Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Spotřebitelské ceny se meziměsíčně v České republice zvýšily o 1,3 procenta. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Vývoj je způsoben zejména vyššími cenami v oddíle rekreace a kultura. Vyplývá to z tiskové zprávy Českého statistického úřadu.
Růst spotřebitelských cen v oddíle rekreace a kultura způsobilo zejména zvýšení sezónních cen dovolených s komplexními službami o 23 procent. V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny o 1,5 procenta, zemního plynu o 1,3 procenta a tuhých paliv o 5,7 procent.
Mezi potravinami a nealkoholickými nápoji byly vyšší především ceny například u masa o 1,7 procenta, olejů a tuků o 6,8 procent, nealkoholických nápojů o 2,3 procent a pekárenských výrobků a obilovin o 1,2 procenta. Naopak u zeleniny ceny klesly. Meziměsíční pokles cen byl zaznamenán podle Českého statistického úřadu i u alkoholických nápojů a tabáku.
„Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v meziročním růstu. Ten dosáhl hodnoty 17,5 procent. Oproti minulému měsíci ceny vzrostly o 1,3 procenta, což byl nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Na meziroční růst cenové hladiny měly v červenci největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu, vodného, stočného, tepla a teplé vody.
„Vývoj inflace bude záviset do velké míry na vnějších vlivech – cenách ropy, zemního plynu, zahraničních polotovarů, atd. – a na cenové politice našich podniků,“ okomentoval pro deník FORUM 24 budoucí vývoj inflace v České republice ekonom a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku Jan Švejnar.
Ekonom Komerční banky Jaromír Gec odhaduje inflaci za celý letošní rok ve výši 16,8 procent, pro příští rok pak čeká 11,2 procenta. „Její dynamika bude přitom slábnout jen velmi pozvolna. Po celé druhé pololetí roku by se meziroční inflace měla pohybovat v intervalu 19-21 procent. Její vrchol očekáváme v letošním čtvrtém čtvrtletí. Dvouciferná však pravděpodobně zůstane i v prvním pololetí příštího roku. K dosažení dvouprocentního cíle ČNB by mělo dojít až ve druhé polovině roku 2024,“ uvedl pro deník FORUM 24.
Jádrová inflace by podle něj v letošním roce měla dosáhnout 13,5 procenta a v tom příštím zpomalit na 9,1 procenta. „Rizikem ve směru ještě vyšší inflace je výraznější nárůst cen energií, a to hlavně v souvislosti s případným přerušením dodávek plynu z Ruska. Rizikem je také následný přeliv vyšších cen energií do dalších cenových okruhů, jako jsou ceny potravin či jádrová inflace. Výraznější propad poptávky a nárůst nezaměstnanosti by pak naopak mohl působit na rychlejší odeznívání inflace,“ doplnil.
