydání byl uvedený nosič vložen do papírové obálky, zapečetěn a v této podobně předán znalci k požadovanému zkoumání,“ stojí v dokumentu k přibrání znalce, s nímž se server Lidovky.cz seznámil. Detektivům však Kubiska přinesl i 124 stran anglicky psaného dokumentu. Podle policejního dokumentu se převážně jedná o smlouvy.

Poznámky:

Lidovky.cz pokračují ve vytěžování zdrojů blízkých vyšetřování, přičemž z článku není jasné, čeho se předané dokumenty týkají a zda mají nějakou právní relevanci.

 

13. července 2015

LIDOVÉ NOVINY v článku „Důkazy k Oleu: křik a pláč v účetní firmě“ (Ondřej Golis) znovu citují z výpovědi Jaroslava Kubisky a dalších výpovědí, které měly mj. popisovat poměry v advokátní kanceláři Šachta& Partners. LN vybraly několik zásadních momentů z obžaloby týkající se daňové kauzy kolem petrochemické firmy. Obžaloba zmiňuje hned tři výpovědi bývalých zaměstnanců, kteří si na tyto poměry stěžovali.

LN opět rozsáhle citují z policejního spisu, zejména z výpovědí spolupracujícího svědka Kubisky.

 

2.3) Články Mafra týkající se kauzy Oleo Chemical

Přehled zahrnuje články s exkluzivními informacemi z doby, kdy Mafra vlastní Agrofert. U serveru Lidovky.cz se jedná pouze o ty texty, které se nedublují s články v Lidových novinách.

 

3. března 2014 (LN): Kauza Rittig: tentokrát bionafta

7. července 2014 (LN): Případ, který spustil hon na Rittiga 

7. července 2014 (LN): Ztratili jsme rozum

10. července 2014 (LN): Jak Janeček utopil 75 milionů

24. července 2014 (LN): Milionová směnka bezdomovce Žáčka

24. července 2014 (LN): Vadí jim, že ještě žiju, říká Jindřich Vařeka

24. července 2014 (LN): Měl 75 milionů a stejně nesplácel

25. července 2014 (LN): Byl jsem otrokem mafie. Koupili si mě

25. července 2014 (LN): Vábení Oleo Chemical podlehlo i Čepro

25. srpna 2014 (LN): Nachytaný podnikatel chce být starostou

29. srpna 2014 (LN): Propletený miliardový byznys

1. září 2014 (LN): Začínal v Omnipolu. Teď chce do čela Příbrami

8. září 2014 (LN): Případ Oleo Chemical: kapitola Krejčíř

17. září 2014 (LN): Oleo Chemical: Žádné fotky, varují vás

26. září 2014 (Lidovky.cz): Policie si kvůli Oleo Chemical přijela i pro Rittiga. Nebyl doma

26. září 2014 (Lidovky.cz): Policie Rittiga obvinila kvůli stejné smlouvě jako v jízdenkové kauze

26. září 2014 (Lidovky.cz): Známe desítku obviněných kvůli Oleo Chemical. Rittig, Kmeť či lidé z Peskimu

27. září 2014 (LN): Smyčka se utahuje

27. září 2014 (LN): Klíčové otázky v kauze Oleo Chemical

27.září 2014 (LN): Mordor v obklíčení

28. září 2015 (Lidovky.cz): Otázky a odpovědi: Kdo stojí za Oleo Chemical? Jak vedou nitky k Rittigovi?

29. září 2014 (LN): Tvrdí hráči z Oleo Chemical

29. září 2014 (Lidovky.cz): Tahle kauza Šlachtovi slávu nepřinese, spíš vyhazov, napsal Rittig na Twitteru

30. září 2014 (LN): Rittiga a spol. obvinili kvůli drobným

30. září 2014 (LN): Já nic, to ředitel dopravního podniku

1. října 2014 (LN): Nedostal volno, potopil Rittiga

1. října 2014 (LN): Šéfové Olea jako obchodníci v energetice moc nepůsobili

1. října 2014 (LN): Advokátova minulost s otazníky

2. října 2014 (LN): „Musím zmizet na deset let“

2. října 2014 (LN): Kreysa: Oleo bylo životní chybou

3. října 2014 (MF DNES): Účetní mluví proti Rittigovi. Bude to stačit?

4. října 2014 (LN): Rittig hájí svoje obviněné advokáty

4. října 2014 (LN): Plomby na majetku

4. října 2015 (MF DNES): Účetní z Rittigovy kauzy: Provize šly i k Dvořákovi

4. října 2014 (Lidovky.cz): Vyšetřovatelé Olea sáhli po majetku: Advokátce Rittiga Babákové obstavili byt

4. října 2014 (Lidovky.cz): Rittig: Policajti jen strkají mé právníky do cely a čekají, jestli nezměknou

4. října 2014 (Lidovky.cz): Provize šly i do zahraniční firmy Dvořáka, řekl bývalý účetní z Rittigovy kauzy

7. října 2014 (MF DNES): Tajemství zápisků Rittigova účetního

9. října 20014 (Lidovky.cz): Rittig se stěhuje z Monaka. Zařizuje si dokumenty pro Spojené arabské emiráty

10. října 2014 (MF DNES): Prokázat Rittigovi zločin bude těžké, v daňových rájích to uměl

21. října 2014 (LN): Policisté chtěli na Rittiga další důkazy. Nepochodili

24. října 2014 (LN): Osvobození v kauze Oleo Chemical

1. listopadu 2014 (Lidovky.cz): Nová rána Rittigovi? Policisté tři hodiny vyslýchali dalšího svědka

27. listopadu 2014 (LN): Rittig míří na lavici obžalovaných

11. ledna 2015 (Lidovky.cz): Kauza Oleo: Policisté vyslechli utajeného svědka, bál se o rodinu

18. února 2015 (Lidovky.cz): Chci rozkrýt celou skupinu kolem Rittiga, vypověděl klíčový svědek Olea

27. února 2015 (LN): Podfukářský kolorit v kauze Oleo

28. dubna 2015 (LN): Svědek potápí Rittiga

15. května 2015 (LN): Návrat mafiánské směnky

25. května 2015 (LN): Rittigův klíčový advokát: Život není fair

9. června 2015 (LN): Ivo Rittig zamířil poprvé k soudu

12. června 2015 (Lidovky.cz): Pět giga dat a 124 stran smluv. Policie získala nové informace proti Rittigovi

7. července 2015 (LN): Rittigovy potíže s rezidenturou

10. července 2015 (LN): Rittig nakoupil bydlení v Dubaji

13. července 2015 (LN): Důkazy k Oleu: Křik a pláč v účetní firmě

13. července 2015 (Lidovky.cz): Důkazy k Oleu: Odposlechy, naštvaný účetní a křik s pláčem u Rittigových právníků

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora