Friedrich Merz FOTO: CDU / se souhlasem
FOTO: CDU / se souhlasem
Překvapivá zpráva otřásla německou politikou – ačkoli se zdálo, že sestavení nové vlády je již hotovou věcí, plány se zhroutily. Jména budoucích ministrů, včetně Friedricha Merze jako kancléře či Johana Wadephula coby ministra zahraničí, byla už prakticky potvrzena. Merz, předseda křesťanských demokratů, však nezískal potřebných 316 hlasů v Bundestagu. Koalici s SPD chybělo pouhých šest hlasů, aby získala důvěru.
Výsledek znamená nejistotu, neboť i v případě úspěchu by šlo o nejmenší většinu v poválečné historii Německa – CDU/CSU a SPD dohromady kontrolují jen 52 procent křesel.
Nyní pokračují intenzivní jednání mezi poslaneckými kluby, datum dalšího hlasování není jasné. Podle německé ústavy není počet pokusů o vyslovení důvěry omezen, ale od roku 1949 se nikdy nestalo, aby kandidát na kancléře neprošel prvním kolem. Komentátoři považují Merzovu porážku za obrovskou blamáž, která může poškodit jeho politickou budoucnost. První analýzy ukazují, že odpor přišel z řad SPD, kde část poslanců nesouhlasila s navrhovanými reformami a koaliční dohodou.
„Obě frakce se snaží svalit vinu za neúspěch Friedricha Merze v prvním kole voleb na druhou stranu,“ píše komentátor Frankfurter Allgemeine Andreas Ross. „V kruzích frakce Unie ujišťují, že všichni poslanci Unie hlasovali pro Merze. Je prý v DNA konzervativců hlasovat pro vlastního kandidáta – i když s pěstí v kapse. Z frakce SPD zase zaznívá, že nemají sebemenší náznak toho, že by poslanci nebyli zcela upřímní. 85 procent hlasů členů v hlasování o koaliční smlouvě bylo pro frakci závazným mandátem, který plní.“ Na sociální demokraty se prý lze spolehnout. Jak to je, ovšem nejde ověřit, volby jsou tajné.
Generální tajemník CDU Carsten Linnemann říká, že volba kancléře by měla proběhnout rychle. „Evropa potřebuje silné Německo. Proto teď nemůžeme čekat celé dny.“ Další postup se právě pečlivě zkoumá z právního hlediska, „protože zkušenosti v této oblasti nejsou tak rozsáhlé“, říká Merzův důvěrník. Bylo by správné, kdyby se dnes (úterý, pozn. red.) konalo ještě jedno kolo voleb.
Poslankyně Spolkového sněmu Maja Wallsteinová říká: „My jako sociální demokraté jsme byli připraveni převzít odpovědnost.“ Nikdo nepovažuje to, co se stalo, za legrační. Pro mnoho členů SPD není Merz „vysněným kancléřem“, ale díky hlasování členů je frakce SPD vázána rozhodnutím o sestavení vlády. „Doufáme, že se co nejdříve uskuteční druhé kolo voleb, aby se situace stabilizovala.“
Předseda strany Lars Klingbeil na zasedání frakce jasně dal najevo, že frakci důvěřuje. Je pravidlem, že poslanec informuje, pokud hlasuje proti linii frakce. To nikdo neudělal. „Proto předpokládáme, že problém není v SPD.“
Wallsteinová dále uvedla, že by nemělo jít o „osobní křivdy“ – což je možná narážka na to, že předpokládá, že zklamaní členové kterékoli strany mohli hlasovat proti Merzovi.
Tato politická krize přichází v nevhodnou chvíli. Německá kontrarozvědka nedávno označila Alternativu pro Německo (AfD) za extremistickou stranu, což AfD hodlá napadnout u soudu. S 26 procenty podpory v průzkumech je AfD aktuálně nejsilnější stranou, těsně před CDU/CSU s 24 procenty. Pokud se novou vládu nepodaří sestavit, hrozí předčasné volby, kde by AfD mohla zvítězit, i když pravděpodobně bez dostatečné většiny k samostatné vládě.
